1 RUsJP 7. Cíl: 1,1 miliardy lidí bez kvalitní vody Přistup k nezávadné pitné vodě (tj. bez chemického a bakteriologického znečištění) a základním hygienickým.zařízením je nezbytnou součástí základní hygienická péče a předpokladem úspěchu v boji proti'chudobě, hladu,, dětské úmrtnosti i nerovnoprávnému postavení žen. Jedná se také o základní lidské právo. I přes zlepšování situace stále na světě postrádá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody 1,2 miliardy lidí. Dvě třetiny z nich žijí v Asii, pouze v Číně se jedná o 300 milionů obyvatel. Ve většině měst - vyjma subsa-harské Afriky - jsou k dispozici relativně dobré zdroje, zato na venkově je kvalita vody problematická celosvětově. Dle Programu lidských sídel OSN- (UN-. Habitat) v roce 2002 dosáhl počet lídí, kteří nemají k dispozici základní hygienická zařízení,.zhruba 2,6. miliardy, což odpovídá asi 42 % celé naši populace. Oproti roku 1990 jich bylo o jednu miliardu méně: Obecně jé mnohem horší situace v periferních venkovských oblastech a mezi uprchlíky, kteří ' opustili své domovy kvůli válečným konfliktům či hladomorům. Právě tyto dvě skupiny lidí čítají odhadem dvě miliardy.- V roce 1990 využívalo kvalitních, zdrojů pitné vody 77 % celosvětové populace, o dvanáct let později užto bylo 83 %. V.absolutních číslech tedy nové získalo přístup k nezávadné pitné' vodě 1,1 miliardy lidí. Největšího pokroku bylo dosaženo.v-jižní Asii díky Indii, kde se. pokryti zvýšilo ze 68 na 86. ■%, i. v Africe, kde ovšem pořád nemá přístup 42 % obyvatel.. V Číně došlo • k paradoxnímu vývoji: na venkově se situace zlepšila, zato ve městech, ze 100 % kleslo pokrytí .kvalitní vodou na 92, protože se zvýšila její spotřeba průmyslem,' znečištěni i imigrace. V některých městech na pobřeží navíc klesla vlivem vysoké spotřeby hladina spodní vody ó několik metrů, takže hrozí její kontaminace vodou mořskou. Nejhorší pokryti přístupu k pitné vodě je v Oceánii (52 %). V ostatních, částech rozvojového světa (severní Africe, Latinské Americe, Karibiku a západní Asii) se blíží 90 %. Privatizace není vhodnou strategií Velkým tématem, které se týká situace v rozvojových zemích, je privatizace vodovodní infrastruktury (a veřejných služeb vůbec) Privatizaci podporuje Mezinárodní měnový fond (MMF) mimo jiné tím, zeji zahrnuje coby jednu, z podmínek prominutí zahraničních dluhů nejchudším zemím. Jeho argumenty znějí iog.icky - privatizace omezí byrokracii řízení, přinese efektivitu a potřebné investice: Nicméně praxe bývá jiná..Investory nezajímají ekonomicky slabé a venkovské komunity, takže investujipouze do oblastí a. infrastruktur,.. kde lze předpokládat návratnost. V rámci jed-• notlivých národních, společnosti se tak firmy orientují na movitou.klientelu. Zásobování kvalitní pitnou vodou je ale nezbytné pro zdraví všech občanů. Současné tempo zlepšování přístupu k pitné vodě slibuje globální splnění cíle do roku 2015. Ovšem vzhledem k populačnímu ČESKO# CHUDOBĚ vývoji bude třeba zajistit pitnou vodu pro. další 1,2 miliardy lidi. Cíle pravděpodobně' nedosáhnou-země subsaharské Afriky, kde hlavními překážkami zůstávají ozbrojeně konflikty, . politická nestabilita, vysoký. populační přírůstek a vůbec nízká důležitost přičítaná vodě a hygieně. • Ovšem přistup k základním hygienickým zařízením je problematičtější. Pokud se nezrychlí nynější tempo, podaří se do roku 2015 pořídit hygienické z-ázemí dalším 500' milionům lidi. Dnes je však jejich.-počet odhadován na 2,6 miliardy, takže cíl do roku 2015.polovině z-nich zajistit.základní hygienu, je. nesplnitelný. Situace je vážná. především v subsaharské Africe, a jižní Asii. Zlepšeni poskytování služeb ohledně vodovodní a kanalizační sítě by mělo pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva, možnost jeho vzdělávání (děti by nemusely chodit kilometry pro vodu) a zvýšení počtu pracovních míst. Dosažení tohoto cíle by napomohlo zvýšit šance na splnění dalších Rozvojových cílů tisíciletí. •lys^v^—* 4 f l' ■ t ■ Obstaraní vody, často zg vzdálených zdrojů, je úkolem dětí a zen 24-25 7. cíl: Ve slumech žije skoro miliarda lidí . Počet lidi žijících v chudinských čtvrtích • (slumech) stoupá. V mnoha městech rozvojových zemí k tomu přispívá překotná imigrace z venkova, která souvisí s nejistým živobytím a ztrátou půdy. Mezi lety 1990 a 2001 stoupl počet obyvatel slumů ve všech regionech (celosvětově nárůst o 28 %), kromě severní Afriky a evropských zemí SNS. Podle odhadů Programu lidských sídel OSN (UN-Habitat) žilo v roce 2001 924 milionů lidi v chudinských čtvrtích nebo s nimi srovnatelných podmínkách. Z toho 250 milionů v Asii, kde přibližně 60 % městského obyvatelstva nemá -stálé zaměstnání. V subsaharské Africe žije v chudinských, čtvrtích 72 % městské populace, v Latinské Americe pak zhruba třetina. V Brazílii sice poklesl poměr obyvatel.' chudinských čtvrtí ze 45 na 43 procent, nicméně v absolutních číslech jich dva miliony -přibyly. Obyvatelé slumů postrádají přistup k nezávadné pitné vodě a základnímu hygienickému zařízeni, nemají.trvalé bydieiií, adekvátní životní prostor uvnitř, svých domácnosti a stálé zaměstnáni. Například Nairobi obývá celkem 2,5 milionu lidi, ztoho.1|5 připadá na chudinské-čtvrtě, které zabírají pouze 5% rozlohy města. V chudinských čtvrtích, kde je koncentrace až 1 200 lidi na hektar, sdílí veřejné záchody průměrně 400 osob,' což neznamená nejen obrovské zdravotní riziko, ale pro . ženy také vysokou pravděpodobnost znásil-. něni v nočních hodinách. Ve srovnáni s ostatními městskými čtvrtěmi jsou míry nezaměstnaností i mortality a výskyt nemocí mnohém vyšší. Nejhorší situace panuje -v subsaharské Africe, kde podíl obyvatel chudinských čtvrtí v období 1.990 ^ 2001 zůstal téměř.na stejné úrovni,-ale v absolutních číslech se zvýšil ze 101 na 166 milionů. Některá sídla v Etiopii, Čadu a Středoafrické republice mohou být-nazývána přímo „města šlumů", neboť v nich žije 80 % tamní populace. Dosáhnutí cíle nestačí Zvýšit životní úroveň lidi v chudinských čtvrtích- se nepodaří, aniž by se zefektivnil ■zdravotnický systém, základní školství a nerozšířila nabídka pracovních míst. Nutné bude také zlepšení životních podmínek, včetně, prostorových, což si vyžádá obrovské investice do vybudování infrastruktury. Velice málo pozornosti se také dosud věnuje rozvoji venkovských 'oblastí, přičemž právě i nich.proudí do. městských chudinských čtvrtí noví .a noví obyvatelé. Světové finanční instituce by též neměly podporovať nadměrnou koncentraci průmyslu do měst, ale měly by se spíš zaměřit na pomoc místním vládám při vytváření pracovních příležitosti v odlehlých a venkovských oblastech. Eko- ČESKO# CHUDOBĚ nomicky vyspělé státy by měly začít intenzívně poskytovat vlastní zkušenosti s regionální politikou! zejména se strategickým plánováním rozvoje měst a venkova. : V-případě chudých a co do produkce potravin nesoběstačných zemí či jednotlivých regionů by měla být přehodnocena politika omezování, subvencí pro zemědělství (ať už samotné''produkce, anebo na nákup strojů, výstavbu dopravní infrastruktury, skladovacích a zpracovatelských. kapacit apod.)