DEN EDITORA

Jak vypadá bodový scénář relace. Jak vznikala jeho struktura a k čemu je dobré mít předem daný počet reportáží z kultury nebo regionů. Kdy a proč nasazuje editor nejzajímavější témata? Práce editora zpravodajství, vzájemná spolupráce s redaktory a dalšími částmi redakce (Události, ČT24).

host - Petr Albrecht, vedoucí redaktor, redakce zpravodajství ČT Brno

DEN REDAKTORA

Pracovní den redaktora začíná už při nabízení tématu ke konci předchozího týdne. Dozvíte se, co všechno se v den natáčení musí sladit a zkoodinovat, jak vypadá samotné natáčení v terénu, jak pracuje s respondenty, obrázky, anketami, ruchy. Povíme, v čem je specifické natáčení "aktuálek". A taky zjistíte, že redaktor nikdy nepracuje jen na jedné věci – dává informace pro web, telefonuje do Prahy otázky pro živák, do toho sbírá vše potřebné do reportáže, případně dělá živé vstupy na Facebook a zároveň si připravuje natáčení na další den.

Co se děje během samotného natáčení. Komunikace a spolupráce s kameramanem, volba stylu záběrů. Jak vést rozhovor, abychom se dozvěděli, co chceme vědět. Natáčení aktuálních situací. Ankety. Stand-upy. Jak se natáčí, když se kolem nic neděje.

Zpět v redakci, psaní scénáře – komunikace s editorem. Struktura příspěvku. Čeština ve zpravodajství.

Střižna, spolupráce se střihačem. Jak střih ovlivňuje vyznění reportáže. Souhra obrazu a zvuku. Může střih reportáž zachránit i potopit? Jde o vteřiny.

Úkol na příští hodinu:

1. Čtená zpráva se synchronem a stand-upem (ČSS)

odevzdání sobota  9. 10. 20:00

Krátká obrazová zpráva do 20 sec., namluvená, postříhaná doplněná o cca 10-15 sec. dlouhý rozhovor s relevantním respondentem a nápaditým stand-upem.

2. Vymyslet 2 použitelná téma pro reportáž. Včetně návrhů zpracování a možných respondentů.

Téma budete prezentovat na následujícím semináři, nemusíte odevzdávat písemně. Očekáváme rozpracované téma včetně zaměření reportáže, návrhu možných respondentů a obrazového zpracování.

Připravte si na příští hodinu dvě témata pro natočení reportáže. Obě témata budete prezentovat na hodině a budeme o Vašich námětech diskutovat. Už jste si nabídky témat zkoušeli v Základech profesionálního projevu, tak to pro Vás nebude úplná novinka. Myslete na to, že nás chcete přesvědčit, že Vaše téma je skvělé bude z něj bezvadná reportáž! Vyberte to nejzajímavější a shrňte to do 4-5 vět. Chceme propracované nabídky, které budou zahrnovat:

-        Podstatu tématu – myslete na tzv. „aktualizační moment“ – vysvětlete, proč bychom měli natáčet zrovna teď?
-        Zaměření reportáže (budeme se slovy z Červené Karkulky zabývat příběhem hrdinného myslivce, přemnožených vlků nebo osamělé babičky?)
-        Přehled o možných respondentech a tom, co by který z nich měl v příspěvku říct.
-        Představu o obrazovém zpracování (Co se bude dít na obrázkách? Obsahově skvělé i aktuální téma, které ale není možné obrazově hezky natočit, není pro reportáž vhodné)
-        Termín a místo natáčení
 

Kdo řekne, že „se tady měl konat festival, ale teď bude online, tak by se dalo natočit něco o tom“, toho osobně defenestruju a bude mít neomluvenou absenci! 😊

Samozřejmě můžete nabídnout festival, který se bude konat online, ale takto: „Mám domluvené divadelníky, kteří přes den pracují v Lidlu u kasy, aby měli na nájem, když je divadlo zavřené. A k tomu večeř zkoušejí představení, které budou v pátek hrát před prázdným hledištěm a přenášet online. Mám i rodinu, která chodila na festival s dětmi, řeknou mi, že naposledy byli v divadle před rokem a že už jim to chybí. Teď si zkoušejí podle videoblogů těch herců zkoušet svoje scénky.“

Nabídky nemusíte posílat, jen si je připravte k prezentaci. Měli byste vždy vědět násobně víc, než nám řeknete v úvodní prezentaci tématu. Budeme se Vás doptávat, tak ať nejste překvapení.

