Evropské centrum světové ekonomiky - je subjektem světové ekonomiky - nevykazuje takové rysy jako státní ekonomické celky - subjektem SE jen do míry, v jaké na ni přenesly státy své pravomoci (+živelná integrace ?) - postavení v politické (zahraničněpolitické) oblasti je relativně slabé proti roli, kterou sehrává ve sféře ekonomické a obchodní. - Jde o důsledek neochoty členských zemí EU vzdát se národní suverenity a snížit roztříštěnost národních zahraničních politik Pól přitažlivosti -- demokracie, tržní principy, LP... vázání finanční podpory na dodržování LP Stabilizační faktor: garant transformace SVE (dohody a programy) 1) Kvantitativní srovnání center (TAB.1) - 3,0% světového teritoria (45% USA, 10x .JAP) - 6,2% obyvatelstva (no.3 po Číně a Indii) - 25% HDP světa -- per capita zaostává, 20% světového obchodu 2) Přednosti a slabiny EU Přednosti EU - Velký územní potenciál -- velké produkční i odbytové možnosti - Rozsáhlý vnitřní trh s relativně vysokou kupní silou spotřebitelů - Vysoká disponibilita pracovní síly (117ob/km2) + kvalita pracovních zdrojů + vysoká kvalifikace - je impulsem k integračnímu úsilí ve světě Slabiny EU - vnitřně heterogenní, země jsou rozdílné společensko-ekonomické komplexy - obrovské náklady na "pěstování soudržnosti" členských zemí - vysoká závislost na dovozech energetických a surovinových zdrojů (29% - USA 16%, JAP 51%) - závislost na ropě , uhlí, zemním plynu 50%, barevné kovy 80% - závislost na pohybu světových cen - zaostávání za USA a JAP pokud jde o technologickou vyspělost - EU dává na vědecko-tech. rozvoj 1,92% HDP (USA 2,64%, JAP 3,04%) - Patenty na 1mil. pracovníků 51 (USA 72, JAP 60) - Na 1tis. pracovníků v EU 4,3 vědci (USA a JAP 7,5 vědců) 3) Vnitrooblastní obchod a obchod se třetími zeměmi - vnitro. -- společný trh, de facto jde o dodávky a zásilky -- hodnota se zjišťuje ve firmách - 3. země -- v rámci společné obchodní politiky -- klasický vývoz a dovoz zboží (celní dokumenty na hranicích) (TAB 2) Dynamika 70 let, pokles 80, individuální 90 léta, prudké výkyvy na koni 90.. - EU je světovou velmocí č.1 v obchodě, pokud připočítáme i vnitroobchod -- jinak jen v exportech. - Až do roku 1995 je EU pasivní se třetími zeměmi, v roce 1995 přebytek (395mld EUR), v roce 2001 opět deficit. 4) Otevřenost EU (TAB.3) - EU je na straně exportů nejotevřenějším subjektem (vnitro i 3z) - Na straně importů jen pokud počítáme vnitro, jinak za USA - Všechny subjekty se podobně trvale otevírají -- síla globalizace- nejrychleji ale USA, spíše stagnuje tempo JAP 5) Teritoriální struktura (tab.4 a 5) - 61% připadá na vnitrooblastní obchod! Komoditní struktura (TAB.6) - 2001: 88%vývozů průmyslové -- zpracované zboží; dovozy 72% - surové materiály na dovozu 19%, jen 4% na vývozu - potraviny, nápoje tabák vyrovnané (5-6%) - v čase: na vývozu značný nárůst strojů, dopravních prostředků a chemikálií / poklesl podíl vývozu minerálních paliv a potravin - struktura dovozu: rapidní vzestup strojů a dopravních zařízení, poklesl dovoz paliv a surovin. - pokles energetické náročnosti, s tím související tlak na dovoz výrobků s vysokým stupněm vědecko-tech. pokroku - zemědělství je soběstačné (úspěch?!) 