1
ENAR STÍNOVÁ ZPRÁVA
Rasismus a diskriminace v České Republice
František Valeš, Selma Muhič Dizdarevič
2
I. Shrnutí
V oblasti rasismu a diskriminace nedošlo v období, sledovaném touto zprávou,
tedy od března 2010 do března 2011, k žádnému viditelnému pokroku. V
důsledku změny vlády a vážných škrtů v systému sociálního zabezpečení byla
naopak zastavována antidiskriminační opatření, která byla schválena v
předešlém období. Proto došlo ke zhoršení postavení zranitelných skupin v
české společnosti. Na politické i institucionální úrovní bylo možné sledovat
oslabování zájmu o podporu a posilování agendy lidských práv. Konkrétní
dopady těchto změn na zranitelné skupiny jsou detailně popsány v této zprávě.
Autoři zprávy v souvislosti se zásahy do postavení zranitelných skupin navrhují
následující doporučení.
V oblasti zaměstnávání považujeme za nezbytné, aby státní orgány alespoň v
některých případech dosáhly odsouzení a potrestání agentur, resp. konkrétních
pachatelů, kteří zneužívají migranty při tzv. agenturním zaměstnávání. Je
nezbytné, aby se kontrola státu zaměřila na zaměstnavatele, na rozdíl od jejího
dosavadního zaměření na migranty. Je nezbytné odstranit koncept cirkulární
migrace, neboť je ze své povahy anti-integrační.
Bez odkladu by měl být připraven a schválen zákon o sociálním bydlení, neboť je
nezbytným východiskem pro zajištění přístupu sociálně znevýhodněných osob k
finančně dostupnému bydlení.
Všichni migranti se statutem dlouhodobého pobytu na území ČR, a to zvláště
děti, by měli být zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění. Současný
systém, na kterém profitují pouze soukromé pojišťovny, by měl být zrušen, neboť
mj. nepřijatelně zvyšuje náklady rodin migrantů žijících v ČR na zdravotní péči.
Vláda by měla připravit jasnou právní úpravu týkající se odškodnění obětí
nucených sterilizací, na jejímž základě by měly být odškodněny všechny oběti
bez nutnosti uplatňovat své nároky na náhradu škody před soudem.
Je zcela nezbytné, aby byla přijata opatření, na jejichž základě by byla
odstraněna segregace romských dětí ve vzdělávání. Ministerstvo školství by
mělo obnovit, resp. znovu ustavit pracovní skupinu expertů zabývajících se
implementací Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání.
Měla by být přijata novela trestního zákoníku, jíž by byl motiv sexuální orientace
oběti zahrnut mezi znaky trestných činů motivovaných nenávistí.
Ministerstvo vnitra by mělo obnovit spolupráci s nevládními organizacemi v
oblasti boje proti extremismu. Mělo by být znovu otevřeno vyšetřování postupu
policie proti antifašistům při shromážděních v Novém Bydžově a Krupce.
3
Jako prostředek, jak se vyhnout ohromnému zadlužování domácností, by mělo
být realizováno více programů ke zvyšování finanční gramotnosti obyvatel
sociálně vyloučených lokalit, v nichž žijí zejména Romové.
Media by se měla více zaměřovat na individuální příběhy minorit a umožňovat
zástupcům menšin vyjádřit se.
Antidiskriminační zákon a zákon o veřejném ochránci práv by měly být
novelizovány za účelem posílení ochrany před diskriminací, zejména by měly
zákonně regulovat právní prostředek hromadné žaloby, resp. žaloby ve veřejném
zájmu, a zakotvit možnost veřejného ochránce práv vydávat doporučení a
stanoviska na základě individuálních stížností, týkajících se diskriminace.
Zároveň by měl být schválen zákon o bezplatné právní pomoci.
Měla by být zkrácena maximální doba detence migrantů, která v současné době
činí 18 měsíců. Měla by být bezvýjimečně zakázána detence nezletilých
migrantů.
V souvislosti s dobou, po kterou migranti legálně pobývají na území ČR, by měla
být posilována jejich práva. Migrantům, kteří mají v ČR povolen trvalý pobyt, by
měla být umožněna politická participace.
4
II. Obsah
I. Shrnutí 2
II. Obsah 4
III. Úvod 5
IV. Skupiny ohrožené rasismem a diskriminací 6
V. Rasismus a diskriminace v oblasti zaměstnávání 8
VI. Rasismus a diskriminace v oblasti bydlení 11
VII. Rasismus a diskriminace v oblasti vzdělávání 13
VIII. Rasismus a diskriminace v oblasti zdravotní péče 15
IX. Racism and related discrimination in criminal justice 18
X. Rasismus a diskriminace v oblasti přístupu ke zboží a službám 22
XI. Rasismus a diskriminace v médiích 22
XII. Politický a legislativní vývoj v oblasti rasismu a diskriminace 25
XIII. Migrace a integrace 28
XIV. Národní doporučení 30
XV. Závěr 32
XVI. Literatura 33
5
III. Úvod
Dne 28. a 29. května 2010 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR a jejich výsledek zásadně změnil poměry na české politické scéně. Přestože
nejvíce hlasů získala Česká strana sociálně demokratická, nenašla žádného
koaličního partnera, a proto byla vytvořena pravicová koalice tvořená Občanskou
demokratickou stranou a dvěma nově vzniklými stranami TOP 09 a Věci veřejné.
Koalice okamžitě zahájila prosazování svého balíčku úsporných opatření, který
zásadně redukoval mechanismy sociálních benefitů, a to primárně dotýkajících
se zdravotně postižených, matek samoživitelek, rodin atd. Atmosféra nutnosti
škrtat výdaje, prostupující společností, vedla ke vzniku nepřátelských nálad vůči
některým skupinám, typicky k Romům, uživatelům drog, bezdomovcům apod.
Tyto skupiny byly politickými stranami a částí veřejnosti vnímány jako hlavní
viníci nadměrných rozpočtových nákladů.
Nové vládě trvalo 5 měsíců, než jmenovala nového zmocněnce vlády pro lidská
práva poté co předchozího zmocněnce, uznávaného a schopného Michaela
Kocába, odvolala okamžitě po svém nástupu. Nová zmocněnkyně byla
jmenována v únoru 2011 a stala se jí právnička a expertka na ochranu práv dětí
Monika Šimůnková, pro odbornou veřejnost z řad vládních i nevládních expertů
na lidská práva do té doby v podstatě naprosto neznámá. Její jmenování bylo
vnímáno jako signál nezájmu, který nová vláda věnovala lidskoprávní agendě
jako takové.
6
• IV. Skupiny ohrožené rasismem a diskriminací
Rovněž v roce 2010 - 2011 byly skupinou nejzranitelnější rasismem a
diskriminací Romové. Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě ENAR, počty Romů
žijících v ČR lze pouze odhadovat, neboť velká část Romů odmítá oficiálně
deklarovat svoji příslušnost k romskému etniku, a to zejména z důvodu
stigmatizace, jíž jsou vystavováni. Odhaduje se, že Romové čítají cca. 2,4% -
3,3% celkové populace, to znamená cca. 250.000 – 350.000 osob. Přesto, při
sčítání lidu v roce 2001 pouze 23.211 osob uvedlo romštinu jako svůj rodný jazyk
a pouze polovina z toho počtu se přihlásila k romské národnosti. Příští sčítání se
koná na jaře 2011 a Romové by měli být podporováni k tomu, aby se přihlásili ke
své etnicitě. Podle sociologického výzkumu, realizovaného v roce 2010
Ministerstvem vnitra ČR, vnímá 83% respondentů Romy jako nepřizpůsobivou
skupinu obyvatel, 90% respondentů Romy charakterizovalo jako „zdroj
kriminality“ a jako ty, kdo „ničí a znečišťují okolí“, pouze 20% respondentů bylo
přesvědčeno, že se Romové stávají oběťmi diskriminace.1
Cizinci tvoří přibližně 4% celé populace a 6% zaměstnanců, míra zastoupení
cizinců v české společnosti narostla od roku 1993 z 0,75% k 4,22% na konci roku
2009.2
Přesto se Česká republika řadí ke státům EU s nízkým počtem cizinců.
Příslušníci třetích zemí tvoří 68% všech cizinců pobývajících v ČR, ostatní jsou
příslušníci zemí EU, EHS a Švýcarska. Cizinci, kteří získali státní občanství, a
druhé a třetí generace imigrantů nejsou staticky evidováni.3
Většina cizinců žije v
Praze (11,9%) následované Karlovými Vary (6,4%) a Plzní (4,8%).4
Největší
počet imigrantů pochází z Ukrajiny (126.521), Slovenska (71.676), Vietnamu
(60.605), Ruské federace (31.297) a Polska (18.328); zdroj: ČSÚ, údaj k 30. 11.
2010. Věk cizinců pobývajících v ČR je většinou 25 – 39 let, z hlediska pohlaví
převažují muži nad ženami, jakkoli počet žen je na mírném vzestupu (v době
zpracování této zprávy 39,7%).
1
STEM, Zpráva z výzkumu „Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově
extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci
menšin a cizinců.“, Ministerstvo vnitra ČR, listopad 2010,
http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
accessed 20.8.2011
2
HORÁKOVÁ, M. Vývoj pracovních migrací v České Republice v období hospodářské recese.
(Praha. VÚPSV, 2010). Online: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_320.pdf (accessed 5 December
2010), p.17
3
HORÁKOVÁ, M., BAREŠ, P. Intercultural Opening of the Labor Market and Employment
Institutions in the Czech Republic. In Moving Societies towards Integration. (2010) Online:
http://www.cizinci.cz/files/clanky/708/Moving_societies.pdf (accessed 5 December 2010) p.105-
106.
4
See footnote 1, p. 34
7
Pokud jde o typ výkonu povolání, 29,3% cizinců registrovaných úřadem práce
pracuje v lehkém průmyslu, následovaným těžkým průmyslem (20,3%), opravami
automobilů, motocyklů a domácích potřeb (10,6%), odbornými, vědeckými a
technickými činnostmi (6,8%) a administrativními a pomocnými službami (5,9%),
(údaje za rok 2009).5
Podle publikace A. Baršové a P. Barši6
jsou české imigrační
a integrační politiky stále především úřednickým tématem, nikoli tématem
otevřeným široké veřejnosti, jelikož stále nepodléhají široké společenské diskusi
a nejsou zahrnuty do standardního politického procesu. Tato skutečnost má sice
pozitivní stránku – politiky nejsou zneužívány v populistiském anti-imigračním
diskursu, na druhou stranu v důsledku tohoto přístupu chybí u občanů pocit
odpovědnosti za migraci a její dopady. Podle Güntera7
česká společnost
postrádá veřejnou debatu o integraci zkrátka z toho důvodu, že zcela chybí
diskuse o charakteru české společnosti jako takové, o tom jaký by měl být a za
jakých podmínek jsou Češi připraveni sdílet sociální prostor.
5
Ibid. p. 63.
6
BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. Česká republika jako přistěhovalecký stát. (2006) Online:
http://www.iir.cz/upload/PolicyPapers/2006/pbarsabarsova2006CRjakoPristehovaleckaZeme.pdf
(accessed 10 November 2010), p.6.
7
GÜNTER, V. Cizinci v ČR – přehledová studie. (2007) Online:
http://caat.cz/attachments/150_150_Vladislav_Gunter_Cizinci_v_CR.pdf (accessed 5 December
2010), p.10.
8
V. Rasismus a diskriminace v oblasti zaměstnávání
VII.i Projevy rasismu a diskriminace v oblasti zaměstnávání
V průběhu období 2010/2011 pokračoval trvající problém se zneužíváním
pracovní síly migrantů. Migranti jsou zneužíváni zejména zprostředkovatelskými
pracovními agenturami, které jsou obvykle spojeny se společnostmi působícími v
zemích původu migrantů a jejichž praktiky nejsou české státní orgány schopny
nebo ochotny postihovat. K této praxi dochází v mnoha oborech, zvláště
rozšířená je však v lesnictví.
Podle Pavla Čižinského z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) byly takto
podvedeny stovky dělníků, na OPU se obrátilo více než 70 z nich. Pavel Čižinský
uvádí, že těmto 70ti osobám dluží zainteresované společnosti celkem 2,5 milionu
Kč, ale celková výše dluhů na nezaplacených mzdách všem podvedeným
dělníků činí desítky milionů korun. Podle Čižinského trvá podvádění
zaměstnanců již tři roky a evidentně bude pokračovat. Čižinský přitom uvádí, že
policie s tímto jednáním nic nedělá. Společnost Lesy ČR, která spravuje státní
lesy, se od této kauzy distancovala a odkázala na smlouvy, jež podepsala se
svými dodavateli, podle nichž nemůže ovlivňovat ani výběr zaměstnanců, ani
jejich odměňování. Podle tiskové zprávy vydané Lesy ČR: “Společnost nemá
žádné právní ani faktické prostředky, jak to činit”. Podle společnosti jsou to
zaměstnavatelé a pracovní agentury, komu je třeba přičítat vinu za porušování
zákona.8
Zdá se, že tato situace je obzvláště vážná v Plzeňském kraji. Pokud zde
migranti nedostanou zaplaceno za svoji práci a oznámí to příslušným státním
orgánům (zejména úřadu práce) a pokud je zahájeno vyšetřování, velice často je
vyšetřování posléze odloženo z důvodu nedostatku důkazů. Zaměstnavatelé totiž
obvykle tvrdí, že dotčeného cizince nikdy neviděli nebo že pro ně nepracoval
dlouhodobě. Dělníci často nedostávají pracovní smlouvy, a pokud je dostanou,
smlouvy nesplňují zákonné požadavky a jsou shledány jako neplatné.
Zaměstnavatelé a pracovní agentury velmi často vedou dvojí dokumentaci, jedna
splňuje zákonné požadavky a druhá je předána cizincům. Pokud jsou pak
podrobeni kontrole, zaměstnavatelé nebo zprostředkovatelské agentury předloží
z hlediska zákona bezvadnou dokumentaci, kterou ovšem cizinci nemají k
dispozici, a když se potřebují bránit, mohou předložit jen bezcenné cáry papíru.9
Z důvodu omezení a v určitém období úplného zastavení (v roce 2009) vydávání
povolení k pobytu za účelem zaměstnání, byli migranti nuceni žádat o změnu
účelu pobytu z účelu zaměstnání k účelu podnikání, přestože většinou zůstali
vykonávat stejnou činnost na stejné pracovní pozici. Rozdíl je pro ně ovšem v
tom, že nyní je pro ně mnohem složitější prodloužit si povolení k pobytu, navíc se
na ně vůbec nevztahuje zákoník práce. Na základě toho se stává, že vykonávají
8
Romea, Dozens protest human trafficking in Czech forestry industry
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2297, accessed 22 August 2011
9
Jelínková, M., Hánová, M., Současná situace migrantů na Plzeňsku, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2269140,
accessed 22 August 2011
9
mnoha hodinové přesčasy, které často vůbec nedostanou zaplaceny, stejně tak
vůbec nepodléhají povinnosti ochrany zaměstnanců, nemají nárok na dovolenou
a musí si vést vlastní účetnictví. Zdá se, že ilegální práce se vyskytuje vice, než
kdy dříve.10
Diskriminace Romů na trhu práce zůstává signifikantním problémem, a to
zejména u Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Podle dostupných
informací činí míra nezaměstnanosti Romů 57% 11
, v některých sociálně
vyloučených lokalitách pak 90-100%.12
Ve sledovaném období nebyly
zpracovány žádné relevantní výzkumy v otázce diskriminace v zaměstnání, které
by přinesly jasná statistická data.
Diskriminace v zaměstnání tvoří největší část agendy veřejného ochránce práv
při výkonu působnosti dle antidiskriminačního zákona, v roce 2010 tvořily
stížnosti týkající se oblasti zaměstnání 26% řešených podnětů.13
Na lokální úrovni v konkrétních sociálně vyloučených lokalitách realizují NNO
programy podporovaného zaměstnání, zahrnující motivační programy,
rekvalifikace a sociální podnikání, případně též programy tzv. veřejných služeb, a
to ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách a s
místními municipalitami. Příklady dobré praxe viz např. Agentura pro sociální
začleňování v romských lokalitách, Příklady dobrých praxí z lokalit z oblasti
zaměstnanosti a sociálního podnikání, (Agentura pro sociální začleňování v
romských lokalitách, 2011). Jako příklad dobré praxe realizace veřejných služeb
lze uvést iniciativu romských aktivistů v Děčíně, kde ve spolupráci s městem
organizují veřejné služby ve formě hlídek, dohlížejících na pořádek a občanské
soužití na sídlišti Boletice.14
10
Ibid.
11
Czech Republic: Improving Employment Chances of Roma, Report No. 46120 CZ, Human
Development Sector Unit, World Bank 2008,
http://siteresources.worldbank.org/ECAEXT/Resources/258598-
1224622402506/CZ_Roma_Employment_Full_Report.pdf, accessed 14 August 2011
12
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, http://www.socialnizaclenovani.cz/zamestnanost,
accesed 14 August 2011
13
Veřejný ochránce práv, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv 2010, str. 161,
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Souhrnna_zp
rava_VOP_2010.pdf, accessed 18 August 2011
14
Romea.cz, Romské hlídky mají úspěch, rozšiřují působnost,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_7927, accessed 20 August 2011
10
VII.ii Politický a právní kontext
V oblasti diskriminace v zaměstnání nedošlo ve sledovaném období k přijetí
žádného opatření, prohlubujícího ochranu před diskriminací a prevencí
diskriminačního jednání, jakkoli důsledný monitoring diskriminace a její
postihování je jedním z principů Koncepce romské integrace (2010 – 2013),
schválené vládou v prosinci 2009.15
Novelou zákona o pobytu cizinců, účinnou od 1. 1. 2011, byl do právní úpravy
přijat koncept tzv. cirkulární migrace, prosazovaný Ministerstvem vnitra. Ten
znamená, že zaměstnavatelé mohou přijímat do pracovního poměru migranty,
ovšem stát bude zároveň činit vše pro to, aby se migranti neusazovali na území
ČR, a bude je podporovat, aby opustili ČR, jakmile nebude potřeba jejich
pracovní síla. Cirkulární migrace tak může být využívána jako právní nástroj, jak
se zbavit sta tisíc příslušníků třetích zemí, zejména z Ukrajiny, Vietnamu, Ruska,
Moldávie, Mongolska atd. Podle dopisu, zaslaného několika nevládními
organizacemi Senátu ČR, je tento koncept nelidský, anti-integrační a
nerealistický, jelikož model tzv. Gastarbeiterů se neosvědčil ani v západní
Evropě.16
Obzvláště složitá je situace těhotných zaměstnankyň z řad migrantů, které jsou
propouštěny z práce, jakmile otěhotní. Jakkoli je takové jednání v rozporu se
zákoníkem práce, skutečná šance zaměstnankyň na ochranu jejich práv fakticky
neexistuje.
15
Sociální revue, Vláda schválila Koncepci romské integrace na období 2010 – 2013 (Sociální
politika, 2009), http://socialnirevue.cz/item/vlada-schvalila-koncepci-romske-integrace-na-obdobi-
2010-2013, accessed 20 August 2011
16
Iniciativa za práva pracovních migrantů, Dopis Senátu Parlamentu České Republiky k novele
zákona o pobytu cizinců, http://www.zapravamigrantu.cz/index.php/tiskove-zpravy/76dopis-senatorum,
accessed 22 August 2011
11
• VI. Rasismus a diskriminace v oblasti bydlení
VI.i Projevy rasismu a diskriminace v oblasti bydlení
Klíčovým problémem v oblasti diskriminace v bydlení v ČR jsou sociálně
vyloučené romské lokality. Ve sledovaném období nedošlo k výraznému
pozitivnímu posunu, resp. deghettoizaci těchto lokalit. Sociálně vyloučených
lokalit je v ČR až 400, 30-40 enkláv je shledáváno jako ghetta, u nichž sociální
vyloučení přešlo k segregaci a zásadní oddělenosti od okolního sociálního
prostředí. Průvodním znakem sociálně vyloučených lokalit je: špatná kvalita
bydlení, nedostatečná infrastruktura ve spojení s lokalizací na okraji obcí, špatná
dostupnost služeb a na to navazující komplex sociálních problémů, spojených
zejména se ztíženou šancí obyvatel lokalit uplatnit se na trhu práce a s
předlužeností domácností.17
Revitalizace lokalit a jejich odstraňování je jednou z
priorit Koncepce romské integrace (2010 – 2013), v lokalitách působí vládní
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, v roce 2010 působila ve
23 lokalitách, v nichž se zaměřuje na vytváření lokálních partnerství (obce, NNO
atd.) a podporu místním subjektům, též ve formě projektového poradenství.
Sociálně vyloučené lokality a s nimi spojené sociální problémy byly i ve
sledovaném období zneužívány v aktivitách a proklamacích nacionalistických a
neonacistických skupin.
