Vliv sociálních sítí na
body image
Psychologie a internet (PSYb1740)
Body image
• Kontinuum od negativního k pozitivnímu prožívání těla
Body image
• Kontinuum od negativního k pozitivnímu prožívání těla
• Perceptivní (např. vjem štíhlosti)
• Kognitivní (např. vzhledová schémata)
• Afektivní (např. stud/ hrdost / úzkost)
• Behaviorální (např. kontrolování vzhledu)
• Globální hodnocení (ne/spokojenost s tělem)
Pozitivní body image
• Reakce na převahu konceptů zachycujících negativní body image
Pozitivní body image
• Reakce na převahu konceptů zachycujících negativní body image
• Definice pozitivního body image (Wood-Barcalow et al., 2010):
a) Oceňování jedinečných vlastností a funkcí těla
b) Přijetí a obdiv k tělu
c) Pocity krásy a sebevědomí
d) Zdůrazňování pozitivních charakteristik než „nedokonalostí“
e) Pozornost k potřebám těla
f) „Body-protektivní“ zpracování informací
Pozitivní body image
• Konstrukty pozitivního body image:
• Oceňování těla
• Oceňování funkčnosti těla
• Hrdost na tělo
• Pozitivní coping
• Široké pojetí krásy (Webb et al., 2015)
• Predikuje well-being po zohlednění „tradičních“ body image konstruktů
(Avalos et al., 2005; Tylka & Wood-Barcalow, 2015)
Jak sociální sítě ovlivňují body image?
Média a body image
• Média jako zdroj obsahů zaměřených na vzhled
• Zobrazovaná těla jsou nadprůměrně atraktivní, těžko dosažitelná a
jejich spektrum neodpovídá realitě
• Hubenost („thin-ideal“)
• Svalnatost („muscular-ideal“)
• Propagace důležitosti fyzického vzhledu
Sociální sítě
• Oproti tradičním médiím často používané a snadno dostupné
• Sdílení, komentování, „lajkování“
• Vyšší relevance kvůli obsahu vytvářeného uživateli
• V kontextu body image především ty vizuální:
• Youtube (81%), Facebook (69%), Instagram (40%),
Pinterest (31%), Snapchat (25%), TikTok (21%)
(Pew Research center, 2021)
Sociální sítě a body image
• Fotky a videa atraktivních těl a jejich podpora („likes“, komentáře)
• Selektivní postování a digitální modifikace (např. filtry)
• Specifické trendy – thinspiration, fitspiration, body pozitivita (Saiphoo &
Vahedi, 2019)
Tripartite influence model
(Thompson et al., 1999)
• Aka Sociokulturní model
• Standardy vzhledu těla ve společnosti
Tripartite influence model
(Thompson et al., 1999)
• Aka Sociokulturní model
• Standardy vzhledu těla ve společnosti
• Standardy šířeny skrze:
• Média
• Vrstevníci
• Rodiče
Tripartite influence model
(Thompson et al., 1999)
• Aka Sociokulturní model
• Standardy vzhledu těla ve společnosti
• Standardy šířeny skrze:
• Média
• Vrstevníci
• Rodiče
• Mediační procesy:
• Internalizace standardů
• Srovnávání vzhledu
Tripartite influence model
(Thompson et al., 1999)
Obsahy
zaměřené na
vzhled
Srovnávání
Internalizace
Body image
Tripartite influence model
(Thompson et al., 1999)
• Srovnávání se s kamarády, vrstevníky a celebritami na FB jako mediátor
(Fardouly & Vartanian, 2014)
• Srovnávání se s fitspiration jako mediátor krátkodobého vlivu na
nespokojenost s tělem (Tiggemann & Zaccardo, 2015)
• Internalizace ideálů mediovala efekt shlížení objektifikujících foto na sebeobjektifikaci
a sledování těla (Vandenbosch & Eggermont, 2012)
Objectification theory
(Fredrickson & Roberts, 1997)
• Sebe-objektifikace = hodnocení sebe sama především na základě
fyzického vzhledu
Objectification theory
(Fredrickson & Roberts, 1997)
• Sebe-objektifikace = hodnocení sebe sama především na základě
fyzického vzhledu
• Média jako zdroj „objektifikujících“ zkušeností
• Zdůrazňování důležitosti fyzického vzhledu a atraktivity
Objectification theory
(Fredrickson & Roberts, 1997)
• Sebe-objektifikace = hodnocení sebe sama především na základě
fyzického vzhledu
• Média jako zdroj „objektifikujících“ zkušeností
• Zdůrazňování důležitosti fyzického vzhledu a atraktivity
• Sebe-objektifikace a sledování těla vede k negativnímu body image
Objectification theory
(Fredrickson & Roberts, 1997)
• Sebe-objektifikace mediovala:
• Používání Facebooku na stud ohledně těla (Manago et al., 2015)
