FSS - Reportáž – investigativní https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svedectvi-hamacek-chtel-v-moskve-vymenit-vrbetice-za-milion-sput niku-152959 Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků JANEK KROUPA , KRISTINA CIROKOVÁ 4. 5. 2021 6:00 Seznam Zprávy přinášejí informace o schůzce, která se konala 15. dubna večer v kanceláři ministra vnitra, a Jan Hamáček zde podle několika zdrojů vylíčil svůj plán na cestu do Moskvy. Článek Dva týdny poté, co předseda vlády Babiš a vicepremiér Hamáček zveřejnili informace o útoku ruských vojenských rozvědčíků v muničním skladu Vrbětice, se otevírá jedna z největších nejasností této bezprecedentní kauzy. Jan Hamáček je totiž ve vážném podezření, že chtěl celou věc s Ruskem uhladit. Že jeho mise do Moskvy, kterou vydával za jakousi politickou kamufláž před oznámením vrbětického útoku, měla ve skutečnosti jiný cíl. Ministr vnitra, který byl v inkriminované době pověřen řízením ministerstva zahraničí, totiž ve skutečnosti podle řady svědků chtěl do Moskvy odjet s plánem vyměnit mezinárodní skandál související s útokem za dodávky vakcíny Sputnik V a za možnost, že by se v Praze uskutečnil vrcholný politický summit Joe Bidena a Vladimíra Putina. Skutečné plány své cesty sdělil Hamáček podle několika zdrojů účastníkům schůzky, která se kolem moskevské mise uskutečnila. Jednání se odehrálo ve čtvrtek 15. dubna večer v kanceláři ministra vnitra. Bylo to den poté, co Jan Hamáček oficiálně veřejně oznámil, že se chystá do Ruska na jednání o vakcínách Sputnik V. Seznam Zprávy od několika účastníků jednání ověřily, že kromě vicepremiéra Hamáčka byli přítomni velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a policejní ředitel Jan Švejdar. Později před koncem schůzky kolem půl desáté večer dorazil ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Chyběl však zástupce z Bezpečnostní informační služby (kontrarozvědky), tedy instituce, která vrbětický případ vyšetřuje nejdéle. Účastníky do své kanceláře přitom sezval vicepremiér Hamáček, lze tedy důvodně vyvozovat, že kontrarozvědku nepozval on. Jan Hamáček takový obsah jednání ve své kanceláři odmítá. Když ho v pondělí večer konfrontovali reportéři Seznam Zpráv s otázkou, zda může své plány pro cestu do Moskvy vysvětlit, řekl: „To je úplný nesmysl, to nevím, kdo vám to řekl.“ Na odpověď, že informace má redakce přímo od účastníků jednání, které na 15. 4. svolal, uvedl: „To nemůžete mít. To je úplný nesmysl, nevím, kde jste na to přišli.“ Seznam Zprávy však mluvily s většinou účastníků jednání v Hamáčkově ministerské kanceláři. Popsali, co se ve čtvrtek večer 15. dubna odehrálo. Je dobré připomenout, že v té chvíli Jan Hamáček i účastníci schůzky už delší dobu věděli, že za dvěma výbuchy a dvěma mrtvými ve Vrběticích stojí ruská tajná služba. Přestože šlo o útok cizího státu na území České republiky, vicepremiér Hamáček se podle sdělení několika zdrojů, které další zdroje potvrdily, rozhodl k velmi problematickému kroku. Nabídnout Rusku dohodu, která zněla: v Česku bude kauza potichu odložena, Rusové výměnou za to dodají milion dávek Sputniku V a ruský prezident Vladimír Putin se v Praze sejde s americkým protějškem Joe Bidenem. Vicepremiér Hamáček jako strůjce dohody