Americké centrum SE Geopolitická pozice - dlouhodobě příznivé geograficko-ekonomické podmínky - dostatek materiálních zdrojů - příliv kvalifikované a dynamické pracovní síly - rozsáhlý trh - od počátku kapitalistické výrobní vztahy - těžily ze svého kontinentálního postavení - nesouměřitelná vědecko-výzkumná základna Na počátku 50.let představují 1/3 HDP, 60% světové průmyslové výroby, 16% světového exportu. Hospodářská politika USA: snaha o zajištění pokračování vnitřní dynamiky rozvoje nastartovaného válkou a zároveň obhájení výsadního světového postavení. Do počátku 30.let USA příkladem klasické liberální ekonomiky. V průběhu války a po ní se prosazuje keynesiánská HP. 50. a 60. leta Specifický problém nedostatečné vnitřní poptávky m relaci k obrovskému výrobnímu potenciálu válkou nastartované a nepostižené ekonomiky. Navzdory přijatelnému tempu růstu - 3,9% - vznikly na počátku 60.let obavy, zda toto tempo obstojí ve srovnání s ostatními RTE i CPE. Také míra růstu NIZ převyšovala ostatní země. Politika programu „New Economics" (Kenedyho administrativa) - cíl dosáhnout „potenciálního růstď. Zároveň potřeba strukturálních změn - zaostávání v dynamice za JAP a GER -výdaje na výzkum a rekvalifikace pracovní síly. V období 60.let dosažení růstu 4,3% (maximum) - náklady růstové politiky jsou však významné. Defic t státního rozpočtu je považován za důležitý ekonomický nástroj - navíc stimul Vietnamské války - nadměrné stimuly způsobují přehřátí ekonomiky a konjinktury - nastartována je inflace. 70. a 80. léta Základní úkol HP: zastavení rostoucí inflace prostřednictvím zpomalení růstové dynamiky (gradualistická politika). Nixonova administrativa používa monetami restrikce - cil eliminovat inflaii se nepodařilo splnit, dostavuje se naopak růstová stagnace: nový jev - staglflace. Průměrný růst v 70.letech 2,6%. HP rlná vnitřně rozpornou podobu: - střídání keynesiánské stimulace růstu s jeno omezováním ve snaze zpomalit inflaci. Tlak na potřebné strukturální změny není dostatečný. Administrativa Cartera (2. pol. 70.let) provedla dílčí reformy (snížení daní, omezení přerozdělování), ale až další vzedmutí inflace v roce 1979 si vynutilo razantní restriktivní politiku. Reaganova administrativa učinila z USA v 80.letech typického reprezentanta n eokonzerva t i srnu (v HP). Zásady: podnikatelská svoboda, volny trh; přirozená schopnost ekonomiky vytvářet dlouhodobě rovnováhu; minilnalizace zásahů státu; posílení monetární politiky - potlačení politiky fiskální. ReaganuV plán: snížení daní, rozpočtové škrty a měnová restrikce 1) fáze 1981-82: peněžnírestrikce (snížení inflace z 13,5% na 3%) ale zároveň pokles HDP (-2,5%) 2) fáze 1983: daňové úlevy nenaplňujíočekávání-tehdejší oživení dílem spotřebitelské poptávky a rostoucího přílivu zahraničního kapitálu (lákán \7s0kymi úrokovými měrami - důsledek měnové restrikce). Nicméně konjunktura 80.let - solidní tempo růstu 2,6%. 3) Fáze 1984-85: pokles daňových výnosů není doprovozen dostatečnými škrty- prohloubení deficitu rozpočtu (z 2% na 5,6%HNP) a růst vnitřní zadluženosti. 4) „Fáze": dochází ke korekci neokonzervativní politiky, 1986 - neutrální (Janová reforma a růst výdajů (vojenské výdaje). Za administrativy prezidenta Bushe navíc končí konjunktura 80.let a administrativa sahá po Reaganem odmítané poptávkové stimulaci. Výsledek dvojí deficit deficitní obchodní bilance i veřejné rozpočty. 