Vytváření výkonů, nákup a odbyt Veronika Hedija Obsah přednášky 1.Výkony a výroba podniku 2.Plánování výroby (zhotovování výkonů) v podniku 3.Nákup 4.Odbyt 5. Výkony a výroba podniku Výroba •Pojem výroba lze chápat různě široce: • •V nejužším smyslu ve smyslu zhotovování, který v běžné řeči ztotožňujeme s výrobou v průmyslovém podniku. •V širším slova smyslu, proces přeměny vstupů na výstup a rozumíme pod ní proces zhotovování podnikových výkonů (zhotovení výrobků a poskytování služeb). •V nejširším slova smyslu výroba zahrnuje veškeré procesy a podnikové funkce. Veškeré činnosti, které v podniku probíhají. • • Přeměna vstupů na výstup a funkce podniku Výstup Výrobky Služby Vstupy (Výrobní faktory) Řídící práce Výkonná práce Dlouhodobý majetek Materiál Podnik Nákup (zásobování) Produkce výkonů (výroba) Odbyt Financování a investiční činnost Personální činnost (řízení lidských zdrojů) Vědecko-technická činnost Správa Druhy výroby •Podle významnosti můžeme výrobu v podniku dělit na : •Hlavní výrobu, jejíž výrobky tvoří hlavní náplň podniku •Vedlejší výrobu, jako výroba polotovarů náhradních dílů atd. •Doplňkovou , kdy dochází k využití a zpracování odpadu z hlavní a vedlejší výroby a využití volné kapacity. •Přidruženou výrobu, většinou se liší charakterem výroby (zcela jiný produkt). • •Podle počtu vyráběných kusů lze výrobu dělit na: •Kusovou – malý počet kusů jednoto druhu výrobku, výroba na zakázku dle přání zákazníka (výroba nábytku na míru) •Sériovou – velký počet kusů výrobku více typů, výroba rozdílných typů výrobků v sériích (automobily, dlažba) •Hromadnou – velký počet kusů jednoho druhu výrobků (pásová výroba) (plechy) Plánování výroby (zhotovování výkonů) Vyrovnávací zákon plánování •Všechny činnosti podniku musí být vzájemně koordinovány •Která z oblastí je nejdůležitější a má proto přednost při plánování podnikové činnosti? Plán výroby, odbytu, nákupu nebo financování a investování? • • Podnik Nákup (zásobování) Produkce výkonů (výroba) Odbyt Financování a investiční činnost Personální činnost (řízení lidských zdrojů) Vědecko-technická činnost Správa Sestavovat všechny plány současně je téměř nemožné Ønejdříve potřeba vytvořit dílčí plán pro jednu oblast a na ni naváží v určitém časovém pořadí plány pro oblasti další, které se tímto plánem řídí Vyrovnávací zákon plánování vyžaduje, aby se podnikové plánování nejdříve zaměřilo na své slabé místo. Plánování výroby •Plánování - důležitá etapa v procesu zhotovování výkonů • •Proces plánování výroby zahrnuje: 1.Plánování výrobního programu (CO) 2.Plánování výrobního procesu (JAK) 3.Plánování připravenosti výrobních faktorů (plán nákupu, dopravy, skladování) • • 1. Plánování výrobního programu •Jsou určeny druhy a množství zboží a služeb, které bude podnik v určitém období vyrábět (CO bude vyrábět) • •Nutno brát v úvahu prognózy či plány v oblasti: •odbytu (předpokládaná velikost odbytu, ceny) •zhotovování výkonů (kapacity, počet zaměstnanců) •nákupu (dostupnost surovin) a skladování (kapacity skladů) •Rozeznáváme: •Dlouhodobé plánování •plánován budoucí směr podniku, •nabízené druhy výrobků, množství, zavádění nových produktů, množství dl. majetku, výkonné práce. •Krátkodobé plánování •vychází z plánování dlouhodobého či střednědobého •z daného stavu majetku a pracovní síly •zavádění výrobkových variant (změn konstrukce a designu výrobků základního výrobního programu) a stanovení výrobních množství jednotlivých druhů výrobků. Sezónnost a výrobní program •Sestavování výrobního programu silně ovlivněno sezónností výroby či odbytu •Podnik se musí snažit, aby dosáhl co