• Používání Instagramu na oceňování těla (Karsay et al., 2021)
• Vyšší sebe-objektifikace po focení selfies (Fox et al., 2020), dostávání
pozitivních komentářů (Vendemia & DeAndrea, 2020), editaci selfies (Wang et al.,
2021)
Objectification theory
(Fredrickson & Roberts, 1997)
• Sebe-objektifikace mediovala:
• Používání Facebooku na stud ohledně těla (Manago et al., 2015)
• Používání Instagramu na oceňování těla (Karsay et al., 2021)
• Vyšší sebe-objektifikace po focení selfies (Fox et al., 2020), dostávání
pozitivních komentářů (Vendemia & DeAndrea, 2020) a editaci selfies (Wang et al.,
2021)
Tripartite influence model a Objectification theory
podpořeny pro vliv sociálních sítí na body image
Tripartite influence model (Thompson et al., 1999)
Objectification theory (Fredrickson & Roberts, 1997)
Obsahy
zaměřené na
vzhled
Srovnávání
Internalizace
Body image
Sebe-
objektifikace
Meta-analýza
(Saiphoo & Vahedi, 2019)
• Používání sociálních sítí slabě pozitivně koreluje s negativním body
image (r=0.17)
• Efekt slabší než pro tradiční média (Barlett et al., 2008; Grabe et al., 2008)
Meta-analýza
(Saiphoo & Vahedi, 2019)
• Používání sociálních sítí slabě pozitivně koreluje s negativním body
image (r=0.17)
• Efekt slabší než pro tradiční média (Barlett et al., 2008; Grabe et al., 2008)
• Efekt je silnější pro:
• Mladší lidi
• Měření používání sociálních sítí zaměřené na vzhled (r=0.31) oproti
obecnému používání (r=0.11)
• Kognitivní dimenzi body image (r=0.23) oproti behaviorální (r=0.20)
a globální (r=0.13)
Meta-analýza
(Saiphoo & Vahedi, 2019)
• Efekt naopak nezávisí na:
• Typu sociální sítě
• Genderu
• Etnicitě
Meta-analýza
(Saiphoo & Vahedi, 2019)
• Efekt naopak nezávisí na:
• Typu sociální sítě
• Genderu
• Etnicitě
• Co z toho vyplývá?
Aktivity zaměřené na vzhled
Konkrétní typy obsahů
Specifické features
• „lajky“, komentáře, popisky…
Aktivity zaměřené na vzhled
(Holland & Tiggemann, 2016)
• Specifické aktivity zaměřené na vzhled souvisí s negativním body image
Aktivity zaměřené na vzhled
(Holland & Tiggemann, 2016)
• Specifické aktivity zaměřené na vzhled souvisí s negativním body image
• Tendence vyhledávat negativní feedback a
srovnávat se (Hummel & Smith, 2014; Smith et al., 2013)
• Postování, prohlížení, sdílení, „lajkování“
a komentování fotek (Kim & Chock, 2015; Meier & Gray, 2014)
Fitspiration
• Fotky a zprávy motivující ke cvičení a zdravému životnímu stylu (Slater et
al., 2017)
• Ale – propagace těžko dosažitelného „fit“ ideálu, stigmatizace nadváhy,
podpora nezdravých diet (Boepple & Thompson, 2016)
• Fitspiration krátkodobě zvyšuje nespokojenost s tělem (Tiggemann &
Zaccardo, 2015; Prichard et al., 2018)
• Ale, nereplikováno (Slater et al., 2017)
Body pozitivita
• Většina body pozitivních obsahů na sociálních sítích (Stevens & Griffiths,
2020)
• Fotky, ilustrace nebo videa znázorňující těla, která nejsou v souladu s
mainstreamovými ideály
• Popisky a hashtagy (#bodypositive, #loveyourself)
Body pozitivita
• Většina body pozitivních obsahů na sociálních sítích (Stevens & Griffiths,
2020)
• Fotky, ilustrace nebo videa znázorňující těla, která nejsou v souladu s
mainstreamovými ideály
• Popisky a hashtagy (#bodypositive, #loveyourself)
• Snaží se o:
• Propagaci bezpodmínečného přijetí a oceňování těla
• Diskreditaci úzce vymezených ideálů a normalizaci „nedokonalostí“
• Oceňování zdraví a funkčnosti těla (Cohen et al., 2020; Tiggemann et al., 2020)
Obsahová analýza body pozitivních účtů na IG
(Cohen, Irwin, et al., 2019)
• 72% obrázky, 12% videa, 11% kombinace vizuálního a textového
obsahu, 5% text
• 96% zobrazovalo ženy
• 40% zobrazovalo „nedokonalosti“
Obsahová analýza body pozitivních účtů na IG
(Cohen, Irwin, et al., 2019)
• 72% obrázky, 12% videa, 11% kombinace vizuálního a textového
obsahu, 5% text
• 96% zobrazovalo ženy
• 40% zobrazovalo „nedokonalosti“
• Odpovídá body pozitivní obsah na Instagramu teoretickým kategoriím
pozitivního body image?