Vážným problémem zůstává diskriminace Romů na volném trhu s byty, a to ve
formě přímé i nepřímé diskriminace. Oblast bydlení spadá pod ochranu
antidiskriminačního zákona, vymahatelnost práva je však v této oblasti z povahy
věci velmi nízká. Praxe diskriminace v přístupu k bydlení byla konstatována též
veřejným ochráncem práv, a to ze strany obcí, v Doporučení k naplňování práva
na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu, a to zejména ve formě
diskriminace na základě etnické příslušnosti, pohlaví a rodičovství a státní
příslušnosti. Ochránce zejména „poukázal na zásadní a specifickou roli obcí,
které plní řadu veřejných úkolů, mezi něž patří i péče o uspokojení potřeby
bydlení jejich občanů“18
a v doporučení přijal tzv. Desatero rovného zacházení v
přístupu k bydlení.19
V průběhu roku 2010 na základě doporučení ochránce vedlo
Ministerstvo pro místní rozvoj obce k odstranění diskriminačních kritérií z pravidel
pro přidělování obecních bytů.
Všechny uvedené problémy v oblasti bydlení, zejména pak neexistence institutu
sociálního bydlení, mají přímý negativní dopad na rodinný život příslušníků
romských komunit. Stále přetrvává praxe státních orgánů, podle níž je
nařizována ústavní výchova dětí z důvodu neodpovídajícího bydlení či ztráty
17
http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory-bydleni, accessed 20 August 2011
18
Veřejný ochránce práv, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv 2010 (Kancelář
veřejného ochránce práv, 2011), p. 168
19
Ibid.
12
bydlení rodičů. Přestože v této věci již v roce 2006 a následně 2007 konstatoval
Evropský soud pro lidská práva porušení čl. 8 Úmluvy (ve věci Wallovi vs. ČR a
Havelka vs. ČR20
), dosud nebyla přijata nápravná opatření ve smyslu rozsudků
ESLP. Podle zprávy Českého helsinského výboru o stavu lidských práv v ČR za
rok 2010 je polovina dětí umístěných v ústavní výchově odebrána rodičům ze
sociálních a bytových důvodů.21
Umisťování romských dětí do ústavní výchovy je
kritizováno též ze strany mezinárodních institucí, naposledy např. ve Zprávě
komisaře Rady Evropy pro lidská práva z návštěvy ČR uskutečněné ve dnech
17-19. listopadu 2010. V lednu 2011 vydal Nejvyšší soud ČR sjednocující
stanovisko, podle něhož „důvodem pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou
být samy o sobě materiální nedostatky rodiny, zvláště pak její špatné bytové
poměry.”22
-Příklad dobré praxe
Centrom, o.s. realizuje v Ostravě dlouhodobě program podporovaného bydlení
pro Romy sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to ve
formě třístupňového bydlení s doprovodným sociálním programem. Cílem
projektu “je nejen poskytnout na přechodnou dobu klientům bydlení, ale provázat
je celkovým integračním procesem a vést je k osamostatnění a získání bytu 1.
stupně s nájemní smlouvou.”23
Pokud jde o přístup migrantů k bydlení, ve sledovaném období nedošlo k mnoha
změnám. Hlavním problémem je nedostatek tzv. Integračních bytů pro osoby,
kterým je udělena mezinárodní ochrana. Cizinci, kteří jsou v ČR zaměstnáni,
studují nebo podnikají, se setkávají s nechutí části české populace pronajmout
jim byt nebo musí platit vyšší nájemné než Češi.
20
http://www.poradna-prava.cz/folder05/Wallovi-rozsudek.pdf , http://www.poradnaprava.cz/folder05/Havelkovi-rozsudek.pdf,
accessed 20 August 2011.
21
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011, p.10.
22
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~S
tanovisko_Nejvyssiho_soudu_v_Brne_k_narizovani_ustavni_vychovy_deti_soudy_z_duvodu_chu
doby_ci_nevyhovujicich_bytovych_podminek~?openDocument&lng=CZ, accessed 20 August
2011.
23
http://www.centrom.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=1&Itemid
=10, accessed 20 August 2011.
13
VI.ii Politický a právní kontext
Problematika sociálního vyloučení, resp. integrace sociálně vyloučených osob
měla ve sledovaném období místo ve společenském diskursu. Sociální integrace
obyvatel vyloučených lokalit do společnosti je jako jedna z priorit obsažena v
programovém prohlášení Nečasovy vlády24
, institucí odpovědnou za boj se
sociálním vyloučením je Agentura pro sociální začleňování v romských
lokalitách. Agentura působí jako sekce pod úřadem vlády, není tedy samostatnou
institucí, usnesením vlády z května 2010 byla činnost agentury prodloužena do
konce roku 2012. Zároveň byl připravován zákon o agentuře, věcný záměr
zákona není dosud vypracován.
Oblast bydlení má významný prostor v Koncepci romské integrace 2010 – 2013,
schválené v prosinci 2009. Základní cíle koncepce jsou: revitalizace sociálně
vyloučených romských lokalit, podpora dostupnosti sociálního bydlení pro
nízkopříjmové romské domácnosti, ochrana před diskriminačním jednáním na
trhu s byty, prevence rizika ztráty bydlení v důsledku vzniku dluhů na
nájemném.25
V červnu 2010 byla Vládou ČR schválena Východiska strategie boje proti
sociálnímu vyloučení. Návrh samotné Strategie boje proti sociálnímu vyloučení
byl připravován pod gescí Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách v 6-ti pracovních skupinách zaměřených na jednotlivé oblasti
(vzdělávání, zaměstnávání a sociální dávky, bydlení, bezpečnost, rodinné politiky
a sociální služby, regionální rozvoji a veřejnou správu), vláda by měla strategii
projednat na podzim 2011. Podle některých expertů podílejících se na přípravě
strategie, však byla příprava strategie nepříznivě ovlivněna snahou co nejméně
zatěžovat státní rozpočet, z důvodu finančních úspor nebo i programových
záměrů vlády bylo množství návrhů vypuštěno. Romský aktivista Karel Holomek
vyjádřil na svém blogu obavu, zda vůbec bude z těchto důvodů strategie vládou
schválena, když uvedl: "Dokonce hrozí nebezpečí, že by strategie mohla být
vládou odmítnuta, kdyby tam takových sporných věcí bylo více, nebo kdyby na
ně prostě nebyly peníze."26
Naproti tomu oblast sociálního bydlení a chybějící právní úpravy měla v
politickém diskurzu zcela marginální povahu, nebyla obsažena ani v
programovém prohlášení vlády. Ani ve sledovaném období nebylo dosaženo
pozitivního posunu v zavedení institutu tzv. sociálního bydlení, neexistuje obecná
metodika, natožpak právní úprava práva na bydlení pro osoby ve finanční nouzi,
24
Romea,Programové prohlášení vlády dalo zelenou Agentuře pro sociální začleňování,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_8434, accessed 20 August 2011
25
http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/Koncepce-romskeintegrace-2010---2013.pdf,
accessed 20 August 2011.
26
Romea, Šimáček: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou by po prázdninách měla
projednat váda, se nezaměřuje pouze na Romy,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_10267, accessed 20 August 2011.
14
přestože ta by měla být nápravným opatřením dle rozsudků ESLP Wallovi vs. ČR
a Havelka vs. ČR. Koncepce sociálního bydlení, připravená v roce 2009 pod
gescí Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, nebyla
implementována. Praxe sociálního bydlení je roztříštěná, založená na ad hoc
pilotních projektech realizovaných vesměs nevládními organizacemi.
• VII. Rasismus a diskriminace v oblasti vzdělávání
VII.i Projevy rasismu a diskriminace ve vzdělávání
Diskriminace romských dětí v základním vzdělávání je jednou z nejzávažnějších
forem diskriminace v ČR. Přes závěry rozsudku Evropského soudu pro lidská
práva z roku 2007 ve věci D.H. vs. ČR, kterým bylo konstatováno porušení
zákazu diskriminace a práva na vzdělání umisťováním romských dětí do tzv.
zvláštních (dle současné terminologie zákona praktických) škol, je třetina, v
některých krajích až polovina, romských dětí vzdělávána v těchto školách, dle
zákona určených pro děti s lehkou mozkovou poruchou.27
Veřejný ochránce práv v dubnu 2010 konstatoval, že nadměrný počet romských
dětí doporučených školskými poradenskými zařízeními ke vzdělávání do
základních škol praktických bez diagnózy mentálního postižení je nepřímo
diskriminační a téměř třetinové zastoupení romských dětí v těchto školách je
diskriminace, přičemž je nutno kvalifikovat negativní dopady takového rozdílného
zacházení, které není odůvodněno legitimním cílem.28
Z důvodu segregace Romů ve vzdělávání je ČR dlouhodobě vystavena kritice ze
strany mezinárodních institucí, přesto dosud nebylo přijato žádné účinné opatření
k odstranění této formy diskriminace. Přestože byl v březnu 2010 Vládou ČR
schválen Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (NAPIV) jako koncepční a
strategický dokument, ve sledovaném období nedošlo k jeho implementaci. Na
jaře 2010 byla ustavena pracovní skupina NAPIV při Ministerstvu školství,
mládeže a tělovýchovy ČR, složená z expertů na téma vzdělávání zejména z
akademické obce a nevládních organizací, po nástupu Nečasovy vlády a
ministra školství Josefa Dobeše však byla práce na inkluzivním vzdělávání
paralyzována. Pracovní skupina se ve sledovaném období setkala pouze
dvakrát, pracovní schůzka konaná dne 28. 1. 2011 byla účastníky popsána jako
27
Česká školní inspekce, Tématická zpráva – Souhrnné poznatky z tématické kontrolní činnosti v
bývalých zvláštních školách, Praha, březen 2010, viz např. http://spolecnedoskoly.cz/wpcontent/uploads/tematicka-zprava-csi.pdf,
accessed 14. August 2011.
28
Stanovisko veřejného ochránce práv k podezření na diskriminaci romských dětí a žáků – z
tématické kontrolní činnosti České školní inspekce na základních školách praktických, 20.4.2010,
http://spolecnedoskoly.cz/wp-content/uploads/stanovisko-verejneho-ochrance-prav-kdiskriminaci-romskych-zaku.pdf,
accessed 14 August 2011.
15
fraška.29
Dobeš navíc po svém nástupu do funkce zrušil odbor ministerstva, který
se inkluzivním vzděláváním zabýval.30
Veřejný ochránce práv se ve sledovaném období zabýval otázkou diskriminace
při přijímání dětí do systému předškolního vzdělávání, zejm. mateřských škol.
