Jak psát návrh projektu: co nesmí chybět + příklad a jeho komentář Váš návrh projektu (předběžný projekt) musí, podle zadání, obsahovat: 1. výzkumnou otázku, 2. stručný kontext (tj. co se o problému ví), 3. metodu zodpovězení výzkumné otázky, 4. vymezení populace, 5. přehled základní literatury (alespoň 5 titulů ve formátu podle požadavků katedry sociologie). Text musí obsahovat hlavičku s Vaším jménem a vaše UČO. Obecně jak psát projekt -- jako nepovinné upřesnění k zadání: Dobrý projekt by měl odpovědět na tři otázky: ˙ Co chci zjistit? ˙ Jak to chci zjistit? ˙ Proč je zajímavé to zjistit? Základní osnova propracovaného projektu může vypadat následovně, (věci, které by měly být také ve vašem "návrhu projektu" jsou podtrženy): 1. titulní list (u návrhu projektu stačí hlavička), 2. abstrakt 3. úvod, který obsahuje téma práce, kontext, účel a cíle práce 4. výzkumnou otázku (výzkumné otázky) vašeho projektu 5. konceptualizaci, teorii, hypotézy (v návrhu projektu může být stručně pojednáno) 6. metody a strategie, tj. jaký bude vzorek, jaké budou nástroje vytváření dat, jak budou data analyzována (v návrhu projektu uvedete, pokud víte nebo alespoň uvedete možnosti, které zvažujete) 7. Význam vašeho projektu ( v návrhu projektu stačí, když jej zmíníte v kontextu) 8. Literatura Struktura Vašeho projektu nemusí nutně kopírovat tuto osnovu, ale obvykle výzkumná otázka a kontext, jako úvod, bývají někde na začátku. Příklad návrhu projektu kvalitativního výzkumu: (Dá se z něj čerpat i příklad projektu teoretické práce nebo přehledové práce, která je nutně jeho součástí. Na druhou stranu celý projekt má v hlavních bodech stejnou strukturu jako projekt výzkumu kvantitativního.) Povšimněte si, že v návrhu projektu předchází kontext formulování cíle a výzkumné otázky, to je do značné míry libovolné, možná je lepší jít přímo k věci a začít otázkou (je to přehlednější), ale to už je na vás. Kontext. Začíná zmínkou o důležitosti tématu, která má víceméně literární charakter a důležitost, druhý odstavec zmiňuje dva základní diskurzy, ve kterých je téma traktováno a uzavírá upozorněním na téma, které je v nich ryze sociologické. Jako kontext výzkumu, o kterém zatím moc nevíte, to stačí. V případě, že budete psát návrh projektu teoretické (přehledové) práce, tak asi kontextem bude literatura a sociologická teorie, stejně jako v případě tématu, které je jasně sociologické a jednoznačně se k němu vztahuje nějaká sociologická teorie. Povšimněte si, že druhá a třetí věta druhého odstavce neříkají skoro nic a není důvod proč je nevyškrtnout (dodatečně přeškrtáno). Cíl práce a výzkumná otázka. Cílem práce je vytvořit teorii, tak jako cílem survey je testovat hypotézy (otázky) o vztahu mezi vašimi koncepty a cílem přehledové práce poskytnout přehled. Cíl práce s výzkumnou otázkou může být klidně také na začátku, pak by "První část práce" a "Upřesnění k první části práce" bylo lepší dát do společného oddílu nazvaného třeba "teoretický přehled" nebo "sociologická teorie". V případě, že by šlo o návrh projektu na přehledovou práci na dané téma, tak by tento oddíl tvořil těžiště projektu a neškodilo by trochu jej rozpracovat: jednou až dvěmi větami ke každému bodu (teoretické oblasti) a být konkrétnější. Praktický přínos práce. Dnes stále častěji kladená otázka. Pro případ vašeho návrhu projektu bakalářské práce stačí zmínit jako součást kontextu, ale klidně může být i zvlášť, jen opět pozor: neslibovat nic, co je na první pohled nesplnitelné. Téma: Vztah horizontální vnitřní mobility osob a sociální exkluze v ČR 1 Kontext: Stále více oblastí lidské činnosti je stále těsněji, přímo nebo nepřímo závislých na rychlosti toků -- informací, zboží, lidí. Vysoká horizontální mobilita se tak na sklonku modernity stále