(
Zákon nabídky a poptávky
(Environmentálni ekonomie, okruh 2)
T>.vr zákon nabídky a poptávky icží u samého korene ekonomického myslení. Nabídková krivka může mit různý sklon, může být prohnutá nebo rovná, ale vždy jde o přímo úměrný vztah mezi cenou výrobku a jeho dostupnosti. •it Sděluje se zde, že výrobce je ochoten vyrábět výrobku tím více, čím je jeho cena. vyšší. Nabídka je tedy ochota výrobce produkoval a nabízet dané zboží při dané cenové hladine, a tedy množství nabízeného zboží pfi určité cene. (Nabídka i poptávka v tomto modelu se týká jen jednoho druhu zboží. Ale makroekonomie pracuje také s agregátni poptávkou a nabídkou, nož je agresí, součet visech nabídek a poptávek v zemi.)
T
3
-*? \YSttJl
ííivi' z-ho^r
Í Poptávková křivka je vždy vztahem nepřímé úměrnosti. Ukazuje, že kupujících je tím ménč, čím je určité zboží dražší. Čím je zboží dražší, tím je po něm menší poptávka, ljr tím méně lidí si ho

koupí. Je méně poptáváno.
■totiňíĹu   t-baíi

Tržní cena a stav efektivní rovnováhy
Pokud do stejného grafu vyneseme křivku iia>ídky i poptávky po určitém zboží, dostaneme průsečík, kde se poptávková a nabídkovf^nvka prothiaji, Toje izv. bod rovnováhy, kdy nabídka po určitém zboží se rovná poptávce^Podle neoklasické teorie se vždy rychle lato rovnováha ustálí. Vše k ní smčřuje: pokud je nabídka vyšší, než poptávka, zůstane část zboží neprodáno a. výrobce tudíž sniží jeho produkcřr^Ěnožství /boží (osa. x) tudíž klesá a blíží sc k bodu rovnováhy. Pokud je naopak poptávka vyšší, než nabídka, výrobce, resp. výrobci zvýší ceny a začne se vyplácet vyrábět více zboží. Tím pádem si ale také mčne lidí zboží koupí (odradila je vyš&í cena), množství poptávaného zboží (osa x) klesá a směruje opět k rovnovážnému bodu.
fena
rrfvlro^r
,iíoí- *****
Go*
poVKtfc^4

vyiWuW   tboiv
ho sei*™»"
ff    CL
twyt
Ekonomie pracuje nejen 2 křivkami nabídky a poptávky po /boží. To jsou trhy statků a služeb. Ale
také s trhem pracovních sil, kde namísto ceny dosadíme mzdu, a namísto množství
produkovaného zboží dosadíme množství dostupných pracovních sít. Pracuje také s trhem
kapitála, kde se na místo množství zboží dosadí množství dostupných úspor obyvatel (které si lze v
bance vypůjčit např. na start firmy) a namísto ceny figurují úrokové míry (cena kapitálu).
Ve skutečnosti není zákou nabídky apotávky zákonem, ale spise velmi zjednodušenou abstrakcí
daného stavu. Je zde využito ekonomické zaklínadlo ceteris paribus (za jinak stejných
podmínek). KomplexnejŠí modely jsou možné, ale matematicky velmi složité.
Zbyde-h vám čas, uvažujte, na čem ještě je nabídka i poptávka závislá. Kdy křivka zůstává nezmčnčria, a kdy
seposurtó celá křivka, např. dopravu nebo doleva? Jaký vliv může mit reklama? Vyčerpáni zdrojů?