Anotace Práce je kritickou reflexí a interpretací současné sociální transformace ekonomicky rozvinutých společností a výběrovým přehledem literatury, která tuto transformaci tematizuje. Na stručnou charakteristiku současné debaty o postfordismu v úvodu textu navazují dvě meritorní kapitoly. První přibližuje obraz fordistické společnosti, tak jak jej lze najít v dílech jejích klasiků a kritiků, Ch. Taylora, H. Forda, G. Friedmanna, M. Foucaulta nebo A. Huxleyho. Zvláštní zřetel je věnován české obdobě fordismu -- dílu Tomáše Bati a městu Zlínu. Ve třech částech první kapitoly se zaměřujeme na tři aspekty fordistické transformace -- projekt nového člověka, problematiku dohledu a obraz funkčního města. Druhá kapitola, jejíž struktura je vystavěna analogicky ke kapitole první, předkládá čtenáři konzistentní obraz současné společenské transformace jako proměn, překonávání a úpadku fordistické společnosti, posunu od univerzální emancipace člověka k jeho individualizaci a privatizaci, od socializace prací k socializaci spotřebou, od panoptikálního dohledu ke kontrole dat a od funkčního města sociální integrace k pevnostnímu městu sociální segregace. Mezi autory, na jejichž dílo v postfordistické části práce odkazujeme, jsou nejvíce frekventována jména Z. Baumana, M. Castellse, D. Lyona, A. Gorze, A. Amina, D. Harveye a A. Lipietze. Typ práce: Toto je anotace magisterské práce, šlo o práci přehledovou, tj. přehled literatury na určité téma, které znělo: "Od fordismu k post-fordismu. Měnící se představy o místě člověka v produkci." Konečný název práce byl Od fordismu k postfordismu. Osudy jednoho projektu člověka a města. Cíl a metoda práce: přehled literatury o pokud možno nezmapovaném tématu. Je to svého druhu empirický výzkum na populaci knih, které se vám podaří sehnat, což je vlastně také metoda práce. Samozřejmě, že neřadíte jen výpisky nahodile za sebe, ale dáte práci nějaké uspořádání, autory interpretujete a nejlépe také porovnáte (další dvě metody práce), O čem práce pojednává: "o současné sociální transformaci", ještě úžeji: "o současné debatě o postfordismu" jako způsobu popisu té transformace. Nejobecnější charakteristika vaší práce se uvádí, spolu s tím o jaký typ práce jde, hned na začátku anotace. A pak už pokračujete, obvykle máte nějaké nápady (když nemáte, je potřeba si něco přečíst, mnohdy pomůže i jen sednout si a zkusit něco napsat). Pokud máte práci už napsanou, což byl tento případ, tak je nejlehčí napsat vždy jednou větou o čem jsou jednotlivé hlavní kapitoly. Pokud nemáte napsaného nic, tak si stejně na začátku musíte udělat představu, na co se v tom tématu zaměříte, co nebo kdo se vám zdá nejdůležitější nebo nejvhodnější. Můžete si zkusit navrhnout osnovu práce a tu pak popíšete v anotaci. Slibujte radši méně než více a držte se při zdi -- záda krytá. V anotaci přehledové práce nechybí jména autorů, ze kterých nejčastěji čerpáte. Rada: Pokud chcete psát bakalářskou nebo závěrečnou práci jako práci přehledovou -- teoretickou (každá teoretická práce by měla být zároveň i přehledem literatury, rozdíl je v tom, na co položíte důraz) tak si zvolte úzké téma a napište srovnávací studii, například srovnávací studii určitého tématu nebo konceptu u několika, nejlépe u dvou, autorů. Nebo analýzu konceptu u určitého autora (ukážete jaké místo zaujímá koncept v jeho teorii a stručně srovnáte s podobnými koncepty v relevantní literatuře jiných autorů). Jinak vám hrozí, že zůstanete u úvodní kapitoly a váš oponent bude zklamán, až na jejím konci zjistí, že nijak nepokračuje. Je lepší provést subtilní srovnání dvou interpretací a krátce je zasadit do kontextu (nejlépe tak v poměru 10:1), než se snažit vypsat co nejvíce informací o tématu a na konci ve dvou odstavcích srovnat všechno se vším. Vzhledem k rozsahu práce i vašich čtenářských zkušeností bude vaše práce tak jako tak výběrová a je lepší (a rychlejší!) když ten výběr budete mít od začátku pod kontrolou.