! Opak se. totiž velice negativně podepsal na poklesu venkovské zaměstnanosti, což opět přispívá k odchodu obyvatelstva do městských chudinských čtvrti. Demografické odhady UN-Habitat ukazují, že pokud se setrvá ve stávajícím přístupu k problému, stoupne do roku 2020 počet lidí v chudinských čtvrtích na 1,4 miliardy a do roku 2030 na rovné dvě. I kdyby by se podařilo splnit vytčený 11. úkol (hovořící o 100 milionech lidí), dál bude obrovské množství lidi přežívat v nevyhovujících podmínkách. Překotná urbanizace v zemích jako jsou Mali, Mauretánie či Nigérie bude přispívat k růstu počtu obyvatel chudinských čtvrtí. Podle odhadu UN-Habitat bude v roce 2020 každý čtvrtý obyvatel chudinských čtvrtí pocházet ze subsaharské Afriky. Největšího pokroku dosáhlo v.této oblasti Thajsko, kde počet obyvatel chudinských čtvrtí poklesl téměř desetkrát během deseti let. Stalo se tak zejména diky ekonomickému růstu a závazkem samotného krále odstranit chudinské čtvrtě. 26- '^:ifWdm^řM^w^§miim^ w 8. Cíl: „Je nutné vytvořit podmínky pro dokonalejší a ' spravedlivější rozdělení ohromných zisků, vytvářených směnou zboží v tržním prostředí. Na otázku, zdali můžeme tohoto cíle dosáhnout, aniž bychom zničili stávající globální tržní systém, můžeme odpovědět s naprostou jistotou kladně. Principy fungování tržního hospodářství mohou být doplněny pomocí specifických opatření, jež dále upravují přerozdělování zdrojů, pravidla chodu systému (např. ochranná práva či'protitrustové regulace) a usnadňují vstup na samotný trh (např. pomocí garancí základního vzdělání a Zdravotní péče)." Amartya.Sen, nositel Nobelovy ceny.za ekonomii Obchodní politika Rétorika řady západních představitelů obhajující volný mezinárodní obchod se střetává s praxí jejich zemědělských a z části i zahraničně obchodních.politik. Celní sazby jsou v zemích OECD nastaveny aby znevýhodňovaly dovoz zboží z vysokou přidanou hodnotou nebo pracovně náročné zboží proti dovozu komodit a surovin (např. dovoz pražené balené kávy je zatížen větším clem než dovoz kávy zelené). Ekonomiky .rozvojového světa tak na vývozu komodit tohoto druhu -zcela závisejí. Jak uvádí hodnocení Evropské komise: „Kromě několika málo asijských nově industrializovaných států se .export rozvojových zemí soustřeďuje na. omezený počet produktů, vznikajících prostřednictvím exploatace přírodních zdrojů, a/nebo produktů s nízkou přidanou hodnotou." Díky tomu, že se mezinárodní obchod uskutečňuje dle popsaného, vzorce, nedo-. chází v zemích třetího světa k potřebné stimulaci ekonomického rozvoje a jejich zaostalost se nadále reprodukuje a prohlubuje. Na podporu zemědělství vydaly státy OECD v roce 20.01 dohromady.3li mld. USD (347 mld. EUR) tedy asi 1,3 % jejich HDP. Necitlivá zemědělská politika zemí OECD v případě cukru, mléka, bavlny, rýže atd. znemožňuje producentům z rozvojových oblasti světa konkurovat domácím výrobkům na trzích bohatého Severu. Ä naopak, pokud se takto subvencovaná produkce dostane na trhy rozvojových zemí, následky pro místní producenty bývají katastrofální. (Americká agentura rozvojové pomoci USÁID např..podporovala dodávky levné americké nadpro-dukce obilovin na trhy chudých států.) K pokroku v této oblasti by mělo. přispět i vyjednávání na.půdě Světové obchodní organizace (WTO),-v rámci tzv. Katarského kola. Rozhovory začaly již v roce 2002, posléze však musely být- přerušeny - bohaté: státy, odmítly při jednání-v Cancúnu přistoupit,na slíbené' otevření svých trhů pro zboží z hospodářsky chudých zemí a také splnit dřívější závazek výrazného omezení zemědělských subvenci. Pomyslné ledy by mohly být prolomeny na nejbližším setkání v prosinci roku 2005 v Hong Kongu, kde bude časový, harmonogram odstraňováni zemědělských -.subvencí dále diskutován. Závislost na exportu komodit Více než padesát rozvojových zemí závisí na vývozu.tří a méně komodit, jejichž ceny (diky nadměrné nabídce) neustále klesají. ČESKO# CHUDOBĚ Ku "příkladu v roce' 1970 bylo potřeba k nákupu traktoru přibližně ekvivalent dvou tun třtinového cukru, v roce 1990 to bylo tun' devět. Miliony lidi tak z mezinárodního obchodu získávají stále méně. V tomto duchu představuje snad nejvíce postižené zboží káva, druhá nejob-chodovanější komodita na světě.-Dle Mezinárodní organizace kávy se na přelomu let 2Ö03 a 2004 reálné ceny kávy. dostaly. na nejnižší úroveň za posledních 100 let. ■ Výzkum Oxfam ukázal, že následkem zmíněného jevu došlo v kvalitě životů pěstitelů kávy v Tanzanii, Mexiku a Haiti k výraznému zhoršení na všech úrovních. Ženy byly nuceny pracovat také mimo farmu, muži migrovali za zaměstnáním.; více pracovních povinností.pak bylo přirozené přesouváno na děti.-. Kvůli neúnosným podmínkám bylö zase mnoho farmářů v Latinské-Americe nuceno přejít na pěstování plodin pro drogové kartely. Světové finanční instituce V posledních letech se také vzedmula vlna kritiky vůči jednáni světových finančních instituci -. Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Světové . bance. Zejména MMF během 80. a 90. let využíval své moci k tvrdému, a nekompromisnímu prosazování politiky omezování role štátu,'tzv. Washingtonského konsensu. Fond podmiňoval půjčky, chudým zemím provedením řady necitlivých opatřeni, které zahrnovaly liberalizaci dovozu a privatizaci státních podniků, včetně veřejných služeb. Praxe následně ukázala, že privátni investoři. v oblasti -vodohospodářství, telekomunikaci.a elektrické energie se vůbec nezajímají o kvalitu, života venkovských komunit a soustřeďují se pouze na oblasti, ve kterých spatřují vidinu snadného zisku. Světová banka se zase v průběhu svoji činnosti často zaměřovala na komerční projekty, které by si své financování zajistily i za tržních podmínek. Finanční prostředky pak chyběly při vytváření programů na podporu chudších států. Objevuje se také kritika poukazující na netransparentní fungování a ideologickou zaujatost obou institucí, nejvíce negativních ohlasů však směřuje k jejich dlouhodobé neschopnosti řešit zadlužení chudých zemí. Přímé zahraniční investice S otázkami privatizace souvisí problém přímých zahraničních investic (PZI). Jejich příliv může představovat příležitost pro rozvoj mezinárodního obchodu a zvýšení životni úrovně obyvatel, jsou však spojeny s četnými . negativními důsledky. V případě exportně zaměřené produkce dochází často k tzv. aktivnímu zušlechťovacímu styku - továrna doveze polotovar a po zpracování jej vyveze. Poskytuje tedy pouze práci a nevytváří žádný, zisk, prodej výrobků provádí zahraniční firma. ■ Produkce pro místní trhy na druhé straně zase většinou minuje místní producenty. Totiiiova daň a Daň z měnových operací Jeden z nástrojů financováni Rozvojových cilň tisíciletí '> tiy mohlo -představovat zdaněni měnových operaci ICurren-: cy Transactions Tax - CTT-). Qbrai obchodu' s měnami ' denně činí 1,9 bilionu USD. Z 95 procent se ale jedná ! o čisté spekulativní operace. Kdyby se mezinárodní ; společenství dokázalo shodnout na jejích zdaněni, mohly by ; získané prostředky, pokrýt náklady rozvojové, pomoci. .'