Konstatoval, že se v praxi vyskytují případy diskriminace, resp. odlišné
zacházení s některými uchazeči o předškolní vzdělávání, a to zejména z důvodu
státní příslušnosti, zdravotního postižení dítěte, trvalého pobytu rodičů v obci
nebo sociálního a pracovního postavení rodičů dítěte.31
-Příklady dobré praxe
Nevládní organizace Rytmus, o.s. poskytuje metodické poradenství školám i
rodičům v oblasti inkluzivního vzdělávání, čítající mj. vzdělávání pedagogů,
osvětovou činnost a osobní asistenci znevýhodněným dětem. Zároveň spravuje
informační webové stránky k tématu inkluzivního vzdělávání. Více viz
www.rytmus.org, www.inkluze.cz
VII.ii Politický a právní kontext
V březnu 2010 byl vládou schválen Národní plán inkluzivního vzdělávání
(NAPIV) jako základní strategický dokument směřující k odstranění separace
znevýhodněných dětí, a to zejména dětí se sociálním nebo zdravotním
znevýhodněním, ze standardního vzdělávacího programu. Implementace NAPIV
byla po nástupu Josefa Dobeše do funkce ministra školství paralyzována,
pracovní skupina NAPIV se nakonec v květnu 2011 rozpadla z důvodu neochoty
ministerstva přijímat konkrétní kroky k realizaci NAPIV. Odstraňování bariér
romských dětí v přístupu ke vzdělávání je zpracováno v Koncepci romské
integrace 2010 – 2013 s cílem zvýšení vzdělanostní úrovně příslušníků romských
komunit a odstranění segregace ve školství. Mezi opatření Koncepce patří
úprava činnosti pedagogicko-psychologických pracovišť s cílem optimalizace
diagnostiky jako východiska zařazování dětí do praktických škol, rozšíření
programu asistenta pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním, kladení
důrazu na vzdělávání pedagogických pracovníků a zvyšování jejich kompetencí v
práci se sociálně znevýhodněnými dětmi atd. Vzhledem ke skutečnosti, že
garantem koncepce v oblasti vzdělávání je Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy ČR, ve sledovaném období nebyla pod vedením ministra Dobeše
29
Pastorek, M. Fraška na ministerstvu, http://www.inkluze.cz/clanek-381/fraska-na-ministerstvu
accessed 20 August 2011.
30
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=701911, accessed 20 August
2011.
31
Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k
předškolnímu vzdělávání, Kancelář veřejného ochránce práv, 8 December 2010,
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Doporuceni-skolkyorig.pdf,
accessed 20 August 2011.
16
přijata a provedena účinná opatření k naplňování Koncepce. V oblasti vzdělávání
tak nedošlo k žádným viditelným pozitivním posunům, a to ani koncepčně, ani
legislativně. Za působení ministra Dobeše byl zastaven nastoupený trend k
implementaci principů inkluzivního vzdělávání. V tomto kontextu je nutno
zdůraznit, že ministr přijal v dubnu 2011 na post svého poradce (původně se měl
stát náměstkem ministra) Ladislava Bátoru, který v minulosti kandidoval do
Parlamentu za krajně pravicovou Národní stranu a spolupracoval s dalšími krajně
pravicovými skupinami, je předsedou ultra-konzervativní Iniciativy D.O.S.T. (jejíž
manifest je založen zejm. na popírání principů antidiskriminace), a to přes kritiku
a odpor občanské společnosti, nesouhlas s jeho ustavením do funkce poradce
vyjádřila např. 17.3.2011 Vědecká rada Filosofické fakulty UK. 32
V červenci 2011
byl Bátora jmenován ředitelem personálního odboru ministerstva.
Pokud jde o cizince, situace v oblasti vzdělávání se ve sledovaném období nijak
dramaticky nezměnila. Jakkoli je koncepce tzv. Inkluzivního vzdělávání
zaměřena více na Romy a zdravotně znevýhodněné děti, zahrnuje rovněž
multikulturní vzdělávání. V tomto smyslu vyvolává starosti, že kolem 50 expertů
ukončilo spolupráci s MŠMT z důvodu nejistoty o ochotě nově jmenovaného
ministra implementovat inkluzivní programy připravené jeho předchůdci.33
• VIII. Rasismus a diskriminace v přístupu ke zdravotni péči
VIII.i Projevy rasismu a diskriminace ve zdravotní péči
Jak bylo zmíněno v předchozí zprávě ENAR, někteří migranti jsou znevýhodněni
v přístupu k systému veřejného zdravotního pojištění.34
Rodinní příslušníci
občanů ČR, kteří jsou příslušníky třetích zemí, musí sami platit zdravotní péči
nebo musí mít po dobu prvních dvou let svého pobytu v ČR sjednáno komerční
pojištění, zatímco rodinní příslušníci ze zemí EU mají zajištěn přístup k
veřejnému zdravotnímu pojištění okamžitě. Dále, když je migrantům uděleno
povolení k trvalému pobytu, mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění,
pokud jsou v ČR zaměstnáni, ale jejich rodinní příslušníci si musí sjednat
komerční pojištění. Navíc, komerční pojištění je pro obě strany volným smluvním
vztahem, což v některých případech vede k tomu, že pojišťovny odmítnou s
cizincem pojistnou smlouvu uzavřít. Všichni migranti, kteří nejsou v ČR
zaměstnáni, nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, dokud nezískají
povolení k trvalému pobytu, tzn. minimálně po dobu prvních 5ti let pobytu.
Uvedený přístup se vztahuje rovněž na děti.
32
Romea, Vědecká rada FFUK: Bátoru na ministerstvu školství nechceme,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9532, accessed 20 August 2011.
33
Romea, Otevřený dopis členů týmu NAPIV premiéru Nečasovi a ministru Dobešovi,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9989, accessed 20 August 2011.
34
Muhič Dizdarevič, S., Valeš, F., ENAR Shadow Report 2009-2010,
http://cms.horus.be/files/99935/MediaArchive/publications/Czech%20Republic.pdf, accessed 22
August 2011.
17
Tento stav je dlouhodobě kritizován ze strany veřejného ochránce práv a
nevládních organizací.
Iniciativa ProAlt upozornila, že komerční zdravotní pojištění je nevýhodné pro
cizince (jelikož podmínky pojištění nepokrývají veškerou zdravotní péči),
nevýhodné pro zdravotnická zařízení (jelikož zdravotní péče poskytnutá cizincům
nemusí být ve všech případech pojišťovnami uhrazena), a nakonec nevýhodná
pro veřejné rozpočty (většině migrantů, kteří jsou nejčastěji nemocní, jako např.
děti narozené s vrozenými poruchami, musí být nakonec zdravotní péče
uhrazena státem, neboť se jedná o nezbytnou lékařskou péči). Na druhou stranu,
komerční zdravotní pojištění je velmi výhodné pro pojišťovny, neboť migranti
nemají jinou šanci, než si kupovat jejich produkty; v opačném případě by jim byla
zamítnuta žádost o povolení pobytu.35
V oblasti zdravotní péče se ČR dosud adekvátně nevypořádala se svým dluhem
vůči romským ženám - obětem nucených sterilizací, zejména nebyla dosud
přijata účinná opatření ve smyslu stanoviska veřejného ochránce práv z roku
2005, požadujícího provedení systémových opatření k zadostiučinění obětí. Na
Vládou ČR „vyjádřené politování nad zjištěnými individuálními pochybeními“36
(v
listopadu 2009) nenavázala žádná další opatření, zejména nebyl ustaven
odškodňovací mechanismus. Jednotlivé oběti jsou tak odkázány na individuální
postup, a to soudní řízení o náhradu škody na zdraví. Ve věci sterilizací rozhodl v
srpnu 2011 Nejvyšší soud ČR (a to k případu jedné z obětí, jíž v roce 2008
Vrchní soud v Olomouci zamítl nárok na náhradu škody z důvodu promlčení), že
námitku promlčení je nutno posuzovat z hlediska možného rozporu s dobrými
mravy, který v projednávaném případě shledal, na základě čehož zrušil
rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a věc vrátil k dalšímu jednání.
V říjnu 2010 kritizoval fakt, že nedošlo k odškodnění obětí, ve smyslu stanoviska
veřejného ochránce práv, Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen
(CEDAW)37
. Kritiku vládě adresoval rovněž Komisař Rady Evropy pro lidská
práva ve zprávě z návštěvy ČR v listopadu 2010, zejména zdůraznil, že oběti
nemají k dispozici účinné opravné prostředky, jak se domoci odškodnění,
35
ProAlt Press Release, Czech Group to Protest Corruption in Foreigners´ Health Insurance,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2074, accessed 22
August 2011
36
Muhič Dizdarevič, S., Valeš, F., ENAR Shadow Report 2009-2010,
http://cms.horus.be/files/99935/MediaArchive/publications/Czech%20Republic.pdf, accessed 22
August 2011.
37
CEDAW, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Discrimination
against Women, Czech Republic,
http://www.llp.cz/_files/file/k%20tiskovk%C3%A1m/CEDAW_Concluding_observations.PDF,
accessed 20 August 2011.
18
zároveň vyzval, aby byla co nejdříve, nejpozději do poloviny roku 2011 přijata
jasná právní regulace informovaného souhlasu s lékařským zákrokem.
VIII.ii Politický a právní kontext
V srpnu 2010 schválila nově jmenovaná Nečasova vláda zvláštní právní úpravu
pro poskytovatele komerčního zdravotního pojištění, ve třetím čtení návrhu
zákona Poslanecké sněmovně byla však náhle schválena naprosto jiná právní
úprava, a to bez jakéhokoli vysvětlení či odůvodnění. Právní úprava “komplexní
péče”, schválená sněmovnou, se nedotýká všech nepřípustných mezer ve
stávajícím zákoně (s výjimkou plateb za nadstandardní péči), naopak evidentně
šestinásobně navyšuje povinné platby cizinců za pojištění. Současné zdravotní
pojištění stojí přibližně 3.000,- Kč měsíčně a musí být uhrazeno na dobu dvou let
předem. Tato náhlá změna zákonné úpravy, která je extrémně nevýhodná pro
cizince a je naprosto v protikladu k tomu, co požadovaly NNO (tedy aby byli
všichni migranti zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění), vedla část
odborné veřejnosti k úvahám nad možnou korupcí a nepřípustného lobbingu ze
strany zdravotních pojišťoven, neboť ty jsou v současné době těmi jedinými, kdo
z nové právní úpravy profituje.38
Nová právní úprava, účinná od 1. 1. 2011, tak nejen že nerozšířila přístup cizinců
k veřejnému zdravotnímu pojištění, ale navíc přinutila migranty zásadně zvýšit
jejich výdaje na zdravotní pojištění, a to šestinásobně na každého jednotlivce, ale
např. 24násobně na čtyřčlennou rodinu. Navíc, pojištění musí být zaplaceno na
dva roky předem. Tento negativní trend byl kritizován Českým helsinským
výborem ve výroční zprávě o stavu lidských práv.39
Vážné obavy vyvolává zvláště praxe cizinecké policie v Plzeňském kraji, kde
policie vyžaduje po zdravotnických zařízeních, aby porušovala zákonnou
povinnost mlčenlivosti a oznamovala policii migranty, kteří nejsou pojištěni, což
může vést ke zrušení povolení k pobytu. Zejména to však vede k tomu, že se
cizinci vyhýbají zdravotní péči poskytované v zařízení, které tuto protiprávní praxi
provádějí.40
38
Ibid.
