Návrh předběžného projektu

   

   I.              Téma výzkumu: Přirozený porod v české společnosti

   II.         Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je zjistit skutečné potřeby rodiček vůči společnosti.
   Zda ženy v ČR volí formu porodu v závislosti na zkušenostech a prostředí, v němž žijí, anebo
   zda si vybírají spíše s ohledem na své přirozené, psycho-biologické potřeby. To by mě
   zajímalo, jak operacionalizujete "přirozené, psycho-biologické potřeby"-). Chci tím říct, že
   je to celé dost nejasně forumované. Njesou dost jasné rozdíly mezi oběma možnostmi.

   III.    Kontext výzkumu: V ČR probíhá většina porodů v porodnicích, které se nijak neliší od
   klasického nemocničního prostředí. Na porod je pohlíženo jako na kontrolovatelný chirurgický
   zákrok, který probíhá pod dohledem lékaře, a rodící žena se stává pacientkou, jenž(jež) je
   podřízena pokynům personálu. Psycho-biologické potřeby ženy ani novorozence nejsou brány
   v potaz(vážně?). V posledních letech sílí zájem veřejnosti o tzv. alternativní či přirozené
   porody, vznikají hnutí a iniciativy za jejich uvedení do praxe, avšak setkávají se jen s malou
   podporou ze strany lékařů a porodních asistentek, dokonce se připravují zákony, které by
   možnosti přirozených částečně porodů omezily. Zaměřili jsme se na zjištění názoru žen,
   potenciálních rodiček, k dané problematice.

   Výzkumná otázka: Do jaké míry ovlivňuje prostředí průběh porodu?

   Výzkumná otázka je úplně o něčem jiném, než co avizujete zkoumat. Zajímá vás názor rodiček a
   výzkumnou otázku následně formulujete takřka medicínsky (vliv prostředí na porod) a postoje
   rodičky jsou fuč.

   IV.         Odvozené otázky: Jak působí vliv a názory okolí na postoj ženy k porodu? Mají ženy
   pocit, že je jim umožněno porodit podle jim vlastních a přirozených potřeb? >>Jaký vliv má
   charakter konkrétního prostředí, v němž porod probíhá, a způsob jeho vedení, na průběh porodu?
   << Jak ovlivňuje předešlá ne/zkušenost s porodem nároky na prostředí při porodu?

   To v šipkách bych vypustila. Je to obsahově o úplně něčem jiném.

   V.              Operacionalizace -- vysvětlení konceptů a určení indikátorů:

   ˙        forma porodu, s ní souvisí i typ konkrétního prostředí:

   -- tzv. lékařský (použití medikamentace, nástřihu hráze, monitoru, provedení císařského řezu,
   časté vyšetřování, jediná možná "povolená" poloha, holení, klystýr, zákaz jídla a pití, umělé
   vedení porodu: pokyny "tlačit-netlačit, atd.",  rutinní naladění asistentek-lékaře, sterilní
   prostředí nemocnice, organizace práce v porodnici, ne/dostatek soukromí, ne/komunikace
   s rodičkou, psychologické ne/ošetření rodičky (stresu, úzkosti, strachu z neznámého))

   - tzv. přirozený: respektuje přirozené potřeby ženy a napomáhá samovolnému a bezproblémovému
   průběhu porodu (příjemné prostředí, barevné stěny i vybavení, které se podobá spíše
   pokoji-ložnici, klid, přítmí, tlumené hlasy, nerušenost ze strany nemocničního personálu,
   omezení vyšetřování, výhradně ženský personál, přítomnost osoby, kterou si žena přeje u sebe
   mít, přirozená volba polohy, využití přírodních prostředků -- aromatické oleje či homeopatika,
   přenechání aktivity ženě, možnost porodit do vody, ponechání dítěte u matky ihned po porodu,
   možnost soukromí, nepřítomnost lékaře při2.f. porodní)

   - tzv. v domácnosti (za pomoci asistentky, s možností rychlého dojezdu do porodnice v případě
   komplikací -- přistavená sanita)

   ˙        vliv okolí (dramatické referování o porodu, zkreslené informace z dětství (puberty),
   odborná literatura, přípravné kurzy, rozmanité informace zveřejněné v médiích, zážitky
   blízkých a známých, obavy blízkých přenášené na rodičku (matka, manžel))

   ˙        vliv předešlých zkušeností (různí se podle kategorií: žádné zkušenosti, prvorodička /
   zážitky z předešlých porodů: druhé -- třetí -- další dítě, popř. předešlé špatné zážitky
   z nemocničního prostředí; kategorie věku, vzdělání  (indikátor schopnosti práce
   s informacemi))

   ok.