■ Zároveň by se omezila četnost nebezpečných spekulací, .; jež v minulosti zavinily mnohé hospodářské .krize. V tomto : smyslu počítal původní návrh nositele Nobelovy ceny ; J. Tobina s uvalením jednoprocentní daně na měnové ope-: race. Dnešní jednáni o zavedeni GTT se vedou, o položkách i ve iiýši 0,05-0,1 procenta; takovéto opatření by přineslo : 75-200 miliard USD ročně! První-zemi, která uzákonila ; \ CTTve prospěch rozvojové spolupráce, se stala v roce .; ; 2004 Belgie. Další informace: hllp://v»w.loliintax.or8.Bli/?liil=9247 28 Investiční-pobídky jako daňové úlevy,, které mají PZI přilákat, snižují významné příjmy státního rozpočtu a znevýhodňují, malé producenty. Kromé toho' studie z poslední doby ukazují, že investiční pobídky představují málo významný faktor při rozhodování o umístění investice, firmy je však vyžadují, protože jim zvyšují zisk. Rozhodujícími faktory jsöu naopak- cena, resp. vzdělání pracovní síly. a stabilní, právní a ekonomické prostředí. PZI směřují výhradně do oblastí s rozvinutou infrastrukturou, zaostalým končinám se téměř bezvýhradné vyhýbají. Výjimkou mohou být někdy investice těžebních společností, jejichž přínos je ale velmi malý a někdy dokonce negativní. : Odpovědné chovaní firem K nižší ceně práce v rozvojových zemích? přispívá i volnější sociální legislativa, jejíž význam navíc zeslabuje neexistence či nefunkčnost mechanismů, které by kontrolovaly její. dodržováni. Lidskoprávni a spotřebitelské organizace přinášejí často informace o otřesných pracovních podmínkách na plantážích nebo v továrnách na výrobu spotřebního zboží pro západní trhy. Podobná situace panuje též v oblasti environmentálni legislativy. Aktivity občanských, iniciativ a zájem médii" však v této oblasti již způsobily významně posuny - nadnárodní společnosti se ve stále větší míře začínají ztotožňovat ■ s principem : sociální zodpovědnosti firmy (Corpoarte Social Responsibility), jenž zahrnuje do sféry .podnikatelova zájmu rovněž, i zaměstnance, komunitu a životni prostředí. Je jen na občanském sektoru, státech a spotřebitelích, aby donutily firmy k takovému chování, které postoupí od deklarací etických hodnot (velice rozšířených tzv. mission statements) ke • konkrétním činům. Řada podobně zaměřených iniciativ (od monitorovacích mechanismů po různé certifikační iniciativy - např. ekologické značení nebo normy ISO 14000) již v současnosti běží a přináší slibné výsledky. Fair Trade pomáhá rozvoji Fair Trade (čili spravedlivý nebo poctivý obchod) představuje alternativní pojetí směny zboží - jeho základním cílem není tvorba zisku, nýbrž zlepšováni životních podmínek znevýhodněných producentů i rozvojových zemi Jak ukazují mnohé studie i hlasy z třetího světa; daří se tento účel napĺňovaťvíc než uspokojivě. V systému Fair Trade jsou obchodovaný tradiční „koloniální" produkty jako káva. čaj, kakao, třtinový • cukr, banány, citrusy I další druhy ovoce a také různé řemeslné zboži. Přitom všem se přihliži k dodržováni několika Zásad: ->■ Producentům jsou zaručeny výkupní ceny,, které pokryjí náklady výroby i slušnou obživil producenta a jeho rodiny. ' Příjem z Fair Trade' tak umožňuje rodinám platil školné,, základní lékařskou péči a kvalitněji sé stravovat.. Část z ceny produktu je určena k financování lokálních rozvojových projektů. ' Spravedlivý obchod podporuje demokratické rozhodovací procesy .v místní komunitě neho v podniku výrobců, Zvláštní pozornost je věnována, postaveni žen. • Fair Trade zajišťuje důstojnou obživu lidem z venkovských oblasti a.pomáhá rozvíjet vztahy v.obci a místní .pospolitosti, které jsou při nedostatečném či zcela chybějícím sociálním a zdravotním zabezpečeni nepostradatelné. ... Způsob produkce Fair Trade zboží je šetrnější k životnímu prostředí, pěstitelé jsou podporováni v přechodu na ekologické zemědělství: Potraviny z poctivého obchodu bývají zpravidla označe-. ny speciálním.logem ...Fairlrade". Podpora producentům v méně rozvinutých ' zemích FAIRTRADE Další informace: http://www.ekuni3kail.cz/lema1a/fair-traUQ/ 'www.iairlrailii.cz. 8. Cíl: ČESKO# CHUDOBĚ - v roce'2002 .se jednalo o 0,23 % a v roce 2003.0 0,25 % HND, v absolutních číslech tedy 6-9 miliard USD určených na rozvojovou pomoc.. Dle rozpočtu :vymezeného pro-gramem „Rozvojové cíle tisíciletí", dosahujícího 100 miliard ročně USD, však každoročně stále chybí přibližné polovina částky (50 miliard), které mají při financování rozvojových opatření doplnit dosavadní úroveň ODA.. Oficiální rozvojová pomoc zemí OECD Konference v mexickém Monterrey o Financováni rozvoje, konaná v roce 2002, opět zopakovala doporučení Valného shromáždění .OSN z' roku; 1970, které vyzývá všechny hospodářsky rozvinuté státy věnovat 0,7 procenta svého HND na rozvojovou pomoc (Official Development Assistance, ODA). Závazek tenkrát přijaly všechny bohaté země, kromě USA; Naplnit jej se však podařilo jen nemnoha. Během 70. a.80. let minulého století se celková průměrná míra rozvojově pomoci pohybovala kolem, poloviny požadované úrovně a vprůběhu 90. let se podílná HND ješté snížil, zhruba na jednu třetinu zmíněného závazku. Také v letech 2Ö00 a 2001 byl zaznamenán další pokles, tentokrát na 0,22'procenta HND:. Kromě, kvantitativního navýšeni volá současná rozvojová pomoc také po kvalitativních změnách. Poskytnuté finanční prostředky by neměly sloužit obchodním nebo politickým zájmům země, ale spíše být uplatňovány dle potřeb- příslušné lokality, s přihlédnutím •k udržitelnosti konkrétních projektů, k využiti koncepci.vycházejících z doposud účinných alternativních přístupů (Fair Trade, mikrokredi-ty) a dalších efektivních podob pomoci. Důležitá je rovněž podpora transparentního institucionálního rámce a efektivity úřednického aparátu v cílové zemi - rozvojová pomoc může být jen těžko- účinná, v prostředí silné .korupcea klientelismu. Podobný trend zaznamenala i pomoc poskytovaná nejméně rozvinutým zemím (LĎCs). Ve srovnání s 90. íěty klesl do roku 2001 příslušný objem financi z úrovně 0,09 na 0,05%-HND dárcovskýoh států OECD. ' Závěry vzešlé z konference v Monterrey doporučovaly zvýšit ODA nejméně na 0,29 % v roce 2006.' Patrně diky tomu byl od roku 2002 zaznamenán mírný nárůst této pomoci Přístup k trhům Jeden z hlavních důvodů nekonkurence-schopnosti zboži produkovaného vé třetím světě představuje systém celních a kvót-.nich zábran, chránící trhy bohatých států, 30 i?rr - - ^m-zwv-s doprovázený rozsáhlou dotační a podpůrnou • politikou, uplatňovanou v rozvinutých zemích vůči tamnim výrobcům. Přestože mezi lety 1950 a. 2000 vzrostla nominální hodnota celosvětového obchodu padesátkrát, podíl nejchudších 49 zemí (LDCs).'na obratu ž' globální směny zboží poklesl za stejné . období pětinásobně, a.to na zanedbatelných půl procenta. Celkový export nejméně rozvinutých států v roce 2001 tak činil pouhých 41 miliard USD (vývoz hospodářsky silných.zemi-se pohyboval okolo 4,9 bilionu USD). Zemědělské