Supervize FSS MU – PRAXE A SUPERVIZE II. Doporučená publikace Michal Horák: Supervize: Příručka pro uživatele. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2022. Supervize - definice: „laskavý nadhled“ (super, visio) (Havrdová) „čistá mezilidská interakce, jejímž obecným cílem je, aby se jedna osoba, supervizor, setkávala s druhou osobou, supervidovaným, ve snaze zlepšit schopnost supervidovaného účinně pomáhat lidem“ (Hess in Hawkins). Smyslem supervize je ochrana nejlepších zájmů klientů. (Hawkins). Supervize supervize se vztahuje k cíli naší práce a zvyšuje její účinnost, zaměřuje se přitom převážně na proces, jakým daného cíle dosahujeme, a na vztahy, které jsou nejdůležitějším prostředkem k dosahování cílů, sledujeme proces a vztahy a tím zlepšujeme kvalitu své práce. Podstatou supervize v pomáhajících profesích je „pomáhat lidem, aby dobře (spolu)pracovali s lidmi“ Baštecká et al. (2016:100) Z hlediska pracovníka se supervize zaměřuje na: poskytovat pravidelně prostor k reflexi obsahu a procesu vlastní práce rozvíjet porozumění a dovednosti v práci získat informace a jiný pohled na vlastní práci získat zpětnou vazbu ohledně obsahu i procesu vlastní práce získat ocenění a podporu jako pracovník i jako osoba – být uznáván získat jistotu, že jako pracovník i jako osoba nebudu odkázán na to nést sám zbytečnou zátěž nesnází, problémů a projekcí mít prostor propátrat a vyjádřit osobní nepohodu, ztrátu zájmu, kterou práce mohla vyvolat lépe plánovat a využívat vlastní osobní zdroje a profesionální zdroje být sám aktivní, nikoliv jen reagovat (proaktivní x reaktivní) zajistit kvalitu práce Dělení podle pozice supervizora (kdo?): Externí supervizor Interní supervizor Intervize (peer-supervision) – supervizní setkání podobně zkušených a postavených kolegů bez supervizora Kolegiální supervize - vzájemné konzultování dvou kolegů Autovize (autosupervize) – sebereflexe pracovníka, nejlépe s písemným vyhodnocením Forma (s kým?): Individuální Skupinová Týmová Skupinová supervize - výhody: ekonomické využití času, financí a odbornosti skupina dodává podpůrnou atmosféru supervidovaní těží z reflexí, zpětné vazby a příspěvků kolegů i supervizora skupina nabízí větší škálu životních zkušeností skupiny nabízejí více příležitostí využít činnostní techniky skupina dává supervizorovi možnost přezkoušet si vlastní emoční a intuitivní reakce na předkládaný materiál Skupinová supervize – nevýhody: méně času na jednotlivé členy skupiny někdy skupinová dynamika je méně pravděpodobné, že bude skupinová supervize odrážet dynamiku individuální práce s klientem stejně zřetelně jako supervize individuální Typ - zaměření (o čem supervize je?) Případová Programová: ◦zaměřená na zaměstnance (supervize týmu, supervize manažera) ◦zaměřená na organizaci (supervize řízení) ◦ Sítí Případová: ◦rozbor případu, hledání možných a efektivních variant dalších intervencí ◦ ◦příprava na první setkání s klientem ◦ ◦zaměření na pracovníka, který případ řeší Programová: zaměřená na zaměstnance – udržení motivace pracovníků a naplnění jejich potřeb ve vztahu k práci; kolegiální vztahy, organizaci práce, schopnost týmu pojmout tlak, stres atd. zaměřená na organizaci (řízení) – účelem je určit meze, strukturu a fungování organizace a vyladit pravidla řízení, ujasnit role ◦kultura organizace, atmosféra a celkové klima vztahů a podpory mezi pracovníky a managementem, zaměření na ujasnění si nakolik je organizace tzv. učící se organizací ◦zavádění změn do organizace – standardy kvality, jak zavést supervizi, co dělat, když si s interním supervizorem nesednem... Supervize sítí: vztahy mezi profesemi a mezi organizacemi ◦to, co organizace nepojme, co nezpracuje a čemu neporozumí, se může přelít přes okraje celé organizace a ovlivnit vztahy mezi profesemi a dalšími organizacemi Funkce (jak?): Formativní (vzdělávací) Restorativní (podpůrná) Normativní (řídící, administrativní) Vzdělávací: účelem je zlepšit odbornou kompetenci pracovníka při práci s klientem (rozvoj dovedností, schopností, porozumění) prostřednictvím reflektování a rozebírání práce supervidovaných s klienty pomáhá pracovníkovi se rozvíjet, přizpůsobovat se novým věcem, rozvíjí jeho osobnost Jde o následující: ◦lépe klientovi rozumět ◦více si uvědomovat vlastní reakce a odezvy na klienta ◦chápat dynamiku průběhu interakcí s klientem ◦sledovat, jak pracovník intervenuje a jaké jsou dopady těchto intervencí ◦zkoumat další způsoby práce s touto situací a podobnými situacemi klientů Podpůrná: povzbuzení k překonání překážek, budování dobrého vztahu, posílení a zmocnění pracovníka. zvládání stresu a předcházení vyhoření - pracovníci jsou přeplněni emocemi a pokud tomu nevěnují pozornost, snižuje se výkonnost (přílišná identifikace s klienty nebo obrana) citlivé provázení prožitků supervidovaného a projevení porozumění tomu, jak on vnímá svou situaci. ocenění hodnoty práce supervidovaného, reálné a pravdivé vidění a posouzení toho cenného a smysluplného, zařazení nabídnutých témat do širšího kontextu souvislostí, dodávání naděje a sebedůvěry uvolnění blokujících pocitů,vyladění supervidovaného, aby mohl být otevřený a mohl konstruktivně řešit vzniklé problémy zvýšení pocitu bezpečí pracovníků pro účinnou reflexi a sebereflexi.. Řídící: účelem je usměrnění pracovníka, aby si správně počínal v rámci stanovených pravidel a dobré profesionální praxe potřeba supervidovaných mít někoho, kdo s nimi projede jejich práci (dáno nejistotou kvůli nedostatečnému výcviku, zkušenostem apod., ale i nevyhnutelnými lidskými selháními, citlivými oblastmi v důsledku vlastních zranění, předsudky, hluchými místy) administrativní – dodržování cílů a postupů, stanovení priorit a přidělování práce (organizace práce), zvládání objemu práce, stanovení cílů činnosti a hodnocení efektivity činnosti Reflexe: ◦z lat. reflexio = obracení zpět, obracení k sobě ◦ ◦předpokládá zastavení se a obrácení pozornosti na určitý úsek zkušenosti. Pokud je toto zastavení spojeno s tvůrčí otevřeností, vytvořením prostoru v mysli pro něco nového, může dojít k reflexi, kdy je zkušenost nazírána nově Literatura: Baštecká, B., Čermáková, V., Kinkor, M. 2016. Týmová supervize: teorie a praxe. Praha: Portál. Havrdová, Z.1999. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium. Havrdová, Z., Hajný, M. et al. 2008. Praktická supervize. Praha: Galén. Hawkins, P., Shohet, R. 2004. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál. Kopřiva, K. 1997. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál. Lishman, J. Personal and professional development. 1998. In Adams, R., Dominelli, L., Payne, M. Social Work. London: Macmillan Press. Vávrová, S. 2012. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál.