Text Naess 2. Klíčovým termínem ekosofie Stana Rowa, který nenalezneme například v Ekosofii T, je "významnost". Ať již umístíme smysl "nejvyššího významu" kamkoliv, budou se na stejném místě nacházet také naše etické hodnoty. "Pokus založit náš etický zájem o ekosféru na základě inside-out konceptu, tedy tak, že začneme se sebe-významností a postupujeme k významnosti lidské rasy, může dočasně ulevit našemu svědomí, ale bude to polibek smrti pro divokou přírodu." K porovnávání "vzájemné významnosti" připomíná Rowe toto: "Co je zdrojem života buňky? Živé orgány, které tvoří její bezprostřední okolí. Co je zdrojem života orgánů? Živý organizmus, v němž jsou zakomponovány. Co je zdrojem života organizmu? Okolní živé ekosystémy a globální ekosféra." S odkazem na J. K. Feiblemana Rows říká: "Mechanismus každé úrovně je založen na nižších úrovních (na svých součástech), zatímco smysl každé úrovně se nalézá v úrovni bezprostředně nadřazené (v celku)". To Rowa vede k velmi radikální formulaci role lidí na Zemi. Zdá se, že Rowův koncept i způsob myšlení a cítění je od konceptu mého a nejspíše i mnohých dalších hlubinných ekologů velmi odlišný. Ale dokonce i na základě, který sám mohu nazvat přístupem významnost významnosti můžeme Rowa zabudovat do našeho konceptu ... Otázka má-li věc, organizmus či systém hodnotu o sobě pak závisí na významu dané věci, organizmu, systému. Velmi nemocný člověk či krysa má velmi malý význam. Vztahy v rodině jsou více či méně významné v rámci systému, ale etické normy a hodnoty mají jen velmi málo co do činění s významem. Etika se zabývá spíše zodpovědností a péčí. A -- samozřejmě -- povinností, která je jen nepřímo spojena s otázkou systému významností. Běžná definice hlubinně ekologického hnutí byla často kritizována za opomíjení vnitřní hodnoty jedinců -- či jinak individuálního -- ve prospěch systémů, obecného, například ve prospěch "rozkvětu všech životních forem". Můj vlastní přístup je založen na záměně bodu 1 a 2 obecně přijatých osmi zásad hlubinné ekologie, takže kladu na první místo jednotlivé žijící bytosti a na druhé zdraví a rozkvět života. To je rozdíl oproti opačnému směru, tak jak jej Stan Rowe navrhuje. Ale mnozí přijmou spíše jeho směřování, a já jsem přesvědčený, že je slučitelné s pozicí podporovatele a člena hlubinně ekologického hnutí a co víc, že přispívá k vyjádření pohledu přispívajícího k zmírnění destruktivity lidského vlivu na přírodu.1 _______________________________ 1 Viz anglický text Naess, A. Legend, Deprived And Also College Students. The Trumpeter, 2001, roč. 13, č. 1. Vybíráme text Legend, Deprived And Also College Students. Tento text na první pohled nesplňuje zadaná kritéria významného textu -- vyšel až v roce 2001, neovlivnil hnutí jako jiné podstatné a nepoužité texty, jeho obsah jej mírou závažnosti řadí až do druhé, či spíše třetí roviny. Nicméně je to podle mého názoru nejreprezentativnější text pro odhalení podstaného rysu všech Naessových textů. Jak uvidíme dále, zastupuje v tomto smyslu části textů jako: Self-Ralization an Ecological Approach to Being in the World, The Place of Joy in a World of Fact, Deep Ecology in the Line of Fire, How Should Supporters of the Deep Ecology Movement Behave in Order to Affect Society and Culture -- viz poznámky níže. Je totiž názorným vyjádřením té části Naessova díla, která je pro- racionální, pro-osvícenská, pro-liberální. Zde ještě podotkněme, že obě části Naessova díla nejsou separované podle jednotlivých článků, příspěvků do sborníků, knih. Obě části Naessovy filosofie se sice neorganicky a nekompatabilně, ale přece prolínají téměř celým Naessovým dílem.