nejlepšího a nejstálejšího využití svých kapacit •výrobní program nutno plánovat s ohledem na nutnost překlenout sezónní výkyvy v poptávce • •Sezónní výkyvy poptávky lze překlenout: •Synchronizací •Diverzifikací výrobního programu •Prací ve mzdě •Emancipací • •Synchronizace výrobního programu •výrobní program je přizpůsoben výkyvům v poptávce •těmto jsou přizpůsobeny i kapacity podniku •například najímání sezónní práce, sezónní provozovny atd. • Diverzifikace výrobního programu •orientace podniku na dva či více výkonů, které jsou fázově posunuty •dojde k vyrovnávání celkového odbytu •například provozování lyžařského střediska a v létě jeho změna na zábavný park s bobovou dráhou • Práce ve mzdě •na pokrytí zvýšené poptávky v sezóně využíváno jiných podniků •podnik v období, kdy klesá prodej výrobků a dochází k nevyužití výrobních kapacit, vyrábí pro jiné podniky. •Emancipací •u výrobních podniků je možné sezónnost překlenout také výrobou na sklad Sezónnost a výrobní program 2. Plánování výrobního procesu •Spočívá v naplánování samotného průběhu přípravy a realizace výkonů podniku (JAK bude vyrábět) • •Rozeznáváme: •Dlouhodobé plánování výrobního procesu •výběr konkrétního výrobního postupu ze všech, které jsou k dispozici. •je plánován také dlouhodobý majetek, který je nutno zajistit a pracovní síla. •Výběr organizačního uspořádání a výrobního typu dle četnosti opakování • •Krátkodobé plánování výrobního procesu •v rámci existujícího dlouhodobého majetku a počtu najatých pracovníků •časového sladění průběhu výroby, je rozhodováno, zda má podnik určité služby či meziprodukty realizovat ve vlastní režii, nebo využít služeb jiných podniků. • Dlouhodobé plánování výrobního procesu •Plánování organizačního uspořádání – rozmístění hmotného majetku a pracovníků v rámci výrobního procesu • •Podle organizačního uspořádání rozlišujeme následující typy výroby: •Proudová výroba (pásová výroba) •tok materiálu od suroviny k hotovému výrobku probíhá mezi pracovišti bez přestávek, pracovní operace jsou časově sladěny a navazují na sebe (využití výrobních linek). Např. výroba automobilů. •Dílenská výroba •stroje a pracoviště se stejnými pracovními úkony se sdružují do jedné „dílny“ (např. soustružna, kovárna, frézárna, vrtárna, svařovna atd.). Univerzální stroje, přesun polotovarů mezi dílnami. Např. výroba přepravních zařízení na zakázku •Výroba na stanovišti •Výrobní faktory se musí přemisťovat k nehybnému produktu. Např. stavebnictví, výroba lodí. •Výrobní hnízdo •autonomní výrobní skupiny, které vytváří kompletní produkt. Např. renovace veteránů. • • Dlouhodobé plánování výrobního procesu • •Na základně četnosti opakování stejného pracovního postupu rozlišujeme: •Opakovanou výrobu (standardní výkony) •celý proces vytváření výkonu je možno jen jednou naplánovat a potom aplikovat již zaběhnutý model ØHromadná výroba ØSériová výroba • •Kusovou výrobu (výkony šité na míru) •vytváření výkonu časově výrazně náročnější, •proces vytváření výkonu je nutno připravit speciálně pro zákazníka a přizpůsobit jej jeho přání a požadavkům ØKusová výroba • • Volba nejvhodnějšího výrobního procesu je v mnoha případech silně závislá na zvoleném výrobním programu a celkové strategii podniku • Krátkodobého plánování výrobního procesu •Jedná se o plánování výrobního procesu po časové a množstevní stránce s důrazem na co nejvyšší využití stávajících kapacit či jejich vybalancování •Zahrnuje: •Plánování velikosti výrobní dávky •Výrobní dávka je soubor výrobků vyráběných v těsném sledu za sebou s jednorázovým vynaložením nákladů na přípravu a zakončení příslušného