• 80% alespoň jedno positive body image téma
• Široké pojetí krásy (66%), přijetí těla (34%), vnitřní pozitivita (32%),
protektivní filtrování (18%), péče o tělo (11%), oceňování těla (11%)
Obsahová analýza body pozitivních účtů na IG
(Cohen, Irwin, et al. 2019)
• 72% obrázky, 12% videa, 11% kombinace vizuálního a textového
obsahu, 5% text
• 96% zobrazovalo ženy
• 40% zobrazovalo „nedokonalosti“
• Odpovídá body pozitivní obsah na IG teoretickým kategoriím
pozitivního body image?
• 80% alespoň jedno positive body image téma
• Široké pojetí krásy (66%), přijetí těla (34%), vnitřní pozitivita (32%),
protektivní filtrování (18%), péče o tělo (11%), oceňování těla (11%)
Body pozitivní obsah reflektuje pozitivní body image
Krátkodobé efekty body pozitivity
• Body pozitivní obsah na IG zvyšoval oceňování a spokojenost s tělem u
mladých žen (Cohen, Fardouly, et al., 2019)
• Body pozitivní foto zvyšovaly spokojenost s tělem u žen (Ogden et al., 2020)
• Body pozitivita na sociálních sítích spojena s vyšší spokojeností se
vzhledem u dospívajících a dospělých žen (Stevens & Griffiths, 2020)
• Self-compassion popisky zvyšovaly spokojenost s tělem (Slater et al., 2017)
Krátkodobé efekty body pozitivity
• Body pozitivní obsah na IG zvyšoval oceňování a spokojenost s tělem u
mladých žen (Cohen, Fardouly, et al., 2019)
• Body pozitivní foto zvyšovaly spokojenost s tělem u žen (Ogden et al., 2020)
• Body pozitivita na sociálních sítích spojena s vyšší spokojeností se
vzhledem u dospívajících a dospělých žen (Stevens & Griffiths, 2020)
• Self-compassion popisky zvyšovaly spokojenost s tělem (Slater et al., 2017)
Efekty vůči zidealizovanému obsahu
Výzkum zaměřený pouze na ženy
Může být body pozitivita problematická?
