Terapeutické pískoviště
Mgr. David Macek, Pd.D.


u„Hra v pískovišti umožnuje projekci vnitřního světa dítěte do nestrukturovaného materiálu (písek),
ze kterého může vytvářet obrazy. Výjevy jsou hmatatelné a uchopitelné a stávají se tak „zhmotnělou“
představou, kterou je možno sdílet s terapeutem. Obraz je zároveň možné stále upravovat, měnit, tím
se nástroj stává flexibilním (a snadno tak kopíruje vnitřní procesy dítěte a umožňuje terapeutovi
je aspoň částečně sledovat). Situace, které se v pískovišti rozvíjí, se stávají společnou
zkušeností klienta a terapeuta a mají tedy své důležité místo ve vývoji terapeutického vztahu.

Historie využívání terapeutického pískoviště
uMargaret Lowenfeld
- zakladatelka Institutu dětské psychologie (1931, Londýn)
- zkušenost práce s „náročnými“ dětmi
- vytvoření prostředí, kde se budou moci děti svobodně vyjadřovat a experimentovat – World
Technique
- dítě dokáže skrze hru vyjádřit, co je pro něj důležité (a ozdravné)
- role terapeuta čistě fenomenologická a pozorovatelská
u
uDora Kalff
- provázání práce s pískovištěm s teoretickým konceptem jungiánské psyhoanalýzy
- ve výrazech v pískovišti lze spatřovat univerzální archetypy a obrazy
- cílem práce je převádění nevědomých obsahů do vědomé roviny
- ustanovení metody Sandspiel / Sandplay
u
uHumanistické pojetí
- větší důraz na dialogický charakter
- pískoviště jako prostor a nástroj pro kontakt s dítětem „tady a teď“
- primárně jde o vztah klienta a terapeuta
u
u
u

Role (humanistického) terapeuta v pískovišti
uPískoviště je nástrojem pro experiment, ne terapií samotnou
uTerapeut může být pasivním pozorovatelem i aktivním spolutvůrcem významů
uUmisťuje proces v pískovišti do aktivního a dialogického vztahu s dítětem
u Veškerý dialog a aktivita terapeuta se děje formou:
- fenomenologického popisu výjevu
- zvídavých otázek k výjevu a jeho významu
- interpretace ve formě nabídek
uPískoviště jako výsostný prostor dítěte:
- nezasahujeme do něj bez jeho pozvání
- cokoli si dítě vybere nebo vytvoří, přijímáme

Vybavení do pískoviště
uDoporučené (v Sandplay standartizované) rozměry pískoviště 57 x 72 x 7 cm
u
uDoporučené objekty:
- lidi
- budovy
- nábytek
- zvířata
- dopravní prostředky
- struktury (ploty, mosty, značky,…)
- přírodní prvky
- symbolické objekty (truhla s pokladem, křížek, čtyřlístek, náboženské předměty…)
- symboly pro dobro a zlo
- a cokoli dalšího
u
u
u
Sandplay Integrativ Master – SandPlay Academy

Kdy nemusí být vhodné pískoviště použít
uNeochota být v pískovišti
uNedodržování pravidel
uPískoviště jako únik od kontaktu s terapeutem (opakovaně)
uKřehké self dítěte

Typy pískoviště
uSpontánní pískoviště
- volné tvoření, bez zadání
u
uŘízené pískoviště
- jakékoli zadání („vyber tři objekty“, podle tématu nebo oblasti života dítěte, přehrávání
konkrétních situací ze života, „Můj vysněný ostrov“,…)
u
uDynamické pískoviště
- pískoviště, kde neustále probíhá nějaký děj, něco se děje, není možné úplně držet postup práce
- dítě si samo odžívá proces, který směřuje k naplnění nějaké potřeby
- směrem od terapeuta by měl dostávat pozornost a zprávu: „vidím tě, slyším tě, chráním tvé
bezpečí.“

Základní zadání – postav mi
Volné tvoření může být problém u úzkostnějších typů dětí

Doporučený postup práce
1)Tvoření obrazu
- kontakt z pískovištěm („vyzkoušej si, jaký ten písek je“)
- výběr figurek, postavení situace 2)Mapování obrazu
- „Povím ti, co vidím“
- „Pověz mi víc o tom, co jsi postavil/a. Co se tam děje? Jak by to bylo dál?“
- „Když bys byl nějakou částí ty, která by to byla?“
- Dialogy mezi objekty 3)Experimentování / proměna
- úprava obrazu na základě zjištění v předchozím kroku 4)Integrace, rekapitulace
- zhodnocení práce