Struktura seminární práce Titulní stránka - Měla by nejen z praktického hlediska obsahovat všechny potřebné údaje, aby při jejím kopírování nebylo třeba připojovat a vepisovat nutné údaje uváděné až na dalších stránkách nebo až na samém konci článku (nejčastěji název , autor (ři), škola, autorovu korespondenční adresa či e-mail) Stránkování a obsah – Hned následující strana by měla být obsah : tj kapitoly a jejich stránkování 1. Úvod (Introduction) – imrad: „Jakou otázku si autor vytkl řešit?“ - současný stav sledované tématiky, - vztah k experimentální nebo klinické oblasti, - recentní přehled písemnictví, (literární) review, - cíle studie, racionální a teoretické uspořádání studie, - zvláštní hypotézy a otázky (např. etické či ekologické). 2 Současná situace 3. Výsledky „Co bylo zjištěno / nalezeno?“ (odpovědi na položené otázky) * popis zásadních dosažených výsledků a (statistického) hodnocení, neuvádět nadbytečné podrobnosti, ale uvést všechny výsledky, i ty, které neodpovídají původním autorovým záměrům, - tabulky, grafy a obrázky prokazující a shrnující dosažené výsledky, přičemž údaje v tabulkách a grafech už neopakovat v textu, - konstatování o míře dosažení stanovených cílů, přijetí či zamítnutí výchozí hypotézy. 4.Návrh konkrétních opatřeni * nepořípustná je formulace : mělo by se zasjistit , je vhodné provést * přípustné jsou : AOPK ČR do rku 2019 zajistí *  5. Diskuse (a Závěry) (Discussion [and Conclusions]) – „Co dosažené výsledky znamenají?“ - interpretace (statistických) závěrů hodnocení dat, - úvaha o teoretickém či klinickém významu výsledků, - srovnání vlastních výsledků (bez jejich zbytečného opakování z předchozího oddílu) s výsledky dosud publikovanými, - jak jsou výsledky v souladu či v rozporu se současnými teoretickými znalostmi, - rozbor kladů a záporů dosažených výsledků, - případná konkrétní a praktická doporučení, - podněty pro další pokusy a studie. 6. (nepovinné) Abstrakt / Souhrn (Abstrakt / Samary) - „Co článek vlastně obsahuje a čeho autoři dosáhli? Má článek vyhledat a číst ho celý?“ - shrnující informace o obsahu článku (to vyhovuje pojmu „souhrn“), jež by podle Vacouverské skupiny měl vlastně představovat „extrakt“, „výtah“ (abstrakt) celého textu článku, tedy všech jeho předchozích pěti výše uvedených součástí. Měl by být uspořádán, strukturován v patřičně kondensované formě, podle jednotlivých oddílů článku, odtud také bývá označován jako „strukturovaný abstrakt“ a graficky také zřetelně na tyto oddíly členěn, včetně uvádění příslušných jejich názvů: cíle výzkumu, základní postupy, hlavní výsledky a zásadní závěry. - tento abstrakt napsaný autorem článku bývá dnes nedílnou součástí bibliografických databází a plní tak vlastně i jakousi „marketinkovou“ úlohu, usnadňující případnému zájemci, který článek našel při rešerši v databázi, zda si má článek prostudovat celý. Rozsah abstraktu bývá často v pokynech pro autory omezen, např. maximálním počtem 300 slov. Tento rozsah přesně dodržujte, jinak ho redakce bude krátit a při tom může pozměnit smysl. 7.Poděkování - Bývá obvykle uváděno závěrem práce a má za cíl uvést všechny, kteří se jinak než autorským způsobem na výsledcích podíleli. Je třeba předem jmenované požádat o jejich souhlas. 8. (nepovinné)Poznámka - sdělení čtenáři, obvykle technického rázu, které však nepatří do textu, např. : výsledky práce budu publikovány později ve sborníku 9. Literatura, Reference - Bibliografické reference na v textu použité práce, jsou uváděny zásadně na konci práce. Řazení prací v seznamu použitých referencí na konci práce je alfabetické podle prvního autora, . Odkazovaní referencí v textu proveďte pomocí jména autora a roku vydání (name and date- tzv. Harvard style). Jde o soupis všech publikací (referencí) citovaných v práci při výběru publikací použít jen ty, které autor skutečně četl, jsou striktně relevantní k tématu a pokrývají literaturu v dosažitelné míře až do doby ukončení rukopisu. Pokud autor uvedenou publikaci neviděl, ale je přesto pro téma důležitá, je třeba toto uvést.