procesu. •Potřeba optimalizace výrobní dávky vzhledem k nákladům. •Časové plánování - stanovení termínů a lhůt průběhu jednotlivých dílčích činností, které utvářejí či tvoří nedílnou součást finálního výkonu podniku •Množstevní plánování – zajištění maximálního využití stávajících kapacit podniku •přizpůsobení kapacit - zvýší či sníží své současné kapacity (např. změny směnnosti, změnou počtu zaměstnanců, přesčasové práce, změnami ve vybavení hmotným investičním majetkem) •přizpůsobení vytíženosti - využití současných kapacit a jejich optimalizace (zvýšení se dosahuje racionalizací údržby a oprav, dodatečnými zakázkami apod.. snížení vytíženosti pak využitím subdodávek, přesunem termínů apod.) • • Nákup (3. Plánování připravenosti VF) Plánování nákupu •Nákupem rozumíme obstarávání výrobního faktoru materiál (spadá sem také nakoupené zboží) • •Plánování nákupu znamená stanovení konkrétních dodávek materiálu ke krytí zjištěných potřeb podniku. V rámci nákupu jsou také vybíráni dodavatelé. • •Plánování nákupu vychází a navazuje na plánování spotřeby. •spočívá ve získávání a shromažďování údajů o rozsahu spotřeby jednotlivých druhů materiálů, zboží či služby v plánovacím období. •zjišťován je druh, množství a okamžik potřeby •Při plánování se vychází: •jednak z minulých zkušeností s odbytem a •jednak z očekávaného odbytu, který vyplývá z analýzy okolí podniku. Druhy nákupu •V rámci plánování nákupů rozlišujeme tři druhy nákupů: •Příležitostný nákup •konkrétní potřeba vyvolá objednávku •užíván zejména v případě vytváření výkonů na míru dle konkrétních přání a potřeb zákazníků nebo v případě méně významných složek spotřeby. •Nákup do zásoby •většinou spojen s existencí skladů •nákup bezprostředně nenavazuje na samotnou spotřebu, ale existuje zde určitá časová prodleva •Výkonově synchronizovaný nákup •dodané suroviny jsou okamžitě spotřebovány bez potřeby jejich skladování •příkladem čisté formy výkonově synchronizovaného nákupu jsou dodávky vody či energie. •Koncept výrobně-synchronizovaného nákupu nazýváme just-in-time. • • • • Výběr dodavatelů •Součástí nákupu výběr dodavatelů. • •Při výběru dodavatelů hraje roli: •Spolehlivost dodavatelů a serióznost jednání •vlastní zkušenosti podniku s dodavatelem a zkušenosti a ohlasy klientů •důležitá serióznost jednání dodavatele a jeho spolehlivost je v obchodních vztazích •Poměr kvality a ceny dodávek •při výběru dodavatele nehraje roli pouze cena, kterou dodavatel požaduje •velmi důležitá je také kvalita dodávaného zboží či služeb •Vybalancování poměru kvalita a cena •Jištění více dodavateli •podnik musí zvážit, zda bude materiál, zboží či služby odebírat jen od jednoho dodavatele nebo využije služeb dodavatelů více •Jeden dodavatel → Výhody: možnost získání lepších cen a vedlejších podmínek. Nevýhody: riziko, že v případě výpadku tohoto dodavatele se dostane do problémů a nebude schopen tohoto v rychle nahradit • Skladování a dodávkový cyklus nákupu •Některé druhy nákupu vyžadují skladování (nákup surovin, materiálu a zboží) •Při plánování nákupu, který je spojen se skladováním může podnik uplatňovat dva základní systémy nákupu, na základě vytíženosti skladů: ØSystém signální hladiny zásob •Podnik stanoví konkrétní objednávané množství, které je nákladově nejvýhodnější a signální stav zásob, při kterém objednávka proběhne •Termíny jednotlivých dodávek jsou variabilní •Termíny dodávek závisí na rychlosti, jakou je dosaženo signální hladiny zásob ØSystém dodávkového cyklu •Stanoven je cílový stav zásoby (maximální zásoba) tak, aby stačila na pokrytí potřeby během plánovaného období •dodávky