SOC706, Metodologie sociálních věd Úkol č. 6 -- Klíčové koncepty a jejich operacionalizace, teoretická a pracovní hypotéza Téma: Jaké jsou politické inklinace lidí, kteří příští rok nepůjdou k volbám Výzkumný tým: Fialová 203205, Kabát 182759, Kolářová 102748, Mašková 182167 1. Koncepty: - třídní příslušnost a volební preference (politologie). - socializace a identifikace jedince se společností, jejími normami a politickým systémem. - faktory ovlivňující nezájem o společenskopolitické dění. - vliv sociálního statutu na politické přesvědčení. 2. Operacionalizace: Navrhujeme operacionalizování politické inklinace v průzkumu formou dotazníku. Preference vybrané skupiny nevoličů lze zkoumat na základě dvojího rozdělení. - Pro bývalé voliče a současné nevoliče, kteří mají přehled o politické situaci, můžeme operacionalizovat výzkum formou dotazníku (nominální měření) preferencí jednotlivých politických stran české politické scény, popř. inklinace k politickým směrům -- pravice, levice, liberál, konzervativec. - Pro lidi, kteří nejeví zájem o politiku a jejichž orientace je v této oblasti znemožněna. Najít objektivní odpověď o jejich inklinaci k té které politické straně či směru by bylo možné dotazníkem, který by zkoumal jejich pohled a názor na společnost a to, co očekávají od státu a společnosti, např. sociální zabezpečení, míra byrokracie, privatizace, zahraniční politika, státní instituce. Na základě takového dotazníku inklinací by bylo možné je zařadit do spektra politické scény dle programů jednotlivých politických stran. Dotazník by mohl být sestaven formou pořadového měření (oridional measure), např. Jakou úlohu by podle vás měl stát zastávat v sociální sféře? Jakou úlohu by podle vás měl stát zastávat oblasti nezaměstnanosti? Odpověď by byla ze škály důležitosti dotazovaného -- malou, velkou, střední, velký důraz, není příliš důležité apod. Indikátory: Míra vzdělání ovlivňuje zájem o politické dění. Účast na volebních shromáždění. Frekvence sledování politických pořadů v TV. Frekvence sledování politických pořadů v rozhlase. Frekvence čtení politických úvodníků a článků. Politické debaty v rodině. Politické debaty s přáteli. Frekvence podepisování petic. Pravidelné čtení politicky zaměřeného periodika. 3. Teoretické a pracovní hypotézy: Předpokládáme, že složení námi sledované skupiny občanů-nevoličů, bude mít určité specifické rysy, které budou mít vliv na jejich politicko-společenské přesvědčení. Konkrétně se domníváme, že půjde o: -část občanů nevoličů, kteří jsou zklamaní a už nepůjdou k volbám. Zklamání plyne z předešlých voleb, neuspokojení s volebním výsledkem či s průběhem ve volebním období, nebo zklamání z toho, že na politické scéně nenacházejí osobnost, které by chtěli vyjádřit podporu ve volbách. -voliči se specifickými politickými názory, které nejsou zastoupeny na politické scéně (anarchisté, nacionalisté ...). -nevoliči, kteří patří do menšinových společenských skupin, např.bezdomovci. -extremistické společenské skupiny, kterým není povoleno ucházet se na participaci politicko-společenského života. Z již zmíněných indikátorů pak můžeme určit některé z následujících hypotéz: Lidé, kteří mají vyšší vzdělání, mají vyšší míru participace na společenském životě, než lidé s nižším vzděláním. Lidé, kteří se účastnili na politickém shromáždění, by hlasovali pro tuto politickou stranu raději než pro jinou. Lidé, kteří sledují politické pořady v televizi nebo rozhlase, jsou častějšími voliči, než lidé, kteří je nesledují vůbec nebo jen minimálně. Lidé, kteří čtou politicky orientovaná periodika, jsou častějšími voliči, než lidé, kteří je nečtou vůbec nebo jen minimálně. V rodině, kde je běžné se bavit o politice, je více voličů, než v rodinách, kde se o politice nemluví. Lidé, kteří podepisují petice, mají vyšší míru participace na politickém životě, než lidé, kteří je nepodepisují.