subvence Neutěšenost situace je ještě markantnější v zemědělské sféře. Také zde čelí rozvojové státy bariérám při exportu na -trhy hospodářsky vyspělých zemí a- tamním subvencím zemědělské produkce, které jejich vývoz automaticky znevýhodňují. V roce 2002 činila podpora směřující do zemědělství v rozvinutých zemích 318 miliard USD, což představuje 1,2 % HDP těchto zemí. O dvanáct let dříve však byla situace ještě horší - v roce 1990 se jednalo o částku 351 miliard USD, případně ' 1,9% HDP. Objemy těchto dotací vysoce převyšuji množství finančních prostředků věnovaných na oficiální rozvojovou pomoc - v.současné době se jedná přibližné o jednu pětinu částky vložené do zemědělských subvenci. . . Jen k pěstitelům bavlny směřovalo v sezóně 2001/2002 5,8 miliardy USD především v USA. Zajímavě příslušný obnos působí při srovnání s celkovým obratem mezinárodního obchodu s-touto komoditou, jenž v roce 2001 dosáhl úrovně 7,7 miliardy USD a v roce 2002 pak hodnoty 7,6 miliardy USD. Je naprosto evidentní, že zmíněné dotace tlačí na snižování ceny bavlny na světových trzích. Takováto situace má ale velice negativní dopad na pěstitele v rozvojových zemich. Příkladem mohou být oblasti, západní Afriky, kde bavlna tvoří celkem 45-55 procent' příjmů z vývozu států jako jsou Benin, Burkina Faso a Mali (u.Čadu se jedná dokonce o 79 %). Podobně zhoubné důsledky přitom přináší i opatření upravující masivní export-subvenco-vaněho evropského cukru a mléka či rýže z Japonska a USA. Kupř. dotace na jednu krávu na jediný den dosahuje v zemích Evropské unie průměrně 2 dolary denně. Vedle toho ještě dostávají zemědělci a zpracovatelé další podporu, aby se jim' vyplatilo své,přebytky vyvést: V obchodech západní Afriky se tak lze-setkat se sušeným mlékem z Evropy. Dle Oxfamu Mali disponuje 6,5 miliony kusů dobytka, přitom se sem dováží ročně na 9 tisíc tun evropského sušeného mléka. Lome -Gotunou - EPňs. : . Evropské hospodářské■spalsčerislvf a později Eurapská ' i unie od sedmdesátých let řídila svůj ekonomicko-rozvojový. I- I přístup k'bývalým koloniím y Africe, Karibiku a Tichomoří :■ ; (ACP Countries] dle preferenčních dohod z Lome. Podle j I těchto úmluv měly rozvojové zemi zvýhodněný přistup na' ' [ evropské trhy a byla jím též poskytována zvlášlní ekono- \ \ micka podpora. Přijetím nových dohod z Cotnnou EU více : .: méně potvrdila dohody z Lome a jejich působnost pro- š dloužila do roku 2007. Současné rozhovory v rámci EPAs : í (Economic Partnership Agreements) mají vést na základě 1 i ízv.-reciprocity k větši otevřenost trhů rozvojových zemirfi j j exportu zhoži. z • EU. Reciprocita tak přináší zlepšení j i vývozních možnosti států EU, ale zároveň i snížení šancí i 1 méně rozvinutých zemi na. export vlastních komodít, j ■ Velkým .problémem, jsou především vývozy dotované pro- j. j dukče, které již v současné době. likviduji konkurenci i ;■ v.méně rozvinutých zemich. '■■'.■-' ; Podpora zemědělství Rozvojová pomoc, v zemích OÉCD..'' (69 miliard USD) .(300 miliard USD) ČESKO# CHUDOBĚ 8. Cíl: Sé specifickými problémy se potýkají vnitrozemské státy - nemohou využívat výhod levné námořní dopravy a jejich- území je často vzdáleno hlavním exportním trhům. Proto také většina z nich zaznamenala, v průběhu 90. let minulého století neuspokojivé ekonomické .výsledky. U 15'z.24 vnitrozemských států, pro něž jsou-"k dispozici data,' došlo během zmíněného období ke snížení reálného HND na obyvatele. Malé ostrovní rozvojové země zase dis-• ponují dosti omezenou surovinovou základnou a musí platit vysoké ceny za dodávky energie. Malý domácí obchodní prostor nedokáže hospodářské potřeby státu nasytit, takže vznikají silná pouta závislosti na několika vnějších trzích. K tomu se přidává i malá .odolnost zvládat přírodní katastrofy či omezené, množství zdrojů umožňující chránit své křehké ekosystémy. Příkladem může být Haiti: v minu-. losti bylo téměř- úplně odlesněno (kvůli za-k|ádání.plantáží) a dnes má jen málo šancí, jak se .bránit tropickým hurikánům. Zemi sužuje rozsáhlá eroze a úbytek úrodné půdy. Mnoho obyvatel, se tudíž snaží vystěhovat - někteří experti proto mluví o environmentálni migraci. V budoucnu.lze očekávat problémy spojené se zvyšováním hladiny oceánů v důsledku, globálního oteplení a rostoucího tempa tání ledovců. Pokud se.tyto hypotézy o klimatických změnách a jejich sociálních následcích potvrdí, mnoho ostrovních zemí v Indickém a Tichém oceánu může přestat úplné existovat. Jejich obyvatele se stanou environmentál-ními uprchlíky hledajícími nová bydliště, půdu a zaměstnáni. Osmdesát pět procent světové populace „mladých" (ve věku 15-24 let) dnes obývá třetí svět. Tito lidé tvoří v rozvojových zemich 23 % celkové pracovní sily (v. rozvinutých zemích jen 14 %) a jejich možnosti dosáhnout vyšší úrovně vzděláni či kvalifikace jsou značně omezené. . Mladí lidé představovali v roce 2003.47 % ze 186 miliónů lidí, jež byli ve světě klasifikováni-jako nezaměstnaní.-Ve všech re--. gionech je přitom míra nezaměstnaných „mladých" několikrát vyšší než u• starších ročníků. Z tohoto pohledu panuje nejhorší situace v jižní a jihovýchodní Asii, kde zůstává bez práce šestkrát, resp. pětkrát více mladých lidí než starších zaměstnanců. Nezaměstnanost mladých lidi má i svůj „ženský rozměr" - ženy získávají práci mnohem méně-často než muži. ■Mezinárodni, organizace práce (ILO) odhadovala, že mezi lety 2002 a 2003 stoupl počet, nezaměstnaných „mladých" o téměř dvě- procenta. Obecná nezaměstnanost přitom ve stejném období vzrostla jen o 0„2 %. Zvláště významný posun tohoto druhu zaznamenaly regiony jižní Afriky, kde se počet lidí bez práce zvýšil mezi léty 1995 a 2000 z45na56%. " ■ Nezaměstnanost mladých lidí lze považovat za indikátor, budoucí stability společnosti. Snížení chudoby nemůže být dosaženo bez ■snížení současné míry nezaměstnanosti. Svetový trh práce bude muset absorbovat dalších 514 miliónů práceschopných lidí, kteří jsou očekáváni v období 2003 - 2015 a jejichž integrace bude záviset na úsilí tvůrců koncepcí zaměstnaneckých politik. 