více prosazuje jako funkční ale i kulturní imperativ. Život ve společnosti na výkon orientované hypermobility s sebou přináší stále rychlejší, delší a častější cestování jako součást každodenní zkušenosti většiny z nás. Jenže, jako v každém dobrém závodě, i zde jsou poražení. Přibližně od počátku 90. let minulého století se jedním z frekventovaných témat teorie a výzkumu sociální exkluze stává vztah sociální deprivace k dopravě. Spolu s tím, jak význam dopravy v dalších letech nadále roste, neustává ani zájem o toto téma. Výzkumníci nejen západního světa zjišťují, že ve vztahu dopravy, vyloučení z dopravy a sociálního vyloučení lze nalézt rozličné, ne vždy jednoduché spojitosti. Na jednu stranu je zkoumán vztah dopravy a přístupu ke zdrojům uspokojení potřeb (zaměstnání, služeb a zboží), na stranu druhou jsou na úrovni obecnějších úvah tematizovány spojitosti mezi omezeným přístupem některých lidí k mobilitě a jinými nežádoucími efekty hypermobilní společnosti založené na individuální automobilové dopravě (otázka sociálně, ekonomicky a ekologicky trvale udržitelného rozvoje). Ryze sociologickým tématem, který některé spíše geograficky orientované práce opomíjejí, je pak kulturní význam individuální dopravy jako statusového symbolu a vztah hodnoty individuální mobility k hodnotám jiným. 2 Cíl práce a výzkumná otázka Cílem práce je rozpracování teorie, která tematizuje vzájemný vztah dopravy a sociální exkluze, se zřetelem na situaci v ČR, na základě konkrétního výzkumu, který provedeme. První část práce bude přehledová a jejím hlavním cílem bude ujasnění teoretického i výzkumného kontextu našeho problému. Úkolem této první části bude za prvé poskytnout teoretický přehled vztahu dopravy, vyloučení z dopravy a sociálního vyloučení a za druhé zvážit pravděpodobnou situaci v ČR s ohledem na naše specifika, na postavení jednotlivých regionů a s ohledem na postavení jednotlivých sociálních skupin. Druhá část práce se pokusí odpovědět na výzkumnou otázku: "Jaký význam má osobní doprava a vyloučení z ní pro občany ČR, kteří se nacházejí v situaci, kterou lze označit jako sociální exkluzi?" Upřesnění k první části - materiály, které budou zpracovány: 1. Práce z teorie společnosti s ohledem na aspekt její horizontální mobility (hypermobilní společnost - J. Urry, společnost sítí - M. Castells, systémová teorie - N. Luhman, dromologie - P. Virilio, nomádství, ... ). 2. Teorie sociální exkluze (co právě tento koncept vyjadřuje a jaký je jeho vztah k chudobě, marginalizaci, deprivaci). 3. Práce o dopravě, jejichž součástí je i hodnocení sociálních dopadů dopravy. (Tj. geografický přístup, trvale udržitelný rozvoj, mobility management, ... .) 4. Práce prezentující výzkumy, které se týkají vztahu mobility a sociální exkluze v zemích západu a prezentace příbuzných výzkumů (systémy veřejné dopravy, dopady automobilové dopravy, dopravní politika regionů ...). 5. Práce, které interpretují zkušenost sociálně vyloučených (Chamberlayne et al, ...), nejlépe ve vztahu k vyloučení z dopravy (Lucas et al). 6. Práce zabývající se problematikou sociální exkluze a problematikou dopravy v ČR (regiony a sociální skupiny). Upřesnění k výzkumu Populace: bude stanovena na základě zjištění první části (materiály 6.) jako prostorově a/nebo sociálně vymezená skupina, která se nachází ve stavu sociálního vyloučení, u kterého lze předpokládat silný vztah k osobní dopravě. Pokusíme se vytipovat vzorek populace, která se do takovéto situace dostala poměrně nedávno (díky změnám v geografii produkce, v systému dopravy, v síti komunikací, změnám životního cyklu, nepříznivé životní situaci,...) a může srovnat situaci a zkušenost z doby před vyloučením z dopravy (sociálním vyloučením) se současným stavem. Metody a techniky: kvalitativní výzkum použije techniky hloubkového (a pokud se to bude jevit jako přínosné a technicky zvládnutelné tak také skupinového) do určité míry strukturovaného rozhovoru. Následovat bude zpracování záznamů rozhovorů, jejich interpretace a začlenění do teorie (konkrétní postupy budou upřesněny v rozpracovaném projektu). Časový harmonogram: v souladu s doporučeným během interního doktorského studia. Rozhovory během druhého roku studia, dokončení práce za tři roky. 3 Praktický přínos práce: Rozšíření teorie vztahu dopravy, vyloučení z dopravy a sociální exkluze se zřetelem k podmínkám ČR a ke zkušenostem obyvatel ČR může být zajímavé pro lidi a instituce zabývající se: 1. sociální teorií a praxí. Porozumění významu osobní dopravy v životě sociálně marginalizovaných jako prostředku i jako hodnoty lze použít pro zefektivnění sociální pomoci a kompenzace vyloučení z dopravy. 2. dopravní politikou. Práce může pomoci odhadnout odpovědi na otázky, jaké sociální důsledky a jaké reakce postižených pravděpodobně vyvolají určitá dopravní opatření. Teorie rozpracovaná v naší práci může být jedním z výchozích bodů pro výzkumy, které budou v budoucnosti řešit konkrétní dopravní problémy nebo opatření a jejich sociální efekty nebo budou naopak zkoumat pravděpodobný dopad sociálních změn na dopravu. 4 Literatura 1. Black, W. R. (2001). "An Upopular Essay on Transportation", in Journal of Transport Geography, 9/3. Sciencedirect database, doi:10.1016/S0966-6923(00)00045-4. 2. Castells, Manuel 1998. The Rise of the Network Society. Oxford: Blackwell. ISBN 1-55786-617-1. [fotokopie] 3. Environmental, Social and Economic Effects of Transportation. Washington: Transportation Research Board. [Studie, knihovna CDV]. 4. Final report on Transport and Social Exclusion, výzkumná zpráva Social Exclusion Unit z výzkumu Making the Connections. Retrived from SEU Website. 5. Hunecke, M. a Sibum, D. (1997). Socioeconomic Aspects of Individual Mobility, Sevilla: Institute for Prospective technological Studies, Report EUR 17712 EN. [knihovna CDV] 6. Chamberlayne, P., Rustin, M., Wengraf, T. eds. (2002). Biography and social exclusion in Europe : experiences in life journeys. Bristol: Policy Press. [knihovna FSS] 7. Kenyon, S., Rafferty, J., Lyons, G. (2003). "Social Exclusion and Transport in the UK: A Role for Virtual accesibility in the Alleviation of Mobility-Related Social Exclusion? In Journal of Social Politics, 32,3,pp. 317-338, CUP, doi: 10.1017/S0047279403007037. [knihovna FSS, Sciencedirect database] 8. Lash, S. a Urry, J. (1994). Economics of Signs & Space. London: SAGE Publications. [knihovna FSS] 9. Lucas, K., Grosvenor, T., Simpson, R. (2001). Transport, the Environment and Social Exclusion. York -- UK: Joseph Rowntree Foundation, ISBN184263027X. [pět případových studií, prozatím nesehnáno] 10. Schmeidler, K. (2003). "Mobility management -- příspěvek k řešení ekologické problematiky dopravy?". In Přínos CDV k řešení dopravních problémů, sborník z konference 25.-26. 9 2003. [MZK] 11. Schmeidler, K. a kol. (2001). Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: Zdeněk Novotný. [knihovna FSS] 12. Tolley, R., Turton, B. (1995). Transport Systems, Policy and Planning: a geographical approach. Singapore: Logman Scientific & Technical, ISBN0-582-00562-0. [MZK] 13. Transport Policy 10/4, 2003. Vydání věnované tématu "Transport and Social Exclusion", plné verze článků volně přístupné na Sciencedirect database. 14. Transport: New Problems, New Solutions 1996. Paříž : ECMT, ISBN 92-821-1212-8. [knihovna CDV] 15. Urry, J. 2000. Sociology Beyond Societies: Mobilities for Twenty-First Century. London: Routledge. [knihovna FSS] 16. Virilio, P.. Speed and Politics. [prozatím nesehnáno, možno i jinou knihu]