Sociální zabezpečení 1. Vymezení sociálního zabezpečení jako součásti sociální politiky FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Sociální potřeby – sociální rizika a sociální události Vymezení sociálního zabezpečení Teorie sociálního zabezpečení je nedílnou součástí teorie veřejných financí. Každá změna související s rozvojem společnosti sebou nese sociální rizika (změna způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek, změna života. Sociální událost (sociální riziko) vsituace v životě jedince, kterou jsou společensky uznané a vyžadují opatření, neboť důsledky nemusí jedinec nebo rodina zvládnout; vje uplatňováno hledisko životního cyklu, souslednost událostí, které nastávají často nezávisle na vůli člověka, a to předvídatelní i nepředvídatelné (zda nastane sociální riziko, kdy nastane sociální riziko) Dělení sociálních událostí: Ø1. podle obsahu vnemoc vúrazy vsmrt rodinného příslušníka vinvalidita vstáří vtěhotenství vnarození dítěte vmateřství vpočet dětí (zakládání rodiny a výchova) vstupeň kvalifikace vekonomická aktivita (ztráta zaměstnání, nouze a následně chudoba, sociální dezintegrace) Ø2. podle délky působení vdoživotní vkrátkodobé vdlouhodobé Ø3. podle periodicity vjednorázové vopakovatelné Ø4. přirozené vbiologické – dospívání, těhotenství vsociální – start do života, výdělečná činnost, založení rodiny Ø5. nepřirozené vbiologické-nemoc, invalidita vsociální-samota, dezintegrace, chudoba Definice sociálního zabezpečení Øsoučást sociální politiky a prostředek k uspokojování jejích úkolů a cílů Øsoubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů Øsystém náhradních zdrojů, které zabezpečují relativní stabilitu a přiměřenou minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenity těmito nástroji: vsociálními příjmy – pojištění (obvykle vázáno na pracovní poměr) a dávky (selektivní peněžité dávky testované na základě příjmu a potřebnosti, univerzální peněžité dávky poskytované bez ohledu na zaměstnání a příjem, věcné dávky jako zvláštní typ sociálních příjmů) vsociálními službami – zprostředkovatelské a navazující (informační, poradenské, pečovatelské) vsociálními azyly – ústavy a domovy (pobytové služby) Øsoubor opatření formujících solidaritu s lidmi, kteří čelí hrozbě nedostatku příjmů nebo se nacházejí v situaci, jež vyžaduje mimořádné výdaje Øsouhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejichž cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolností a událostí ohrožujících uznaná sociální práva Øsouhrnné označení pro všechny sociální instituce poskytující občanům radu, ochranu, materiální a peněžní plnění, služby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb Dvě základní pojetí sociálního zabezpečení Øužší pojetí sociálního zabezpečení vz hlediska užšího pojetí sociálního zabezpečení jde hlavně o sociální peněžité dávky např. důchody, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky spojené s dětmi, sociální pomoc, tj. o redistributivní opatření (sociální pojištění, univerzální dávky, sociální pomoc); – někdy je tak dokonce označováno jen sociální pojištění vdochází ke kombinaci dávek a služeb – nejde tedy jen o dávky vsociální zabezpečení někdy funguje na skladebním principu – tj. nemusí být vždy poskytována pouze jedna dávka či služba Øširší pojetí sociálního zabezpečení vjde o komplexní ochranu proti sociálním rizikům, zahrnuje tedy i řadu dalších oblastí (zdravotní péče a zdravotní pojištění, aktivní politika zaměstnanosti, podpora bydlení, vzdělávací politika atd.) – např. systémy sociálního pojištění zasahují i do zdravotní politiky vv širším pojetí lze do sociálního zabezpečení zahrnout péči o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení při invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti Právní předpisy upravující sociální zabezpečení ØZákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vorganizace, odpovědnost a působnost orgánů státní správy v sociálním zabezpečení vúkoly občanů a organizací při provádění SZ vřízení ve