Předmět výzkumu:

   Současné pojetí pravidelné osobní hygieny a péče o pokožku v české populaci.

   

   Výzkumná otázka:

   Jaké jsou v České republice aktuální návyky a postoje k pravidelné osobní hygieně a péči o
   pokožku? Jak tyto návyky a postoje ovlivňují hodnocení atraktivity sebe sama a druhých lidí?

   

   Účel výzkumu:

   Vzhledem k tomu, že oblast, kterou se výzkum zabývá, není dostatečně zmapovaná a popsaná
   veřejně přístupnými zdroji, má plánovaný výzkum tento hlavní účel:

   ˙        Prozkoumat a popsat stávající návyky a postoje týkající se osobní hygieny a péče o
   pokožku

   Předpoklady uvedené při vymezení výzkumného tématu (narůstající význam "kultu těla" a
   zvyšující se zájem o média zaměřená na péči o vzhled) nás vedou k hypotéze, že jednou
   z oblastí, do které se návyky a postoje týkající se osobní hygieny a péči o pokožku promítají,
   je hodnocení své vlastní atraktivity a zároveň atraktivity jiných lidí. Dalším účelem
   plánovaného výzkumu proto je:

   ˙        Zjistit, zda návyky a postoje týkající se osobní hygieny a péče o pokožku ovlivňují
   hodnocení atraktivity sebe sama a druhých lidí

   

   Výzkumná jednotka:

   Za výzkumnou jednotku jsme stanovili muže a ženy ve věku 16-60 let, a to z těchto důvodů:

   

   ˙        Považujeme za nutné sledovat ve výzkumu odděleně muže a ženy, mezi kterými očekáváme
   významné rozdíly ve zkoumaných návycích a postojích. Průměrné výsledky získané sledováním celé
   populace mohou být bez zohlednění těchto rozdílů značně zkreslené. V současnosti nemáme
   podklady, ze kterých by vyplývala významná závislost zkoumaných návyků a postojů na dalších
   faktorech a které by nás vedly k dalšímu členění výzkumné jednotky.

   ˙        Považujeme za smysluplné limitovat výzkumnou jednotku věkem. Pro stanovení dolní
   hranice (16 let) bylo rozhodující, aby jedinec v tomto věku již sám rozhodoval a utvářel své
   návyky. Za dolní hranici jsme tedy zvolili 16 let, začátek období adolescence, ve kterém se
   vedle samostatnosti v utváření osobních návyků uplatňuje ve velké míře také hodnotící pohled
   na sebe sama a druhé lidi. Sledování této věkové kategorie tedy může naplnit oba stanovené
   účely výzkumu.
   Za horní věkovou hranici výzkumné jednotky jsme stanovili 60 let. Předpokládáme totiž, že ve
   starším věku se námi zkoumané návyky a postoje buď významně nemění (a zjistíme je tedy i
   v mladší kategorii) nebo se mění v důsledku vývoje zdravotního stavu. Tato motivace změny
   návyků je však velmi specifická a odlišná od té, kterou předpokládáme v kategorii 16-60 let.
   Rozšíření výzkumné jednotky nad 60 let by vedlo k narušení homogenity současné jednotky a ke
   komplikaci při sledování závislostí jevů. Domníváme se, že sledování návyků a postojů
   týkajících se hygieny a péče o tělo u seniorů by mohlo být námětem pro samostatný výzkum.
   Zvolili jsme široké věkové rozmezí výzkumné jednotky, které umožní získat maximum možných
   modelů chování. Jsme si vědomi, že v takto definované skupině nezachytíme některé detaily, ve
   kterých se odlišují specifické podskupiny (např. mladé dívky žijící ve městech a v malých
   obcích). Široké vymezení výzkumné jednotky však lépe odpovídá explorativnímu účelu výzkumu.

   ˙        Pro tento výzkum navrhujeme vzorek respondentů reprezentativní nejen podle pohlaví a
   věku, ale také podle osobního příjmu a velikosti obce. Předpokládáme, že zkoumané návyky a
   postoje mohou být těmito faktory ovlivněny -- vyšší osobní disponibilní příjem umožňuje
   využívání širšího portfolia produktů a služeb v péči o tělo; ve větších městech (na rozdíl od
   malých obcí) očekáváme opět využívání širšího portfolia produktů i jiný charakter samotných
   návyků v důsledku větší koncentrace služeb z oblasti péče o tělo.