probíhají pravidelně •objednávkové intervaly konstantní •Výše objednávek se přizpůsobuje spotřebě během daného období • • Systém signální hladiny zásob 1 2 3 4 čas Interval dodávky Stav zásob Cílový stav zásob Výše objednávky Pojistná zásoba Signální hladina objednávka Systém dodávkového cyklu 1 2 3 4 5 čas Interval dodávky Stav zásob Cílový stav zásob Výše objednávky Pojistná zásoba 24 Optimální velikost zásob •Firma usiluje o optimalizaci nákladů spojených se zásobami •Za základní optimalizační kritérium je považováno nákladové → minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržení zásob • •Celkové náklady spojené s řízením zásob = náklady na skladování + náklady dodání 25 Optimální výše objednávky •Campův vzorec pro výpočet optimální výše objednávky: • • • • • • •Kde •B – roční potřeba •Nf – fixní náklady objednávky •c – pořizovací cena na jednotku suroviny •q – koeficient pro náklady na držení zásob (souhrnná sazba úrokových a skladovacích nákladů) •c.q – průměrné náklady skladování jednotky • • 26 Odvození Campova vzorce • • Minimalizace celkových nákladů spojených s řízením zásob Celkové náklady spojené s řízením zásob = náklady na skladování + náklady dodání Optimální objednací množství získáme, pokud parciální derivaci celkových nákladů podle množství (m) položíme rovnu nule (hledáme extrém funkce). Kde: B – roční potřeba Nf – fixní náklady objednávky c – pořizovací cena na jednotku suroviny q – koeficient pro náklady na držení zásob (souhrnná sazba úrokových a skladovacích nákladů) 27 Úkol 1 – Nákup •Firma vyrábí dřevěné parkety. Očekávaná potřeba suroviny je 11 250 t, cena 1 tuny suroviny je 10 000 Kč. Fixní náklady objednávky činí 200 000 Kč, koeficient pro náklady na držení zásob je 0,2. • a)Určete optimální výši objednávky, b)Vypočítejte výši celkových nákladů spojených s dodáním a skladováním, výši nákladů na dodání a nákladů na skladování a graficky znázorněte. • Campův vzorec: B – roční potřeba Nf – fixní náklady objednávky c – pořizovací cena na jednotku suroviny q – koeficient pro náklady na držení zásob m - velikost dodávky 28 Úkol 1 – řešení •a) •B …11 250 t •Nf… 200 000 Kč •c … 10 000 Kč •q … 0,2 c) •Optimální výše dodávky • • • • c) c) • • • • Campův vzorec: B – roční potřeba Nf – fixní náklady objednávky c – pořizovací cena na jednotku suroviny q – koeficient pro náklady na držení zásob m - velikost dodávky 1500 29 Úkol 1 – řešení 1500 3 mil. 1,5mil. Odbyt Odbyt a marketing •Odbyt lze vymezit jakou souhrn činností, jejichž smyslem je uplatnění produktu na trhu a jeho dodání k zákazníkovi (odběrateli). •Od počátku 20. století růst nasycenosti trhů Ørychlý rozvoj průmyslu a dopravních možností vede k zesilování konkurence, trhy se stávaly čím dál více nasycenými ØObrat pozornosti od nabídkové stránky k poptávce - odbyt nabývá na důležitosti ØDochází k formování nové koncepce podnikání, jejíž ústředním bodem je zákazník a odbyt •V moderní literatuře pojem odbyt a marketing často ztotožňován • •Marketing je „moderní“ technikou odbytu. Jedná se o lidskou činnost, umožňující zjistit neuspokojené potřeby a přání, přeměnit je do podoby ziskových příležitostí a tento zisk realizovat (Kotler, 2001). • Nástroje odbytové politiky •Nástroji odbytové politiky (marketingové nástroje) - veškerá opatření, která prodávající používá s cílem minimalizace odbytových potíží a upevnění vlastní pozice na trhu. • •Mezi základní nástroje odbytové politiky patří: •Cenová politika (PRICE) •Výrobková politika (PRODUCT) •Distribuční politika (PLACE) •Komunikační politika (PROMOTION) • • • Výrobková politika (product) •Zaujímá