Požární ochrana 27. 3. 2024 Legislativa •Zákon 133/1985 o požární ochraně •Zákon 320/2015 o Hasičském záchranném sboru •Zákon 172/2001 k provedení zákona o požární ochraně •Zákon 246/2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) •Zákon 247/2001 o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany •Zákon 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb • Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob •obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení •vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, •dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, •označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, •pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, •umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, •bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. • • Povinnosti fyzických osob •počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, •zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, •plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, •obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, •zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, •vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, •umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, •oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, •dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Osobní/věcná pomoc, vstup na nemovitost •Osobní pomoc •Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru –provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, –uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření, –ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, –poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. •Věcná pomoc •Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru. •Vstup na nemovitosti •Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu. •Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit. •Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele. • Státní požární dozor •Výkon státního požárního dozoru •Státní požární dozor se vykonává kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, •Stavební prevence •Zjišťování příčin požáru •Krajská ředitelství • • Kontroly PO •Způsob provádění pravidelných kontrol –formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně –Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. –V objektech bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností. •Lhůty preventivních požárních prohlídek –v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce –v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nejméně jednou za 6 měsíců, –v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nejméně jednou za rok. • • • Odborná způsobilost •Plnění povinností podle § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby –znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany –fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, –fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. –příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru. • PPH a preventista •Preventista PO –Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují funkci preventisty požární ochrany libovolně, dle vlastního rozhodnutí –Plní některé povinnosti podle zákona o požární ochraně –Vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy •Preventivní požární hlídka –Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky –v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, –Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. • Školení PO •Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně –pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany. –všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. –zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. •U právnických osob a podnikajících fyzických osob provádí školení (se zvýšeným požárním nebezpečím): –odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, –odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, –proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. •U právnických osob a podnikajících fyzických osob provádí školení (s vysokým požárním nebezpečím) –odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, –odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, –technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. • Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí •a) bez zvýšeného požárního nebezpečí, •b) se zvýšeným požárním nebezpečím, •c) s vysokým požárním nebezpečím. • • Zvýšené požární nebezpeční •Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti •při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek •při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku... •u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm, •ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší, •v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší, •při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, •v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů, •ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, •v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob, •u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. • • Složité podmínky pro zásah •činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány –v dispozičně složitých a nepřehledných objektech (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob), –v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů…m), –za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu –v objektech a zařízeních provozů chemické výroby –v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, –ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, –ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod Vysoké požární nebezpeční •Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti •při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé... •při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší, •v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie, •v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m, •v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob. • VĚCNÉ PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ •Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby •Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí –hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), –osobní ochranné prostředky, –prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), –prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, –prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, –požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky, –spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, –hasiva a příměsi do hasiv, –požární příslušenství, –přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory). •Umístění