39
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011.
40
Jelínková, M., Hánová, M., Současná situace migrantů na Plzeňsku, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2269140,
accessed 22 August 2011
19
• IX. Rasismus a diskriminace v oblasti trestní justice
IX.i Projevy rasismu a diskriminace v oblasti trestní justice
IX.i.i Etnické profilování
Etnické profilování není v ČR systematicky sledováno ani není předmětem
širšího společenského diskurzu. Předpokládá se, že k jeho projevům dochází, a
to zejména vůči Romům, nejviditelněji se projevuje v oblasti vězeňství a ústavní
výchovy dětí. Odhaduje se, že přibližně 30% vězněných osob jsou Romové,
přestože počet Romů v populaci je přibližně 2%. Ve sledovaném období nebyl
proveden žádný výzkum zabývající se daným předpokladem. Nevěnování
pozornosti tomuto tématu též kritizoval Český helsinský výbor ve Zprávě o stavu
lidských práv v ČR v roce 2010, mj. konstatoval, že „Dlouhodobé podceňování
institucionální diskriminace způsobuje, že se neanalyzují její příčiny (primární a
sekundární) a nehledají se strategie, jimiž by bylo možno ji překonat.“41
IX.i.ii Rasově motivované násilí a zločiny
Základním aktérem v oblasti násilí z nenávisti byla i ve sledovaném období
neonacistická hnutí, jejichž ideologie je založena v tomto kontextu zejména na
anticiganismu a ve spojení s ním na zneužívání témat sociálního vyloučení. Ve
sledovaném období ovšem došlo k utlumení veřejných neonacistických aktivit, a
to pravděpodobně v důsledku opatření přijímaných státem k jejich potlačování.
Dne 27. května 2010 odmítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou stížnost
Dělnické strany proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR o rozpuštění této
politické strany, který byl vydán 17. 2. 2010.42
Dne 20. 10. 2010 vynesl Krajský soud v Ostravě odsuzující rozsudek ve věci tzv.
žhářského útoku ve Vítkově.43
17. 3. 2011 rozsudek potvrdil Vrchní soud v
Olomouci. Čtyři útočníci z řad aktivních příznivců neonacistického hnutí (Vaculík,
Lukeš, Cojocaru, Müller) byli uznáni vinnými, že dne 19. 4. 2009 vhodili tři
zápalné lahve do rodinného domu v obci Vítkov ve Slezsku, obývaného romskou
rodinou. Soud jednání útočníků posoudil jako pokus o vraždu motivovanou
nenávistí, všem byly uloženy výjimečné tresty, a to odnětí svobody v trvání 20-22
let, zároveň jim byla uložena povinnost nahradit poškozeným škodu v celkové
výši cca 17 milionů korun, z toho 9,5 milionu poškozené nezletilé dívce.
Závěrečné řeči a vyhlášení rozsudku přenášela Česká televize v přímém
přenosu, čímž soud zdůraznil generálně preventivní funkci trestního řízení. K
výsledku řízení se překvapivě vyjádřil prezident republiky, když prohlásil, že
41
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011, p.8.
42
Muhič Dizdarevič, S., Valeš, F., ENAR Shadow Report 2009-2010,
http://cms.horus.be/files/99935/MediaArchive/publications/Czech%20Republic.pdf, accessed 22
August 2011.
43
For the details of this attack, see ibid.
20
tresty považuje za „nečekaně vysoké“.44
Český helsinský výbor označil vyjádření
prezidenta za neodpovědné a krátkozraké.45
V návaznosti na rozsudek vyzvalo
10. 12. 2010 čtrnáct nevládních organizací Nejvyšší státní zastupitelství ČR, aby
znovuotevřelo další kauzy žhářských útoků, které byly v minulosti policií odloženy
a nevyšetřeny46
.
Začátkem roku 2011 se neonacisté vrátili do veřejného prostoru pořádáním
shromáždění zejména s anticigánským podtextem, a to pod hlavičkou Dělnické
strany sociální spravedlnosti. Zásadně negativní roli ovšem nesehráli sami
neonacisté, nýbrž zástupci veřejné správy a policie. Dne 12. 3. 2011 se konalo
shromáždění neonacistů v Novém Bydžově, které navázalo na prohlášení
starosty města Pavla Loudy z listopadu 2010 „Cikáni znásilnili, město chystá
zvláštní opatření“. Prohlášení starosty bylo založeno na principu kolektivní viny,
starosta mj. prohlásil, že „znásilnění je poslední kapkou k tomu, abychom zahájili
represivní opatření. A to přesto, že mně a mým kolegům hrozí soudní procesy,
protože to našim absurdním státem bude považováno za diskriminaci chudáků
cikánů“47
,"roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný
občan pracuje, cikáni tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně
klábosí."48
V návaznosti na výroky starosty se v polovině února konalo setkání starostů, z
něhož vzešlo prohlášení požadující změnu úpravy sociálních dávek pro Romy.
Prohlášení bylo kritizováno ze strany nevládních organizací, např. předsedkyně
Českého helsinského výboru Anna Šabatová uvedla pro Deník Referendum, že
„podobná opatření jsou naprosto mimo právní rámec a žádné z nich nemůže vést
ke zlepšení soužití mezi Romy, kteří žijí na okraji společnosti, a majoritou.
Podobné kroky by naopak vedly ke zhoršování situace.“49
44
IHNED.cz, Klaus ke kauze Vítkov: Tresty pro žháře jsou nečekaně vysoké,
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-47368100-klaus-ke-kauze-vitkov-tresty-pro-zhare-jsou-necekanevysoke,
accessed 20 August 2011.
45
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011, p. 32.
46
Romea, Neziskovky vyzývají Nejvyšší státní zatupitelství, aby nechalo došetřit odložené
žhářské útoky, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9079, accessed 20 August
2011
47
Romea, Starosta Nového Bydžova chce řešit kriminalitu na principu kolektivní viny Romů,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9013, accessed 20 August 2011
48
Romea, Právník k výrokům starosty Bydžova: Pokud někdo rozlišuje lidi na tzv. slušné občany
a cikány, pak je to podněcování k rasové nenávisti,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9316, accessed 20. August 2011.
49
Deník Referendum, Šabatová: Zastupitelé měst a obcí chtějí problémy s Romy řešit
protiústavně, http://denikreferendum.cz/clanek/9014-sabatova-zastupitele-mest-a-obci-chtejiproblemy-s-romy-resit-protiustavne,
accessed 20. August 2011
21
IX.i.iii O boji proti terorismu
Téma není v ČR relevantní.
IX.ii Politický a právní kontext
Právní úprava boje proti násilí z nenávisti je v českém právním řádu zahrnuta, a
to zejména v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Trestní právo zahrnuje
poměrně komplexní úpravu trestního postihu rasistické a xenofobní kriminality.
Plná implementace EU Frame Decision on Racism and Xenophobia se
připravovala v první polovině roku 2011 v rámci novely trestního zákoníku a
trestního řádu, k implementaci však nebyla vedena široká společenská či
politická diskuse. Dlouhodobě je kritizována skutečnost, že trestní právo
nezahrnuje kritérium sexuální orientace v nenávistných motivech.
Potlačování násilí z nenávisti je prováděno v gesci Ministerstva vnitra ČR, a to
naplňováním Strategie boje proti extremismu schválené v roce 2009. Podle
Zprávy o problematice extremismu na území ČR v roce 201050
, vydané
ministerstvem, bylo na území ČR v roce 2010 spácháno 252 trestných činů z
nenávisti. Nevládní organizace Amnesty International, In IUSTITIA a Romea
přijaly zprávu s rozpaky, zejména kritizovali, že je evidována etnická či sociální
příslušnost pachatelů, není však evidován motiv, zejména motiv anticiganismu.51
Spolupráce ministerstva s nevládními organizacemi v rámci poradní skupiny tzv.
Task Force C byla od počátku roku 2011 utlumována, stav vyvrcholil v červenci
2011 ukončením spolupráce ze strany organizace Romea, a to z důvodu jí
adresované kritiky za zveřejňování kritiky ministerstva na informačním portálu
www.romea.cz.52
Ani ve sledovaném období nebyl zahájen systematický sběr dat, týkajících se
násilí z nenávisti. Předmětem společenského diskurzu se rovněž nestalo téma
etnického profilování či institucionální diskriminace.
Přes rozsudek ve věci žhářského útoku ve Vítkově nelze považovat reakci
státních orgánů na násilí z nenávisti za obecně vzato ideální, i ve sledovaném
období tak zejména zůstal neobjasněn pokus o pogrom na Janovském sídlišti 17.
11. 2008. V lednu 2011 Okresní soud v Mostě zprostil obžaloby z důvodu
nedostatku důkazů jednoho z pachatelů útoku na Ondřeje Cakla, aktivistu
50
http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx
, accssed 20 August 2011.
51
AI, In IUSTITIA, Romea, Tisková zpráva: Vychází zpráva o extremismu, NNO ji přijímají s
rozpaky, http://www.in-ius.cz/aktuality/vychazi-zprava-o-extremismu-nno-ji-prijimaji-srozpaky.html,
accessed 20 August 2011.
52
Balážová, J, Kostlán, F, Ryšavý, Z, Sdružení ROMEA přerušilo spolupráci s ministerstvem
vnitra. Nelíbí se mu změna přístupu k boji proti extremismu.
http://www.romea.cz/sdruzeniromea/index.php?option=com_content&view=article&id=106%3Asd
rueni-romea-peruilo-spolupraci-s-ministerstvem-vnitra-nelibi-se-mu-zmna-jeho-pistupu-v-bojiproti-extremismu&catid=34%3Atiskove-zpravy&Itemid=53&lang=cs,
accessed 20 August 2011.
22
Tolerance a občanská společnost, o.s. napadeného při násilnostech, neboť
policie nebyla s to zajistit důkazy. Český helsinský výbor to označil za „naprosté
selhání orgánů činných v trestním řízení, a to Policie ČR i státního zastupitelství
při vyšetřování násilností, spáchaných příznivci neonacistických hnutí při
incidentech z října a listopadu 2008 v Litvínově Janově.“53
Při shromáždění neonacistů v Novém Bydžově dne 12. 3. 2011 policie tvrdě
zakročila proti poklidné blokádě neonacistického pochodu, pořádané v rámci
výzvy nevládních organizací „Nový Bydžov není sám“ s podporou Strany
zelených či bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába.54
Přes kritiku
postupu policie, nebyla shledána žádná pochybení55
. Praxi z Nového Bydžova
naopak policie zopakovala počátkem dubna 2011 v Krupce na Teplicku, kde
navíc bezprecedentně zasáhla proti účastníkům bohoslužby, resp.
náboženského shromáždění, fyzicky atakovala též faráře.56
53
Český helsinský výbor, Stanovisko ČHV k rozsudku Mosteckého soudu k násilnostem v Janově,
http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011010601, accessed 20. August 2011.
54
Romea, Nový Bydžov: lidská práva pod kopyty koní,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9501, accessed 20 August 2011.
55
Např. stanovisko Českého helsinského výboru, CHC, Stanovisko – Nový Bydžov,
http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011031701 (accessed 20.8.2011)
56
Křesťan Dnes, ROMEA: Policie v Krupce rozehnala bohoslužbu stovek Romů,
http://cs.christiantoday.com/article/romea-policie-v-krupce-rozehnala-bohosluzbu-stovekromu/18127.htm,
accessed 20 August 2011.
23
• X. Rasismus a diskriminace v oblasti přístupu ke zboží a službám
Údaje o diskriminaci v přístupu ke zboží a službám prakticky neexistují, jakkoli se
tato diskriminace vyskytuje, zejména vůči Romům v přístupu do barů, klubů,
restaurací apod. Jako příklad lze uvést prakticky jedinou dokumentovanou
kauzu, která ostatně rovněž ukazuje, jak zdlouhavé a složité je prokázání
diskriminace v této oblasti.
V dubnu 2010 byl ukončen dlouholetý spor mezi majitelem baru a třemi Romy,
které barman odmítl před devíti lety obsloužit s odůvodněním, že nemají klubové
karty, na základě testingu však bylo ověřeno, že žádný z hostů nepotřebuje ke
vstupu klubovou kartu. Romové podali na barmana žalobu, protože jeho jednání
shledávali jako diskriminační, soud po několikaletém řízení rozhodl, že majitel
baru musí každému z Romů zaplatit zadostiučinění ve výši 20.000,- Kč a
zároveň část nákladů soudního řízení. V roce 2005 vyhověl Krajský soud v
Ostravě žalobě a určil, že majitel baru musí zaplatit kompenzaci ve výši 50.000,Kč
každému z poškozených. Na základě odvolání majitele baru však Vrchní
soud v Olomouci snížil výši kompenzace na 5.000,- Kč. K dovolání poškozených
vrátil Nejvyšší soud ČR věc k novému projednání, na jehož základě byl Krajským
soudem v Ostravě vydán po devíti letech citovaný nový rozsudek.57
• XI. Rasismus a diskriminace v médiích
XI.i Projevy rasismu a diskriminace v médiích včetně internetu
Česká media prošla signifikantním vývojem v oblasti reportování o diskriminaci a
rasismu. Např. zatímco v devadesátých letech byly zprávy téměř výlučně o
“skinheadech”, v současné době je obecně užíván termín “neonacisté”, rovněž
problematika diskriminace je podávána v odlišném světle. Přesto zůstávají
zachovány některé problémy: nedostatek investigativních reportáží,
stereotypizace menšin, nedostatek možností pro zástupce minorit vyjádřit svůj
pohled na věc.
Media informují pouze náhodně a výjimečně o konkrétních aktivitách a
projektech, jazykových kurzech, kulturních událostech nebo multikulturních
festivalech. Informace o integraci se v mediích prakticky neobjevují, téma
integrace naopak zůstává nezajímavou jak v politickém, tak v mediálním
diskursu.58
57
The Prague Daily Monitor, Bar Owner Compensates Three Roma for Refusing to Serve Them,
http://www.icare.to/news.php?en/2010-04#BAR OWNER COMPENSATES THREE ROMA FOR
REFUSING TO SERVE THEM (Czech Rep.), accessed 22 August 2011.
58
Babická, K., Study on the National Policy Frame for the Integration of Newcomers,
http://www.migrationonline.cz/e-library/?x=2292005, accessed 22 August 2011.
24
Český internetový deník Denik.cz a jeho havířovská mutace Havirov.denik.cz
překročil hranice svým článkem o problémech dětí hospitalizovaných v Havířově
se žloutenkou. Článek byl nazván “Havířovská infekce je zase plná malých
cikáňat se žloutenkou”. Stejný titulek článku byl publikován na celostátním
serveru Denik.cz, jakkoli po cca dvou hodinách byl změněn na “Havířovská
infekce je zase plná romských dětí se žloutenkou“.59
V březnu 2011 byla spuštěna webová stránka pod značkou mezinárodní
neonacistické organizace Blood and Honour (BH) a militantní teroristické skupiny
Combat 18. Poslední česká mutace webových stránek BH, nazývající se Blood
and Honour Division Bohemia, byla prokazatelně zablokována FBI před třemi
roky.60
V říjnu 2010 vynesl Okresní soud v Písku rozsudek nad Jiřím Gaudinem,
autorem studie “Konečné řešení otázky cikánské” a odsoudil ho k podmíněnému
trestu odnětí svobody. Gaudin byl v minulosti členem nacionalistické Národní
strany, vydání jeho “studie” bylo v dubnu 2009 oslavováno u památníku
romského holokaustu v Letech u Písku61
.
Jakkoli nízký je počet muslimů v ČR, bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš
Zeman vyjádřil svůj pohled na Islám svým prohlášením, podle něhož ”nepřítelem
(Západu) je anti-civilizace rozšířená od severní Afriky po Indonésii. Tvoří ji dva
biliony lidí a je financovaná částečně z obchodu s ropou, částečně z obchodu s
drogami”. Z toho důvodu proti němu byla podána obžaloba u Okresního soudu
pro Prahu 1.62
V březnu 2011 byl odsouzen pachatel rasistických verbálních útoků na
administrátora diskusí zpravodajského serveru iDNES.cz. Útočník vyhrožoval
administrátorovi po dobu několika měsíců na přelomu let 2009 a 2010, posílal
rasistické a vulgární zprávy, napadající ho z důvodu příslušnosti k romskému
etniku a vyhrožující mu zabitím, a to z důvodu blokování jeho vulgárních
59
Ryšavý, Z., Commentary: Neo-Nazi vulgarities increase in mainstream Czech media,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_1931, accessed 22 August 2011.
60
Czech Press Agency, Neo-Nazi organization Blood and Honour launches new website in the
Czech Republic, http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2304, accessed
22 August 2011
61
Romea, Suspended Sentence of ”The Final Solution of the Gypsy Question”,
http://www.icare.to/news.php?en/2010-10#SUSPENDED SENTENCE FOR CZECH AUTHOR
OF "THE FINAL SOLUTION TO THE GYPSY QUESTION" (Czech Rep.), accessed 22 August
2011.
62
Lidové noviny, Islám je anticivilizace, míní Zeman, http://www.lidovky.cz/islam-je-nepratelska-
anticivilizace-kvuli-vztahu-k-zenam-mini-zeman-1gf/ln_domov.asp?c=A110707_153002_ln_domov_ogo,
accessed 22 August 2011.
25
přispěvků pod články ve sportovní rubrice. Soud v jeho jednání shledal trestný
čin násilí proti skupině obyvatel a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody.
Případ byl též zmíněn ve zprávě U.S. Department o stavu lidských práv ve světě
v roce 2010.
XII. Politický a legislativní vývoj v oblasti anti-diskriminace
Otázky související s diskriminací jsou většinou společnosti subjektivně vnímány
jako stresující. Podle sociologické agentury STEM63
vnímají dvě třetiny české
populace diskriminaci jako velký problém, přičemž v předcházejícím roce ji tak
vnímala jedna polovina populace. Stejně tak se zvýšil počet lidí, kteří si myslí, že
je diskriminace na vzestupu. Podle výzkumu lidé vnímají jako nejnebezpečnější
diskriminaci z důvodu věku (47%), zdravotního stavu nebo postižení (20%), rasy
nebo národnosti (14%) a pohlaví (9%).
Rovněž novela volebního zákona vylučuje cizince s uděleným trvalým pobytem z
práva volit na lokální úrovni.64
Český helsinský výbor odeslal veřejnému ochránci práv otevřený dopis, reagující
na vyjádření veřejného ochránce práv Dr. Varvařovského (který je zároveň
hlavou centra pro rovné zacházení ve smyslu antidiskriminačního zákona), ve
kterých ombudsman zpochybňoval antidiskriminační legislativu.65
Politiky v oblasti rasismu a diskriminace byly ve sledovaném období nepříznivě
ovlivněny kontroverzním přístupem vlády k ochraně lidských práv a diskriminaci.
Po nástupu Nečasovy vlády byla po dobu několika měsíců fakticky paralyzována
činnost sekce pro lidská práva při úřadu vlády. 15. 9. 2010 byl z funkce
zmocněnce pro lidská práva odvolán Michael Kocáb, přes kritiku ze strany
nevládních organizací byla nová zmocněnkyně pro lidská práva jmenována až v
únoru 2011. V srpnu 2010 jmenoval premiér svým poradcem pro lidská práva a
mezinárodní vztahy Romana Jocha, známého svými ultrakonzervativními
63
The results were published by the Czech Press Agency on 29 April 2010.
64
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011.
65
Czech Helsinki Committee, Ombudsman's Statements Risk Reducing Public Confidence,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2164, accessed 22 August
2011.The Ombudsman´s response can be found here (in Czech only):
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011030101, accessed 22 August 2011.
26
postoji.66
V lednu 2011 vládu vyzvalo šest členů vládních poradních orgánů k
neprodlenému obsazení postu zmocněnce.67
Antidiskriminační legislativa neprošla ve sledovaném období žádným progresem.
Od 1. 1. 2010 vykonává působnost centra pro rovné zacházení veřejný ochránce
práv, v roce 2010 se ochránce zabýval 176 stížnostmi v oblasti diskriminace, ve
29 případech konstatoval, že k diskriminaci došlo, poskytl právní analýzu a
metodické doporučení vhodného právního postupu.68
Ochránce zároveň vydal
několik obecných doporučení a stanovisek, týkajících se diskriminační praxe.
Antidiskriminační zákon nebyl ve sledovaném období změněn, zejména v tom
smyslu, že by došlo k posílení pravomocí ochránce, a to zejména v oblasti
vydávání doporučení k nápravě v individuálních případech.
Ochrana před diskriminací a násilím z nenávisti je fakticky značně limitovaná,
jakkoli jsou dána právní východiska (definice diskriminace a trestně právní
ochrany před rasismem a xenofobií), domáhat se ochrany je účinně možné
pouze finančně nákladným soudním řízením, navíc s nejistým výsledkem (s
ohledem na nedostatek sjednocující judikatury) a nejistou dobou řízení do vydání
konečného rozhodnutí. Vzhledem k nedostatečně účinné kompetenci veřejného
ochránce práv v individuálních kauzách je zásadní překážkou vymahatelnosti
neexistence jednotné úpravy tzv. bezplatné právní pomoci (tj. bezplatného
zastoupení advokátem). Přestože byla ČR kritizována z důvodu neexistence
jednotné a jasné právní úpravy, např. ve zprávě ECRI z roku 2009, návrh
věcného záměru zákona byl připraven teprve v únoru 2011, v době zpracování
této zprávy nebyl dosud vypracován návrh zákona.