Negativní vliv body pozitivity
• Tlak na oceňování těla
• Propagace důležitosti fyzického vzhledu
• Domnělá body pozitivita
Negativní vliv body pozitivity
• Tlak na oceňování těla
• Propagace důležitosti fyzického vzhledu
• Domnělá body pozitivita
• Objektifikace (Cohen, Irwin, et al., 2019) a zidealizovaná těla (Lazuka et al., 2020)
• Zvýšená sebe-objektifikace (Cohen, Fardouly, et al., 2019)
• Negativní emoce (Kraus & Myrick, 2018)
Komentáře a „lajky“
• Počet „lajků“ efekt nemá (Tiggemann et al., 2018)
• Vliv komentářů nejasný
• Podporující (Politte-Corn & Fardouly, 2020; Tiggemann & Barbato, 2018; Tiggemann & Velissaris, 2020)
• Disclaimer (Rodgers et al., 2021)
Sociálně-identitní přístup
• Teorie sociální identity (Tajfel & Turner, 1979)
• Teorie sociální kategorizace (Turner et al., 1987)
• Identita je utvářena sociálními skupinami, do kterých patříme
Sociálně-identitní přístup
• Teorie sociální identity (Tajfel & Turner, 1979)
• Teorie sociální kategorizace (Turner et al., 1987)
• Identita je utvářena sociálními skupinami, do kterých patříme
• Weby zaměřené na fitness
• Sociální podpora z webů zvyšovala touhu po hubenosti skrze internalizaci
vzhledových norem (ϐ=0.16) (Kvardová et al., 2020)
Sociální identita v pro-ED online skupinách
• Důležitý zdroj sociální podpory
• Ale i negativních efektů
• Sdílená sociální identita, identifikace se skupinou a přejímání norem
• Nespokojenost s tělem (d=0.41), diety (d=0.68), negativní afekt (d=1)
(Rodgers et al., 2016)
• Pro-eating disorder vs. pro-recovery
• Záleží na motivaci (Šmahelová et al., 2020)
Sociální identita v pro-ED online skupinách
• Důležitý zdroj sociální podpory
• Ale i negativních efektů
• Sdílená sociální identita, identifikace se skupinou a přejímání norem
• Nespokojenost s tělem (d=0.41), diety (d=0.68), negativní afekt (d=1)
(Rodgers et al., 2016)
• Pro-eating disorder vs. pro-recovery
• Záleží na motivaci (Šmahelová et al., 2020)
• Body-pozitivní komunity? (Rodgers et al., 2016)
Co chybí?
Obsahy
zaměřené na
vzhled
Srovnávání
Internalizace
Body image
Sebe-
objektifikace
Sociální
identita
Individuální rozdíly ve vlivu sociálních sítí
• Differential Susceptibility to Media Effects Model (Valkenburg & Peter, 2013)
• Propozice individuálních moderátorů („susceptibility variables“)
Individuální rozdíly ve vlivu sociálních sítí
• Differential Susceptibility to Media Effects Model (Valkenburg & Peter, 2013)
• Propozice individuálních moderátorů („susceptibility variables“)
• Individuální charakteristiky, které zesilují nebo tlumí efekt sociálních sítí:
• Tendence k internalizace ideálů těla (Karazsia, 2013), srovnávání vzhledu,
sebe-objektifikaci (Prichard et al., 2018)
• Oceňování těla, sebehodnocení (Ahadzadeh et al., 2017; Aubrey, 2006), sebeúcta
(Tylka et al., 2015), feministické postoje (Myers et al., 2007)
Self-schema theory
(Markus, 1977)
• Vzhledová schémata ovlivňují pozornost, paměť a reakce na podněty
týkající se fyzického vzhledu
• Koncept appearance schematicity
• Např. Když vidím lidi s hezkou postavou, přemýšlím, jestli je moje postava taky
tak hezká.
• Když někdo pochválí nebo zkritizuje moji postavu, obvykle se tím dlouho
zabývám.
• To, jak vypadá moje postava má na můj život velký vliv.
• Faktor zesilující efekt komentářů, které podporují ideální vzhled na
sociálních sítích (Veldhuis et al., 2014)
Media literacy
• Často diskutovaný protektivní faktor
• Skepticismus vůči ideálům v médiích:
• Např. Ženy (v reálném životě) obvykle vypadají jako modelky v reklamách.
• Mohla bych být štíhlá jako modelky v reklamách.
