2. Vývoj a transformace systému SZ v ČR FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Øprvobytně pospolná společnost – rodové společenství se postaralo o své přestárlé či nemocné příslušníky; ochrana a zabezpečení lidské fyzické podstaty – rodová solidarita ØRozvoj paternalistické péče - přidělování určitých rolí (vládních, pracovních, bojových apod.), jakož i prostředků na obživu všem obyvatelům - ty, kteří nebyli schopni tyto role zastávat byli začleňováni do přídělových systémů, popřípadě se o ně postarala jejich rodina Østarověk – prvky institucionalizace sociálního zaopatření - péče o slepé, hluché a tělesně postižené (již př.n.l.); dílčí opatření např. rozdávání chleba vdovám a sirotkům po římských bojovnících (Řecko, Řím) – šlo o utlumení sociálního napětí; přidělování půdy válečným vysloužilcům Ø8. – 9. století – hlavním aktérem římskokatolická církev - vznikalyt útulky a řády pečující o chudé či nemocné a pomoc chudým Østředověk – potřeba péče o chudé – nositeli byli zpravidla církev a šlechta; svépomocné podpůrné spolky (spolky tovaryšů, cechy mistrů, horní bratrstva – ochrana svých členů před možnými sociálními riziky); podpůrné bratrské pokladny pro pomoc horníkům; rozvoj bezdomovectví a tuláctví jako důsledek válek ► 1661 – patent o tulácích a žebrácích ► dovolil obcím přiznávat právo žebrat pouze práce neschopné chudině; v Anglii bohatí platili příspěvky pro pomoc chudým a opuštěným (jakási forma daně) Ø2.polovina 18.století a počátek 19. století – dříve jen pojištění obchodu v italských městech, zejména pak lodní obchod; pensijní normály - zajišťovali vdovám a dětem po zaměstnancích nárok na státní podporu a státním úředníkům zajišťovaly po deseti letech uspokojivé služby právo na penzi, v některých zemích existovala profesní sdružení (cechy = spolky vzájemné podpory – jacísi předchůdci dnešních odborových svazů, byly dokonce subvencovány státem – vznik sdružení vzájemné pomoci); ochrana proti rizikům hospodářského vývoje; zakládání domovů pro osoby bez práce; zákaz práce dětí v noci a déle než 12 hodin (Anglie); v SZ výrazně roste úloha zaměstnavatele i státu ØWilliam H. Beveridge (britský ekonom, politik a sociální reformátor) vtvůrce prvního povinného pojištění v nezaměstnanosti v roce 1911 - rozdíl proti předchozím obdobím - neřeší pouze případy nouze, ale snaží se předcházet nepříznivým událostem zachováním příjmu (pojištění) – výše důchodu určena jednotnou částkou, upravována dle růstu mezd; zaměřuje se na pracující (dřívější pomoc jen k chudým) - spolupodílení se všech Øpočátky českého SZ spadají do 2.poloviny 19.století, kdy naše země byla součástí Rakousko – Uherské monarchie Øv českých zemích byla povinnost péče o chudé v roce 1785 přenesena z církve na vrchnost a později, roku 1854 na obce - chudinská péče je vázána domovským právem k dané obci - zákon o domovském právu z roku 1862 - problematika péče o chudé se tak stala součástí veřejné obecní správy včetně financování s případnou pomocí státu Øna našem území vláda hraběte Taafeho od roku 1883 předkládala říšské radě své návrhy zákonů o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků; zákony bývají označovány jako Taafeho reforma – počátky moderního nemocenského pojištění na našem území: §zákon č. 1/1888 ř. z., o pojišťování dělníků pro případ úrazu –povinné pojištění pro dělníky a výkonné úředníky pracující v rizikových oborech (mimo horníky, kterým byl vyhrazen zvláštní zákon). Celková práceneschopnost v důsledku úrazu - nárok na důchod ve výši šedesát procent a padesát procent u částečné neschopnosti, při úmrtí úhrada a důchod přiznán vdovám, dětem atd. Pro účely pojištění byly zřízeny zvláštní pojišťovny, jejichž