66
Deník Referendum, Premiérovým poradcem v oblasti lidských práv bude Roman Joch,
http://www.denikreferendum.cz/clanek/5210-premierovym-poradcem-v-oblasti-lidskych-pravbude-roman-joch,
accessed 25 August 2011.
67
Deník Referendum, Lidskoprávní sdružení kritizují vládu, aktivista Holomek Jocha,
http://www.denikreferendum.cz/clanek/5722-lidskopravni-sdruzeni-kritizuji-vladu-aktivistaholomek-jocha,
accessed 25 August 2011.
68
Rok 2010 z pohledu ochránce – víc šetření, víc vlastních iniciativ,
http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2011/rok-2010-z-pohledu-ochrance-vicsetreni-vic-vlastnich-iniciativ/,
accessed 25 August 2011.
27
XIII. Migrace a integrace
V kontrastu s doporučeními, obsaženými v předchozí zprávě ENARu se pravidla
upravující podmínky pobytu migrantů na území ČR změnily takovým způsobem,
že má i odborná veřejnost potíže se s nimi ztotožnit. Situace se stala ještě méně
transparentní, než byla v minulosti. Nejdůležitější změny se nacházejí v novele
zákona o pobytu cizinců, účinné od ledna 2011 a naprosto ignorují doporučení a
apely nevládních organizací. Novela zásadní způsobem oslabila už tak slabé
postavení migrantů, způsobem výše popsaným zejména v kapitole týkající se
zdravotnictví a zaměstnávání, jakkoli přinesla i určité pozitivní změny.
Pravomoc v oblasti povolování pobytu, počítaje v to trvalý pobyt, byla přenesena
z cizinecké policie na Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
(OAMP). OAMP v současné době vykonává koncentrovanou působnost ve všech
věcech týkajících se cizinců, a to jak agendu integrace, tak agendu povolování
pobytu, jeho pobočky jsou navíc méně geograficky dostupné, než byly služebny
cizinecké policie.69
Na druhé straně novela přinesla právo na přezkum rozhodnutí o vyhoštění nebo
povinnost písemného odůvodnění v rozhodnutí o dlouhodobém pobytu, což lze
shledávat jako pozitivní změnu. Pozitivní změnou je rovněž nově zakotvená
povinnost českých ambasád vydat žadatelům protokol o podání žádosti o
dlouhodobé vízum (dosud neexistoval žádný záznam o podání žádosti).
Vycházeje z dopisu adresovaného Senátu ČR, většina nevládních organizací
zabývajících se právy cizinců shledává největší lidskoprávní problém v
prodloužení maximální doby detence u cizinců, jejichž svoboda je omezena
správním rozhodnutím, ze 6 na 18 měsíců. Přestože se nedopustili žádného
trestného činu, cizinci mohou být drženi v detenčních zařízeních po tak dlouhou
dobu bez jakéhokoliv důvodu.70
Další problém, vyplývající z novely zákona, je povinnost cizinců, nově příchozích
na území ČR, osobně se dostavit na úřad, aniž by mohli žádost poslat poštou
nebo aniž by se mohli nechat zastoupit jinou osobou na základě plné moci. Z
pohledu NNO je tato povinnost vnímána jako obtěžování a porušení základních
práv. Argumentem pro zavedení tohoto opatření bylo podle ministerstva omezení
zmocněnců, kteří cizince často zneužívají. Na druhou stranu, jak zdůrazňují
NNO, problém zmocněnců není v otázce žádostí o víza a získávání víz, nýbrž v
okamžiku, kdy zmocněnci ruší víza, neboť tehdy se cizinec stává “ilegálem”, aniž
by se o tom dozvěděl. Paradoxně v těchto případech ministerstvo nevyžaduje
osobní přítomnost, ačkoli právě v těchto případech by mohla mít smysl.71
69
Pořízek, P., Novinky ve vízovém procesu po 1. lednu 2011, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2282782,
accessed 22 August 2011.
70
Dopis Senátu Parlamentu České Republiky k novele zákona o pobytu cizinců,
http://www.zapravamigrantu.cz/index.php/tiskove-zpravy/76-dopis-senatorum,
accessed 22 August 2011
71
Ibid.
28
Jakkoli nová právní úprava nadále umožňuje detenci nezletilých, pozitivní změna
právní úpravy spočívá v nově uzákoněné povinnosti policie ustanovit opatrovníka
nezletilým bez doprovodu okamžitě po jejich zadržení. Obdobně je nově
zkrácena maximální doba detence nezletilých na 90 dní (dosud činila v některých
případech až 180 dnů).72
• XIV. Národní doporučení
Zaměstnávání
• Je nezbytné, aby stát alespoň na několika kauzách ukázal zahájením
řízení, že hodlá postihovat pracovní agentury zneužívající cizince. Je
nezbytné, aby se kontrolní mechanismy zaměřovaly na zaměstnavatele,
nikoli na migranty. Je nutné odstranit koncept cirkulární migrace, neboť je
ze své podstaty anti-integrační.
Bydlení
• Bez odkladu by měl být připraven zákon o sociálním bydlení, umožňující
sociálně slabým osobám přístup k finančně dostupnému bydlení, a to
ideálně ve formě prostupného bydlení, tzn. odstupňovaného od
tréninkového bydlení spojeného se sociální pomocí po standardní nájemní
bydlení.
• Do doby přijetí zákona by měly být podporovány projekty sociálního
bydlení na lokální úrovni, do nichž by měly být důsledně zapojovány obce,
ať už vedením k vytváření vlastních programů sociálního bydlení, tak
podporou jejich spolupráce s nevládními organizacemi. Příklady dobré
praxe v ad hoc projektech sociálního bydlení by měly být rozšířeny do
obecné, celorepublikové praxe.
Vzdělávání
• Naprosto nezbytné je bez prodlení přijmout opatření k odstranění
segregace romských dětí ve vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy by především mělo obnovit činnost odborné platformy k
provedení opatření NAPIV.
Zdravotní péče
• Vláda by měla přehodnotit své záměry o odškodnění obětí nucených
sterilizací a přijmout jasnou právní úpravu, podle níž by bylo všem obětem
poskytnuto finanční odškodnění bez nutnosti domáhat se ho soudní
cestou.
• Všechny děti by měly být okamžitě zahrnuty do systému veřejného
zdravotního pojištění.
72
Jeřábková, Z., The Detention of Minors in the Czech Republic, http://www.migrationonline.cz/elibrary/?x=2275321,
accessed 22 August 2011.
29
Trestní justice
● Měla by být novelizována právní úprava trestných činů z nenávisti a mezi
nenávistné motivy zahrnuto kritérium sexuální orientace.
● Ministerstvo vnitra ČR by mělo obnovit spolupráci s nevládními
organizacemi v oblasti boje s extremismem.
● Zároveň by měl být zásadně přehodnocen postup policie ČR vůči
protidemonstracím a řádně prošetřeny zásahy policie vůči antifašistům z
počátku roku 2011 při shromážděních v Novém Bydžově a Krupce
Přístup ke zboží a službám
• Mělo by být realizováno vice programů ke zvyšování finanční
gramotnosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit.
Media
• Media by se měla více zaměřovat na individuální stránku příběhů
týkajících se minorit a umožňovat zástupcům menšin vyjadřovat se k
tématům.
Obecně
• Anti-diskriminace
Za účelem vymahatelnosti ochrany před diskriminací by měl být novelizován
antidiskriminační zákon a zákon o veřejném ochránci práv a upravit specifické
prostředky ochrany před diskriminací, zejména hromadnou žalobu a možnost
veřejného ochránce práv vydávat doporučení v individuálních kauzách. Zároveň
by měl být bezodkladně připraven a schálen zákon o bezplatné právní pomoci.
• Migrace a integrace
Omezit maximální dobu detence migrantů. Zakázat detenci nezletilých za všech
okolností. Navršovat práva cizinců v návaznosti na dobu jejich pobytu na území.
Umožnit politickou participaci cizinců s trvalým pobytem.
30
• XV. Závěr
Institucionální rámec agendy lidských práv byl signifikantně oslaben. Zmocněnec
pro lidská práva byl vládou odvolán a trvalo téměř půl roku, než byla na tuto
pozici jmenována zmocněnkyně, jíž před jejím ustanovením prakticky nikdo z
expertů neznal a která během sledovaného období neučinila ze své funkce v
oblasti rasismu nic podstatného. Nadto, v době, kdy byla pozice zmocněnce
uvolněna, premiér si vybral za svého poradce pro oblast lidských práv člověka,
který veřejně proklamuje, že nevěří v koncept lidských práv a diskriminace. Ve
stejné době se ani jednou nesešla Rada vlády pro lidská práva, přestože se v
minulosti setkávala pravidelně. V tomto období se též zastavila implementace
anti-diskriminačních opatření, připravených v předcházející době.
Novela zákona o pobytu cizinců vstoupila v účinnost 1. 1. 2011, jakkoli byla
kritizována ze strany občanské společnosti. Novela opět nově upravila podmínky
pobytu cizinců a dále zhoršila jejich postavení, aniž by vyřešila největší problém
z doby před jejím schválením. To zejména znamená: horší podmínky zdravotní
péče, delší detence, kratší platnost povolení k pobytu a koncentrace veškeré
pravomoci v rukou Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky.
Problematika sociálního vyloučení, jako jedna z nejvíce zatěžujících otázek,
nebyla ve sledovaném období efektivně vyřešena. Naopak, vznikly nové sociálně
vyloučené lokality a problémy jejich obyvatel se dále zhoršily. Současně, v době
následující po období sledovaném touto zprávou, se absence účinné politiky
sociální inkluze stala záminkou pro posilování pravicově-extremistických postojů,
počítaje v to násilné činy.
Reakce občanské společnosti zahrnovala vznik neformálních hnutí jako např.
levicové Iniciativy ProAlt, ale také soustavnou snahu varovat před zhoršující se
situací v oblasti rasismu. Je nutno zdůraznit, že většina NNO je financována ze
zdrojů státu nebo ESF skrze české instituce, což limituje jejich možnosti kritizovat
vládní politiky. V případě novely zákona o pobytu cizinců byly připomínky NNO v
podstatě úplně ignorovány. Ze stejných důvodů, tedy pro nedostatek spolupráce
vlády s občanskou společností, ukončilo 50 expertů spolupráci s ministrem
školství z důvodu jeho neochoty zabývat se implementací principů inkluzivního
vzdělávání, schválených předchozí vládou.
