'JI
•no-
Roland Barthes
MYTOLOGIE

DOKORÁN 2004
VII t i:í,)|Ioiim.i.M('mim
Volební fbtogciiičiiost
Nékterí kandidáti na poslaneckou funkci vyzdobili volební pi<>-spcki svým portrétem. Znamená to, že u fotografie se píci)»» kláda konverzní působnost, kleroujc třeba analyzoval. Kandidátova podobenka především ustavuje osobní vazbu mezi jím a volicí; kandidát nepředkládá k posouzení pouze program, nabízí určitou atmosféru lyzična. soubor všedních vlastností, vyjádřených fyziognomii, oblečením, pózou. Fotografie tím míří k opětnému upevnení patcrnalistického základu voleb, jejich „reprezentativní" povahy, naruícné principem pomerného zastoupení a nadvládou stran (zdá K, /c pravice využívá fotografii více než levice). Pouč vad ž fotografie je řečovou elipsou a kondenzací složité sociální „ncvyřknuiclnosti", představuje jakousi anti-imclektuální zbraň, snaží se ošidit „polilično" (ij. soubor
problému a řcScní) ve prospech „způsobu existence" či spole-
icnslco-morálního statusu. Víme, že tento protiklad je jedním z hlavních mýtů poujadismu (Foujadc v televizi: HPod(vejtC se 11a mé: |scm jako vy"').
Volební fotografie je tedy především rozpoznáním určité hloubky c'i nationality přesahující politiku. Na kandidátové fotografii se ne vyje vuj i jeho projekty, nýbiž jeho pohnutky, viech-ny možne rodinné, duševní, ba i erotické okolnosti, celý styl byli. jchoŽ je současné produktem, příkladem i návnadou. Je jasné patrné, že velká včlíina našich kandidátů nám dává ze své podobizny vyčíst sociální stabilitu, okázalou pohodlnost rodinných, právních a náboženských norem, bohem nadělené vlastnictví lakových buižoazuích statku, jakými je kupříkladu nedČlní mše. xenofóbie, biftek * hranolky nebo komika manželské nevěry.
117
7
06
68
MYTOLOGIE
-no-
/králka vše, co nazýváme ideologií. Využili volební fotografie přirozeně předpokládá spiklcncctví: foika je zrcadlem, dává nám k přečtení néco, s čím jsnu: spřízněni, co je nám důvěrné známo, předkládá voliči jeho vlasmi podobiznu, ovšem projasnčnou, zvětšenou, bravurně dovedenou do stavu typičnosli. Fotogenič-nosí je ostatně velmi přesné definována právě touto přepjatosií: volič je současné vyjádřen i heroizován, je pobídnut, aby zvolil sám sebe a aby obtížil mandát, k němuž svým hlasem kandidátovi zjedná přístup, skutečným fyzickým přenosem: převádí pravomoci na svou vlastní „rasu".
Typy přenosu nejsou nijak rozmanité, Především je zde forma spočívající v sociální stabilitě a úctyhodnosli. a to buď krev-natč a vydatné („státní" seznamy), anebo bezvýrazné a vytříbené (seznamy Lidového republikánského hnutí). Jiným typem je přenos intelektuálství, Upřesňuji ovšem, že se shodou okolností jedná o typy „označované", a nikoli přirozené: pokrytecké intelektuálství Národního shromáždění či „pronikavé" intelektuálství komunistického kandidáta. V obou případech má ikonografie v úmyslu naznačit vzácné spojení myšlení a vůle, reflexe ,1 jednání: zpod lehre píiinhouřeného víčka vyráží paprsek oslieho pohledu, který - jak se zdá - čerpá svou sílu z krásného niterného snu, aniž se nicméně přestává upírat na skutečné překážky, jako by se v příkladném kandidátovi musel impozantně snoubit sociální Idealismus s buržoazním empirismem. Posledním typem je docela prostě přenos v podobě „hezkého hocha", který na sebe veřejnost upozorňuje svým zdravím a mužností. Nčkteří kandidáti si ostatně mistrně pohrávají se dvěma typy současné: najed ne- si rané listu máme mladého prvního milovníka a hrdinu (v uniformě) a na druhé slranČ zralého muže, mužného občana, tlačícího před sebou svou malou rodinu. Fyziologické vzezření si totiž nejčastěji vypomáhá vel tec jasnými atributy: kandidát, kolem něhož se tísní jeho ralolesli (vyparáděné a vyfin« téné jako všechny francouzské děti na fotografiích), mladý parašutista s vyhrnutými rukávy, důstojník ověšený řády. Fotografie
B8
VOLEBNÍ  FOTOCENIONOSI
zde představuje skutečné vydírání založené na morálních hodno tách: vlasti, armádě, rodině, cti, statečnosti.
Fotografická konvenčnost je ostatně sama o sobě plná znaků. Čelní postoj zdůrazňuje kandidátův smysl pro realitu, zvláště hlcdí-li na nás zkoumavé zpoza brýlí. Všechno zde vyjadřuje pro-nikavost, vážnost, upřímnost: budoucí poslanec zaměřuje nepřítele, překážku, „problém". Tříčtvrteční profil, který je Častější, navozuje dojem tyranie nějakého ideálu: pohled se vznešené ztrácí v budoucností, není přímý, nýbrž ovládá a oplodňuje cudně neurčité dálavy. Takřka všechny tříčtvrteční profily jsou vzestupné, tvář vzhlíží k nadpřirozenému světlu, které ji povznáší a pozvedá do sfér vznešeného lidství; kandidát vystupuje na Olymp ušlechtilých pocitů, na němž je každý politický rozpor vyřešen: alžírský mír a alžírská válka, sociální pokrok a zisky zaměstnavatelů, „svobodné" vyučováni a podporování řepařského průmyslu, pravice a levice (tento vždy „překonaný" protiklad!), to vše poklidně a společně přebývá v hloubavém pohledu, který je vznesení upřen na obskurní zájmy Rádu.
89
58