Psychologie výchovy a vzdělávání Výpočetní technika ve výuce Úvod Forma vs. obsah ­ zavádějící; problém je obecnějš í: Adresátem výuky je žák (student) Cílem použití je zlepš ení učení a vyučování: ­ Zlepš it řízení učení ­ Nové postupy motivace žáků a studentů ­ Usnadnit vlastní průběh učení ­ Rozvíjet autoregulaci O adresátech můžeme uvažovat: ­ Na úrovni populace (vš ichni studenti) ­ Úroveň individuální ­ Úroveň skupinová Úroveň populace ­ IT problémy Rovnost š ancí (v přístupu k IT; získávání dovedností) Nelineární poznávání (rozdíl oproti učebnici / výkladu; možnost " zabloudit") Úskalí vizualizace (" vš e je nutné ztvárnit obrazově" ; okruhy " odolávající" nejsou zahrnovány) Učení z obrazového materiálu (zmapováno povš echně pro tiš těné materiály; otázka vnímání z obrazovky) Etika práce (snadná dostupnost různých materiálů - " copy & paste" koláže; otázka Úroveň individua ­ IT problémy Úroveň kompetence práce s IT; úroveň emocionálního vztahu (kyberfobie vs. závislost) Individuální styl učení (vizuální, auditivní, kinestetický, prožitkový)(materiály finalizuje IT odborník; předpokládá podobný styl učení jako má sám, buduje svou " optimální cestu" u čivem ­ zjednoduš ení...) Formování žákovy osobnosti (např. otázka sebehodnocení, self-efficacy a zpětné vazby) Diagnostika miskoncepcí (testujeme znalosti; předkládané učivo žák transformuje " po svém" ... Úroveň individuální ­ IT problémy (2) Absence kritického myš lení (množství nabízených informací je zahlcující, vš echny se zdají atraktivní a věrohodné ­ velký prostor pro manipulaci) Pocit obeznámenosti s problematikou (" to už jsem viděl, to znám" - rozdíl mezi viděným a porozuměním) Úroveň skupiny ­ IT problémy Je akcentována individuální úroveň Otázka socializace ­ konfrontace názorů " tváří v tvář" , dialog (technicky realizovatelný jen z části) Skupinová práce prodlužuje čas potřebný k učení, ale klesá počet chyb a žáci si učivo lépe pamatují (Kulič) Různé výkonnostní úrovně studentů Gender rozdíly Etnické rozdíly (otázka obsahové neutrality učiva) Výuka handicapovaných atd. Historie (zejména v USA) cca 1780 ­ š kolní výuka dneš ního typu (frontální vyučování jedním učitelem ve třídě) 1940 ­ mechanické počítací stroje použity při výpočtech pro atomovou bombu 1946 ­ první ,, vacuum tube-based computers" ; používány univerzitami při výzkumu 1951 ­ první pokusy s použitím technologie ve š kolách; zejména TV; poválečný ,, baby boom" zvyš uje počty žáků ve třídách; americký statistický úřad používá první generaci počítače Univac 1954 - General Electric je první soukromou společností objednávající počítač 1955 ­ IBM prodává první počítač; rozvoj technologií pro potřeby armády ­ konstrukce letadel a ovládání zbraňových systémů. 1956 ­ ve š kolách stále převažuje frontální výuka; SSSR š okuje svět vypuš těním Sputniku 1958 ­ první zásadnějš í investice do vzdělání (,, National Defense Education Act" ) - mainframy s terminály pronikají do některých š kol 1959 ­ První počítače s tranzistory 1960 ­ Vytvoření programovacího jazyka COBOL (business-oriented) 1962 ­ Aerolinky přecházejí na počítačový systém rezervace letenek 1963 ­ dalš í masivní investice (Vocational Education Act) do technologií ve š kolách, stávající technika ale není pro nasazení ve š kolách příliš vhodná; první verze jazyka BASIC, je používána na univerzitách pro výuku programátorů; počítače IBM řady 360 jsou novinkou; záznam na děrné š títky, výstup na tiskárnu 1965 - dalš í masivní investice (Elementary and Secondary Education Act) do technologií ve š kolách; mainframy a minicomputery jsou ve š kolách ­ větš inou pro vedení administrativy 1967 ­ dalš í rozvinuté programovací jazyky jako Fortran jsou vyvíjeny v prostředí univerzit 1968 ­ mírný útlum investic; počítače stále nejsou považovány za vhodné pro přímé nasazení ve výucehttp://www.csulb.edu/~murdock/histofcs.html http://www.thejournal.com/magazine/vault/a1681.cfm Historie (2) 1970 ­ jazyk Pascal; mainframy a minicomputery jsou už používány v některých š kolách ­ zadávání úloh žákům 1971 ­ Intel vyvíjí mikroprocesor; první PC; mainframy a minicomputery jsou běžně používány v soukromém sektoru; několik společností začíná vyvíjet výukové programy 1974 - Apple I 1975 - pár Apple I je darováno š kolám; některé š koly přijímají technologii mainframů a minicomputerů a odmítají PC 1976 ­ Apple I se stává velmi populárním i v malých společnostech 1979 ­ už 15 milionů PC se používá na celém světě; první tabulkový kalkulátor pro PC; mainframy a minicomputery jsou stále populární. 1980 ­ TI 99 s televizní obrazovkou místo monitoru je nejprodávanějš ím PC. 1981 - IBM je prvním velkým výrobcem počítačů vyrábějícím PC; CAI je akceptováno ve š kolách; první výukové programy pro PC 1983 - IBM PC vítězí; Apple II jsou používány při výuce; PC jen jako pomůcka 1984 - 31 států USA užívá 13,000 PC pro profesní a kariérové poradenství; Apple Macintosh; softwarové firmy vyvíjejí ,, computer-based" učebnice a hry Historie (3) 1990 - multimediální PC; š koly používají videodisky; objektově-orientované multimediální vývojové nástroje; simulace, databáze informací a dalš í CAI programy jsou prodávány na CD-ROM, některé už s animacemi a zvukem 1992 ­ š koly využívají Gopher servery pro on-line informování studentů 1994 - Digitalní video, virtualní realita a 3-D přitahují pozornost, ale stále se prodává více kancelářských PC, než multimediálních; větš ina tříd má k dispozici alespoň jedno PC, ale ješ tě ne každý učitel. 1995 - Internet a www; CAI stále na CD-ROM leč velmi populární. 1996 ­ Internet - grafika a multimedia; hledání způsobů, jak předat výukové informace internetem; první výukové servery od 1997 ­ hledání cest zvýš ení přenosové rychlosti - multimedia Termíny HCI ­ http://en.wikipedia.org/wiki/Human- computer_interaction CAI (CAL) ­ http://en.wikipedia.org/wiki/CAI e-learning ­ http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning Internet ­ http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Internet