si začal domlouvat schůzky s Rusy, kteří mají blízko k Vladimiru Putinovi a mohou takový „obchod“ pomoci vyjednat. Proto si přes svého známého, bývalého předsedu slovenské národní rady Andreje Danka, který měl být účastníkem původně avizované cesty do Moskvy, domluvil jednání s šéfem Státní dumy Vjačeslavem Volodinem. Andrej Danko se nyní už ke své roli nechtěl vyjadřovat, ale nastíněný scénář s Volodinem v odpovědi nepopřel. „Řešte to vy doma, vtáhli jste nás do nepříjemné situace. Co bylo, je jedno. Máte před volbami a nebudu se účastnit politických her,“ odepsal předseda SNS Andrej Danko redakci na otázku, jak vysvětlil situaci šéfovi Státní dumy Volodinovi. S odstupem času a s vědomím, co se po oznámení ruského útoku ve Vrběticích odehrálo, se může zdát Hamáčkův chystaný návrh Moskvě šílený, avšak v době, kdy jej popisoval zmíněným lidem ve své kanceláři, se věci mohly jevit jinak. Od Pavla Zemana měl ministr vnitra informaci, že kauza velmi pravděpodobně skončí odložením a k soudu se vůbec nedostane – těžko si totiž představit, že se podezřelí agenti dostaví k výslechu, aby je policie mohla obvinit. „Schůzky jsem se účastnil na pozvání Jana Hamáčka,“ potvrzuje přítomnost v ministrově kanceláři nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Prezentoval jsem v obecné rovině reálné možnosti ukončení věci, kdy jednou z nich je vámi dotazovaný způsob odložení věci,“ uvedl na dotaz redakce. Právě tuto argumentaci chtěl Jan Hamáček využít při cestě do Ruska. V té chvíli totiž nebylo jasné, co se z kauzy nakonec stane. „Odložení trestního stíhání je zákonem předpokládaný postup, například když sice dojde ke spáchání trestného činu, máte podezřelého, ale nemůžete ho pro jeho nepřítomnost vyslechnout či činit vůči němu jiné procesní úkony, kdy tato možnost může při nedostatku mezinárodní justiční spolupráce nastat,“ vysvětluje nejvyšší státní zástupce. Zdroje z řad účastníků schůzky mluví o tom, že když vicepremiér svůj moskevský plán přednesl, přítomní se zděsili. Naléhavě se snažili Jana Hamáčka přesvědčit, ať připravovanou cestu odvolá. Podle zdrojů Seznam Zpráv jej o zrušení cesty žádali šéf vojenské kontrarozvědky Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar i šéf civilní rozvědky Marek Šimandl. S tím, že v tomto případě žádný obchod není možný, a už vůbec ne, aby ho dělal ministr. Otevřeně o schůzce tito lidé nechtějí mluvit, popsaný scénář ale nepopírají. „Mohu jen potvrdit, ze jsem se zúčastnil jednání, na kterém byl přítomný i pan Hamáček. Obsah a průběh jednání nemohu veřejně komentovat,“ uvedl v písemné reakci pro Seznam Zprávy Jan Beroun. Stejně se vyjádřil i Jan Švejdar: „Schůzky jsem se účastnil, ale její obsah nebudu komentovat.“ „Ano, je pravda, že jsem se v uvedeném týdnu účastnil několika jednání za přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, což vzhledem k aktuálním událostem bylo naprosto přirozené. Ale o čem jsme spolu konkrétně jednali, rozhodně komentovat nebudu. V každém případě všechna jednání byla vedena v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak i bezpečnosti státu,“ napsal e-mailem Marek Šimandl. Naopak Jana Hamáčka zprvu podle zdrojů podporoval Vítězslav Pivoňka, také on však po naléhání šéfů policie a tajných