Centrálně plánované ekonomiky -Socialistická ekonomická soustava Rusko a SSSR------------------------------------------------ 1917- Bolševická revoluce proběhla v agrární zemi s negramotnou většinou obyvatelstva. • snaha zavděčit se rolníkům - pozemková reforma (Dekret o půdě 1917) - nacionalizace půdy - statkářům, císařské rodině a církvi okamžitě a bez náhrady zkonfiskována veškerá půda • znárodněny všechny soukromé obchodní banky a sloučeny se státní bankou • anulovány vlastnické nároky plynoucí z držení akcií • 1918 zrušeny veškeré dluhy z dob před revolucí • rychle znárodněna železniční a lodní doprava, zahraniční obchod a průmysl Válečný komunismus 1. vláda vyhlásila obilní monopol (téměř veškerá produkce skoro bez náhrady státu) - přestali obdělávat půdu 2. vyhlášena pracovní povinnost 3. vláda usiluje o hyperinflaci (peníze jsou zlo) - návrat k naturálnímu systému 4. o zásobování podniků, výrobě i odběratelích rozhodoval ústřední orgán pro konkrétní odvětví - podniky neplatí za suroviny a služby a neprodávají produkci 5. ztráta motivace a efektivity 6. totální propad průmyslové produkce 1913 1920 1925 Svět 100 93,6 121,6 Evropa 100 77,3 103,5 SSSR 100 12,8 70,1 USA 100 122,2 148 Zbytek světa 100 109,5 138,1 Nová ekonomika (1921-1927) • částečný návrat k tržní ekonomice, uvolnění direktivního řízení • v zemědělství přechod od rekvizic k naturální dani (10%) po zaplacení lze přebytky prodávat - 1923 obnoven vývoz obilovin, 1925 překročen předválečný stav • v průmyslu zásobování i odbyt znovu prostřednictvím nákupu a prodeje - % maloobchodu a lehkého průmyslu se vrátilo do soukromých rukou -přídělový systém je nahrazen penězi • 1924 zavedení Rublu krytého zlatem a obnovení činnosti bank systém umožňuje obchodovat (na základě koncesí) se západem -vývoz potraviny a paliva, dovoz - stroje a textilní suroviny • 1922-23 nárůst objemu průmyslové výroby o 50% (stále 60% pod rokem 1913) • 1926 předválečná průmyslová úroveň překonána • nadále hluboká strukturální zaostalost: zemědělství+rybařstvín-lesnictví 82,4% pracovní síly Socialistická industrializace • Stalin volá po urychlené industrializaci zaměřené na těžký průmysl •1928 vstupuje v platnost 1. pětiletý plán (1928-1933) - dochází k masové kolektivizaci zemědělství, cílem je vybudování těžkého a energetického průmyslu •výroba elektřiny nejdynamičtější odvětví (hydroelektrárna Dněprogres) v průmyslu zejména výstavba moderních výrob hliníku, niklu, traktorů, kombajnů, nákladních automobilů, letadel, energetických zařízení a umělých vláken •podniky jsou státní, přechod na plné administrativně-direktivní řízení s vysokou úrovní centralizace •trh je cizorodý prvek - ceny jsou centrálně stanoveny •1929 akcelerace kolektivizace •výkupní ceny zemědělské produkce nepokrývají náklady, zmenšují se osevní plochy (odchod zemědělců je znemožněn administrativními opatřeními), pokles živočišné výroby o 40% •nedostatek potravin ve městech - lístkový systém 1931-32 hladomor (ztráty 4 mil lidí) •2. pětiletý plán (1933-37): chronická převaha poptávky, další snižování efektivity práce •osou hospodářství je strojírenství, výroba oceli se zdvojnásobila •99% HDP je produkováno v rámci státního či družstevního vlastnictví •3. pětiletý plán (1938-42) mělo dojít k odklonu od těžkého průmyslu směrem ke spotřebnímu průmyslu a zemědělství (nerealizovalo se kvůli válce) •strukturální změny: v zemědělství v roce 1940 „jen" 51%, v průmyslu došlo k mimořádnému nárůstu 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 Průmyslová výroba 64 80 100 131 161 183 198 238 293 (1929 = 100) SSSR po válce •Vojenská výroba na konci války dosahovala objemu předválečného (byla však jednostranně orientována) •Po válce konverze na mírovou výrobu a snižování stavu armády o 2/3 •1948 odmítnutí pomoci ve formě Marschallova plánu a utužování sovětského systému •4. pětiletka (1946-1950) nerealizoval se plán změny orientace výroby na spotřební statky - investovalo se opět do těžkého průmyslu a dopravy •1950 překonána předválečná úroveň průmyslové výroby o 70%, zemědělská výroba sotva dosahovala předválečné úrovně •průmyslová produkce SSSR (1950) 30% USA, produktivita práce 3x nizsi •1953 umírá Stalin, Chruščov přichází s politickými změnami - v ekonomické oblasti důraz na reformu agrárního sektoru (zvýšeny výkupní ceny, sníženy daně), dochází i k růstu průmyslové výroby •další reformy zemědělství 1959-60 nebyly úspěšné (+ kubánská krize - svržení 1964)--------------------------------------------- •Za vlády Brežněva se zlepšil stav zemědělského sektoru a mohly být ukončeny importy obilí z USA •V polovině 60. let dochází k pokusu o systémovou reformu, která by uvolnila část pracovních sil vázaných v zemědělství- reformní úsilí v rámci 8. pětiletky bylo úspěšné ale narazilo na konzervativní síly v KSSS •V 70.letech došlo k dalšímu růstu, ale jeho pokračování bylo i nadále extenzivní, později dochází k jeho útlumu •80. léta jsou obdobím stagnace - roste zadlužení, opět jsou obnoveny dovozy obilí ze severní Ameriky, sovětské hospodářství je zasaženo poklesem cen ropy na světových trzích (navíc nedocházelo k úsporám) •Nástup Reaganovy administrativy znamenal radikálnější zahraniční politiku USA ve vztahu k SSSR - na projekt SDI sovětský zbrojní průmysl nedokázal reagovat •V polovině 80. let je zahájena Gorbačovova reforma - 1987 nastartována radikální ekonomická reforma (Perestrojka) - k realizaci většiny programu nedošlo •1991 Sovětský svaz zaniká Východoevropské centrálně plánované ekonomiky Hospodářství po válce ve značném rozkladu, společné rvsv přechodu na socialistickou ekonomiku: •pozemkové reformy - půda odňata velkostatkářům a církvi a rozdělena mezi rolníky a chudinu •znárodňování (začalo se konfiskováním půdy kolaborantů); týká se i zahraničního kapitálu (občanům a firmám vítězných a neutrálních zemí přiznána náhrada) - dokončeno 1948-50 (rozdíly mezi jednotlivými zeměmi - Polsko a Maďarsko - možnost mít soukromou živnost) •přechod k plánované ekonomice: od roku 1947-9 laž3 roční plány obnovy - ty jsou pak základem pro pozdější masivní plánování ekonomiky •pokračuje centralizace ekonomického rozhodování - vede k monopolizaci v rámci ekonomik • snaha o maximální tempa růstu ekonomiky • vzdání se národních cest k socialismu - přijetí tzv. sovětského modelu urychlená industrializace s preferencí těžkého průmyslu a militarizace •plná politická a také ekonomická (surovinová) závislost na SSSR •zásadní změna orientace zahraničního obchodu - leden 1949 vytvoření RVHP (ČSR, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, SSSR + Albánie a NDR) 1/2 50, let - země RVHP zaznamenávají mimořádný růst průmyslové (i zemědělské) výroby - prudký nárůst důchodu na obyvatele - zaměření na těžký průmysl a zbrojní výrobu vyvolává nerovnováhu - po nástupu Chruščova mělo dojít ke změně orientace (vyváženější růst - rozvoj spotřebního průmyslu) 2/2 50.let - oživení činnosti RVHP, zvyšuje se objem vzájemného obchodu i společných investic (Družba, plynovody, energetické sítě) - pokračování solidního růstu CPE -spočívatna extenzivních základech - zvyšování výrob komodit jako je elektřina, železo, ocel, kyselina sírová, cement - ekonomický systém nevyvolává tlaky na zvyšování efektivity, nejsou využity nové technologie (CPE nezachytily vývoj v elektrotechnice, plastech, kybernetice, počítačové nebo spojové technice) -dochází v technologiích k trvalému zaostávání 1/2 60, let - hospodářský růst průmyslových zemí RVHP se zpomaluje - jsou vyčerpány možnosti extenzivního růstu - problémem je i nedostatečná integrace mezi zeměmi - obchod roste, ale není vytvářen mnohostranný systém - je organizován na bilaterální bázi -1964 vytvořena Mezinárodní banka hospodářské spolupráce a také clearingová jednotka - převoditelný rubl 2/2 60. let - v některých zemích probíhají úspěšné reformy - reformní pokusy byly záhy ukončeny -východoevropské CPE rostly v letech 1955-1973 rychlostí 4,7% (SSSR 5%) - koncem 60.let se objevila první výrazná integrační iniciativa v rámci KVHP - program vytvořeni integrovaného hospodářského celku RVFF během 15 až 20 let -jednotlivé ekonomiky se měly úzce specializovat a účastnit se intenzivní směny (program nebyl úspěšný - přijetí Mongolska 62, Kuby 72 a Vietnamu 78) 70, léta - pokračuje technologické zaostávání - západ brání exportu technologií - v některých zemích (Polsko a Maďarsko) sílí inflace - prudce roste čisté zahraniční zadlužení (7mld USD 1970 - 81 mld USD 1981) - největší dlužníci Polsko, Maďarsko, NDR, Kuba a SSSR - zhoršování obchodní bilance - není zboží, které by mohlo obstát na západě + je nutné importovat technologie - zvyšuje se závislost na dovozu surovin z SSSR (v souvislosti s ropnými krizemi - růst cen se neprojevuje okamžitě - 5 lete průměry - chybí tlak na úspory) - celkově v 70. letech slušné výsledky v jejich první polovině, pak projevování se hospodářských problémů a zhoršování výsledků 80, léta - hospodářská stagnace, zahraniční zadlužení v konvertibilních měnách, nutnost zvýšit export, nárůst obchodu se západem (33% mez. obchodu RVHP - západ, 1963 -19%) - vývozní artikly: suroviny a nejkvalitnější výrobky, zahraniční dluh dále rostl (1988 Polsko a Maďarsko 50% HDP) - ve druhé polovině 80.let některé CPE na pokraji bankrotu - po politickém uvolnění v SSSR volání po reformách: - připuštění trhu do některých oblastí, - otevírání se světovému hospodářství Transformace - zrovnoprávnění vlastnických forem - privatizace - liberalizace cen - demonopolizace ekonomiky - vytvoření dvoustupňového bankovního systému - změny daňového systému - liberalizace zahraničního obchodu a investic