32- 8. Cíl: Část dluhů nelegitimní Mnoho nejchudších zemi i zemí se středními příjmy se potýká s ohromným břemenem dluhové zátěže. Globální partnerství pro rozvoj proto také požaduje výrazné šniženijejich zad-, iuženi. Velká část dluhů vznikla v sedmdesátých letech 20. století, v době válek na Středním východě, které způsobily enormní nárůst cen rapy. Ropné krize vyvolaly pokles cen komodit, na jejichž vývozu byly tyto země závislé. Část dluhů vznikla buď špatným plánováním, nebo neodpovědnými půjčkami často zkorumpovaných vlád. V dobách studené války .podporovaly obě znesvářené- strany diktátorské režimy v rozvojových zemích. Zvláštní kapitolou jsou tzv. nelegitimní, či zavrženíhodné dluhy. Jde o úvěry poskytnuté představiteli despotického režimu k. udrženi se u moci. Jsou tedy dluhem konkrétního člověka, a ne státu.. Nebyly ú nich totiž splněny všechny zákonné podmínky. Stejně tak nelegitimním je úvěr poskytnutý proti zájmu obyvatel státu, sloužící k potlačování jejich práv. Je těžké soudit, na čí straně' leží větší část viny, je však jasné, kdo za ni pyká. Jsou to ti nejchudší. UNDP k tornu-již v.roce 1997 uvedlo: „Chudě země s vysokou mírou zadluženosti potřebují okamžitou úlevu, nikoliv sliby do budoucna. Citelná úleva pro 20 nejvíce zadlužených zemi by stála.mezi 5,5 až. 7,7 miliardami dolarů, což je' méně než cena jednoho bombardéru Stealth nebo přibližně tolik jako výstavba zábavního parku EuroDisney ve' Francii. Tyto poměrně malé finanční náklady jsou. v příkrém rozporu se; strašlivými lidskými důsledky pokračující nečinnosti (...) Rokud.by byly vysoce zadlužené země zbaveny. kaž-. doročníčh splátek, .mohly být tyto prostředky použity na investice,' které by v samotné Africe mohly do roku 2000 zachránit život zhruba 21 milionům dětí a umožnit přístup k základnímu -vzdělání 90 milionům dívek'a žen." ' Stávající přístupy nestačí . .Dluhy nezávislých států se dnes řeší především na dvou uzavřených a neveřejných, fórech. Pařížský klub-je.heformální platformou ■ nejbohatších věřitelských států, jehož zasedání se účastní coby poradce- rovněž Mezi- . národní měnový fond.. Londýnský klub shromažďuje největší soukromé věřitele. Zadlužené země na jejich půdě sice mohou předložit návrhy řešení,, ale další jednáni" a rozhodování se koná za zavřenými dveřmi. : Součástí mezinárodního úsilí' o udržitel- ■ nost zadluženosti je Iniciativa nejvíce zad- ■ lužených zemí (Heavily.Indebted, Poor Countries - HIPC iniciatíve). Vznikla již v roce.1996 na půdě .Mezinárodního ■ měnového fondu ČESKO# CHUDOBĚ a Světové banky, ale vzhledem ke složitosti podmínek a problémů se míjí účinkem. Pod tlakem- mezinárodní kampaně za oddlužení (Jubilee / Milostivé léto)', kterou svým podpisem pod petici podpořilo 22 milionů lidí; rozhodlo'roku 1999 zasedáni G8 o-rozšíření iniciativy a zjednodušeni, podmínek pro oddlužení (HIPC li). Z původních 42 účastníků' byly později vyloučeny Angola, .Vietnam, Jemen a Keňa. (První tři jsou prioritní země české rozvojové spolupráce.) Z. nejasných důvodů se nekvalifikovala Nigérie. Po devíti letech se do procesu oddlužování dostalo'15 zemil- • Diskuze se vede,=o udržitelnosti dluhové zátěže. "Vychází se především z tzv. kvóty dluhové .služby, což představuje poměr závazků (velikost ročni splátky, dluhu.a-jeho úroků) vůči jednoročním příjmům daného státu z exportu. U zemí s nízkými či středními příjmy byla tato míra dluhové služby v období 1990 - 2000 průměrně 18%. Mezinárodní finanční instituce nejprve předpokládaly snížení této kvóty na 15 %, později pod tlakem přistoupily na procent deset. Jubilee žádala snížení hranice dokonce na 5 %, jak tomu bylo při oddlužováni Spolkové republiky Německo v roce ■ 1953; kdy byla zbavena většiny svých válečných i předválečných dluhů. Jak oddlužovat HIPC iniciativa je kritizována zejména pro své pomalé tempo a nedostatečný objem konečného oddluženi. Snížení dluhu 'je tak-velmi problematické - vzhledem k dosažení udržitelného řešení, protože se -chudým zemím nedostává prostředků pro vlastni rozvoj. Mnozí experti požaduji úplné vymazání ■bilaterálních dluhů a sníženi ostatních minimálně.o 90 % s tím, že získané peníze budou cíleně investovány na boj proti chudobě, zachování kvalitního životního-prostředí a celkový rozvoj. Nelegitimní dluhy byměly být. odpuštěny všem zemim v plné míře; jak to požaduje vláda USA pro Irák. Ve státech., kde není možno zajistit transparentní nakládání s prostředky, by měly. být vytvořeny výměnné fondy (swap), z nichž budou financovány .projekty pod mezinárodni kontrolou a oddluženi bude záviset na způsobu jejich čerpáni. , Transparentnost a odpovědnost . Velkým problémem zůstává další nezodpovědné přijímání i poskytováni úvěrů. Státy by proto měly přijmout na nadnárodní.úrovni patřičné zákony, které- by zamezily parazitován i-■ zkorumpovaných- vlád, nadnárodních koncernů a dalších věřitelů nelegitimních dluhů. Měly by jednoznačně definovat podmínky poskytování úvěrů, 'státní garance ; i zohledňovat politickou situaci a riziko využití těchto prostředků proti zájmům obyvatelstva. . . -Irácké dluhy vůči České republice | "Irák dluží České republice čtyři miliardy korun. Na : tamto dluhu se civilní dodávky podíleli zhruba 100 miliony korun- a zbytek představují závazky za dodaný vojenský" ; materiál. Z celkové čistky iiy. mohla vláda České republiky : ; Iráku odpustit přibližné třetinu. České televizi to řekl pre- '• i miér Vladimír Špidla." ; Vzhledem k tomu, že-podpora diktátorského i režimu Saddams Husajna byla od samého po- : í čátku nelegitimní, měly by být smazány všechny } české úvěry na vojenské dodávky. „V jiných případech volíme naprosto- odlišnou, úpiné , l protilehlou taktiku..to znamená, že nacházíme soukromé i investory, kterým prodáme ty naše pohledávky, jieriliť se i oni potom zlobí s tou dlužnickou zemí sami." -. Ladislav : ,| Zelinka, náměstek ministra iinancí, pro BBC. i Prodejem dluhů . na sekundárních trzích \ \ a zpětným, prodejem dluhu jedné i nejchudších i \ zemi světa ■ Zambie, jsme si vysloužili přezdívku .; í „češtíkramáři". '''■'.': líni ČTK /BBC/EAP äžájä osišb' irtsö j yfriěri ířřížehí í iDlužnická vľáda í Dlužnická vláda pozáda OSN Zaháleni Flzenl Věřitelská vláda ; ohleilem m oxlstenŕnl minimum vzdělaní zdravf, ochrana prostredí, infrastruktura ' ;.iZäväztĺé -.sfanibyeň'Ľv vji::řVsečK'spIaték;^f|' Jedině tak lze vybřednout ze začarovaného kruhu astronomické zadluženosti. Aby bylo do. budoucna zabráněno neod-povědnému úvěrování a netransparentnosti, je třeba nastolit nové vztahy mezi suverénními dlužníky a věřiteli. K tomu by mely sloužit dluhové arbitráže či soudy, které by vedle legitimity dluhů a splátkového kalendáře posuzovaly také základní finanční požadavky k udrženi rozvoje.státu - sociální výdaje., náklady zdravotnictví, školství, potravinová bezpečnost, veřejné. služby, a přistup k pitné vodě,,péče o základní infrastrukturu atd. S podobným návrhem přišel roku 2001 sám Mezinárodni měnový fond. V návrhu-na realizaci Mechanismu suverénní restrukturalizace zadluženosti (Sovereign Debt Restructuring Mechanism - SDRM) si ovšem MMF zachovává ústřední roli a nedovoluje.nezávislé rozhodováni. Návrh stejně nezískal podporu a byl zamítnut. Během přípravných jednání na zasedání G7 v roce 2005 se sešli ministři financi, aby pod vedením Velké Británie řešili pomalý postup oddlužování. Doporučili zahrnout do oddluženi 18 zemí a odpustit sto procent dluhů, které mají u Světové banky,. MMF a Africké rozvojové banky. Bohužel do toho nebylo zahrnuto oddluženi u Interamerické banky, kde mají dluhy nejchudší latinskoamerické zemé: Iflikroúvéry - 50 dolarů jako základ podnikání. Klasické granty či úvěry jsou v rozvojovém svějte pro běžného člověka naprosto nedostupné. Drobni farmáři, či výrobci nemají, čím ručit a jínit požadované sumy jsou pro banky iiaprosto nezajímavé. Proto vznikl systém tzv. mikro-íinancováiií; který otevírá drobným podnikatelům a chudým •lidem možnost, snadno přístupných úvěrů, .flkroúvěry zpřístupňují finanční-sektor i chudým, vrstvám rozvojového . světa, pomáhali budovat nová pracovní místa a posilují postavení žen.. V roce 2002 existovalo přes deset tisíc mikro-úvčrových společností, které poskytovaly drobné úvěry třiceti milionům lidi a jejich obrat činil 2,5 miliardy dolarů (průměrná výše půjčky tedy činila 83 dolarů). Devadesát procent žadalelů o úvěr ho používá k financování vlastního zaměstnání. Studie v liangladéži prokázaly, že přes 48 % . klienti se díky mikroúvěrúm dokázalo vlastními silami dostat z chudoby. V posledních letech se rozviji i mikro-spoření, .které Usnadňuje lidem-,ukládat své úspory a zároveň, rozšiřovat nabídku úvěrů. •-.