hasicích přístrojů –Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. –Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. –Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. –umísťují se na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. –Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. • Třídy požáru Třídy požáru použití A HOŘENÍ PEVNÝCH LÁTEK HOŘÍCÍCH PLAMENEM NEBO ŽHNUTÍM (DŘEVO, UHLÍ, TEXTIL, PAPÍR, SLÁMA, PLASTY) B HOŘENÍ KAPALNÝCH LÁTEK A TĚCH, KTERÉ DO KAPALNÉHO USKUPENÍ PŘECHÁZEJÍ (BENZIN, NAFTA, OLEJE BARVY A LAKY, ŘEDIDLA…) C POŽÁRY PLYNŮ (METAN, PROPAN) D HOŘENÍ LEHKÝCH ALKALICKÝCH KOVŮ (HOŘČÍK A JEHO SLITINY S HLINÍKEM) F HOŘENÍ JEDLÝCH OLEJŮ A TUKŮ VE FRITÉZÁCH Typy přenosných hasících přístrojů •Vodní přenosné hasící přístroje –Požár třídy A •Přenosné hasící přístroje používající vodní mlhu –Požár třídy A –Vodní mlha je nevodivá (lze hasit elektrická zařízení) •Pěnové přenosné hasící přístroje –Požár třídy A a B •Přenosné hasící přístroje s CO2 –Čisté hasivo na požár třídy B a C •Přenosné hasící přístroje práškové –Požár třídy A,B,C a D •Halonové přenosné hasící přístroje (halonové alternativy) –Požár třídy B a C Požárně bezpečnostní zařízení •Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí –zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení), –zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy), –zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře), –zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení), –zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí), –zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky), –náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů, –zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu. •V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními se zabezpečují a instalují alespoň –na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje EPS •Elektrická požární signalizace je soubor technických zařízení, která slouží k tomu, aby detekovala požár, a to již při jeho vzniku a rychle přivolala na místo vzniku požáru osobu, která je schopna vznikající požár sama zlikvidovat nebo přivolat další pomoc. •Kromě uvedených vlastností může ještě ovládat automatické protipožární zařízení, Stabilní hasící zařízení (SHZ), kouřové klapky, elektrické zámky na nouzových východech apod. •Systém EPS zpravidla tvoří: –Ústředna EPS –Požární hlásiče –Požární poplachová zařízení –Zařízení pro přenos požárního poplachu –Obslužné pole požární ochrany (OPPO) –Ovládací panely –Klíčový trezor požární ochrany (KPTO) –Řídící jednotka samočinného zařízení požární ochrany –Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů –Přídržné magnety Požární hlásiče •Požární hlásiče manuální –Tlačítkové hlásiče (adresné, neadresné) •Požární hlásiče automatické –zařízení, která reagují na vnější průvodní jevy požáru, –typ hlásiče musí odpovídat předpokládanému druhu požáru a způsobu jeho šíření. •Typy hlásičů –ionizační •detekují plyny a kouř na bázi uhlíku. Jsou velmi citlivé a reagují na kouř lidskému oku neviditelný –optické •detekují kouř pomocí změny intenzity pulzujícího infrapaprsku dopadajícího na fotodiodu •nejpoužívanější –tepelné •reagují na okolní teplotu –kombinované •V místech ,kde je nutné minimalizovat plané poplachy •Např. opticko-kouřové –Lineární hlásič •je používán tam, kde není možno z důvodu konstrukce budovy použít hlásiče předchozí. • •Požární poplachová zařízení –akustická •sirény, bzučáky nebo požární zvony. V případě, že je ústředna EPS spojena s evakuačním rozhlasem, jsou prostřednictvím reproduktorů informovány osoby přehráváním předem nahraných zpráv. –optická. •především majáky, žárovková nebo výbojková signalizační světla, signálky, kontrolky nebo informační displeje. •Zařízení pro přenos požárního poplachu – Prostřednictvím tohoto zařízení je propojena ústředna EZS s ohlašovnou požáru nebo s dispečinkem jednotky požární ochrany. Přenos může být místní nebo dálkový –Obslužné pole požární ochrany (OPPO) –Je univerzální typizovaný ovladač pro všechny u nás používané ústředny EPS. •Klíčový trezor požární ochrany (KTPO) –speciální schránku sloužící k uložení klíčů od objektu. Stabilní hasící zařízení •SHZ na bázi vody –Sprinklerové systémy •Systémy suchého potrubí •Systémy mokrého potrubí –Systémy na bázi vodní mlhy •SHZ na bázi plynů –SHZ na bázi halonových alternativ (heptafluorpropan…) –SHZ na bázi inertních plynů a snížení koncentrace kyslíku Evakuace osob •Faktory ovlivňující evakuaci –Zplodiny hoření –Nedostatek kyslíku –Plamen –Teplo –Psychický stav –Fyzický stav •Doba evakuace –Celková doba potřebná pro evakuaci osob z objektu (RSET) a dostupná doba pro evakuaci osob z objektu (ASET) –Cca 10 minut –Požární inženýrství •Faktory ovlivňující dobu evakuace –Způsob detekce požáru –Způsob vyhlášení evakuace –Dispoziční řešení stavby –Dobrý příklad –Pozornost –Školení a trénink • Obecně lze evakuaci považovat za bezpečnou, pokud doba potřebná pro evakuaci osob (RSET) je menší nebo nejvýše rovna dostupné době pro evakuaci (ASET) Evakuační postupy •Současná evakuace (neřízená) –Organizačně jednodušší –Postačuje jasná a včasná výzva k evakuaci –V úzkých místech se mohou tvořit fronty –Rychlejší šíření požáru •Postupná evakuace (řízená) –Nutná pečlivá příprava a školení zaměstnanců –Nejprve evakuace osob z podlaží, kde je požár –Dále z podlaží nad požárem, následně z podlaží pod požárem a nakonec z ostatních podlaží Únikové cesty •Nechráněné –Jakýkoliv trvale volný komunikační prostor směřující z požárního úseku k východu na volné prostranství nebo do CHÚC •Částečně chráněné –Stejné podmínky jako nechráněné, navíc jsou situovány v požárním úseku bez požárního rizika •Chráněné –Musí být chráněny proti účinkům požáru a odvětrávány Požární odolnost •požární odolnost stavebních konstrukcí je doba, po kterou jsou konstrukce schopny odolávat účinkům plamene a vysokým teplotám. •Uvádí se v minutách v základní hodnotové stupnici: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. •Požární úzávěry dělíme z hlediska kritérií požární odolnosti na: –EW - omezující požár, u kterých je sledováno množství sálavého tepla vyzařující z povrchu na straně odvrácené od požáru. –EI- bránící požáru, u kterých se na straně odvrácené od požáru sleduje přímo povrchová teplota. • • Dokumentace PO •Druhy dokumentace požární ochrany –dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, –posouzení požárního nebezpečí, –stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, –požární řád, –požární poplachové směrnice, –požární evakuační plán, –dokumentace zdolávání požárů, –řád ohlašovny požárů, –tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, –dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, –požární