členy byli jak zaměstnavatelé (90%), tak zaměstnanci (10%) §zákon č. 33/1888 ř. z., o pojištění dělníků pro případ nemoci – představoval první povinnou úpravu zabezpečení v nemoci na našem území - pojištění nárokové (obligatorní) - dávky peněžité (nemocenské ve výši alespoň šedesát procent obvyklé denní mzdy při pracovní neschopnosti, která trvala více než tři dny) i věcné (bezplatné lékařské ošetřování, bezplatná pomoc při porodu i nárok na léky a léčebné pomůcky). Správou byly pověřeny nemocenské pokladny. Dávky byly financovány na základě příspěvků vyměřovaných procentem ze mzdy. 2/3 příspěvků platili zaměstnanci a 1/3 zaměstnavatelé §zákon č. 127/1889 ř. z., o bratrských pokladnách - nemocenské pojištění horníků. Správu pojištění podle tohoto zákona vykonávaly bratrské pokladny. Øtyto tři zákony zavedly povinné veřejnoprávní pojištění, ovšem jen na dělníky, resp. horníky vvýznamný rozvoj role státu v oblasti sociální politiky vBismarckův model povinného sociálního pojištění (1883) – formování prvních pojišťovacích schémat (příspěvkové systémy) – pro případ nemoci, pracovního úrazu, invalidity a stáří – např. výše důchodu je přímo závislá na zaplaceném pojistném tak, že je určena procentem z průměrného výdělku za poměrně dlouhé období (doba pojištění) vpo roce 1918 – byly Bismarckovy modely nemocenského a důchodového pojištění převzaty do právního řádu naší republiky vv následujících letech byly postupně přijímány vlastní nové právní předpisy; mezi nejvýznamnější patřil zákon č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří - zajišťovala Ústřední sociální pojišťovna vsociální zabezpečení však i nadále roztříštěné (zahrnovalo pouze část ekonomicky aktivního obyvatelstva, někomu nebylo přiznáno vůbec, nejvýhodnější bylo pro dělníky) vpřijetí zákona č. 221/1925 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, podle něhož byli pojištěni zaměstnanci ve službě státu, státních podniků a veřejných fondů státem spravovaných, četnictvo, učitelé a další.; pojistné hradili z poloviny zaměstnavatelé i zaměstnanci - provádění zajišťoval Léčebný fond veřejných zaměstnanců. Ø30.léta 20. století – nedostatečné zabezpečení rodiny, sociálním problémům rodin s dětmi věnována malá pozornost (přídavky na děti jen preferovaným skupinám), sociální péče o staré a invalidní byla založena na dobročinnosti, protože povinnost chudinského zaopatření připadala na domovské obce (chudobince) vsociální posílení role státu vedle nestátních subjektů – reakce státu na selhávání trhu – zrod moderní sociální politiky vreakce na základní problémy doby industrializace, hospodářské krize, obtížná práce, strojírenství, hornictví (pracovní podmínky, pracovní smlouvy, ochrana při pracovním úrazu) vnástup německé okupace vvznik prvních pojišťovacích schémat, je dobrovolné, postupně se měnící na povinné Ø1948 – zákon o národním pojištění vucelená koncepce nahrazující systémy z konce 19. a začátku 20. století vsociální politika pojímána jako nástroj zajišťující sociální jistoty (právo na práci, právo na lidskou existenci) těm, kteří se nemohli účastnit pracovní činnosti vvznikají nové druhy dávek (rodinné přídavky, důchod manželky) vorganizačně jsou sjednoceny všechny druhy pojištění vplatnost zákona postupně rozšířena na všechny osoby vtento systém ovlivnil vývoj sociálního zabezpečení nejen u nás, ale i ve světě Ø1952 – SZ poznamenáno vlivem komunistické ideologie; nemocenské pojištění bylo odděleno od důchodového a zdravotnická zařízení byla převedena do jednotného sytému státní zdravotní péče Ø1956 – první reforma SZ: Øpřijat zákon č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců Ø snížení věkových hranic pro odchod