Americké centrum SE
Geopolitická pozice
- dlouhodobě příznivé geograficko-ekonomické podmínky
- dostatek materiálních zdrojů
- příliv kvalifikované a dynamické pracovní síly
- rozsáhlý trh
- od počátku kapitalistické výrobní vztahy
- těžily a těží ze svého kontinentálního postavení
- výjimečná vědecko-výzkumná základna
Na počátku 50.let představují 1/3 HDP, 60% světové průmyslové výroby, 16% světového exportu.
Hospodářská politika USA: snaha o zajištění pokračování vnitřní dynamiky rozvoje nastartovaného válkou a zároveň obhájení výsadního světového postavení.
Do počátku 30.let USA příkladem klasické liberální ekonomiky. V průběhu války a po ní se prosazuje keynesiánská HP.
50. a 60. leta
Specifický problém nedostatečné vnitřní poptávky m relaci k obrovskému výrobnímu potenciálu válkou nastartované a nepostižené ekonomiky.
Navzdory přijatelnému tempu růstu - 3,9% - vznikly na počátku 60.let obavy,
zda toto tempo obstojí ve srovnání s ostatními RTE i CPE. Také míra růstu NIZ byla vyšší.
Politika programu „New Economics" (Kenedyho administrativa) - cíl dosáhnout „potenciálního růstď.
Zároveň potřeba strukturálních změn - zaostávání v dynamice za JAP a GER -výdaje na výzkum a rekvalifikace pracovní síly.
V období 60.let dosažení růstu 4,3% (maximum) - náklady růstové politiky jsou však významné.
Defic t státního rozpočtu je považován za důležitý ekonomický nástroj - navíc stimul Vietnamské války - nadměrné stimuly způsobují přehřátí ekonomiky a konjinktury - nastartována je inflace.
70. a 80. léta
Základní úkol HP: zastavení rostoucí inflace prostřednictvím zpomalení růstové dynamiky (gradualistická politika).
Nixonova administrativa používa monetami restrikce - cil eliminovat inflaii se nepodařilo splnit, dostavuje se naopak růstová stagnace: nový jev - staglflace.
Průměrný růst v 70.letech 2,6%.
HP rlná vnitřně rozpornou podobu: - střídání keynesiánské stimulace růstu s jeno omezováním ve snaze zpomalit inflaci. Tlak na potřebné strukturální změny není dostatečný.
Administrativa Cartera (2. pol. 70.let) provedla dílčí reformy (snížení daní, omezení přerozdělování), ale až další vzedmutí inflace v roce 1979 si vynutilo razantní restriktivní politiku.
Reaganova administrativa učinila z USA v 80.letech typického
reprezentanta n eokonzerva t i srnu (v HP). Zásady: podnikatelská svoboda, volny trh; přirozená schopnost ekonomiky vytvářet dlouhodobě rovnováhu; minilnalizace zásahů státu; posílení monetární politiky - potlačení politiky fiskální.
ReaganuV plán: snížení daní, rozpočtové škrty a měnová restrikce
1) fáze 1981-82: peněžnírestrikce (snížení inflace z 13,5% na 3%) ale zároveň pokles HDP (-2,5%)
2) fáze 1983: daňové úlevy nenaplňujíočekávání-tehdejší oživení dílem spotřebitelské poptávky a rostoucího přílivu zahraničního kapitálu (lákán \7s0kymi úrokovými měrami - důsledek měnové restrikce). Nicméně konjunktura 80.let - solidní tempo růstu 2,6%.
3) Fáze 1984-85: pokles daňových výnosů není doprovozen dostatečnými
škrty- prohloubení deficitu rozpočtu (z 2% na 5,6%HNP) a růst vnitřní zadluženosti.
4) „Fáze": dochází ke korekci neokonzervativní politiky, 1986 - neutrální (Janová reforma a růst výdajů (vojenské výdaje).
7.a administrativy prezidenta Bushe navíc končí konjunktura 80.let a administrativa sahá po Reaganem odmítané poptávkové stimulaci. Výsledek dvojí deficit deficitní obchodní bilance i veřejné rozpočty.
90 léta
Na začátku 90.let zasáhla USA jako první rozvinutou zemi recese. Oproti 80.letům nebyla problémem inflace, ale ekonomická stagnace a chronická nezaměstnanost.