služeb změnil názor. Nakonec to byl právě Pivoňka, kdo jej přiměl cestu nechat. Hamáček se ho totiž zeptal, zda si ho Rusové na schůzce, kde s nimi bude obchodovat, nahrají. Velvyslanec Pivoňka přitakal. Toho se měl ministr vnitra leknout, nechtěl být později Rusy vydírán. A tak ustoupil. I když veřejně stále cestu nezrušil, to udělal až o den později Andrej Babiš. Ve chvíli, kdy Jan Hamáček začal z připraveného plánu couvat, objevil se na schůzce Pavel Zeman. To bylo někdy kolem 21.30 večer. Potvrzuje, že v té chvíli už to vypadalo, že Hamáček nikam nepojede. „Na schůzku jsem dorazil se zpožděním. V té době bylo jasné, ze se neuskuteční žádná cesta do Ruska, a v tomto bodě jsem věc považoval za vyřešenou,“ napsal redakci Pavel Zeman. Velvyslanec Pivoňka průběh jednání nechtěl oficiálně popsat. Uvedl však, že ho ministr vnitra Hamáček povolal do Prahy už 7. dubna. „Dne 7. dubna 2021 mi volal ministr J. Hamáček a požádal mě, abych se v závažné věci dostavil do ČR. Moje cesta do ČR byla od počátku připravovaná tak, aby nebyla zvnějšku identifikována jako konzultace. Z technických a covid omezení jsem přiletěl do ČR dne 14. dubna. Dne 14. a 15. jsem se účastnil jednání na MV ČR. Od prvního jednání bylo jasné, že návštěva v RF neproběhne,“ napsal v reakci Pivoňka. Na doplňující žádost, aby se vyjádřil konkrétně ke schůzce 15. 4. na vnitru, už nereagoval. Nemohl tedy odpovědět na otázku, proč ho zval do Prahy ministr vnitra, a nikoli ministr zahraničí. Den poté, 16. 4., napsala MF Dnes, která patří do svěřenských fondů, kde je odložen majetek premiéra Babiše, že Hamáčkova cesta do Moskvy byla zrušena. Jan Hamáček to pak 17. 4. sám oznámil na Twitteru. Když spolu s premiérem 17. 4. večer oznámili útok ve Vrběticích, přišel Hamáček s tím, že celá věc kolem avizované cesty do Ruska byl krycí manévr, který měl před zveřejněním zmást ruskou stranu. https://reportermagazin.cz/a/irEbn/brnenske-ano-akdo-ridi-politiky-my Brněnské ANO. A kdo řídí politiky? My! REPORT Mezi raziemi, které spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, figuruje kromě firmy Kapsch, místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže také radnice městské části Brno - střed. Policisté zabavují počítače, zajímají se o veřejné zakázky a zadrželi bývalého místostarostu pro investice a nynějšího radního Jiřího Švachulu (ANO): také jeho a související policejní vyšetřování zmínil loni na podzim Janek Kroupa v následujícím článku. img JANEK KROUPA07 / 03 / 2019 Při vyšetřování obchodů s informacemi zachytili policisté zajímavé telefonáty a rozhovory. Šlo o komunikaci jednoho brněnského podnikatele s místostarostou městské části Brno-střed za ANO a dalším místním politikem – šéfem brněnské organizace tohoto uskupení. Ačkoli některé debaty naznačovaly ovlivňování veřejných zakázek, policie tyto informace za uplynulé dva roky nerozpletla... Článek s tímto úvodem vyšel v magazínu Reportér v září 2018. To korzování kolem kolejiště na brněnském hlavním nádraží už trvalo dlouho. Sejít se na tom místě se mnou chtěl menší holohlavý muž s modrýma těkavýma očima: projíždějící vlaky mu dávaly trochu klidu, že nás nebudou poslouchat citlivé mikrofony policie. Ke svým obavám měl důvod. V posledních letech si policie nahrála