do důchodu vale: porušen princip uniformity rozdělením pracovníků do tří pracovních kategorií, přičemž jedna z nich měla stanoveny výhodnější podmínky pro přiznání důchodu vale: odstranění dosavadního způsobu financování a jeho nahrazení financováním přímo ze státního rozpočtu Ø1964 – druhá reforma SZ: Øpřijaty zákony č. 101/1964 Sb. o sociálním zabezpečení, a zákon č.103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků Ø řada omezení důchodové konstrukce, zhoršení podmínek pro výplatu důchodů, odstupňování věkové hranice pro odchod do důchodu dle počtu vychovaných dětí; doba pojištění prodloužena na 25 let voslabení principu zásluhovosti – zavedení progresivní daně z důchodu Ø1968: zákon č. 53/1968 Sb. o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů - vznik Ministerstva práce a sociálních věcí - převzalo působnost v oblasti sociálního zabezpečení od Státního úřadu sociálního zabezpečení Ø důchodové zabezpečení přešlo na Správu důchodů v Praze, z níž později vznikl Úřad důchodového zabezpečení v Praze Ø1975 - třetí reforma SZ: vpřijetí zákona č. 121/1975. Sb., o sociálním zabezpečení vv tomto období došlo také k rozvoji zabezpečení rodin vzrušení zdanění důchodů a zvýšení maximálních hranic – prohloubení zásluhového hlediska vsjednocení důchodového zabezpečení zaměstnanců a družstevních rolníků – posílení principu komplexnosti Ø1988 - čtvrtá reforma SZ: vsnaha řešit nesrovnalosti mezi mzdami a výši důchodů – zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení - zmírnění redukce výdělku pro výpočet důchodů, zvýšení maximálních hranic důchodů, vazby na pracovní zásluhy (výdělek a odpracovaná léta), umožnění získat důchod i bez zaměstnání ke dni vzniku nároku na důchod, zmocnění vlády pravidelně zvyšovat důchody v reakci na vývoj mezd Ønedostatky předchozích systémů vžádná zákonná úprava neřešila otázky sociálního zabezpečení, pouze dílčím způsobem vsystém byl statický (řada omezení – např. maximální výše důchodu), bez valorizací, nepřehledný vvíce než 60 různých druhů dávek vřešení chudoby nízkopříjmových skupin náhodné – nesystematická záplava sociálních dávek pro pracující i nepracující – nepřehledné; oficiální neexistence chudoby vnepřipravenost na demografický vývoj – zvyšující se podíl starší populace (podíl ekonomicky aktivních ukládajících do systému se snižoval); nízký důchodový věk vnedával možnost zajištění se pro případ sociální události vlastním přičiněním vve výši důchodu nezohledněna celoživotní úroveň pracovních příjmů vneumožňoval přenos získaných nároků za odpracovaná léta a pojištění mezi zeměmi vprodukoval chudobu ve zranitelných skupinách lidí, nespravedlnost (někteří dostávali více výstupů za stejné vstupy dle kádrového zařazení), byl demotivující s ohledem na princip zásluhovosti vmonopol státu v sociální oblasti – stát koncipoval, realizoval, financoval a kontroloval celou sociální oblast prostřednictvím pouze státních institucí a mechanismů a vyšší výdaje šly především na ekonomickou, politickou a armádní sféru vpřeměna minulého systému po roce 1989 se všemi atributy – demokratické uspořádání společnosti a tržní mechanismus jako základní morální hodnoty – „Scénář sociální reformy“ a tvorba záchranné sociální sítě jako souboru opatření garantujících minimální úroveň pomoci v případě sociálního ohrožení vProces přibližování se sociální politiky hodnotovému a systémovému (institucionálnímu) rámci EU – vzájemná kompatibilita systémů vnutná nová reforma sociálního zabezpečení, přestože byl systém v některých směrech na vysoké úrovni, např. v oblasti péče o rodinu, ale zaostával v oblasti důchodů, byl velice těžkopádný, finančně náročný a také nespravedlivý vsociální