90 léta Na začátku 90.let zasáhla USA jako první rozvinutou zemi recese. Oproti 80.letům nebyla problémem inflace, ale ekonomická stagnace a chronická nezaměstnanost. Clintonova administrativa: vyhlášení nové HP - větší míra státního vlivu - snaha syntetizovat úspěšné prvky předchozích HP - blíže k neokeynesiánskému modelu, avšak pozornost nabídkové straně a obezřetnost k problému inflace Cíle HR. obnova a posílení růstu, - snížení nezaměstnanosti, - pak pokračování v restrukturalizaci ekonomiky (zvyšování efektivnosti). téře Prostředky, podpora rozvoje lidského kapitálu - snaha získat více mobilní pracovní sílu, podpora infrastruktury a vědeckého výzkumu, růst daní a zároveň výdajové úspory. T Inflace v 90.letech pod kontrolou (do 3%), rust stabilní a pres 2%, nezaměstnanost klesá pod 6%. p, Nová ekonomika - růst podílu ICT - předpoklad stabilního a vysokého růstu. Recese 2001 - jiné příčiny než obvykle (obvykle převýšení agregátní nabídky poptávkou a růst inflace) - tentokrát pokles zisků a cen akcií a výsledné snížení investiční aktivity. Po 11. září 2001 - válka s terorismem, zvýšení výdajů na obranu + válka v Iráku (2003), snížení růstu + snaha Buse o snížení daní - proto růst fiskálních tlaků. Role USA ve SE USA disponují ekonomickým komplexem kontinentálního rozměru (9,37mil. Km2 a 260mil obyvatel); HDP 26% světového, dovozy 15,2% a vývozy 11,6%.----------------------------------------------- USA hrají mimořádnou, nezastupitelnou roli - i přes trvale snižující se relativní váhu vůči ostatním centrům. Postavení amerického centra je dáno ekonomickým potenciálem spolu s jeho pozicí vojenskou a politickou - tyto tři aspekty je třeba vidět ve vzájemných souvislostech . oslabení v jednom směru může být kompenzováno jinak. Značný stupeň palivové a surovinové soběstačnosti a obrovský trh je důvodem pro robustnost ekonomiky USA. V 80.letech se zvýšila závislost USA na světových zbožních trzích -vzrostly dovozy u JAP, Evropy a ANIŽ. V 80. a 90. letech se objevuje protekcionistický reflex. Pro americké centrum je typické, že jeho ekonomika a HP výrazně spoluformuje (i když výrazně méně než v 50. a 60. letech) SE a její instituce. Důvody pro oslabení hegemonního postavení USA - pokles relativní konkurenceschopnosti amerických výrobků (důsledek nedostatečné adaptace, strukturálních změn a změn ceny práce) - relativně pomalejší dynamika ekonomického růstu - značný důraz na vojenské využití technologického pokroku Průvodní jevy: - deficity státního rozpočtu - permanentí poptávka po kapitálu - využívání zahraničního kapitálu -k udržení atraktivnosti cenných papírů pro investory v Evropě a Asii jsou drženy vysoké úrokové - míry ty pomáhají bojovat s inflací, ale upevňují kurz dolaru což znesnadňuje export USA řeší své vnitřní ekonomické problémy prostřednictvím dominantního postavení na světových trzích a využíváním role dolaru jako světové měny. Zahraničněhospodářská strategie USA 1) Vnější chování USA je i nadále formováno vnitřními potřebami HP a obchodněpolitické regulace. Svět věnuje mimořádnou pozornost ekonomice USA. 2) Pokračuje posun mezi třemi centry, zvláště výrazný je nástup Japonska v oblasti mezinárodně finanční. 3) Politické a podnikatelské kruhy USa reagují rostoucím zájmem o mezinárodní hospodářskopolitickou koordinaci (G7). Není již možné své zájmy prosazovat jednostrannými kroky. 4) Zároveň dochází ke stále výraznějšímu odklonu od mnohostranných řešení k řešením bilaterálním a regionálním. Zde mohou vládní kruhy USA uplatnit stále svou negociační váhu. Mimořádný zájem o zóny volného obchodu, či komplexní smluvní uspořádání s JAP. Obchodní deficit je výsledkem obchodní výměny s několika málo zeměmi - na tyto je bilaterálně vytvářen silný obchodněpolitický nátlak. 