• Modelky v reklamách mají dokonalá těla. (McLean et al., 2016)
• Tlumí negativní efekt sociálních médií na body image (McLean et al., 2016;
Tamplin et al., 2018)
Teorie sociálního srovnávání (Festinger, 1954)
Navazující přístupy zdůrazňující individuální rozdíly
• Motivy k sociálnímu srovnávání
• Tři typy motivů, které ovlivňují, jaké objekty si vybíráme pro sociální
srovnávání (Wood, 1989)
1. Self-evaluation – srovnávání s nám podobnými
2. Self-enhancement – srovnávání s „horšími“
3. Self-improvement – srovnávání s „lepšími“
Teorie sociálního srovnávání (Festinger, 1954)
Navazující přístupy zdůrazňující individuální rozdíly
• Motivy k sociálnímu srovnávání
• Tři typy motivů, které ovlivňují, jaké objekty si vybíráme pro sociální
srovnávání (Wood, 1989)
1. Self-evaluation – srovnávání s nám podobnými
2. Self-enhancement – srovnávání s „horšími“
3. Self-improvement – srovnávání s „lepšími“
• Social reflection-based emotion model (Smith, 2000)
• Vnímaná kontrola – v kontextu sociálních médií dosažitelnost
zobrazovaného ideálu
a) Vysoká kontrola – pozitivní emoční reakce
b) Nízká kontrola – negativní emoční reakce
Obsahy
zaměřené na
vzhled
Srovnávání
Internalizace
Body image
Sebe-
objektifikace
Individuální
faktory
Sociální
identita
Vliv sociálních sítí na body image
• Celkový efekt je slabý negativní (Saiphoo & Vahedi, 2019)
• Ale, potřeba zkoumat konkrétní obsahy a aktivity
• Pozitivní (např. body-pozitivita, -neutralita) i negativní (např. fitspiration, pro-ED)
• Ale, většina výzkumů z průřezových dat
• Reciproční efekty
• Nutné zohlednit individuální rozdíly
Reference
Ahadzadeh, A. S., Pahlevan, S., & Ong, F. S. (2017). Self-schema and self-discrepancy mediate the influence of Instagram usage on body image
satisfaction among youth. Computers in Human Behavior, 68, 8–16. https://doi.org/10.1016/j.chb.2016.11.011
Aubrey, J. S. (2006). Exposure to Sexually Objectifying Media and Body Self-Perceptions among College Women: An Examination of the Selective
Exposure Hypothesis and the Role of Moderating Variables. Sex Roles, 55, 159–172. https://doi.org/10.1007/s11199-006-9070-7
Avalos, L., Tylka, T. L., & Wood-Barcalow, N. (2005). The Body Appreciation Scale: development and psychometric evaluation. Body Image, 2, 285–
297. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2005.06.002
Boepple, L., & Thompson, J. K. (2016). A Content Analytic Comparison of Fitspiration and Thinspiration Websites. International Journal of Eating
Disorders, 49(1), 98–101. https://doi-org/10.1002/eat.22403
Cohen, R., Fardouly, J., Newton-John, T., & Slater, A. (2019). #BoPo on Instagram: An experimental investigation of the effects of viewing body
positive content on young women’s mood and body image. New Media and Society, 21(7). https://doi.org/10.1177/1461444819826530
Cohen, R., Irwin, L., Newton-John, T., & Slater, A. (2019). #bodypositivity: A content analysis of body positive accounts on Instagram. Body Image,
29, 47–57. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2019.02.007
Fardouly, J., & Vartanian, L. R. (2015). Negative comparisons about one’s appearance mediate the relationship between Facebook usage and body
image concerns. Body Image, 12, 82–88. https://doi-org/10.1016/j.bodyim.2014.10.004
Fox, J., Vendemia, M. A., Smith, M. A., & Brehm, N. R. (2020). Effects of taking selfies on women’s self-objectification, mood,self-esteem, and social
aggression toward female peers. Body Image, 36, 193 – 200. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.11.011
Fredrickson, B. L., & Roberts, T. A. (1997). Objectification Theory: Toward Understanding Women’s Lived Experiences and Mental Health Risks.
Psychology of Women, 21, 173–206.