reforma, jejímž úkolem byl přechod od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění vzrušení preferencí v důchodovém systému a také odstranění diskriminace osob samostatně výdělečně činných vpřevedení nemocenského pojištění ze správy odborů a organizační sjednocení s důchodovým pojištěním v rámci České správy sociálního zabezpečení vzavedení pravidelné indexace důchodů Øprvní etapa reformy - od roku 1989 do roku 1992 vbyl vytvořen koncept záchranné sociální sítě a byly zřízeny některé právní instituty, zejména minimální mzda a také životní minimum v1991 - zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v1992 - zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Transformace systému SZ Ødruhá etapa reformy - po vzniku samostatné České republiky roku 1993 vzavedeno pojistné, zvláštní platba mimo daně; vv 1995 byly přijaty dva významné zákony – zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře přijat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění vtato reforma přetvořila velmi nákladnou úpravu důchodů na pevný důchodový systém – podíl pojištěných osob se zvýšil a zvýšila se i ochrana práv v souvislosti s důchodovým věkem vvznikl smíšený systém veřejnoprávního a soukromého uspořádání zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře vsystém státní sociální podpory je nepříspěvkovým systémem, vkterý je financovaný ze státního rozpočtu a jehož administrací vjsou pověřeny státní orgány vzohledňuje tři základní přístupy: §životní úroveň má vycházet především z pracovních příjmů §dávky nejsou náhradou příjmů, ale k vlastní práci nedemotivující pomocí řešení sociální situace §musí zachovávat hledisko hospodárnosti, účelnosti a ve stanovených případech i adresnosti Øtřetí etapa reformy - od poloviny roku 1998 s nástupem sociálně demokratické vlády Økonec 20. století vdůchodová reforma – bere v úvahu demografický vývoj s ohledem na průměrný dožívaný věk a snižující se porodnost; došlo k vymezení invalidity a zavádí se třístupňový invalidní důchod v závislosti na poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, jež poklesla pod 35 % vpo roce 2000 vbylo upraveno samostatně úrazové pojištění zákonem č. 266/2006 Sb., ale jeho účinnost byla opakovaně odkládána a to až do 1. ledna 2017 vk zásadním změnám došlo i v sociální péči přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách •každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství •nabízí velmi pestrou nabídku sociálních služeb, ze které si člověk může svobodně vybírat podle svého uvážení, finančních možností či dalších individuálních preferencí •lidem, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby, je poskytována sociální dávka - příspěvek na péči •zákon garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí •zákon také vytváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech •rozhodování o rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji vzákona č. 111/2006 Sb., o pomoci hmotné nouzi vzákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu v2006 - změny především v oblasti státní sociální podpory v2011 - přijaty 2 důležité zákony v oblasti veřejného zdraví, a to zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v2012 - transformace systému výplaty dávek sociální pomoci z městských úřadů na úřady práce v2013 byla schválena důchodová reforma, která uspořádala důchodový systém České republiky do tří pilířů - první je základní státní důchodový systém, který je všeobecný a povinný a upravuje jej zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; druhý pilíř tvoří důchodové spoření, které je upraveno zákonem č. 426/2011 Sb., účast na něm byla dobrovolná; třetí pilíř tvoří