věcech důchodového pojištění, ve věcech pojištění na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péči ØZákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ØZákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ØZákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ØZákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ØZákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ØZákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ØZákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ØZákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ØZákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ØZákonné vymezení z hlediska mezinárodního práva a práva ČR vVšeobecná deklarace lidských práv OSN (1948) čl. 22: člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení čl. 25: právo na životní úroveň i nezbytná sociální opatření vV ČR Listina základních práv a svobod čl. 30: (1) občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele; (2) každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek čl. 31: každý má právo na ochranu zdraví; občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon čl. 32: (1) rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona; zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena; (2) ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky; (5) rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu vEvropská sociální charta Rady Evropy čl.12: právo na sociální zabezpečení čl.13: právo na zdravotní a sociální pomoc ČR ratifikovala ESCH 3. 11. 1999 Formy sociálního zabezpečení Ølegislativní a metodická opatření vstanovování legislativních podmínek opatření a nastavení standardů – metodická podpora, jejich kontrola a nátlak na dodržování (např. standardy poskytování sociálních služeb) Øpříjmová opatření vpřímá výplata peněžitých dávek (uplatňována různá hlediska) vnepřímá výplata peněžitých dávek (daňové úlevy, daňové kredity) – výhody a nevýhody ve srovnání k sociálními dávkami – jednoduchost ale neaktuálnost – obtížně reaguje na náhle změněnou situaci rodiny. vúčelově vázané peněžité dávky, hmotná plnění (např. zakoupení automobilu pro postižené, na topení, potravinové lístky) Øsociální služby vsociální poradenské služby (poskytování informací, občanské poradenství, zprostředkování zaměstnání, krizová centra, sociálně-právní ochrana) vazyly a sociální pečovatelské služby – při selhání přirozených zdrojů suverenity nebo bezpečí (krizová centra, dočasné ubytování, denní pobyty, stravování, ústavní péče) Cíle sociálního zabezpečení vpolitika sociálního zabezpečení ovlivňuje jednání jednotlivců i institucí s cílem kompenzovat nepříznivé finanční a sociální následky různých životních okolností a událostí, ohrožujících uznaná sociální práva, nebo jim předcházet vjde tedy především o to: §předcházet sociálním událostem (prevence = sociální události vůbec nenastanou) §vytvářet příznivé a stimulující životní podmínky §řešit bezprostřední hrozby krizových situací §předcházet ztrátám (ekonomickým, sociálním) spojeným s obtížnou životní situací §přikročit k bezprostřední kompenzaci (náhrada příjmu, substituční léčba) §zabránit životním podmínkám neslučitelných s lidskou důstojností §zajistit nápravu a uvedení situace do stavu přiměřeného situaci člověka (nalezení zaměstnání, zlepšení zdravotního stavu) ØFormulace konkrétních cílů sociálního zabezpečení 1. efektivnost 2. podpora životní úrovně jednotlivce 3. redukce nerovností 4. sociální integrace 5. administrativní proveditelnost Funkce sociálního zabezpečení Øsociální zabezpečení je třeba pochápat jako určitý „systém“, který plní funkce (tedy je vytvářen se záměrem, očekáváme, že bude mít určité stabilní efekty a nebude na závadu) vpreventivní funkce (aktivní pojetí) – předvídatelná a nepředvídatelná rizika – aby k událostem nedocházelo (očkování) nebo aby škody byly co nejmenší vkompenzační funkce – řeší finanční a sociální důsledky životních situací - ohrožující práva (kompenzace ztrát) vochranná funkce – podpora v situacích, které