Psychologie výchovy a vzdělávání
Osobnost učitele

Úvodem
 Význam učitelské profese při socializaci; vzor;
reprezentant školy jako referenční istituce...
 Učitelská profese klade široké spektrum nároků:
­ Vzdělávání (vědomosti, dovednosti, způsoby myšlení a
činnosti podle aprobace)
­ Výchova (rozvoj zájmů, postojů, schopností
autoregulace, charakteru na základě respektu k
individualitě žáků)
 Caselman ­ typy: logotrop vs. paidotrop

Požadavky na učitele
 Osvojení oboru a soustavné doplňování kvalifikace v něm
 Osvojení ped-psych. poznatků, metod a způsobů myšlení
(poznávání žáků a jejich efektivní ovlivňování)
 Péče o pomůcky, techniku atd.
 Realizování interakce s žáky, rodiči, učiteli, neped.
Personálem... zdokonalování sociálních dovedností...
 Organizování vlastní činnosti, činnosti druhých, činností žáků
ve třídě; součinnost s učiteli dané třídy, rodiči, vedoucími
kroužků...
 Přiměřená účast na aktivitách komunity
 Péče o vlastní tělesnou i psychickou kondici atd.

Osobnostní vlastnosti
 P. Witty (40. léta) - "učitel, který mi nejvíce pomohl"
(demokratický, pochopení pro jednotlivce, trpělivost, široké zájmy,
vzhled, přívětivost, spravedlivost, smysl pro humor, charakter a
důslednost, pochopení pro běžné problémy žáků, přizpůsobivost,
pozitivní motivování žáků, učitelské mistrovství)
 Mnoho dalších podobných výzkumů
­ Motivace
­ Subjektivní zodpovědnost za úspěšnost žáků
­ Nadprůměrný intelekt
­ Senzomotorické a estetické předpoklady
­ Odolnost k zátěži (mnoho podnětů "manažerská neuróza")
­ Clasroom management
­ Role prostředníka mezi generacemi i společenstvími
­ atd.

Vedení soc. skupiny
 Zdroje vůdcovské autority (Weber, 1921)
­ Racionální autorita vyplývá z přesvědčení, že vůdce je
reprezentantem legitimních norem a zákonů.
­ Tradiční autorita pramení z víry v důležitost tradice a
kontinuity.
­ Charismatická autorita stojí na osobních vlastnostech
vůdce.
 Šest druhů moci člena skupiny
­ moc odměňovat - donucovací moc - referenční moc -
expertní moc - legitimní moc - informační moc
 Dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý
na interpersonální vztahy (Bales, Slater, 1955) ­ srv.
Caselmann

Pedagogická komunikace
 Pedagogická komunikace
 Individuální zvláštnosti ped. komunikace (učitel ­
žák ­ skupina žáků ­ školní třída)
­ Mareš, Janoušek, Gavora, Helus,...
 Pedagogický takt
 Golem efekt, galathea efekt
 Negativní sebehodnocení učitele ­ důsl. (Cummins)
­ Reagují negativně na žáky, kteří je nemají rádi
­ Vyvolávají v žácích pocit viny za nedostatky
­ Podporují konkurenci mezi žáky
­ Předpokládají, že žáci budou podvádět
­ Tvrdí, že žáci potřebují seznámit s drsnou realitou života
­ Usilují o kázeň; přísně trestají
­ > záporný emoční vztah k dítěti

Syndrom vyhoření (chronická zátěž)
 Chronické vyčerpání
 Utlumení aktivity, iniciativy, kreativity
 Depresivní a podrážděná nálada, otrávenost, nuda,
absurdita, rezignace
 Změna v postoji k vykonávané činnosti (od
nadšení k odporu)
 Změny v interpersonálním chování ­ obtížná
komumunikace, neochota pomoci
 Nízké sebehodnocení
 Ztráta ideálů až cynismus a nihilismus
 Somatické problémy
 Riziko vzniku závislostí

Učitelovo pojetí výuky
 Subjektivní výklad profesionální role
 Zjišťováno pomocí dotazníku s nedokončenými
větami
­ Začínajícímu učiteli bych poradil, aby hlavně...
­ Při mých hodinách je nejdůležitější, aby žáci...
 Odpovědi kontaminovány odhadovanou sociální
žádoucností, odbornou terminologií
 Často nereflektováno

Učitelovo interpersonální chování
Vychází z Learyho; např. Wubbels, Levy, 1993