penzijní pojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní pojištění, upravuje jej zákon č. 42/1994 Sb., vzniká na základě smlouvy mezi osobou starší 18 let a penzijním fondem, k příspěvku účastníka poskytuje příspěvek stát, za účastníka může hradit příspěvek zaměstnavatel v2013 – 2015 – zrušení 2. důchodového pilíře, zvýšení minimální mzdy Øsoučasnost vkrize welfare state vdemografické proměny, nutnost propojování ekonomických a sociálních cílů vzdůrazňována především ochranná funkce SZ, ale i proces kultivace člověka vomezenost státu a rozvoj aktivit nestátních subjektů (NNO) vaktivizující a integrační solidarita namísto solidarity pečovatelské Ødemografické faktory vdo značné míry předurčují výši jednotlivých dávek sociálního zabezpečení, protože tyto jsou vždy určeny pro konkrétní skupinu obyvatelstva v konkrétní podobě (reagují na demografické charakteristiky populace a té se přizpůsobují; demografické faktory působí především z dlouhodobého hlediska vpro sociální zabezpečení je zejména důležitý proces stárnutí, porodnost a zdravotní stav obyvatel stárnutí populace – podíl ekonomicky neaktivních se začíná rovnat podílu ekonomicky aktivních v populaci; náklady na penzijní pojištění a zdravotní a sociální péči; riziko růstu počtu osamělých osob ve stáří porodnost - s růstem počtu členů domácností se snižuje též podíl nákladů na domácnost z příjmů na hlavu; na druhou stranu pokles počtu živě narozených dětí zdravotní stav obyvatel - stálý nárůst počtu chronických a degenerativních nemocí způsobuje zvýšení invalidizace a úmrtnosti osob, a to již v produktivním věku; zvyšování počtu invalidních a pozůstalostních důchodů vje tedy nezbytné při procesu tvorby koncepce sociálního zabezpečení sledovat a odhadovat vývoj celé řady základních demografických charakteristik (porodnost, úmrtnost, věková struktura obyvatelstva, rozvodovost) Faktory vývoje přístupů v oblasti SZ vdemografická tranzice v evropské společnosti nízká porodnost, vyšší délka dožití, poměr pracující populace a seniorů, nárůst osob bez partnera (především důchodové pojištění, zdravotnictví, péče o seniory). Problém stability příspěvkových systémů; vzniká tlak na větší přísun příspěvků (např. růst zaměstnanosti, zvýšení příspěvků), na snižování ekvivalence či ochrany (např. minimální důchody) a na omezení počtu příjemců (např. lidé déle pracují) je otázkou, zda je to problém jedné generace (pro méně dětí bude v budoucnu třeba méně důchodů) nebo je to trvalejší stav (spirála nízké porodnosti) Øekonomické faktory vrozhodující je velikost a dynamika vytvořených zdrojů v ekonomice - závažné problémy se vyskytují v případě zpomalení popř. poklesu ekonomického růstu vvývoj SZ závisí dále na schopnosti soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku - vzhledem k tomu, že peněžité dávky SZ jsou odvozeny v zásadě z výdělku, je vývoj v oblasti pracovních příjmů významným faktorem vývoje nově vyměřovaných dávek SZ vvelký význam nezaměstnanost – její růst vede k deficitům v důchodovém pojištění, v nemocenském pojištění, ale i dopady ve státní sociální podpoře a v systému sociální pomoci; dochází ke snižování množství odvodů do státního rozpočtu vSZ je dále ovlivněno strukturou zaměstnanosti, sociálně-ekonomickými podmínkami zaměstnanosti žen zejména s malými dětmi, možnostmi zaměstnávání důchodců vvztah sociální politiky a hospodářské politiky ekonomická úroveň země (kupní síla) ► trh vytváří požadavky na sociální politiku (při větších ekonomických problémech jsou větší požadavky na sociální politiku, ale nedostávají se zdroje) = může vytvářet ekonomické tlaky. zvláště závažně se diskutuje zahrnování nových rizik (a tím rozšiřování