Nemusíte nám předkládat obří kauzy, někdy diváky zaujmou spíš lokální příběhy. Přemýšlejte nad tím, co se děje kolem Vás. Je sousedka/babička/teta zahrádkářka? Má dost sazenic? Není nějaký problém s jejich nákupem? Pokud ano, proč? A třeba zjistíte, že nedaleké zahradnictví, které zásobovalo všechny místní, doplatilo na přemnožené slimáky…

Zkuste se podívat na tradiční události jinak – V čem budou letošní Velikonoce jiné? Nechystají v sousedních obcích něco zvláštního jako třeba drive in koledu?

Máte za vesnicí křížovou cestu? Bude se o Velikonocích u ní venku konat nějaké duchovní setkání? Plánuje farnost její opravu?...

Pro představu tady mám dvě reálné nabídky z jihomoravské radakce ČT. Obě editor přijal.

Lesní podnik seje a sází - mám předdomluveno, že bychom točili, jak vyrazili lesníci zasívat nové stromky u Křtin. Kromě toho už mají jasný plán, jak to letos bude se sázením. Lesní podnik vysadí na jaře 350 000 stromů. Situace v lesích na sever od Brna se postupně zlepšuje. Je to ale méně než ve stejném období loňského roku, kdy šlo na výsadbu půl milionu stromků. Podle univerzitních lesníků se počasí zatím vyvíjí velice dobře, půda má dostatek vláhy, což slibuje dobrou ujímavost sazenic. Lesníci školního podniku vysadí 17 druhů dřevin na ploše zhruba 50 hektarů. Půjde především o listnáče, tedy zejména o duby, buky a javory. Z jehličnanů pak o douglasku, která se v univerzitních lesích osvědčila po několik dekád, dále pak zejména modřín. Namísto toho redukují smrk. Lesníci nové sazenice vysadí ve směsích, aby do budoucna zabránili plošnému rozpadu lesů, Ještě větší prostor chtějí dávat přirozené obnově, tedy náletu ze semene. Vybrané holiny s dobrým potenciálem pro přirozenou obnovu ponechají pouze přírodě. Přesto lesníci za celý loňský rok i zde vysadili rekordní milion nových sazenic. Počasí v loňském roce jim nakonec pomohlo situaci v lesích stabilizovat. Rok 2020 byl celkově vlhčí, na zalesnění zaznamenali jen minimální ztráty. Kůrovec vytvořil pouze dvě generace a do roku 2021 tudíž nevzniknul takový rozsah holin k zalesnění jako v minulých letech.

Nesyt zaplavený - po několika letech je Slanisko u Nesytu opět zaplaveno vodou. Na jaře 2015 byla voda ještě o cca 25 cm výš a tenkrát situace využila k hnízdění pisila čáponohá a lžičák pestrý. Na letošní výsledky hnízdění si musíme počkat, ale už nyní je jasné, že situace prospěje slanomilným rostlinám, zejména drobným jednoletým travičkám skrytěnce bodlinaté a bahence šášinovité, vázáným na obnažená dna během sezóny postupně vysychajících rozlitin, které se na slanisku vyskytovaly naposledy v roce 2016. Voda se nerozlila jen po povrchu, což souvisí s výškou hladiny na rybníce Nesyt, ale vysoko nastoupala i podzemní voda, vynášející s sebou ionty solí. Podzemní voda se nyní nachází zhruba 10 cm pod povrchem – tak vysoko byla naposled na jaře roku 2017. Mám domluvenou botaničku a vodního hospodáře, všechno ukážeme, popíšeme, zajedeme za borcem z Intersucha, jestli je to teď častější i jinde, že je víc vody a vezmeme dron :