mnoho schůzek, jichž se účastnil. Důvod? Spolupracoval totiž s brněnským podnikatelem iráckého původu Samanem El-Talabanim, který zase spolupracoval s místními politiky, především těmi z ANO 2011. Pavel O., s nímž jsem na nádraží hovořil, se snažil vymlouvat. O korupci v politice prý ví, ale tvrdil, že to nebyl on, kdo přenášel peníze. „Vzpomínám si, že Talabani dodával členy do ANO 2011,“ přiznal. „Ale to je jediné, co si pamatuji,“ doplnil ihned. Po pravdě nevěřil jsem mu, paměť mu fungovala dobře, jen když nešlo o něj. Krátce předtím, než jsme se potkali na nádraží, jsem si ve vlaku pročítal policejní dokumenty, které Pavla O. vykreslují jako jednoho z klíčových prostředníků klientelistického a korupčního systému v městské části Brno-střed. Předpokládám, že se – jak už to v dnešní době chodí – dozvím, že jde o ohromně závažný únik policejního dokumentu; pravda ovšem je, že jde o součást spisu, do kterého už dnes má legální přístup kdekdo. Před dvěma lety totiž policie v Brně s velkou pompou pozatýkala skupinu podnikatelů a bývalých policistů za údajné obchody s informacemi, které pocházely ze spisů. Akce se jmenovala Krov. V Brně se občas říká, že každý lotr má ve městě svého policistu a každý policista svého lotra. A oblíbenou kratochvílí místních policistů je potom lotry svých kolegů (nebo bývalých kolegů) zatýkat. Po pravdě, dost často se tak děje po právu. Jenže díky tomu je v Brně neustálé pnutí uvnitř policejního sboru, kdo koho komu zavře. A občas se místním policistům stane, že se se svými lotry spřátelí více než s policejním sborem a pak spolu zakládají třeba detektivní agentury; někdy ještě dříve, než od policie odejdou. Ostatně akce Krov se odehrála právě v tomto kontextu. Před zhruba třemi lety totiž zase jiní policisté pozatýkali známé policistů, kteří stáli za akcí Krov. Od obvinění kvůli obchodům s informacemi v rámci akce Krov už uplynuly dva roky. A stejně dlouho mohou policisté, státní zástupci, advokáti i obvinění nahlížet do spisu: leží v něm i onen vedlejší produkt, jenž pozoruhodně dobře dokumentuje chobotnici, kterou v celém shonu kolem vynášení informací nikdo pořádně neregistroval, nebo možná ani registrovat nechtěl. „MEZINÁRODNÍ“ CENTRUM Příběh se točí kolem místa, které je vzdáleno od brněnského nádraží jen pár set metrů. Jde o budovu jménem International Business Centrum (IBC) – honosný název pro spíše provinční obchodní centrum. Snad je to všudypřítomný odér smažených rybích filetů, který způsobuje, že IBC poskytuje zdánlivé soukromí pro obchodní jednání, u nichž přílišná pozornost není vítaná. To soukromí je skutečně jen zdánlivé: právě tady totiž policie zaznamenávala schůzky brněnského podnikatele iráckého původu Samana El-Talabaniho s politiky. Talabaniho znám už několik let. Měl detektivní agenturu a zná každého důležitého lumpa i policajta v Brně. Pokaždé, když se v Brně něco semlelo, Talabani byl jedním z lidí, kterých vždy stálo za to se zeptat. Málokdo v Brně ví o místní galerce více než on. Už dříve jsem věděl, že se pohybuje na hraně zákona; schůzky s ním vyžadovaly soustředění, rád odbíhal od tématu a hovor s ním se obvykle stočil k jeho konfliktům s místní policejní honorací. Třeba s Robertem Šlachtou nebo šéfem místního oddělení