sociálního státu) ØC. společensko-politické faktory votázky SZ patří vždy ke klíčovým v programech politických stran a stávají se často základními ve volebním boji vrizika politického procesu = sociální politika podléhá politickým vlivům: neprůchodnost - schválení zákonů a opatření často dlouho trvá chybí sociální konsenzus (ideový), existují různá lobby – opatření se mění v závislosti na vládnoucích stranách (silová řešení) přílišná rychlost a nepřehlednost – komplexní systém a současně příliš mnoho změn + chyby v zákonech problémy se zachováním sociálních práv - často musíme spoléhat, že situace bude pro budoucí zajištění v dlouhém horizontu příznivá; při změně ekonomické, demografické či politické situace se mohou měnit parametry systému (např. ne-valorizace, omezení nároku, omezení garance) vstále významnější místo patří i mezinárodněpolitickým vlivům - dne 3.11.1999 byla ČR ratifikována Evropská sociální charta, následně vstoupila v platnost a byla vyhlášena pod číslem 14/2000 Sb. Mezinárodní smlouva o sociálních a hospodářských právech ratifikovaná členskými státy Rady Evropy. vvstupem ČR do EU se v oblasti SZ otevírá evropská dimenze minimálně ve svou směrech: vzájemný dialog a společné hledání optimální, sociálně vyvážené, ekonomicky udržitelné sociální ochrany občanů odpovídající tradicím evropského humanizmu dimenze je přímo spojena s konkrétními opatřeními zejména na úseku koordinace SZ volného pohybu pracovních sil, pracovních vztahů, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a rovnosti příležitostí ØD. Krize welfare state (Večeřa) vtéma krize WS se objevuje už od 70. let, ale plně se rozvinulo v 90. letech 20.stol vekonomické důvody §sociální stát zažívá od 70. let minulého století ekonomickou krizi (dvě ropné krize v 70. letech) ► hospodářská recese ► a/ krize nákladů x b/ krize efektivnosti §krize nákladů ► růst nákladů na sociální výdaje ► veřejné sociální výdaje neustále rostou ► zpomaluje se hospodářský růst vkrize efektivnosti ► stále méně potřebných je sociálním systémem uspokojováno ► rostou náklady sociálního státu na poskytování sociálních dávek celkově se zvyšujícím se procentem nákladů na sociální zabezpečení uvnitř rozpočtů státu vpolitické důvody §ztráta sociálního konsenzu, který stál u zrodu welfare state a spočíval v akceptaci ideálu sociálního občanství, postaveného na zásadě úplné rovnosti občanů při uspokojování sociálních práv a na sociální solidaritě ► tento zdroj legitimity bohužel vyprchal ► krize legitimity ► další zvyšování sociální rovnosti při rostoucí úrovni životního standardu příliš nákladné ► kdo to zaplatí? §podle některých sociologů roste z řady důvodů skepse vůči hodnotám sociální rovnosti Ø §sociální stát podle některých nespravedlivý, protože zvýhodňuje určité vrstvy společnosti, zejména ty, kteří v tom umí chodit vdemografické důvody §souvisí s výrazným stárnutím populace ► postupný úbytek ekonomicky aktivních lidí, oproti ekonomicky neaktivním §menší příjmy do státního rozpočtu a nedostatek prostředků na starobní důchody a zvyšující se náklady na zdravotní péči o seniory §změny stability rodiny ► vysoká rozvodovost, rostoucí podíl rodin s jedním dítětem, vysoký podíl netradičních forem rodinného soužití a měnící se struktura domácností ► komplikace adresnosti sociálních dávek prostřednictvím otců živitelů §opatření ► zavedení dvoupilířového systému ► povinné důchodové pojištění + dobrovolné důchodové spoření (občané se mohou sami vybrat, zda budou část svých peněz spořit na důchod v soukromých fondech) vztráta efektivnosti sociálního státu §složitý systém redistribucí činí mechanismus sociálního státu neprůhledným §také vysoký počet státních