Clintonova administrativa: vyhlášení nové HP
- větší míra státního vlivu
- snaha syntetizovat úspěšné prvky předchozích HP
- blíže k neokeynesiánskému modelu, avšak pozornost nabídkové straně a obezřetnost k problému inflace
Cíle HR. obnova a posílení růstu, - snížení nezaměstnanosti, - pak pokračování v restrukturalizaci ekonomiky (zvyšování efektivnosti).
téře
Prostředky, podpora rozvoje lidského kapitálu - snaha získat více mobilní pracovní sílu, podpora infrastruktury a vědeckého výzkumu, růst daní a zároveň výdajové úspory.
T
Inflace v 90.letech pod kontrolou (do 3%), rust stabilní a pres 2%, nezaměstnanost klesá pod 6%.
p,
Nová ekonomika - růst podílu ICT - předpoklad stabilního a vysokého růstu.
Recese 2001 - jiné příčiny než obvykle (obvykle převýšení agregátní nabídky poptávkou a růst inflace) - tentokrát pokles zisků a cen akcií a výsledné snížení investiční aktivity.
Po 11. září 2001 - válka s terorismem, zvýšení výdajů na obranu + válka v Iráku (2003), snížení růstu + snaha Buse o snížení daní - proto růst fiskálních tlaků.
Role USA ve SE
USA disponují ekonomickým komplexem kontinentálního
rozměru (9,37mil. Km2 a 260mil. obyvatel); HDP 26% světového, dovozy 15,2% a vývozy 11,6%.-----------------------------------------------
USA hrají mimořádnou, nezastupitelnou roli - i přes trvale snižující se relativní váhu vůči ostatním centrům.
Postavení amerického centra je dáno ekonomickým potenciálem spolu s jeho pozicí vojenskou a politickou - tyto tři aspekty je třeba vidět ve vzájemných souvislostech . oslabení v jednom směru může být kompenzováno jinak.
Značný stupeň palivové a surovinové soběstačnosti a obrovský trh je důvodem pro robustnost ekonomiky USA.
V 80.letech se zvýšila závislost USA na světových zbožních trzích -vzrostly dovozy u JAP, Evropy a ANIŽ. V 80. a 90. letech se objevuje protekcionistický reflex.
Pro americké centrum je typické, že jeho ekonomika a HP výrazně spoluformuje (i když výrazně méně než v 50. a 60. letech) SE a její instituce.
Důvody pro oslabení hegemonního postavení USA
- pokles relativní konkurenceschopnosti amerických výrobků (důsledek nedostatečné adaptace, strukturálních změn a změn ceny práce)
- relativně pomalejší dynamika ekonomického růstu
- značný důraz na vojenské využití technologického pokroku
Průvodní jevy:
- deficity státního rozpočtu
- permanentí poptávka po kapitálu
- využívání zahraničního kapitálu
- k udržení atraktivnosti cenných papírů pro investory v Evropě a Asii jsou drženy vysoké úrokové - míry ty pomáhají bojovat s inflací, ale upevňují kurz dolaru což znesnadňuje export
USA řeší své vnitřní ekonomické problémy prostřednictvím dominantního postavení na světových trzích a využíváním role dolaru jako světové měny.
Zahraničněhospodářská strategie USA
1)  Vnější chování USA je i nadále formováno vnitřními potřebami HP a obchodněpolitické regulace. Svět věnuje mimořádnou pozornost ekonomice USA.
2)  Pokračuje posun mezi třemi centry, zvláště výrazný je nástup Japonska v oblasti mezinárodně finanční.
3)  Politické a podnikatelské kruhy USA reagují rostoucím zájmem o mezinárodní hospodářsko-politickou koordinaci (G7). Není již možné své zájmy prosazovat jednostrannými kroky.
4)  Zároveň dochází ke stále výraznějšímu odklonu od mnohostranných řešení k řešením bilaterálním a regionálním. Zde mohou vládní kruhy USA uplatnit stále svou negociační váhu. Mimořádný zájem o zóny volného obchodu, či komplexní smluvní uspořádání s JAP. Obchodní deficit je výsledkem obchodní výměny s několika málo zeměmi - na ně je bilaterálně vytvářen silný obchodněpolitický nátlak.
5)  Ve zbožové struktuře USA mají významné postavení zemědělské produkty, špičkové technologie a související služby (včetně problematiky autorských práv) - proto jim USA věnují maximální pozornost při mnohostranných jednáních.
6) Významná je pozice zahraničních filiálek amerických firem - jde o
prodloužení vlivu a zdroj zisků.
7) USA věnují velkou pozornost mezinárodně měnovým otázkám a využívají specifické role USD.