Metodika přípravy programů: zkušenostní učení
Jan Činčera, Katedra environmentálních studií,
Masarykova univerzita
2022

Cíle lekce
•Po ukončení lekce studenti:
•Vyhodnotí, jakým způsobem se v konkrétních programech daří facilitovat proces učení ze zkušenosti
a navrhnou případné změny;
•Identifikují skryté předpoklady zkušenostního učení v konkrétních programech a to, jak se odrážejí
v použitých metodických postupech.

Vstupní otázky
•Co pro vás znamená, „učit se ze zkušenosti“? Kdy a co jste se naposledy něco naučili na základě
vlastní zkušenosti?
•Jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou učitelé oceňují na pobytových programech
environmentální výchovy je to, že podporují zkušenostní učení. Jakým způsobem probíhá učení ze
zkušenosti na programu environmentální výchovy, který znáte?

Přirozeně přicházející zážitky
Malý důraz na reflexi
Autentická zkušenost
Transformativní zkušenost
Předem připravené výukové aktivity
Reflexe součást učení
Učení ze zkušenosti
Tři přístupy k zkušenostnímu učení na programech
Předem připravený sled zážitků
Význam silných, formativních zážitků
Reflexe zaměřená na pocity

David W. Johnson
Foto: Wikipedia
„Cílem zkušenostního učení je využití vlastních zkušeností a prožitků k vytváření a průběžné
modifikaci akčních teorií s cílem zvyšování vlastní efektivity.“ (Johnson & Johnson)
Ověřujeme teorii pro řešení problému
AKCE
Hodnotíme a revidujeme akční teorii
REFLEXE
Chceme něco vyřešit…
PROBLÉM
Předpokládaný optimální postup
AKČNÍ TEORIE
01
02
03
04

Kurt Lewin - Wikipedia
Kurt Lewin
Foto: Wikipedia
Trvalá změna je komplexní
Změny v jednání jsou jen dočasné, pokud nejsou podloženy změnou akční teorie a postojů. Před
změnami akčních teorií, postojů a jednání musí být změněno vnímání sebe samého a svého sociálního
prostředí.
.
Zkušenost a abstraktní učení se vzájemně doplňují
Ke změně akčních teorií, postojů… je třeba víc, než jen dodat informace.
K vytvoření platné znalosti nestačí jen vlastní zkušenost.
Učení ve skupině je účinnější
Je snazší změnit akční teorie, postoje a jednání jednotlivce v kontextu skupiny, než individuální
prací..
Aktivní učení je efektivnější, než pasivní
Lidé věří víc tomu, co sami objevili, než znalosti prezentované někým jiným.
.

David Kolb
Foto: learningfromexperience.com
Zkušenostní učení je nekončící proces…zakotvený ve zkušenosti …výsledek konfliktu mezi opačnými
mody adaptace na světě (zkušenost x koncept, pozorování x akce)
Picture of Alice Kolb
Konkrétní zkušenost
Abstraktní konceptualizace
Reflektivní pozorování
Aktivní experimentování
Cítím a pozoruji
Myslím a pozoruji
Myslím a jednám
Cítím a jednám
Kolbův cyklus: teoretický model zkušenostního učení

David Kolb
Foto: learningfromexperience.com
Zkušenostní učení předpokládá osvojení souvisejících dovedností. Míra jejich zvládnutí může vést k
preferenci učení v určitém kvadrantu. Facilitace učení pouze v některém z kvadrantů může vyhovovat
jen části studentů.
Picture of Alice Kolb
Vycházet s lidmi
Kvantifikovat
Sbírat informace
Jednat
Divergující
„reflektivní“
Asimilující
„teoretik“
Konvergující
„plánovač“
Akomodující
„pragmatik“
Kolbova typologie stylů učení
Pomáhat
Objasňovat
Analyzovat informace
Tvořit teorie
Technologické dovednosti
Určovat cíle
Iniciovat
Vést lidi
Co si o tom myslíš?
Proč to nefungovalo?
Co takhle zkusit…
Franto, ty půjdeš…

Učení ze zkušenosti
Transfer
Co na základě toho zkusíme příště dělat? Jak tu zkušenost využít?
Zobecnění
Proč se to stalo, co z toho vyplývá
Reflexe
Jak to proběhlo, co se stalo
Aktivita
Konkrétní zkušenost
O čem to bude
Zarámování aktivity
„Dobrodružná vlna“ – metodika pro facilitaci učení ze zkušenosti podle organizace Project
Adventure.

Učení ze zkušenosti
Transfer
„Co byste tedy příště udělali jinak?“
„Domluvíme se, kdo to bude řídit.“
Zobecnění
„Co by vám pomohlo se příště víc zapojit?“
„Kdyby nám někdo řekl, co máme dělat.“
Reflexe
„Jak jste si rozdělili práci?“
„Všechno jsme udělaly my, kluci jenom koukali.“
Aktivita
Týmy rozdělávají oheň a vaří na něm oběd.
Aby nám v přírodě bylo dobře, potřebujeme ovládat tábornické dovednosti.
Zarámování aktivity

Autentická zkušenost
„Nechte hory mluvit samy za sebe.“ (R. Ballie, Outward Bound)
Klíčová role lektora
Lektor by měl být modelový vzor ve vztahu k přírodě, učení příkladem a nápodobou.
.
K formativním zkušenostem dochází přirozeně
Situace s potenciálem učení, ne předem připravené aktivity.
Příroda učí sama
Pobyt v přírodě má sám o sobě formativní účinek.
Reflexe jen, když jsou potřeba
Osobní prožívání situace je cennější, než řízená diskuse.
.

Transformativní zkušenost
Prázdninová škola Lipnice: metodika dramaturgie, používaná především pro pobytové programy v
přírodě.
Foto: Archiv JČ
Reflexe ano, ale ne na úkor zážitku
Reflexe zaměřená spíše na emoce a prožívání, zařazovány především po klíčových aktivitách.
.
Silnými zážitky k osobnostní proměně
Cílené a naplánované aktivity se silnými emocionálním potenciálem („emoční vrcholy“)
Klíčová role autorů programu a „instruktorů“
Aktivity předem připravené, účastníci procházejí programem. .
Téma, vlna, zásady
Komunikuje společné téma (sdělení), promyšleně střídá různé typy aktivit s cílem maximalizace
efektu
.
V českém kontextu klíčový vliv metody „dramaturgie“.

Otázky k zamyšlení
•Které ze tří uvedených pojetí je Vám nejbližší? V čem vidíte jeho přednosti i potenciální slabiny?
•Po noční hře se lektorka zeptá dětí, které z nich měly v noci strach. Pak jim vysvětlí, že mít
strach je normální a ona sama ho má občas v noci taky. Pak ukončí reflexi. Navrhněte, jak by rozbor
noční zkušenosti mohl probíhat podle metodiky dobrodružné vlny.

Doporučená literatura
•Činčera, J., Johnson, B., Kroufek, R., Kolenatý, M., Šimonová, P. & Zálešák, J. (2021). Real World
Learning in Outdoor Environmental Education Programs. The Practice from the Perspective of
Educational Research. Brno: Masarykova univerzita.
https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1978
•Franc, D., Zounková, D., Martin, A. (2007). Učení zážitkem a hrou. Praktická příručka instruktora.
Brno: Computer Press.
•Johnson, D. W., Johnson, F. P. (2006). Joining Together. Group Theory and Group Skills. Boston:
Pearson.
•Kolb, D. (1984). Experiential Learning. Experience as The Source of Learning and Development.
Prentice Hall, 1984.
•
•