úředníků spravujících stát blahobytu, kteří by byli mechanismem trhu eliminováni vnedostatek veřejných sociálních služeb §jejich nákladnost neumožňuje u řady z nich plné pokrytí poptávky, která má naopak tendenci narůstat Ø ØE. Krize welfare state (Keller) vpostindustrialismus §zhruba od 70. let 20. století příchod terciéru ► prudký rozvoj oblasti služeb ► odliv pracovních sil ze sekundárního a trhu práce (přechod z oblasti vysoké produktivity práce do oblasti nízké produktivity za minimálně stejně vysokých mezd ► prodražování služeb) §navíc, některé služby dotované státem §přechod obyvatelstva do terciálního sektoru ► vyšší stupeň vývoje společnosti vekonomizace společnosti §modernizace přinesla osamostatňování hospodářských aktivit ► ustanovil se ekonomický a sociální sektor každý s vlastními zákonitostmi ► poměr sil se začal proměňovat ve prospěch ekonomického sytému, který začal zasahovat i do sociálních oblastí ► sociální problémy se tak stávají finančními problémy ► je tedy sociální sektor rentabilní? ► volání po zeštíhlení sociálního státu §nenápadné opanování sektoru školství, vědy, kultury, zdravotnictví a dalších subsystémů tržními principy §v oblasti sociální mají stát nahradit úřady disponující veřejnými prostředky a služby nakupovat od nestátních organizací disponujících schopnostmi tyto služby zprostředkovat ► ty o veřejné prostředky soutěží ► konkurence povede ke zvyšování efektivity sociálních služeb a snižování nákladů na ně vflexibilizace trhu práce §rychlé se přizpůsobování měnícím se požadavkům trhu práce §být flexibilní znamená nevázat se na lokalitu, přátele, region, rodinu, majetek a být připraven odejít za prací kamkoliv ►výhodné pro firmy, mohou přizpůsobovat pracovní smlouvy výhodně svým potřebám ► nestandardní pracovní smlouvy ► nízké odvody do státní pokladny ► nízké výdaje na sociální stát ► nový fenomén „pracující chudoba“ Ø vglobalizace §posilování vazeb mezi velkým počtem zemí ► neustálé přelévání kapitálu mezi zeměmi ► udržet ve státě zahraniční kapitál je stále obtížnější a vyžaduje omezování práv zaměstnanců (zejména v oblasti přijímání a propuštění, minimální mzdy, podmínek práce) a snižování finančního zatížení firem §vznik mezinárodních trhů ► velké nadnárodní společnosti generují velké zisky a současně s nimi manipulují tak, aby odvody z nich byly do nejmenší ► diktují si podmínky pro to, aby setrvaly na určitém místě (např. nižší odvody do státní pokladny, daňové prázdniny, menší závazky vůči zaměstnancům ► rozpor mezi fungováním sociálního státu a nadnárodních firem §nejistota pracovního místa, změny úvazků §rozvoj informací způsobuje větší „uvědomělost“ občanů ohledně sociálních rizik a schopnosti státu je před nimi uchránit vstárnutí populace §navyšuje se počet starších osob v postproduktivním věku §klesá porodnost a tím se výhledově snižuje počet osob v produktivním věku §ostrý nepoměr mezi lidmi, co produkují a mezi lidmi, co neprodukují vkrize důvěry §pokles ochoty být solidární s druhými lidmi ► ekonomicky aktivní občané (zejména z mladší generace a s vyššími příjmy) nechtějí sponzorovat přebujelý sociální stát, ze kterého sami v budoucnu nebudou příliš těžit §tato tendence je silnější v zemích, kde je WS více financován z přímých daní (daně z příjmu, pojistné) a v zemích, kde převážná část výdajů směřuje k lidem na okraji společnosti (veřejné služby jako zdravotnictví, vzdělávání atd. jsou stále populární) Ø 1/ Pokuste se promocí základních faktorů vývoje sociálního státu popsat současné fungování systému sociálního zabezpečení. 2/ Proč by nevynaložení některých sociálních výdajů způsobilo podstatně vyšší výdaje společnosti v budoucnosti? Kontrolní úkoly