5) Ve zbožové struktuře USA mají významné postavení zemědělské produkty, špičkové technologie a související služby (včetně problematiky autorských práv) - proto jim USA věnují maximální pozornost při mnohostranných jednáních. 6) Významná je pozice zahraničních filiálek amerických firem - jde o prodloužení vlivu a zdroj zisků. 7) USA věnují velkou pozornost mezinárodně měnovým otázkám a využívají specifické role USD. Japonsko Po 2.sv.válce ekonomika značně poškozena. Cíl: co nejrychlejší obnova a modernizace průmyslu a infrastruktury a zajištění dostatku prostředků pro dovoz potravin, surovin a investic. 50. a 60. léta - období aplikace neokeynesiánských přístupů; v 70.letech - určitý typ neoliberalismu- ordoliberalismus (stát vytváří rámcové podmínky pro fungování ekonomiky, smíšené podniky a investice do „společnosti reálného blahobytu") Japonsko - nejstabilnější růst ze všech RTE - vzestup v 50., vrchol v 60. a kolísání v 70. a nebývalé zpomalení a dokonce pokles v 90. letech. Japonsko (378tis.km2 a 125mil obyvatel) se v důsledku ekonomického rozvoje stává regionální velmocí. 50. a 60. léta Cílem poválečné politiky světových mocností vůči Japonsku - obnovit prostředí dodržování lidských práv ^.zabránit obnovení Japonského militarismu______________________ -okupace Japonska do roku 1951 a jeho demilitarizace Základníproblémy: odstranění nedemokratických institucí; - zastavení inflace; - zvýšení objemu produkce. Využité kroky. - pozemková reforma - demonopolizace ekonomiky - rozvoj pluralitní společnosti (založení odborů) - omezení nadbytečné nabídky peněz -kontrola pohybu zboží a kontrola mezd a cen V roce 1948 změna politického statutu Japonska - nejde nadále o nepřítele, ve strategii zadržování komunismu je JAP nadále spojencem USA - JAP je projektem USA - snaha založení základů silného kapitalistického tržního státu na Dálném východě Klíčová je politika soustředěného investování do čtyř nosných odvětví průmyslu: - uhelný průmysl - ocelářství - energetický průmysl loďařství-------------------------------------------------------------------------- Z toho vyplynula řetězová odezva a dále pak i růst spotřebitelské poptávky (akcelerovaný korejskou válkou - 1. poválečná konjunktura) Japonská hospodářská strategie: - cílem urychlený průmyslový a ekonomický růst - důraz na akumulaci kapitálu (má podpořit nové investice a zavádění moderních technologií) - menší význam je přikládán osobní spotřebě - dochází k nadbytku zboží a objevuje se problém odbytu -masivní podpora exportu Strategie růstu opírající se o investice, technologie a vývoz -„exportně determinovaná strategie růstu". Strategická rozhodnutí: - výběr exportních trhů - USA - výběr rozvíjených průmyslových odvětví - ocelářství, rafinace ropy, -petrochemie, automobilový a letecký průmysl, strojírenství a později elektronika______________________________________________ - vývoz je podporován širokou škálou proexportních opatření -dovoz je omezen celou škálou protekcionistických opatření V JAP se objevila bezprecedentní úroveň podnikatelské zainteresovanosti'na rozvoji národní ekonomiky - ekonomika je vnitřně homogenní a subjekty jsou národohospodářsky angažované. Průměrné tempo růstu HDP y 60. letech 10,5%. Zároveň malá nezaměstnanost a přijatelná inflace. Aktivní obchodní bilanceje zdrojem vývozu kapitálu. Narůstají Japonské devizové rezervy. Roste poptávka po podhodnoceném jenu. Stranou zůstává řešení sociálních a později enviromentálních problémů. 