Vztah zemědělství-krajina sídla – krajina – divočina 18. 10. 2006 Kolektivizace zemědělství a socializace venkova • od 1948 do 1989 – změna sociálního, ekonomického i environmentálních charakteristik venkova a krajiny • návaznost na družstevnictví – skoro 10 000 družstev za 1. republiky X JZD nikdy družstvy nebyly, neměly atributy skutečného družstva (dobrovolný vstup, družstevní samospráva a členské podíly) • přípravy v letech 1946-1947 • nástup zakládání družstev byl učiněn na IX. sjezdu KSČ – Gottwald: „Nebude u nás socialismu bez přechodu vesnice k socialismu…“ • JZD centrem celého dění na venkově – střediskové obce • některé pozitivní aspekty socializace vesnice • rozložení sil v zemědělství se změnilo k nepoznání prakticky během jediného desetiletí – kolektivizační proces trval přes 10 let a skončil v roce 1960, kdy místo statisíců drobných a středních zemědělců vzniklo 10 816 družstev o průměrné výměře asi 420 ha zemědělské půdy a na 200 státních statků o průměrné výměře zhruba 7000 ha zemědělské půdy. • vývoj počtu rolníků vzhledem k počtu pracovníků v zemědělství – slučování družstev během 70. a 80. let (etapa koncentrace, kooperace a specializace) – počet se sice zredukoval o spojením několika obecních družstev vznikly tisícihektarové komplexy Kolektivizace zemědělství a její odraz v krajině • utrpěla velké ztráty v oblasti biodiverzity, ztratila svůj charakter a typický vzhled, jedinečnost d- monotónní krajina: – pozemkové úpravy – rozoráno 450 000 ha luk, 240 ha mezí, 50 000 ha remízků – ve prospěch orné půdy (někde i 100 % zornění) d- v průměru bylo zorněno 75 % zemědělské půdy – průměrná velikost pozemků – z 28 arů v r. 1948 téměř stokrát na 20 ha v r. 1990 – vysušení převážné části mokřadů, napřímení a technické upravení toků, meliorace, které postihly 1,5 milionů ha – byly zlikvidovány více než dvě třetiny polních cest a přes 45 000 km liniové zeleně – průmyslová zemědělská výroba, nadměrná chemizace o zhoršení dostupnosti krajiny znehodnocení spodní a povrchové vody snížení produktivity zemědělské půdy (méně humusu) úbytek ptactva a polní zvěře vyšší náchylnost půdy k vodní a větrné erozi • preference krátkozrakých skupinových zájmů, neznalost místních podmínek, nepochopení tradice, místní krajiny o JZD řízené z centra • oddělením zemědělské výroby na okraj a mimo vesnici došlo k tomu, že se začala vesnice oddělovat od okolí, také lidská sídla již nebyla tak jako původně srostlá s krajinou – už netvořily dohromady harmonický celek jako kdysi d- přiblížení vesnice městu d- socializace vesnice • ovlivnilo také duši člověka, z níž se vytratila zodpovědnost vůči svému okolí, vztah k půdě a úcta k dědictví předků, zpřetrhání kontinuity vývoje, ztráta identity a vykořenění z vlastního prostoru o krajina je pouze prostorem pro výrobu potravin • Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu chránil zemědělskou půdu, ale jen z hlediska kvantitativního • změny ve frazeologii • jednostranný tlak na produkci, odklon od tradičních venkovských staveb, předepsaná pracovní doba d- zemědělec = dělník o vytržení zemědělství a venkova z přírodního a sociálního prostředí venkova • 1/3 zemědělské půdy po válce připadla novým hospodářům (hlavně oblast Sudet), kteří předtím hospodařili často v rozdílných podmínkách o zanikání sídel d- ztráta paměti krajiny ponechání ladem, zalesňování d- smazání tradiční plužiny ztráta identity s prostředím, přetržení kontinuity vývoje