- • K financováni mikroúvěrů slouží ňiilirofinančnl fondy. Ty byty postaveny na družstevním .bankovnictví a lidé' z bohatých zemi do nich ukládali své peníze s úrokem 1-3 %. Později, po klientském tlaku na etické spoření lukládáni peněz do bank či fondů, z nichž neni financováno neetické podnikáni - zbrojní průmysl, některá energetická či ■ chemická odvětví apod.l, vyvinuly i některé-, velké bankovní, domy fondy, Které financují pouze mikrofinanční systémy či rozvojové projekty. Část peněz" poskytuji také některé vlády prostřednictvím rozvojových prograníů. - Rok 2005 byl Dálným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem mikroúvěrů. ČESKO# CHUDOBĚ 8. cíl: ■Z'celkového podílu světové populace bez pravidelného přístupu k lékům žije 80 procent lidí v zemích s nízkými příjmy; jenom 0,3 procenta takto postižených lidí pak žije v bohatých státech. Za posledních 25 let přitom ochrana patentovaných léků' soustavně narůstá. Přestože ekonomové vnímaji tento jev jakö vhodný nastroj ke zvýšení motivace farmaceutických společností, dostupné údaje' ukazují, že stávající tendence má protirozvo-jové rysy: ze všech 1 400 léků vyvinutých během 25 let jich bylo na léčbu tropických nemoci určeno pouhé jedno procento. Přestože epidemie tohoto druhu zabíjí desetitisíce, vzhledem k chudobě potencionálních klientů nejsou pro farmaceutické koncerny zajímavé. Místo toho se-orientují na tzv."rádoby léky" většinou s malým či žádným léčivým účinkem. Stejně tak motivace investovat dö. vývoje vakcín proti tropickým chorobám je . u farmaceutických koncernů' minimální. Více než -40 milionů lidi světa dnes žije s virem HIV či nemocí AIDS. V chudých ze-mích má přístup k antiretrovirálním lékům (ARV), zpomalujícím postup nemoci, jen asi.300 tisíc z nich. Základní překážku představuje vysoká cena.téchto prostředků, uměle udržována fit mami, jež vlastní příslušné.patenty. Levné léky pro všechny? WTO přijalo v roce 2003 ustanovení, umožňující vyvážet do chudých zemí léky vyráběné pod povinnou licenci, která patentová práva omezuje. Toto. „Rozhodnutí 30. srpna" ovšem doprovází řada omezení a výjimek, takže se prosadit levný dovoz medikamentů do chudých zemí v konečném důsledku nepodařilo. Nejchudším státům bylo sice dovoleno vyrábět kopie léků (generika) na vlastním území, tyto země však nemají dostatek kapacit.na vybudování potřebných zařízení. Státy jako Indie či Jihoafrická republika, které by mohly levně vyrábět kopie ARV, měly výjimku udělenou pouze do roku 2005 a pod tlakem bohatých zemí produkci omezily vlastními zákony. Farmaceutické koncerny veřejně oznámily zievnění ARV až o 98 procent. Šlo však jen o první- řadu z dvou- či tří- řadových pevných kombinací ARV, u nichž pacient musí při př&-chodu na účinnější druhou či třetí řadu použít celou doporučenou kombinaci. Ü druhých řad pak došlo pouze k 70přocentnímu zlevnění. Srovnání ceny antiretrovirálnich generik 3TC/Í4T/NVP TDMdlHM/r Poměr ceny ■ I. řada- Z.řada ľ.ŕad? k l.radě | Zapadni země. 8.773,-USD/rok l3,l5l,:llSD/rok • I.5 x dražši ' : •j RízrojovézaniB J54USu/riik 3,950.-USu/rofe'2.6.x dražší : i Sieja""'"■ '""■ :" 98 i. "'■ 70% " ■ ■ . Zdroj: United Nations Statistics Division Potřeby k překonáni tohoto problému shrnul ve svém usnesení ke světovému dni AIDS Evropský parlament. Zdůraznil právo každého člověka na přístup k lékařské péči, nutnost zvýšit dotace na výzkum a vyzval Komisi k štědrému financování Globálního fondu, i Populačního, fondu OSN (UNFPA), který se po té, co ho přestaly dotovat. USA, dostal do existenčních problémů. Parlament apeloval na státy, aby se zřekly práva na uplatnění dohody TRIPS v této oblasti a umožnily farmaceutickým společnostem poskytovat levné generické léky. 36 8. Cíl: Energie pro rozvoj Dle různých odhadů dries, postrádají asi dvě miliardy, lidí přístup ke zdroji elektrické energie a až tři. miliardy zemské populace využívají jako- hlavní energetický zdroj pouze biomasu (dřevní hmota, dřevěné uhlí nebo trus zvířat). Mnoho žen tak tráví ažr tři hodiny • denně sběrem palivového dříví. Dle organk zace Intermediate Technology Development. Group navíc zemrou každoročně dva miliony lidí (většinou dětí), jelikož je jejich domov znečištěn kouřem z vařeni na otevřeném ohni. Energeticky efektivnější kamna či sporáky by přitom mohly ušetřit velkou, část paliva i zabránit únikům zhoubných exhalaci. • Absence přístupu k energiím se projevuje v městském i vesnickém prostředí. V případě vesnic lze ale využít přirozené decehtralizo-vanosti alternativních zdrojů, která snižuje přenosové náklady a zároveň vytváří lokální -pracovní místa. Rovněž se musíme zaměřit na podporu znovuzalesňováni. Telekomunikace slouží rozvoji V období 1990-2002 počet předplatitelů telefonních linek a majitelů mobilních telefonů rostl nejvíce ve východní Asii, kde byl zazna-.. menán posun ze 2,4 na 38 lidí na 100 obyvatel. V jihovýchodní Asii stoupl tento poměr z 1,4 na .16. Podobné trendy se objevily i v Oceánii, jižní Asii a subsaharské Africe, ovšem v těchto oblastech zůstává množství předplatitelů i nadále na:-velmi nízké úrovni (kolem .5 na 100 obyvatel). .Zvlášť v případě Afriky je ale béžné sdílení aparátů více lidmi, takže v konečném důsledku disponuje telefonem mnohem větší část. populace. ' Ještě dynamičtěji rostly služby vázané na mobilní telefony, jelikož budováni infrastruktury pro. tento druh telekomunikací se ukazuje-být méně nákladným. V roce 2002 měl'mobilní přístroj k dispozici každý pátý obyvatel pla- • nety a v Africe je v současnosti dokonce více předplatitelů mobilních telefonů než majitelů '; pevných telefonních linek. Přibližně, 10%. (625 mil.) světové popu-' . lace mělo v roce.2002 přistup k • internetu* více než 70 % z nich však žilov hospodářsky ■ rozvinutých zemích. Dô konce roku 2005 se ' odhaduje, že počet lidí s přístupem na.internet dosáhne dvou miliard. Privatizace může Uškodit Ulehčení komunikace a přístupu k informacím může .nabídnout dosud znevýhodněným skupinám nové perspektivy. Aby však mohly ze stávajícího trendu těžit opravdu . i chudé vrstvy (v rozvojových zemích naprostá většina obyvatel), je nutné-rozšířit -služby a odpovídající infrastrukturu také do vesnických oblastí, často velmi vzdálených od ekonomických center, a zároveň též využít • opatření, která- by chudým přístup k informačním á komunikačním sítím ulehčovala. Zjištění expertů z Harvardského fóra 2.004 ■ukazují, že se tak doposud.neděje: „Pokudse podíváme na výši sazeb, které musí Afričané za přístup k informačním a komunikačním kanálům platit,- Je jasné, že za stávajících podmínek ke skutečně plošnému rozšíření nedojde. Privatizace se v tomto neukázala-jako spásné řešení; spolu š nedostatkem ■efektivních regulačních mechanizmů, v mnoha státech způsobila vytvoření soukromého monopolu, jenž na podobné ■politice žádný zájem nemá." ČESKO# CHUDOBĚ Verze textů brožury v elektronické podobě najdete na www.ceskoprotichudpbe.cz. Zdroje k více cílům: Další zdroje k jednotlivým cílům: ■ Development Gateway . . ' - topics:developmentgatewaý.