6) Konkurenceschopnost - souvisí s mírou otevřenosti - EU zaostává jak za konkurenceschopností USA, tak JAP - Těžištěm strukturální politiky se proto stala podpora výzkumu a vývoje (agentura pro spolupráci ve výzkumu - EURECA a program pro výzkum IT - ESPRIT) - Faktory ovlivňující konkurenceschopnost -- reálné směnné relace, kurz měny, výkonnost vědy High-tech produkce - stav obchodu s ní je jedním z indikátorů konkurenceschopnosti (jde konkurenci na necenové bázi) - tento obchod narůstal úměrně celkovému obchodu -- 1995 export -- 148mld ECU a import 158mld ECU -- deficit 9mld. (USA 3mld, JAP přebytkové 41mld ECU) - relativní pozice EU ale zaostává za USA a JAP -- 1993 podíl na exportech EU 11,5% (USA -- 27,6% a JAP 19,3%); podíly importů vyrovnané - odečteme-li vnitro EU obchod -- obchod s třetími zeměmi asi 40% exportů a 50% importů. Exporty do USA (11,2%), Malajsie, Thajsko, Sing., Hong., TW, JKor..; importy USA (19,2%) a 6 asie (11,7%); USE vyváží nejvíce do Asie a Jap; Jap do USA a Asie. - Schodek EU vůči třetím zemím -- 19mld. ECU -- deficit vůči všem.. - High -- tech : počítače a kancelářské stroje, letadla a kosmické lodě, obecná elektronika (80%) - Deficit: počítače a kancelářské stroje; Přebytek letadla a kosmické lodě - Firmy vyvážející H-T musejí o něco více než jiné sektory hledat trhy mimo EU, jsou tak více zranitelné zahraniční konkurencí. Vnitřní trh - Cílem bylo vytvořit trh kontinentálního rozměru (výhody z rozsahu a konkurenční tlaky) - Pevnost Evropa či partner Evropa? - Společná obchodní politika vůči třetím zemím Implikace pro třetí země: - volný pohyb, zvýšení konkurence, restrukturalizace, růst -- vede k zvýšení spotřebitelské poptávky- nové importy - regulované (společné standardy v EU -- kontrola jejich splnění) a neregulované zboží (národní zacházení) -- stačí splnit jediný standart; bankovní služby stačí získat jedinou licenci - obcházení společné protekcionistické bariéry PZI - konkurence ze zahraničí posiluje protekcionistické tlaky -- státní podpory koncernům Air France Kapitálová velmoc EU je kapitálovou velmocí - vypovídají trendy v tocích PZI (hlavní ukazatel role subjektu na sv. kapitálových trzích a ve vývoji TNC) EU -- odlišné postavení co do odlivu a co do přílivu PZI. Bez rozlišení na vnitřní a vnější no.1. -- v roce 2000 -- 773mld.USD. -- 74% celkového vývozu PZI z RE! (USA 13% a JAP 2%) EU zároveň pro investory velmi zajímavá -- 2000 dovoz 617mld USD PZI -- EU získala 61% z celkových PZI (USA 28% a JAP 1%) Největšími vývozci GB (od 1999 no.1), FRA (2.), USA.. BELUX, GER (od roku 2000 výrazně snížené) NIZ, SPA. EU dynamický nárůst na konci 90.let. EU- čistý vývozce PZI -- 2000 o 156mld USD více než dovoz! (x USA) EU se snaží přijímat opatření na posílení přílivu PZI (na zvýšení atraktivity evropských trhů) Vyloučíme-li vnitrounijní pohyby: - i nadále vývozcem no.1 - USA dovozcem no.1 (EU 2.) - Od vzniku vnitřního trhu se pomalu snižuje jeho podíl v celkových pohybech kapitálu EU -- zvyšuje se podíl dovozu ze 3. zemí. Teritoriální struktura - hlavním cílem i zdrojem investic USA (60% vývozu a 70% dovozu do EU) - 1/4 v obou směrech připadá na ESVO - z rozvojových vývoz hlavně do Afriky -- nejvíce středomořské (z GB a FRA) a do Lat.Am. (z SPA, GB, SWE a FIN) -- zvláštní postavení MEX (jako člen