Holland, G., & Tiggemann, M. (2016). A systematic review of the impact of the use of social networking sites on body image and disordered eating
outcomes. Body Image, 17, 100–110. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2016.02.008
Reference
Karazsia, B. T., Van Dulmen, M. H. M., Wong, K., & Crowther, J. H. (2013). Thinking meta-theoretically about the role of internalization in the development of
body dissatisfaction and body change behaviors. Body Image, 10(4), 433–441. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2013.06.005
Karsay, K., Trekels, J., Eggermont, S., & Vandenbosch, L. (2021). “I (Don’t) Respect My Body”: Investigating the Role of Mass Media Use and Self-Objectification
on Adolescents’ Positive Body Image in a Cross-National Study. Mass Communication & Society, 24(1), 57–84. https://doi.org/10.1080/15205436.2020.1827432
Kraus, A., & Myrick, J. G. (2018). Feeling Bad About Feel-Good Ads: The Emotional and Body-Image Ramifications of Body-Positive Media. Communication
Research Reports, 35(2), 101–111. https://doi.org/10.1080/08824096.2017.1383233
Kvardova, N., Machackova, H., & Smahel, D. (2020). The direct and indirect effects of online social support, neuroticism, and web content internalization on the
drive for thinness among women visiting health-oriented websites. International Journal of Environmental Research and Public
Health, 17(7). https://doi.org/10.3390/ijerph17072416
Lazuka, R. F., Wick, M. R., Keel, P. K., & Harriger, J. A. (2020). Are we there yet? Progress in depicting diverse images of beauty in Instagram's body positivity
movement. Body Image, 34, 85–93. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.05.001
Manago, A. M., Ward, L. M., Lemm, K. M., Reed, L., & Seabrook, R. (2015). Facebook involvement, objectified body consciousness, body shame, and sexual
assertiveness in college women and men. Sex Roles: A Journal of Research, 72(1–2), 1–14. https://doi-org/10.1007/s11199-014-0441-1
McLean, S., Paxton, S., & Wertheim, E. (2016). Does Media Literacy Mitigate Risk for Reduced Body Satisfaction Following Exposure to Thin-Ideal Media? Journal
of Youth & Adolescence, 45(8), 1678–1695. https://doi.org/10.1007/s10964-016-0440-3
Markus, N. (1999). Self-schemata and processing information about the self. In R. F. Baumeister (Ed.), The self in social psychology. (pp. 123–138). Psychology
Press.
Myers, T. A., & Crowther, J. H. (2007). Sociocultural pressures, thin-ideal internalization, self-objectification, and body dissatisfaction: Could feminist beliefs be a
moderating factor? Body Image, 4(3), 296–308. https://doi-org.ezproxy/10.1016/j.bodyim.2007.04.001
Ogden, J., Gosling, C., Hazelwood, M., & Atkins, E. (2020). Exposure to body diversity images as a buffer against the thin-ideal: An experimental study.
Psychology, Health and Medicine, 25(10), 1165–1178. https://doi.org/10.1080/13548506.2020.1734219
Reference
Pew research center (2021). Social media use in 2021. Retrieved from: https://www.pewresearch.org/internet/2021/04/07/social-media-
use-in-2021/
Prichard, I., McLachlan, A. C., Lavis, T., & Tiggemann, M. (2018). The Impact of Different Forms of #fitspiration Imagery on Body Image,
Mood, and Self-Objectification among Young Women. Sex Roles, 78, 789–798. https://doi.org/789–798. 10.1007/s11199-017-0830-3
Politte-Corn, M., & Fardouly, J. (2020). #nomakeupselfie: The impact of natural no-makeup images and positive appearance comments
on young women’s body image. Body Image, 34, 233–241. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.07.001
Rodgers, R. F. (2017). The Relationship Between Body Image Concerns, Eating Disorders and Internet Use, Part II: An Integrated
Theoretical Model. Adolescent Res Rev, 1, 121– 37. https://doi-org/10.1007/s40894-015-0017-5
Rodgers, R. F., Lowy, A. S., Halperin, D. M., & Franko, D. L. (2016). A Meta-Analysis Examining the Influence of Pro-Eating Disorder
Websites on Body Image and Eating Pathology. European Eating Disorders Review, 24(1), 3–8. https://doi.org/10.1002/erv.2390
Rodgers, R. F., Paxton, S. J., & Wertheim, E. H. (2021). #Take idealized bodies out of the picture: A scoping review of social media
content aiming to protect and promote positive body image. Body Image, 38, 10–36. https://doi-org/10.1016/j.bodyim.2021.03.009
Saiphoo, A. N., & Vahedi, Z. (2019). A meta-analytic review of the relationship between social media use and body image disturbance.
Computers in Human Behavior, 101, 259–275. https://doi.org/10.1016/j.chb.2019.07.028
Stevens, A., & Griffiths, S. (2020). Body Positivity (#BoPo) in everyday life: An ecological momentary assessment study showing potential
benefits to individuals’ body image and emotional wellbeing. Body Image, 35, 181–191. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.09.003
Slater, A., Varsani, N., & Diedrichs, P. C. (2017). #fitspo or #loveyourself? The impact of fitspiration andself-compassion Instagram images
on women’s body image,self-compassion, and mood. Body Image, 22, 87–96. http://dx.doi.org/10.1016/j.bodyim.2017.06.004
Smith, R. H. (2000). Assimilative and Contrastive Emotional Reactions to Upward and Downward Social Comparisons. In J. Suls & L.