órg '• ■• Zpravodajství Econnect - www.ecn.cz '•=- Ekumenická akademie Praha -Www.ekumakad.cz ■ "■ Eldis Gateway to Development lnformation-www.eldis.org * Infqse.rvis společnosti Člověk v Tísni -www.infoservis.net * Oxfäm International - www^xfam^org' Oxfam UK-www.oxfam:org.uk ■ - Rozvojovka-www.rc-zvojovka.cz - ' ' UNICEF - www.unicef.org/publications. ■ Mezinárodní organizace práce (ILO) -■ www.ilo.org " Oficiální stránky Rozvojových cílů tisíciletí - www.unmillenniumproject.org, odtud např..dokument „Investing in Development - A Practical Plan to Achieve the millenium Development goals" - www.unmillenniumproject.org/ • reports/index.htm ' .* United.Nations Development Programme -www.undp.org Statistická data: ■• Oficiální indikátory k jednotlivým úkolům, • - United Nations Statistics Division - millenniumindicators.un.org/ unsd/mi/mi_goals.asp • ■'■ www.uni.cef.org/statistics/ * ,index_2.4183.html -f www.wri.brg * devdata.worldbank.org/data-query www.project-syndicate.org/ ' - zejména články Stiglitze a Sachse www.foqdfirst.org www.brot-fuer-die-welt.org www.gmo-watch.org www.fao.org www.who.org www.unesco.org www.unfpa.org www.whrnet.org/ zenskaprava.ecn.cz/cz/home.html www.healthgap.org www.doctorswithoutb.orders.org www.globalpolicy.org/ www.greenpeace.org www.iea,org www.unhabitat.org ■ www.wri.org www.accessmed-msf.org ' www.corporatewatch.org/ ■ www.erlassjahr.de/ . www.fairtrade.cz - www.itdg.org -www.jubileesoUth.org/ .Verze textů brožury v elektronické podobě najdetenawww.ceskoprotichutiobe.cz. 38-39 ■■■■--■ = Organizace pro výživu a zemědělství OSN-(Food and Agriculture Organisation) "Á: = hrubý národní důchod vyjadřuje roční hodnotu produktu z výrobních prostředků vlastněných rezidenty daného státu. Životní úroveň zobrazuje lépe, než HDP, které naopak-zobrazuje produkt vytvořený na území státu bez ohledu na to, kam plynou příjmy z výrobních faktorů (platy, dividendy, úroky apod.) .i.« = Hrubý domácí produkt. ': i = Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) G .'•; = nejméně rozvinuté země (Least Developed. Countries) - dle klasifikace OSN. Jedná se o nejchudší z rozvojových žerní. Určujícími kritérii jsou: nízká míra zahranič-ních investic, gramotnosti a podílu průmyslové výroby na HDP. V současnosti je jako LDCs klasifikováno SO zemí. Jejich seznam naleznete na http://www.un.org/special-rep/ohrlls/ldc/list.htm. :Mí(i = Mezinárodní měnový.fond (International Monetary Fund) í* ='oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance) je nejčastějším druhem rozvojové pomoci: Výbor rozvojové pomoci OECD ji charakterizuje: ODA plyne do rozvojových zemí a mezinárodních organizací z oficiálních agentur států a samospráv či jejich výkonných orgánů. Přičemž každá transakce je ■ poskytnuta s důrazem na podporu zdravého hospodářského rozvoje. Nejméně čtvrtina z prostředků je přímo darována. . , • = Program lidských sídel OSN (United Nations Human Settlements . Programme) = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj-(Organization for Economic Cooperation and Development). Její-členové financují takřka céíou světovou výši ODA. = Organizace spojených národů = Společenství nezávislých států =. Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme) ■; » • = Organizace OSN pra vzdělání, vědu •• a kulturu (United Nations Educational,- Scientific and Cultural Organization) = Dětský fond OSN (United Nations International Children's Emergency Fund) = Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation) Čistá ODA vybraných států OECD (ve stálých cenách, % HND) % M .30 1.20 1.10 1.00 0.90 O.BO 0.70 0.60 0.50 0,40 0.30' 0.20 0.10 •0.00 Norsko..........„- Nizozemí ................... ; - ....._.....Dánsko............ Švédska "\.....;-—:-:~~. :...; ,:...............................:..;>.:.-.-rr:.-.-.... \ . - ;^&-il-i^' :' ...... / Lucembursko lišilo iBpnnsiffi " - - / 'S'''■---.'.'■'" ........Spifloé stoly " :------- .:.:::z.=.»-í.-ř^-i;-=~. -'................ Norsko - Švédsko -Nizozemí . - LiiGembursko Japonsko - Rakousko Itálie Spojené slily 1936/87 1991/92 . 1998' 1999' 2000 2001 2002 20Ö3 ČESKO# CHUDOBĚ m. co T-~ Ol • i*! Ulli 40-41 Do tabulky byly vybrány dlouhodobě.pnontní země české rozvojové pomoci, pro srovnání pak Česká republika, dále značně různorodá skupina LDCs^skupina bohatých průmyslových zemí a region subsaharské Afriky. - -Česká Angola Moldávie 'Mongolsko . Vlelnam Jemen Zambie Nejméně Subsaher- Průmyslové republika rozvinutá ská Afrika . země . země iLOCsl Počet obyvatel (v tisících), 20031-4' . • -10 236 13 625 4 267 2 594 81 377 20 010 10 812 718 858 665 496 949 593 96 populace žijících z méně než í USD denně (1992.-2002) l-4B'l-6 . 2 22 14 . 18 •16. 64 '39. 43 . Míra všeobecné porodností, 2003 I-43 J-4 (počet na porodů 1000 obyvatel) 9. 52. 12 .. 22 20 ■ 45' 42 39 . 40 12 HND ná hlavu (USD), 2003 6.740- 740 590 480 480' 520 380 304 496 28-337. HDP na hlavu - míra průměrného meziročního" růstu (1990-2Ó03) (%) I-47 I-6 . 1,5 0,4 .-5,7' 0,4 5,9 "2,4 •0,9 1,8: 0,4 1,8 96 podíl příjmu domácností 1992-2002, 4094 s nejnižším příjmem 1-10 i-6 25 - 19 .16. 19 20 ' 11 18 11. 19 96 podíl příjmu domácností'1992-2002, . 2096 s nejvyšším příjmem 1-10 1-6 36 ■ 44 51 45 41 57 46. 59 42- Průměrná délka života, k narození (roky), 2003 1-71-4 76 '40. : 69 '' 64 69 60 - 33" 49 .46 78 Míra gramotnosti dospělých, . muži (2000) 1-32 1-33 ■ ." 100 99 ' 95 68 85 62 69. Míra gramotnosti dospělých, ženy (2000) 1-32 1-33 - 98 98 91 .25 72 42 53 Podíl dětí zapsaných do základní školy, celkem, chlapci (1998-2002) 1-35 1-36 104. 80 86 97 107 97 81 88 92 101 Podíl děti zapsaných do základní školy, celkem, dívky (1998-2002)1-351-36 103 69 85 100 100 64 76 80 80 101 Čistá míra zápisu do základní školy / návštěvnosti (96) (1996-2003) I-8I-9 88 58Ď-1 86 D-1 77 D-1 B7 D-1 60 6.7 -D-1 59 58 96. Čistý podíl děti zapsaných do základní školy, chlapci (1998-2002) I-37 I-36 88 32 79 85 98 71 66 67 64 95 Čistý podíl dětí zapsaných do základní školy, . dívky (1998-2002) 1-37 I-36 88 28 78 88. .92 47 66 61 59 . 96 96 z čistého počtu navštěvujících základní školu, chlapci (1996-2003) 1-38 1-39' . • - 57 86 . 76 87 67 67 61 60 94 z čistého počtu navštěvujících základní školu, • dívky (1996-2003) 1-38 1-39; ' 58 87 . 