70. a 80. léta Po prvním ropném šoku 1973 se mění situace: - růst cen ropy znamená první poválečnou recesi - začíná narůstat nezaměstnanost------------------------------------------------- - dochází k rozsáhlým úsporám paliv a surovin - dochází k zavádění nových technologických postupů Inovace a úspory (a vynikající organizace v průmyslových kartelech), přizpůsobivost pracovní síly - vedou k zvýšení produktivity práce a k oživení ekonomiky {po roce 1976 opět růst o více než 4%). Druhý ropný šok vede rovněž k ekonomickému poklesu a inflaci, avšak (v důsledku úspor a inovací) v mnohem menší míře. Základem HP v 80.letech se stalo přeorientování ekonomiky na progresivní a vědecky náročná odvětví (elektronika, obráběcí stroje, kancelářské zařízení) a dochází také v rychlému rozvoji služeb. Výrazný růst devizového kurzu jenu zhoršuje exportní podmínky a tlačí na urychlení strukturálních přeměn. Nejvýznamnější je přeorientování ekonomiky na domácí poptávku. V polovině 80. let nebyla vysoká aktivní salda obchodní bilance už nadále obchodními partnery akceptovatelná. Zároveň dochází ke krizi dosavadního způsobu života. Ten byl charakteristický relativně nízkým spotřebním a sociálním standardem. Z toho vyplývá odklon od dosavadní HP - změny:______________ - v zahraniční politice odklon od politiky jednostranného prosazování zájmů k politice harmonizace vztahu se zahraničím -v domácí politice odklon od politiky exportního růstu k politice růstu vedeného domácí poptávkou Harmonizace vztahů se zahraničím spočívala v odbourávání protekcionismu a ochotou k růstu kurzu Jenu. Reakcí ekonomiky je pak snižování jednotkových nákladů zboží a zavádění nových technologií + využívání subdodávek ze zemí s levnou pracovní silou (JV Asie). V letech 1986-1990 je JAP ve výrazném konjunkturním vzestupu (bublinový boom), růst HDP 4,5%. Příznivě se vyvíjí nezaměstnanost a inflace. 90. Léta V roce 1991 začaly vývozy růst opět rychleji než dovozy a zvyšoval se aktivní schodek obchodní bilance- příčinou byl kromě rostoucí konkurenceschopnosti i pokles cen ropy---------------------------------------- Paradox prosperity - životní úroveň obyvatelstva se nezvyšovala adekvátně ekonomickému rozvoji. V roce 1991 vypukla deprese - v roce 1992 dochází k výjimečné recesi -jde o teprve druhou recesi (1973). Recese a řada politických afér ústí ve volební neúspěch 38 let vládnoucí Liberálně demokratické strany. Vládní reformy (Big Bang) nezabírají a recese se prohlubuje 1998 (Asijská krize). Příčiny: slabá spotřebitelská poptávka a problémy bankovního sektoru a následné zhroucení cen nemovitostí (důsledek bublinového boomu) Nový prvek - nezaměstnanost (4,1%) Zahraničněhospodářská strategie Japonska 1) V poválečném období nepřetržitý ekonomický růst (s tendencí postupného zvolňování) a to bez ohledu na špatnou výchozí pozici 2) Významná orientace na USA v poslední době i na ostatní trhy----------- 3) Mimořádně závislé na mezinárodní dělbě práce 4) Základní disproporce mezi nedostatečnou palivovou a surovinovou základnou a produkčními ambicemi a výkonností 5) Specifická bezpečnostně-strategická situace (umožňuje orientovat prostředky do civilního sektoru 6) Značná asymetrie zapojení JAP do SE - velká dovozní zranitelnost (to má důsledky pro podobu zahraniční politiky JAP) Japonsko přistupuje k mezinárodní směně jako k možnosti rozmísťovat vlastní produkci zpracovatelského průmyslu, zatímco v dovozní relaci klade důraz na dovozy surovin, paliv a potravin. Odtud plynou vysoká aktiva zahraničního obchodu JAP.