v marketingu výsadní postavení •Je určen vyráběný či nabízený sortiment zboží či služeb •Cílem je určit nabídku s ohledem na přání a potřeby kupujících • •Výrobková politika se zabývá: 1.Volbou výrobku a optimalizací jeho vlastností 2.Sortimentem a kvalitou 3.Značkou 4.Obalem 5.Doplňkovými službami pro zákazníky (servis, záruka atd.) • ØMusí vycházet z kvalitního průzkumu trhu, který je předpokladem pro zjištění přání a potřeb zákazníků, popřípadě jejich změn • Cenová politika • Je stanovována cena produkce (výrobku či služby) a konkrétní cenová politika podniku a platební podmínky •Cílem je stanovit takové cenové podmínky, které přimějí zákazníka ke koupi • •V rámci cenové politiky firma rozhoduje: 1.o způsobu stanovení ceny produktu •dle nákladů, •dle konkurence •dle poptávky → v podmínkách nedokonalé konkurence 2.cenové strategii a •Nízké x vysoké zaváděcí ceny •Penetrační ceny x sbírání smetany 3.prodejních podmínkách •Slevy (rabaty), možnosti financování úvěrem • Distribuční politika • Rozhoduje, kde a jak bude produkt prodáván a to včetně cest distribuce, určení způsobů prodej, případně zásobování a dopravy •Cílem distribuční politiky je zajistit, aby byl produkt ve správný čas na tom správném místě. • •Tři základní oblasti: 1.Fyzická distribuce – volba optimálních dopravních cest, dopravního prostředku, skladů a meziskladů s ohledem na minimalizaci nákladů. 2.Volba distribučního kanálu – způsobu prodeje •Přímý prodej – vlastní prodejny, franchising, obchodní zástupci •Nepřímý prodej – využití velkoobchodu či maloobchodu 3.Distribuce z pohledu maloobchodu – způsob prezentace zboží v maloobchodu • • Komunikační politika • Často označována pojmem propagace •Je zde rozhodováno o tom, jak se zákazník o produktu dozví •Cílem komunikační politiky je přimět zákazníky k nákupu prostřednictvím cíleného ovlivňování a poskytování informací • •Nejčastěji užívané nástroje komunikační politiky: 1.Reklama - povzbuzování k nákupu intenzivním nasazením reklamních médií (inzeráty, reklamní spoty, billboardy, plakáty) 2.Public relation - pozitivní ovlivňování postojů veřejnosti k podniku (informace o podniku, sponzoring, komunikace s médii) 3.Podpora prodeje - povzbuzování k nákupu cílenými opatřeními v místě prodeje (ochutnávky, vzorky, časově omezené slevy) 4.Osobní prodej - přímý kontakt a komunikaci externích prodejců s potenciálním zákazníkem • • • • • Marketingový mix •Konkrétní volba nástrojů odbytové politiky označována jako marketingový mix • •Marketingový mix představuje konkrétní kombinaci marketingových nástrojů, která vede k uplatnění vlastního produktu na trhu •je také označován jako 4P (PRICE, PRODUCT, PLACE, PROMOTION) •v širším pojetí jako 7P (PRICE, PRODUCT, PLACE, PROMOTION, PEOPLE, PROCESS, PHYSICAL EVIDENCE). • •Účinný marketingový mix by měl vhodně kombinovat všechny marketingové nástroje tak, aby byly dosaženy cíle podniku a naplňována jeho strategie • Dotazy? Kontrolní otázky •Co rozumíme výrobou? •Jaké druhy výroby rozeznáváme? •Co zahrnuje proces plánování výroby? Stručně popište jednotlivé fáze. •Co rozumíme nákupem? •Jaké druhy nákupu rozlišujeme? •Jak se liší systém signální hladiny zásob a systém dodávkového cyklu? •Jak určíme optimální výši objednávky? •Co rozumíme odbytem? •Jaké jsou základní nástroje odbytové politiky? Stručně je popište. • • • Literatura •Základní a doporučená: •Synek, M. a Kislingerová, E. (2015). Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck. Kapitola . • •Další použité zdroje: •Wöhe, G. (1995). Úvod do podnikového hospodářství. Praha: C.H.Beck. • • • • • • • • • • • • • • •