Národní centrály proti organizovanému zločinu, kterého dokonce, podle všeho křivě, obvinil, že mu usiluje o život. Co jsem však o Talabanim nevěděl, bylo, že si ve stejné době, kdy jsem s ním mluvil, pečlivě a systematicky budoval vztahy s místními politiky. A to především s těmi z ANO 2011. U některých jeho schůzek s politiky byl i Pavel O. – onen svědek, o němž mluvím na začátku článku. A pokud u nich Pavel O. přímo nebyl, Talabani ho, jak policie ve svých spisech zaznamenávala, informoval. PRO NÁS VELICE DOBRÝ Skutečně zásadní byla pro vztah Talabaniho s brněnskou politikou doba vzestupu místního ANO 2011. Tehdy už policie sledovala Talabaniho kvůli jeho kontaktům s policisty, při tom ovšem mimochodem opatřovala informace o jeho dalších aktivitách. Informace, které jsou významné a policií dosud podle všeho opomíjené. „Z telefonické komunikace mezi El-Talabanim a Pavlem O. bylo zjištěno, že hodnotí výsledky voleb 2016 do krajského zastupitelstva slovy ,pro nás velice dobrý‘. Jsou tedy spokojeni s výhrou politického hnutí ANO 2011. Dále bylo zaznamenáno, že řeší ,obchod´ s Jiřím Švachulou, bytem... člen hnutí ANO 2011, 2. místostarosta ÚMČ Brno-střed,“ píše policie v záznamech. Jiří Švachula je pro místní politiku velmi důležitý. Na radnici Brna-střed, tedy vlastně nejdůležitější městské části, je místostarostou odpovědným za investice. Pro podnikatele je kontakt s ním klíčový. Talabani je ostatně dnes stíhán nejen za obchod s policejními informacemi, ale také za daňové podvody. Policisté při sledování Talabaniho zaznamenali, že v červnu 2016 navštívil oslavu Švachulových narozenin – a uvažovali, zda dokonce nepronikl ještě do vyšších pater ANO. Když policisté odposlouchávali Talabaniho telefon, na konci každého záznamu – kdy hovory většinou nepřepisovali slovo od slova, ale parafrázovali – napsali i „vyhodnocení“: v něm shrnuli, o co v hovoru šlo a jak to zapadá do vyšetřování. Na začátku roku 2017 si u jednoho odposlechnutého hovoru poznamenali: „Hovor potvrzuje skutečnost, že se Talabani stýká s vysoce postavenými politiky, jmenuje Jaroslava Faltýnka, 1. místopředsedu hnutí ANO 2011 a předsedu poslaneckého klubu hnutí ANO 2011… Zmínka o ,Jirkově padesátinách‘ je oslava padesátých narozenin Jiřího Švachuly, místostarosty MČ Brno-střed, člena hnutí ANO 2011. Narozeniny byly v roce 2016. Talabaniho slova o tom, že nedostal špunt do zadku, mohou naznačit skutečnost, že Talabani měl s Jaroslavem Faltýnkem obchodní vztah, zřejmě veřejné zakázky, a je zde nějaký dluh.“ Nutno dodat, že detektiv tyto své úvahy nijak nedokládá, může jít tedy jen o jeho odhad. Pravdou také je, že policisté ve spise vztahy s politiky popisují, ale nijak se jim nevěnují; není přitom zcela jasné proč. Za jiných okolností by se je patrně snažili rozplést, v tomto případě jsou ale zcela uneseni informačními vztahy svých kolegů a jejich informátorů, politiky – a klientelistické vztahy podle všeho ignorují. O Jaroslavu Faltýnkovi se sice mluví na mnoha místech materiálu, ale přímý důkaz o jeho spolupráci s Talabanim neexistuje. „Moc se omlouvám, ale toho pána vůbec neznám a myslím, že jsem ho nikdy ani neviděl,“ napsal Jaroslav Faltýnek v SMS zprávě. Sejít se nechtěl. BUŇKA PADLA O aktivitách jeho spolustraníků