NAFTA) - nejzajímavějším rozvojovým regionem asijské země (po překonání krize) ale hlavní investor zde nadále USA - EU nejvýznamnějším investorem do SVE (60%- nejvíce GER 18%) (USA 16%) Sektorové zaměření - Vnitřní toky - převažují PZI do služeb (70%) - především finanční zprostředkovatelství a reality. - Vývozy do 3.zemích také služby (44%), primární průmyslový sektor (25%) - SVE -- služby (56%) -- obchod, finance, spoje - Dovoz -- zejména finanční služby Formy realizace PZI - Převažují mezinárodní fúze a akvizice (nabytí jednoho subjektu druhým) -- EU 50% prodejů a 70% nákupů (1999) - investice na zelené louce (typicky SVE) TNC - z 60 tis. TNC ve světě asi 39tis. Připadá na EU (66%) -- USA -5,6% a JAP -- 7,2%). - Z 508 tis. filiálek na EU připadá 12% (USA 4%). EU značně přispěla ke globalizaci SE - 100 top (bez bank) sídlí 30 USA; 18 JAP; EU 39, SWI + KAN+ AUST + J.KOR+ VEN 13. - Belgie - 2, FRA -- 11, ITA- 2, GER- 9, NIZ -- 3, SWE -- 3, GB -- 11. - Z celkových aktiv TOP 100 na EU připadá 30%, USA 37% a JAP 20%. - TNC zemí EU mají celková aktiva nižší, než korporace USA a zejména JAP. - FRA, GB a GER mají nejvíce TNC -- tyto mají největší absolutní hodnotu zahraničního majetku - Firmy z menších zemí EU mají vyšší relativní podíl zahraničního majetku (Bel. Solvay 90% aktiv i zaměstnanců v cizině) - Nejvíce TNC v chemickém a farmaceutickém průmyslu, automobilovém a ropném průmyslu a v elektronice. Podle významu -- automobilový, ropný, elektronika. Měnová velmoc - do 1999 významné (rezervní a mezinárodní měny) DEM, GBR, FRF - 30% mezinárodních transakcí - DEM (no.2) -- realizovalo se v ní 20% sv.obchodu (GER 10%,GB a FRA odpovídající podíl); DEM na rezervách 15% (GBP -- 4% a FRF -- 2%) - ECU -- snaha o vytvoření stabilní mezinárodní měnové jednotky (mezibankovní transakce a emise pokladničních poukázek) EURO - dle Smlouvy o hospodářské a měnové unii 1990 -- alternativní měnová zóna k dolarové či jenové - výhody: snižují se transakční náklady třetích zemí - možnost držet část národních úspor v euro a diverzifikovat tak riziko ze slábnutí kurzu domácí měny - jde o silnou měnu podpořenou ekonomickou silou EU - větší odolnost proti poklesům dolaru -- odolnost proti HP americké vlády +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ |1957|Římská smlouva - založení Evropského hospodářského společenství a EURATOM Zakládající státy: | | |Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko, Nizozemí. | |----+---------------------------------------------------------------------------------------------| |1973|1. rozšíření - Dánsko, Irsko, Spojené království (jednání o přistoupení byla vedena také s | | |Norskem, avšak Norsko odmítlo členství v důsledku referenda) | |----+---------------------------------------------------------------------------------------------| |1981|2. rozšíření -- Řecko | |----+---------------------------------------------------------------------------------------------| |1986|3. rozšíření - Portugalsko, Španělsko | |----+---------------------------------------------------------------------------------------------| |1995|4. rozšíření - Rakousko, Finsko, Švédsko | +--------------------------------------------------------------------------------------------------+