   VI.         výzkumný soubor: ženy žijící v ČR ve věku 15-45 let (bylo by zajímavé, zahrnout
   také jejich manžele či porodníky), v zastoupení podle průměrné porodnosti podle jednotlivých
   lokalit porodnic (zohlednit regiony a velikosti sídel)

   manžele a porodníky bych nezahrnovala. Bylo by to nebezpečně široké a to bývá jedna ze
   základních chyb.

   

   VII. strategie výzkumu, použitá technika sběru dat: rozhodli jsme se pro dotazníkové šetření,
   je možno podpořit řízeným rozhovorem (s menším počtem respondentek), zajímavá by byla i
   doprovodná analýza dostupných informací o formách porodu (literatura, periodika, média...).

      VII.    zdůvodnění zájmu:  a) nastavení optimálních podmínek pro vstup lidské bytosti do
      života -- porod ovlivňuje rozvoj osobnosti a následně i společnost; b) finanční diference mezi
      klasicky vedeným porodem a různými alternativami porodů.

   Vědecky "čistší" by byl zájem vysvětlený snahou zjistit postoje rodiček atd. nežli definovat
   něco jako optimální podmínky porodu. 

   IX. publikování výsledků: některý z velkých denníků (MF Dnes), Sociologický časopis, odborná
   lékařská a zdravotnická periodika, web

      Seznam použité literatury a další zdroje

   1)  Čekal, M., Šulc, J.. 2001. Průvodce ženy jiným stavem. Nakladatelství Ivo Železný, Praha.

   2)  Mikulandová, M..2004. Těhotenství a porod -- Průvodce české ženy od početí do šestinedělí.
   Computer Press, Brno.

   3)  Renzetti, C.M..2003. Ženy, muži a společnost. Karolinum,Praha.

   4)  Stadelmann, I..2004. Zdravé těhotenství, přirozený porod. One Woman Press, Praha.

   5)  Odent, M..1995.Znovuzrozený porod. Argo, Opava.

   6)  Goer, H.. 2002. Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu. One Woman Press,
   Praha.

   7)  Klaus, M. H., Kennell, J. H., Klaus, P. H. 2004. Porod s dulou. Praha: One Woman Press.

   8)  Leboyer,F. 1995 Porod bez násilí Praha: Stratos.

   9)  Macků, J., Bendl, J., 1996. Porodnictví. Praha: Karolinum.

   10)         Trča, S. 1990. Těhotenství a porod. Praha: Avicenum.

   11)         Macků, Fr. 1996. Skripta pro posluchače lékařských fakult Univerzity Karlovy.
   Praha: Karolinum.

   12)         Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství.

   13)         Machonin, P., Tuček, M. 1996. Česká společnost v transformaci. Praha: Sociologické
   nakladatelství.

   14)         Strauss, A., Corbinová, J. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice:
   Albert.

   15)         Malinová, M. 1991. Některé sociologické aspekty tzv. progresivních metod v
   porodnoctví, Diplomová práce, Brno: MU FF.

   16)         Bartošíková, S. 2001 Osobnost žen, které si vybraly alternativní porod, Diplomová
   práce, Brno: MU FF Psychologický ústav.

   17)         Hašková. H. 2001 Názorové diference k současným změnám v českém porodnictví.
   Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky.

   18)         Plaňava, I., Pilát, M. 2002. Děti, mládež a rodiny v období transformace. Brno: MU
   FSS.

   19)         Stav českého porodnictví ve světle oficiálního výzkumu. 2000. Stem.
   http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=1759

   20)         http://www.capacz.cz/ (české porodní asistentky)

   21)         Občanské sdružení Centrum aktivního porodu (OS CAP) -- pí.Z.Štromerová

   22)         www.iham.cz - Občanské sdružení Hnutí za aktivní mateřství -- pí.M.Vnoučková

   23)         www.rodina.cz/duly - Asociace dul