Psychologie výchovy a
vzdělávání
Výchova, výchovný styl
Výchova

Záměrné, cílevědomé, směřující k určitému
výchovnému cíli (= rozvinout ve
vychovávaném určité vlastnosti, názory,
postoje i hodnotové orientace)

Využívá výchovných prostředků a metod
založených na zkušenosti, tradici i
vědeckých poznatcích

Vztah výchova ­ působení prostředí je
nejednoznačný v obou směrech
Současné názory

Obousměrný proces (vztah vychovavájící ­
vychovávaný; problematika očekávání); př.
Téma retroaktivní výchova (= působení dětí
na rodiče)

Aktuáůní otázky ­ relativizace autorit,
problémové chování atd.
Řešené otázky - např.

Jaké jsou účinky dílčích prostředků a metod?

Jaké jsou účinky odměn a trestů?

Jak ovl. vztahy účinek odměn a trestů?

Za jakých podmínek funguje persuaze?

Jak funguje účinek sociálních modelů?

Jaký účinek mají různé druhy činností?

Lze formulovat obecnější modely výchovy?

Jak pozitivně ovlivňovat osobnost?

atd.
Hlavní témata

Vztah mezi vychovávajícím a vychovávaným
­ Pedagogický takt, UPV

Kladení požadavků a kontrola jejich plnění
­ Přiměřenost, pravidelnost

Odměny, tresty, povzbuzení (trest omezuje)

Slovní působení

Osobní příklad, sociální vzor

Sociální skupiny (sourozenci, vrstevníci...)

Výchova a činnost (hra, výuka, práce,
volnočasové aktivity)

Sebevýchova
Podmínky ovlivňující styl
výchovy

Vlastnosti a zkušenosti vychovatelů

Vzájemné vztahy a interakce mezi
vychovávajícím a vychovávaným

Vlastnosti a zkušenosti vychovávaných

Události a změny v nejbližším okolí dítěte

Sociokulturní podmínky
Styl výchovy

Známý též jako způsob výchovy ­
zdůraznění významných částí procesu:
­ Emoční vztahy
­ Způsob komunikace
­ Velikost požadavků, způsob jejich kladení a
kontroly
­ Je určující pro preferenci výchovných prostředků
a projevuje se i v reakcích dítěte na ně

K. Lewin, E.S. Schaeter, H.J. Eysenck (...)

J. Čáp
Tradiční dělení (Lewin)

Autokratické (autoritativní, dominantníú
vedení
­ Silné řízení, tresty, ignorování potřeb
vychovávaných, determinace zkušeností úsudky
a rozhodnutími vych., málo prostoru pro
samostatnost a iniciativu

Slabé vedení (liberální vedení, výchova)
­ Minimální řízení, absence vedení, kontroly

Sociálně integrační (integrativní,
demokratické)

Velká redukce; pozor na vymezení!!!
Model dvou dimenzí (Eysenck)

Dimenze emočního vztahu k dítěti (láska, kladný postoj ­
nepřátelství, záporný, chladný, zavrhující)

Dimenze řízení (autonomie, minimální řízení ­ přísná
kontrola, maximální řízení)
Záporný vztah Kladný vztah
Silné řízení
Slabé řízení
A
L
I
Model devíti polí (Čáp)
1. tradiční
autokratická
patriarchální
2.liberální
s nezájmem o dítě
3. nejhorší;
rozporné
s negativním
vztahem
9. emočně rozporná výchova; jeden z rodičů zavrhující,
druhý extrémně kladný nebo s dítětem v koalici
4. přísná
ale
laskavá
výchova
6. laskavá výchova
bez pož. a hranic
7. kamarádský
vztah
dobrovolné dodrž.
norem
8. rozporné
řízení
relativně
vyvážené
kladným
emoc. vztahem
Řízení silné střední slabé rozporné
5.
optim.;
poroz.;
přim.
řízení
Emoční vztah
záporný
záporněkladný
kladný
extrémně
kladný
Roviny uvažování (Čáp)

Chování v jednotlivé situaci

Zobecnění na interakci určitého druhu

Jednotlivé komponenty (otec, matka,
učitel...)

Kombinování ­ komplexní charakteristika

Kombinací emoc. vztahu ­ rodina jako celek

Nejobecnější ­ zařazení do polí

Způsob výchovy má širší pedagogické,
společensko-historické a filozofické
souvislosti
Další souvislosti - např.:

Deprivace a subdeprivace

Attachement

Rodičovský postoj (+/-)

Interakce si dítětem

Základní důvěra ke světu (Ericson)

Klima ve skupině

Vztah k lidem