kniha, –dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky Požárně bezpečnostní řešení • Požárně bezpečnostní řešení obsahuje –seznam použitých podkladů pro zpracování, –stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě, –rozdělení stavby do požárních úseků, –stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků, –zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti, –zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.), –zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, –stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům, –určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku, –vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, –stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, –zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti, –stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, –posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen "návrh"); návrh vždy obsahuje •Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků.33) Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují –grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti, –požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů, –vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry, –schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, –zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa), –umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie, –způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,9) –vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest. –Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek. CHÚC •Na chráněné únikové cestě lze umístit předmět z hořlavé látky (dále jen „hořlavý předmět") za těchto podmínek •a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m, •b) hořlavý předmět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále uvedeno jinak, •c) hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany, •d) hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany, •e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí být umístěny více než tři hořlavé předměty, •f) hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky" nesmí být v prostoru chráněné únikové cesty umístěn, je-li větší než 1,3 m2 při tloušťce 4 mm; umístění jiných hořlavých předmětů, není-li uvedeno jinak v bodu A.2., je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena. • V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit •jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři podlaží, •květinovou výzdobu z plastů, pokud průmět plochy této výzdoby na stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m. Při umístění této výzdoby nesmí být omezena minimální šířka únikové cesty stanovená výpočtem. •Hořlavý předmět neuvedený výše. lze v prostoru chráněné únikové cesty umístit, jestliže •a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavé konstrukce a zároveň musí být splněna podmínka podle § 19 odst. 3., •b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat podmínku podle § 19 odst. 3 a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu, který splňuje tyto požadavky - třídu reakce na oheň nejméně D podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 5 nebo stupeň hořlavosti nejméně C2 podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 3 a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozměrech větších, než jsou obvyklé u běžné židle. •Předměty uvedené výše nesmí svým umístěním, •a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení, •b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 2, •c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu na ni nebo výstupu z ní. •V chráněné únikové cestě lze umístit jeden hořlavý předmět umělecké či historické hodnoty nepřesahující rozměry 2 x 2 m za podmínky, že je stavba v části umístění tohoto předmětu zajištěna •a) elektrickou požární signalizací a zároveň stabilním hasicím zařízením, nebo •b) elektrickou požární signalizací a osobou schopnou provést prvotní hasební zásah po dobu přítomnosti osob ve stavbě. •Hořlavý předmět nesmí zasahovat do prostoru chráněné únikové cesty víc než 5 cm. Textilní hořlavé předměty nejsou přípustné. •Podmínky podle této přílohy se nevztahují na •a) hořlavé předměty nebo hořlavé části stavebních konstrukcí, které jsou součástí stavby, pokud je jejich užití v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2, •b) povrchovou úpravu provedenou v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2. • Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče •Při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4, pokud není dále stanoveno jinak. •Jesle nesmí být umístěny v podzemním podlaží. To neplatí, je-li z tohoto prostoru východ přímo na volné prostranství •Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží. •Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností 30 minut, •Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. •Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že –zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a –čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti. • Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení •Při navrhování stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak. •Stavba mateřské školy nesmí mít více než 2 nadzemní podlaží. Podzemní podlaží nesmí být navrženo pro pobyt dětí. Při umístění mateřské školy ve stavbě jiného účelu, než je stavba užívaná k činnosti školy, musí být prostor mateřské školy situován nejvýše ve druhém nadzemním podlaží. •Pro stavbu mateřské školy musí být navržena požárně dělicí konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu stavby z konstrukcí druhu DP1, popřípadě DP2. •Každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek. •Ve stavbě mateřské školy určené pro více než 20 dětí musí být navrženy dvě únikové cesty. •Ve stavbě mateřské školy, základní školy, základní školy a střední školy určené pro žáky se zdravotním postižením nesmí být na únikové cestě použity kývavé nebo turniketové dveře. •Stavba školy určená pro více než 100 dětí, žáků nebo studentů musí být navržena s domácím rozhlasem s nuceným poslechem. • Památkové objekty •Stavba památkově chráněná –Stavba památkově chráněná musí být vybavena •elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci, •stabilním hasicím zařízením v –jedinečných prostorech staveb nebo prostorech s jedinečnými sbírkami historických předmětů, –jedinečných dřevěných stavbách včetně jejich vnější ochrany. •Ochrana movitých kulturních památek –Část stavby, v níž jsou umístěny movité kulturní památky, musí být vybavena •elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci, •stabilním hasicím zařízením, jde-li o jedinečnou sbírku historických předmětů. •Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky. •