to vyžadují (nejen peníze, též např. pracovní podmínky, osiření dětí) vstimulační funkce – podporuje společensky „žádoucí“ chování, rozvoj příznivých životních podmínek, podpora ekonomiky vsociálně-kontrolní funkce – role trhu v oblasti sociálního zabezpečení je regulována, vyvážená odpovědnost jednotlivce a státu – existuje obava z možnosti zneužívání určitých typů sociálních dávek, tím je ohrožena legitimita, je proto nutná kontrola vlegitimizační funkce – pro daný typ společenského uspořádání (předchází stávkám a revolucím) Principy sociálního zabezpečení Øprincipy jsou myšlenková východiska (ideje), které nám říkají, jak to uděláme. vprincip univerzality (všeobecnosti) – jde o jeden kolektivní systém (sdílení kolektivních rizik), který je platný pro všechny občany a zaručuje jim při existenčním ohrožení/sociální potřebnosti základní dávku za určitých podmínek, ale zároveň nepopírá hledisko jejich vlastního přičinění (princip zásluhovosti); historicky vznikalo unifikací systémů; nikdo není vyloučen z příjmu sociálních dávek pro etnický původ či pro barvu pleti (nepřipouští diskriminaci) vprincip uniformity (rovnosti či jednotnosti výše dávky či rozsahu nároku) – jde o to zabezpečit všechny oprávněné podle stejných pravidel (především postupy přiznávání sociálních dávek a způsob prosazování nároků na tyto dávky); neznamená to nutně všem stejný výsledek (připouští faktickou odlišnost vzhledem k okolnostem). vprincip komplexnosti (úplnosti věcného rozsahu) – jde o to zahrnout všechny kategorie obyvatel a rizika a dosáhnout úplného zabezpečení; jde nejen o důsledné poskytování peněžitých dávek, ale i sociálních služeb vprincip adekvátnosti (přiměřenosti) – výše dávek a služeb musí být přiměřená k: a) potřebám lidí (hmotná nouze) b) jejich zásluhám, vlastnímu přičinění = ekvivalence (důchodové pojištění) c) ekonomickým možnostem státu vprincip sociální garance (státu) – stát zajišťuje vymezení sociálních práv – především vytváří a prosazuje zákony (např. že při vzniku společensky uznaných životních událostí existuje spolehlivá záchranná síť, garance dosažení minimální životní úrovně); stát dává právní garance (legislativní, dozor nad nestátními pojišťovacími fondy) – může ručit za nároky pojištěnců; stát garantuje indexaci dávek v závislosti na ekonomickém růstu indexace dávek; všem občanům poskytovat sociální garance a vytvořit spolehlivou regionálně diferencovanou záchrannou sociální síť vprincip sociální solidarity – člověk je společenská bytost, lidé jsou na sobě do jisté míry vzájemně závislí; vzájemnost, ochota ke vzájemné pomoci a přijetí určité odpovědnosti za druhé; důsledkem solidarity je vertikální redistribuce (občané s vyššími příjmy s nižšími příjmy) i horizontální redistribuce (v životním cyklu) – např. od ekonomicky aktivních k ekonomicky neaktivním = rodiče, zdravotně handicapovaní; důležitý je také rozvoj dobrovolné osobní solidarity (nadace, charita, veřejný sektor) vprincip sociální spravedlnosti – nemělo by docházet k zásadnímu nezaslouženému zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých kategorií; nejedná se jen o zúžené pojetí (redistribuce), ale také o uplatnění občanských práv; ve stejných situacích stejná pomoc podle potřeb a zásluh vprincip participace – spoluúčast občanů na tvorbě sociální politiky, posílení odpovědnosti subjektů, účast na financování (ve všech formách), informovanost subjektů, transparentnost, dostatečná možnost volby; rozvoj spoluúčasti občanů, rodin a pracovních kolektivů při řešení vlastních sociálních událostí vprincip zachování důstojnosti – nemělo by být ponižující a stigmatizující Kontrolní úkoly 1. Vymezte pojem sociální událost a popište vztah mezi sociálním rizikem, sociální událostí a sociálním zabezpečením. 2. Pokuste se k funkcím sociálního zabezpečení najít příklady pomoci z reálného života. 3. Rozeberte jednotlivé principy sociálního zabezpečení na příkladech z reality. 4. Jakou roli sehrávají faktory vývoje přístupu v oblasti sociálního zabezpečení na jeho podobu?