Obecně vzato, možnosti jednotlivců bránit se před projevy rasismu a
diskriminace jsou v ČR velmi nízké. Zákonná východiska a principy jsou již sice
nastaveny, nejsou však implementovány v praxi.
31
• Literatura
IHNED.cz, Klaus ke kauze Vítkov: Tresty pro žháře jsou nečekaně vysoké
AI, In IUSTITIA, Romea, Tisková zpráva: Vychází zpráva o extremismu, NNO ji přijímají s
rozpaky, http://www.in-ius.cz/aktuality/vychazi-zprava-o-extremismu-nno-ji-prijimaji-srozpaky.html,
accessed 20 August 2011.
Babická, K., Study on the National Policy Frame for the Integration of Newcomers,
http://www.migrationonline.cz/e-library/?x=2292005, accessed 22 August 2011
Balážová, J, Kostlán, F, Ryšavý, Z, Sdružení ROMEA přerušilo spolupráci s ministerstvem vnitra.
Nelíbí se mu změna přístupu k boji proti extremismu.
http://www.romea.cz/sdruzeniromea/index.php?option=com_content&view=article&id=106%3Asd
rueni-romea-peruilo-spolupraci-s-ministerstvem-vnitra-nelibi-se-mu-zmna-jeho-pistupu-v-bojiproti-extremismu&catid=34%3Atiskove-zpravy&Itemid=53&lang=cs,
accessed 20 August 2011.
BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. Česká republika jako přistěhovalecký stát. (2006) Online:
http://www.iir.cz/upload/PolicyPapers/2006/pbarsabarsova2006CRjakoPristehovaleckaZeme.pdf
(accessed 10 November 2010), p.6.
CEDAW, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Discrimination against
Women, Czech Republic,
http://www.llp.cz/_files/file/k%20tiskovk%C3%A1m/CEDAW_Concluding_observations.PDF,
accessed 20 August 2011
Czech Helsinki Committee, Ombudsman's Statements Risk Reducing Public Confidence,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2164, accessed 22 August 2011.
Czech News Agency, Czech Soc Dems in Most to change billboard slogan from 15 words to
four, http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_1924, accessed 22 August
2011
Czech Press Agency, Neo-Nazi organization Blood and Honour launches new website in the
Czech Republic, http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2304, accessed
22 August 2011
Czech Republic: Improving Employment Chances of Roma, Report No. 46120 CZ, Human
Development Sector Unit, World Bank 2008,
http://siteresources.worldbank.org/ECAEXT/Resources/258598-
1224622402506/CZ_Roma_Employment_Full_Report.pdf, accessed 14 August 2011
Česká školní inspekce, Tématická zpráva – Souhrnné poznatky z tématické kontrolní činnosti v
bývalých zvláštních školách, Praha, březen 2010, viz např. http://spolecnedoskoly.cz/wpcontent/uploads/tematicka-zprava-csi.pdf,
accessed 14. August 2011
Český helsinský výbor, CHC, Stanovisko – Nový Bydžov,
http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011031701, accessed 20 August 2011
32
Český helsinský výbor, Stanovisko ČHV k rozsudku Mosteckého soudu k násilnostem v Janově,
http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011010601, accessed 20. August 2011.
Český helsinský výbor, Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2010,
http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011062002, accessed 22 August 2011, p.10.
Deník Referendum, Lidskoprávní sdružení kritizují vládu, aktivista Holomek Jocha,
http://www.denikreferendum.cz/clanek/5722-lidskopravni-sdruzeni-kritizuji-vladu-aktivistaholomek-jocha,
accessed 25 August 2011
Deník Referendum, Premiérovým poradcem v oblasti lidských práv bude Roman Joch,
http://www.denikreferendum.cz/clanek/5210-premierovym-poradcem-v-oblasti-lidskych-pravbude-roman-joch,
accessed 25 August 2011
Deník Referendum, Šabatová: Zastupitelé měst a obcí chtějí problémy s Romy řešit protiústavně,
http://denikreferendum.cz/clanek/9014-sabatova-zastupitele-mest-a-obci-chteji-problemy-s-romyresit-protiustavne,
accessed 20. August 2011
Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k
předškolnímu vzdělávání, Kancelář veřejného ochránce práv, 8 December 2010,
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Doporuceni-skolkyorig.pdf,
accessed 20 August 2011.
ECRI Report on Czech Republic (fourth monitoring cycle), 2009
GÜNTER, V. Cizinci v ČR – přehledová studie. (2007) Online:
http://caat.cz/attachments/150_150_Vladislav_Gunter_Cizinci_v_CR.pdf (accessed 5 December
2010), p.10.
HORÁKOVÁ, M. Vývoj pracovních migrací v České Republice v období hospodářské recese.
(Praha. VÚPSV, 2010)
HORÁKOVÁ, M., BAREŠ, P. Intercultural Opening of the Labor Market and Employment
Institutions in the Czech Republic. In Moving Societies towards Integration. (2010)
Iniciativa za práva pracovních migrantů, Dopis Senátu Parlamentu České Republiky k novele
zákona o pobytu cizinců, http://www.zapravamigrantu.cz/index.php/tiskove-zpravy/76-dopissenatorum,
accessed 22 August 2011
Jelínková, M., Hánová, M., Současná situace migrantů na Plzeňsku, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2269140,
accessed 22 August 2011
Jelínková, M., Hánová, M., Současná situace migrantů na Plzeňsku, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2269140,
accessed 22 August 2011
Jeřábková, Z., The Detention of Minors in the Czech Republic, http://www.migrationonline.cz/elibrary/?x=2275321,
accessed 22 August 2011
Kancelář veřejného ochránce práv, Rok 2010 z pohledu ochránce – víc šetření, víc vlastních
iniciativ, http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2011/rok-2010-z-pohleduochrance-vic-setreni-vic-vlastnich-iniciativ/,
accessed 25 August 2011
Koncepce romské integrace (2010-2013), http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-
komunity/dokumenty/Koncepce-romske-integrace-2010---2013.pdf
Kostlán, F, Czech Facebook and the Vítkov arson sentence,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_1980, accessed 22 August 2011
33
Křesťan Dnes, ROMEA: Policie v Krupce rozehnala bohoslužbu stovek
Romů,http://cs.christiantoday.com/article/romea-policie-v-krupce-rozehnala-bohosluzbu-stovekromu/18127.htm,
accessed 20 August 2011
Lidové noviny, Islám je anticivilizace, míní Zeman, http://www.lidovky.cz/islam-je-nepratelska-
anticivilizace-kvuli-vztahu-k-zenam-mini-zeman-1gf/ln_domov.asp?c=A110707_153002_ln_domov_ogo,
accessed 22 August 2011
Ministerstvo vnitra ČR, Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2010,
http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx
, accssed 20 August 2011
Muhič Dizdarevič, S., Valeš, F., ENAR Shadow Report 2009-2010,
http://cms.horus.be/files/99935/MediaArchive/publications/Czech%20Republic.pdf, accessed 22
August 2011.
Pastorek, M. Fraška na ministerstvu, http://www.inkluze.cz/clanek-381/fraska-na-ministerstvu
accessed 20 August 2011.
Pořízek, P., Novinky ve vízovém procesu po 1. lednu 2011, http://migraceonline.cz/eknihovna/?x=2282782,
accessed 22 August 2011
ProAlt Press Release, Czech Group to Protest Corruption in Foreigners´ Health Insurance,
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2074, accessed 22 August 2011
Romea, Dozens protest human trafficking in Czech forestry industry
http://www.romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_2297, accessed 22 August 2011
Romea, Neziskovky vyzývají Nejvyšší státní zatupitelství, aby nechalo došetřit odložené žhářské
útoky, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9079, accessed 20 August 2011
Romea, Nový Bydžov: lidská práva pod kopyty koní,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9501, accessed 20 August 2011
Romea, Otevřený dopis členů týmu NAPIV premiéru Nečasovi a ministru Dobešovi,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9989, accessed 20 August 2011.
Romea, Právník k výrokům starosty Bydžova: Pokud někdo rozlišuje lidi na tzv. slušné občany a
cikány, pak je to podněcování k rasové nenávisti,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9316, accessed 20. August 2011
Romea, Programové prohlášení vlády dalo zelenou Agentuře pro sociální začleňování,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_8434, accessed 20 August 2011
Romea, Starosta Nového Bydžova chce řešit kriminalitu na principu kolektivní viny Romů,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9013, accessed 20 August 2011
Romea, Suspended Sentence of ”The Final Solution of the Gypsy Question”,
Romea, Šimáček: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou by po prázdninách měla
projednat váda, se nezaměřuje pouze na Romy,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_10267, accessed 20 August 2011
Romea, Šimáček: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou by po prázdninách měla
projednat váda, se nezaměřuje pouze na Romy,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_10267, accessed 20 August 2011.
34
Romea, Vědecká rada FFUK: Bátoru na ministerstvu školství nechceme,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9532, accessed 20 August 2011.
Romea.cz, Romské hlídky mají úspěch, rozšiřují působnost,
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_7927, accessed 20 August 2011
Sociální revue, Vláda schválila Koncepci romské integrace na období 2010 – 2013 (Sociální
politika, 2009), http://socialnirevue.cz/item/vlada-schvalila-koncepci-romske-integrace-na-obdobi-
2010-2013, accessed 20 August 2011
Stanovisko veřejného ochránce práv k podezření na diskriminaci romských dětí a žáků – z
tématické kontrolní činnosti České školní inspekce na základních školách praktických, 20.4.2010,
http://spolecnedoskoly.cz/wp-content/uploads/stanovisko-verejneho-ochrance-prav-kdiskriminaci-romskych-zaku.pdf,
accessed 14 August 2011.
STEM, Zpráva z výzkumu „Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově
extremistickým, rasistickým a xenofobním myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci
menšin a cizinců.“, Ministerstvo vnitra ČR, listopad 2010,
http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
The Government of Czech Republic, The Report on Human Rights in Czech Republic 2010,
http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-lidska-prava-cr/Zprava-LP-2010_cz.pdf,
accessed 29 August 2011
The Prague Daily Monitor, Bar Owner Compensates Three Roma for Refusing to Serve Them,
http://www.icare.to/news.php?en/2010-04#BAR OWNER COMPENSATES THREE ROMA FOR
REFUSING TO SERVE THEM (Czech Rep.), accessed 22 August 2011
Veřejný ochránce práv, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv 2010, str. 161,
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Souhrnna_zp
rava_VOP_2010.pdf, accessed 18 August 2011
ZPRÁVA Thomase Hammarberga, komisaře Rady Evropy pro lidská práva, z návštěvy České
republiky uskutečněné ve dnech 17.-19. listopadu 2010,
http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/aktuality/komisar-rady-evropy-pro-lidska-prava-navstivil-cr-82461/
, accessed 29 August 2011