už však existují docela přesvědčivé doklady. Než se vrátíme k Jiřímu Švachulovi, který je podle všeho Talabanimu nejbližší, zastavme se ještě u Švachulova šéfa. Tím je předseda brněnského ANO Pavel Dvořák – a právě on volá Talabanimu 26. ledna v 7.38 minut ráno. Řeší problém uvnitř ANO. Centrála zrušila buňku Brno-sever, která podle vedení nepracovala dobře. Talabani Dvořákovi říká: „Ahoj Pavle, včera mi telefonovali tři členové ANA, jako Šárka a to z toho Brno-severu, co s tím mají dělat, kvůli tomu členství u vás, že ta buňka padla..,“ píše se v policejním dokumentu. Dvořák mu na to říká, že se sejdou další týden v IBC, což Talabani nechce, protože se bojí, že by je spolu mohl někdo vidět. Pak Dvořákovi připomene, že členy shání kvůli němu a že „stačí dát pokyn“ a ten Talabani předá svým lidem. Policista si k tomu doplňuje důležitou poznámku: „Vyhodnocení hovorů s osobou Pavel Dvořák: Pavel Dvořák je předseda brněnské organizace hnutí ANO 2011, v současnosti radní městské části Brno-střed. Talabani si s Dvořákem tyká. Talabani hovoří o třech členech... evidentně zajistil členy pro místní organizaci Brno-sever. Talabani zřejmě dodává členy do hnutí ANO, aby mohl ovlivňovat rozhodování,“ píše detektiv. Vztah s Dvořákem byl zjevně přátelský, tak si na něj ostatně pamatoval i Pavel O., s kterým jsem korzoval na nádraží u kolejí. Dodávání členů do místního ANO bylo jednou z věcí, na kterou si vzpomněl. Byla to totiž záležitost, s níž podle policejního záznamu neměl přímo nic společného, jen o ní věděl. Předseda brněnského ANO Pavel Dvořák se o svém vztahu s Talabanim bavit nechtěl. „Žádný vztah jsme neměli a o té záležitosti se nechci bavit. Vůbec si nevzpomínám, nechci se o tom bavit. Jestli máte otázky, pošlete mi e-mail a já vám odpovím,“ slíbil. E-mail dostal, avšak i přes urgence až do uzávěrky tohoto vydání Reportéra neodpověděl. ODKRYLI VAZBY Jak už bylo řečeno, zásadní je vztah mezi Talabanim a místostarostou Jiřím Švachulou. Volali si a scházeli se – ke své škodě – v IBC, které policie monitorovala. Důležitá schůzka proběhla 12. října 2016 v prvním patře v druhé lodi brněnského International Business Centre. V rohu je kavárna s modrou pergolou, která chrání proti mihotajícímu svitu umělého osvětlení. Tady, pod modrou plachtou, se Jiří Švachula rozpovídal s Talabanim a domluvili se. Policie k tomu píše následující: „S osobou Jiří Švachula proběhla dne 12. 10. 2016 klíčová schůzka v restauraci Lavazza v 1. poschodí na galerii IBC… Schůzka byla monitorovaná. Výstup a vyhodnocení je součástí úředního záznamu kpt. ing Kr.... Na této schůzce odkryli El-Talabani a Švachula vazby osob, korupci politiků při zadávání veřejných zakázek a praní finančních prostředků. O této schůzce ihned El-Talabani informuje Pavla O., který je do všech záležitostí zatažen.