Wheeler (Ed.), Handbook of Social Comparison (s. 173–200). Springer. https://doi.org/10.1007/978-1-4615-4237-7_10
Reference
Smahelova, M., Drtilova, H., Smahel, D., & Cevelicek, M. (2019). Internet usage by women with eating disorders during illness and
recovery. Health Communication, 35(5), 628-636. https://doi.org/10.1080/10410236.2019.1582135
Tamplin, N. C., Mclean, S. A., & Paxton, S. J. (2018). Social media literacy protects against the negative impact of exposureto appearance
ideal social media images in young adult women butnot men. Body Image, 26, 29–37. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2018.05.003
Thompson, J. K., Heinberg, L. J., Altabe, M., & Tantleff-Dunn, S. (1999). Exacting beauty: Theory, assessment, and treatment of body
image disturbance. American Psychological Association.
Tiggemann, M., Anderberg, I., & Brown, Z. (2020). # Loveyourbody: The effect of body positive Instagram captions on women’s body
image. Body Image, 33, 129–136. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.02.015
Tiggemann, M., & Barbato, I. (2018). “You look great!”: The effect of viewing appearance-related Instagram comments on women’s body
image. Body Image, 27, 61–66. https://doi-org/10.1016/j.bodyim.2018.08.009
Tiggemann, M., Hayden, S., Brown, Z., & Veldhuis, J. (2018). The effect of Instagram “likes” on women’s social comparison and body
dissatisfaction. Body Image, 26, 90–97. https://doi-org/10.1016/j.bodyim.2018.07.002
Tiggemann, M., & Velissaris, V. G. (2020). The effect of viewing challenging “reality check” Instagram comments on women’s body
image. Body Image, 33, 257–263. https://doi-org/10.1016/j.bodyim.2020.04.004
Tiggemann, M., & Zaccardo, M. (2015). “Exercise to be fit, not skinny”: The effect of fitspiration imagery on women’s body image. Body
Image, 15, 61–67. https://doi-org.cz/10.1016/j.bodyim.2015.06.003
Tylka, T. L., Russell, H. L., & Neal, A. A. (2015). Self-compassion as a moderator of thinness-related pressures’ associations with thin-ideal
internalization and disordered eating. Eating Behaviors, 17, 23–26. https://doi-org.ezproxy/10.1016/j.eatbeh.2014.12.009
Tylka, T. L., & Wood-Barcalow, N. L. (2015). The Body Appreciation Scale-2: Item refinement and psychometric evaluation. Body Image,
12, 53–67. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2014.09.006
Reference
Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2013). The Differential Susceptibility to Media Effects Model. Journal of Communication, 63(2),
221–243. https://doi.org/10.1111/jcom.12024
Vandenbosch, L., & Eggermont, S. (2012). Understanding sexual objectification: A comprehensive approach toward media
exposure and girls’ internalization of beauty ideals, self‐objectification, and body surveillance. Journal of Communication,
62(5), 869–887. https://doi-org/10.1111/j.1460-2466.2012.01667.x
Veldhuis, J., Konijn, E. A., & Seidell, J. C. (2014). Negotiated media effects Peer feedback modifies effects of media’s thin-body
ideal on adolescent girls. Appetite, 73, 172–182. https://doi-org/10.1016/j.appet.2013.10.023
Vendemia, M. A., & DeAndrea, D. C. (2020). The effects of engaging in digital photo modifications and receivingfavorable
comments on women’s selfies shared on social media. Body Image, 37, 74–83. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2021.01.011
Wang, Y., Xie, X., Fardouly, J., Vartanian, L. R., & Lei, L. (2021). The longitudinal and reciprocal relationships between selfierelated
behaviors and self-objectification and appearance concerns among adolescents. New Media & Society, 23(1), 56–77.
https://doi.org/10.1177/1461444819894346
Wood, J. V. (1989). Theory and research concerning social comparisons of personal attributes. Psychological Bulletin, 106(2),
231–248.
Wood-Barcalow, N. L., Tylka, T. L., & Augustus-Horvath, C. L. (2010). ‘“But I Like My Body”’: Positive body image characteristics
and a holistic model for young-adult women. Body Image, 7(2), 106–116. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2010.01.001