“ Mimochodem právě na tuto situaci si Pavel u kolejiště nemohl vzpomenout. TONDA TAM MÁ PRACHY Důležité svědectví mi poskytl jeden z lidí, který byl celé řadě jednání přítomen. Znal jsem ho z minulosti jako jednoho z Talabaniho nejbližších lidí. Mluvili jsme spolu několikrát, poprvé v malé kavárně v centru Brna. Nenápadné to nebylo: s jistou nadsázkou řečeno ho přes výlohu zdravil skoro každý holohlavý a více než 190 centimetrů vysoký Brňák. I policie jeho jméno dobře zná a v materiálech popisuje jeho účast na jednáních. Tento muž nyní podle svých slov vyjednává s policií o postavení korunního svědka a podmínkou svědectví bylo, že nezveřejníme jeho identitu. „Šlo o to, že Talabani nedělal přímo veřejné zakázky. Jeho role byla, že měl převážet peníze, ty vyprat a pak je rozdělit dál,“ tvrdí svědek, který se, jak říká, některých schůzek účastnil. „Jenže pak za sebe začal posílat Pavla, a tak ho vyšoupli,“ pokračuje. Tomuto vysvětlení napovídají i policejní poznámky. V jedné chvíli totiž skutečně mezi Pavlem O. a Talabanim došlo k jakémusi sporu. Talabani pak podle policejních záznamů opakovaně řešil, že mu dluží peníze. A to na dvou místech záznamu. Jednou to bylo 160 tisíc, na dalším místě potom mluvil o 3 a půl: čeho, není jasné. Náš svědek k tomu poznamenává, že Talabani nakonec vymáhal částku pět milionů. V policejních záznamech si jednomu svému obchodnímu partnerovi postěžoval, že ho měl Pavel O. obrat o peníze. Odposlech z prosince roku 2016 policista popsal takto: „T. říká, že mu dával taky, a dále říká, že přitlačil Pavla. Tonda má u něho prachy a nedokáže vydyndat ani směnku, takže ho vytáhl na schůzku a s Pavlem je teď pohádanej, u něho má 3 a 1/2, protože dělali kšeft a on si to nechal. Pavel je Pavel O… komunikace mezi O. a Talabanim v měsíci prosinci 2016 prakticky není žádná. Kšeft, který mezi sebou měli dělat, se týká osoby Jiří Švachula. Od něj měl Pavel O. dostat peníze a nechal si je a Talabanimu jeho podíl nedal.“ Poslední dvě věty policista vytučnil. Další záznam je hned z ledna 2017. Jde o hovor ze dne 16. 1. 2017 přesně ve 9.27 dopoledne. Jde o hovor mezi Pavlem O. a Talabanim. „Rovněž se vrací k informaci, že Pavel O. dělal nějaký obchod zřejmě se Švachulou, ze kterého dostal nějaké peníze a nedal podíl,“ poznamenal policista. Jiří Švachula přiznal, že se s Talabanim dobře zná – ovšem prý z minulosti. „Žádný vztah neexistuje, to je člověk, se kterým jsme v době, kdy nám bylo sedmnáct osmnáct let, chodili za bývalého režimu na diskotéky, od té doby se známe. To je celé a nic jiného tam není. Takže já se s vámi scházet nebudu,“ řekl mi po telefonu. Na dotaz ohledně konkrétní schůzky v obchodním centru tvrdil, že žádnou korupci neřešil a že se s Talabanim nesetkával. Po připomenutí, že Talabani navštívil oslavu jeho narozenin, řekl. „A to je něco špatného, když někdo má padesát? Ale to není potkávání. Na shledanou a já vám přeji hrozně hezký den.“ Poté Jiří Švachula položil telefon a na žádné další otázky nereagoval. Talabani nejprve souhlasil se schůzkou. Pak ale přestal odpovídat. V jeho domě ve slovenské Sološnici jsem ho nezastihl, potom jen rozčileně psal, že chce mít pokoj, a slíbil, že odpoví na zaslané otázky. Do uzávěrky neodpověděl. Podstatu svého vztahu se Švachulou vysvětlit odmítl. Na závěr si tak snad můžeme připomenout Talabaniho slova, která zaznamenali policisté. Řekl je v telefonátu s člověkem, jehož identitu policie nezjistila. Talabani v něm uváděl: „Kdo si myslíš, že to platí? Sponzoři. ne? A sponzoři, kdy ti to platí, když mají práci, veřejný zakázky. A veřejný zakázky dává kdo? Politici, a politiky řídí kdo? My.“ Autor je vedoucím investigativního týmu Radiožurnálu.