77 86 • 40 67 56 56 96 z dětí,.které zahájily školní docházku a dosáhly 5.roč.; administr. údaje (1998-2001) I-40 1-41 • 97 4 ■ 90D-3 89D-3- 89 86. 77 , 64 ' 63- 94 z dětí, které zahájily školní docházku a dosáhlý 5.ročniku, data z výzkumu (1997^2003) I-40 1-41 76 99 95 •94 88 : 88 . ' .79- 83 Podíl dětí zapsaných do druhého stupně školy, celkem, chlapci (1998-2002) i-36 ' 95 21 71 . "69 72 65 27' 30 29 105 Podíl dětí zapsaných do druhého stupně školy, celkem, dívky (1998-2002) I-36 97 17 73 '83 67 27 . 21 25 . 23 106 96 dětí (5-14 let věku) angažovaných v dětské práci (1999-2003)>65 I-66 . - 22 ■ 28 30 ■ 23 11 ' - Gramotnost dospělých: ženy jako 94 . pódii z mužů, 2000 S53 98 99. 96 37 85 '68 77 . Celkem podil zapsaných do základních škol: ..'■'•'• ženy jako 96 pod« mužů (1998-2002)1-54 1-55' 9'9 ' 86. 99 - 103 93 ..66 .94- -91 87 100- CESKO# CHUDOBĚ Česká Angola Moldávie Mongolsko Vietnam Jmnen Zambie Nejméně Sebsabar- Průmyslové mbllka rozvinete skáAirlka země země [LDCs) Celkem podit zapsaných do 2. stupně zákl. škol:- ženy jako 96 podíl mužů (1998-2002) I-54 I-55 102 '____81 . 103____120.___■___93___- 42______78 83 79 ____10 Rozšířeni antikoncepce (94) (1995JÖ03) 1-561-57 72 "~6 62 ~~67 79 23 34 27 22 74 96 děti v dětských' sňatcích, celkem ... - . (1986-2003) I-671-68 . ■ ■ . ' - - ' ■ - 5 41 32 - - Celková míra plodnosti, .19601-451-4 .2,3 6,4 3,3 ' 6. 6,9 8,3 Í6 6,7 6,8 2,8 ČěTková míra plodnosti, 20031-451-4 • :■ ' '1,2 ' 7,2 1,4' .2,4- 2,3 ' 7 -■ 5,6 5,1' 5,4- 1,7- Mira-úmrtriasti dětí mladších'5 let,.13601-1 I-2 ľľ1 " 7~. ~. ~~r". ' ■''.'. (počet úmrti z 1000). .'. '' 25 345 .88 , - 112. 340 213 278. 278 . 39 Mira úmrtnosti dětí mladšíčhš"let, 20031-1 I-2. 4 .260 ' 32 '68 23 ■ 113 182 ■ 155.' 175 6 Sníženi úmrtnosti děti mladších 5 lét . ' od roku'1990 (94) I-2 " , ■ 64' "0 ' 14- 35 57 20 -1 14 7 40 Míra úmrtnosti kojenců (do 1 roku věku), 20031-31-2' . ' ___________4 .154 26 56 '19 ' -82 102 . 98 104 5 Celková míra piodnosti, 20031-451-4__________. 1,2 7,2 '1,4 ' 2,4 2,3 7 5,6 5,1 5,4 - 1,7 96 dětí, které jsou výhradně kojeny "(mladší 6 měsíců)(1995-2003) 1-11 11 ',. - 5ľ ' 15 .18 40 33 28 96 dětí, které jsou kojeny a dále dokrmovány • (stáří 6-9. měsíců) (1995-2002) 1-11- 77 - 55 ■ - 79 87-63 64 94 děti, které jsou stále kojeny (20-23 měsíců) ' (1995-2002) 1-11. .'..' ■•''■ ■_________' - - 37 - 57 '■ 26 41 58 63 :5Í 94 dětí ml. 5 let trpících podvýživou (střední nebo silnou) (1995-2003) 1-12 H3.-1 D-2 . 1 31 . 3 . 13 ■ : 33 46 28 - 36 29 Pokryti prenatální péčí (%) (1995-2003) 1-581-59 ' 99 D-2 56- ' 99 97 86 45 ■' 93 . 56 66 Přítomnost zkušeného zdravotnického personálu u porodu (96) (1995-2003) í-60 1-13 99 45 99 ' ' 99 85 22 43 32 41 . . 99 Míra úmrtnosti matek, Upravené (-2000) ' ' 1-61 I-62 l:63 (počet na. 100 tis. Živě nar. děti) 9-' 1700 36 110 130 570 750____890. ,940_______13 Celoživotní rizikp smrti matky u porodu, 1 matka z: (2000) 1-641-63 7 700 7 1500 300 270 19 19 17 16 4 000 Průměrná očekávaná délka života, .19701-441-4 70 - 37~ 65 53 49 .38 49 43 44 ŤT Průměrná očekávaná délka života, 20031-44 j-4 76 -40 '., 69 -.' 64 69. 60 33 49 46 78 Průměrná očekávaná délka života: ženy jako % podlí mužů, 20031-4 . - ■ -1.09 107' 110 106'. .10-7 '104 98 104 104______108 Míra.všeobecné ůmrtnosti,1970 I-42 I-4 ' . * ■ (počeťúmrti na 1000 obyvatel)_____________13 27 10 14 18 26 17 ' 22 21 10 Mira všeobecné úmrtnosti,20031-421-4 11 ■ 24. 11 7 6.9 28 15 18 .9 Míra všeobecné porodn'osti,1970 I-43 I-4 . (počet porodů na 1000 obyvatel) - 16. 49 18 42 41 . 54 51 47 48 17 Míra všeobecné.porodnosti,2003 I43 I4 . (počet porodů na 1000 obyvatel) 9 52 12 22 20 45 42 39 40 12 Míra výskytu AIDS mezi dospélými.(15-49 let věku), ke konci 2003, odhad 1-21 I-22 (94) 0,1 - - 3,9' 0,2 <0,1 ___0,4 0,1 16,5 3,2 . 7,5 0,4 Odhadovaný pdčet osob žijících s HIV, 2003 (v tišících), dospělí a;děti (0-49 let věku) I-231-24 2,5 240 "5,5 <0,5 220 12 920 12 000 25 000 1600 Odhadovaný podil dětí z osob žijících 5 HIV, 2003 (v 96),dě'ti (0-14 let věku) i-23 1-24____________' - - 9,6 - - - -' 9,2 8,3- 7,6 1,1 Odhadovaný podíl žen (15-49 let věku) z osob -žijících s HIV, 2003 (v 96), I-231-24 32 54,2 ' - 40' 29,5 ■ 51,1' 50,8 52,4 25,6 % žen, které vědí, že kondomy jsou ' ■-.'■■' prevencí HIV, I-25 I-26 ' ''..'" " - . - 56 77 - 60-67 -- 52 , 42 72 405 41 Česká ' Angola MoldávlB Mongolsko Vietnam Jemen Zambie Nejméně Subsahar- Průmyslové republika ' - rozvinuté sltá Afrika země zomč ildcsI % žen, které vědí, že i zdravě vypadající lidé mohou mit HIV, 1-271-28 79 '57 63 74 56 % žé.n, které.maji obecné povědomí o HIV, 1-29 1-28 - 19 ' 32 ■• '25 31; 22 Dětí (0-17 let věku) osiřelé z důvodu AIDS, 2003, odhad (v tisících) I-30 1-31 ' ■ 110 630 Déti (0-17let věku) osiřelé z různých důvodů, 2003, odhad (v tisících) 1000 78 ' 2 100 1 100 94 jednoročních dětí plně očkovaných proti tuberkulóze (2003) 1-14 98' 62 ' '98 " 98 98 67 94 ■ 79 •' .'74 94 jednoročních dětí plně očkovaných proti spalničkám (2003) 1-14 • 99 ' 62 ■ . 96 . 98 93 66 - . 84 ■67. ■ 62 92 % jednoročních dětí plně očkovaných proti hepatitíde B3'(2003) 1-17 1-14 * • B6 99 ■ ' ' 98 78 42 20 30 62 % těhotných žen očkovaných proti ' tetanu, (2003) 1-14 . 72- 79 31 60 . 56 53 - 94 děti mladších 5 let spících pod sítí proti hmyzu (1999-2003) 1-18 1-19 10 96 16 19 '" 14 % dětí mladších 5 let dostávajících antimalarika (1999-2003)1-201-19 63 ■ 7 52 36 38 % běžných očkováni (rozšířený programImunizace) financovaných vládou (2003) 1-16 1-17 1-14 10 49 22 55 100 5 37 45 69 96 populace žijící ve městech, 2003' I-46I-4 74' 36 46 57 26 26 36 27 36 " 76 54 celkové populace používající upravené zdroje-pitné vody (2002)145 - 50 -92 62 73 ' 69 55 - 58 . 57 100 96 městské populace používající uprayené zdroje . pitné vody (2002) 1-15 70 97 ■-B7 93 . 74 • . 90' 80 • 82 . 100 96 venkovské populace používající upravené zdroje pitné vody (2002) 1-15 ■ , 40 . 88 .. 30 67 68 3'6 . 50 44 100 % celkové populace používající adekvátní zdravotnická zařízení (2002) 1-15 30 68 .59- 41 30 45- . 35 36 100 % městské populace používající adekvátní zdravotnická zařízení (2002) 1-15 56 86 75 84 76 - 68 58 55 100 96 venkovské populace používající adekvátní zdravotnická zařízeni (2002) 1-15 16 52 37 26 14 32 27 26 100 Příliv ODA (oficiální rozvojové pomoci) jako ■ 96 HND příjemce, 2002 1-50 1-51 5 8 20 4' " 6. . 19 ' , 9 • 5 Dluhová služba jako % z exportu zboží a služeb,1990 1-52 1-6 7 7 D-2 ■ 4 13 12 ■ . 17 Dluhová služba jako 94 exportu zboží a služeb, 2002 1-52 1-6 9 10 18 6 5' 3 . 21 7- 10 . Průměrná roční míra inflace (1990-2003) (94) I-6 10 D-2 ■ 10 518 79 41 13 D-2- 19 ' 42 62 '36 ■ 2 94 rozpočtu centrální vlády alokované na školství (1992-2004)1-49 9 '. 15 D-2 '5 ■ 9 14 22 14 - 4 % rozpočtu centrální vlády alokované' na obranu (1992-2004) 1-49 5 34 D-2 2 9 19 4 - 10 96-rozpočtu centrální vlády alokované na' zdravotnictví (1992-2004) I-49 ■ 16 6 D-2 4 6 4 4 ■ 13 15 Počet telefonních přístrojů na 100 osob (2002) I-34 '121 2 24 14 . 7 '5 •' 2 2 5 • 123- Počet uživatelů internetu na 1O0 ■ ■ : ' : "■ ~~ osob (2002) I-34 '26 .0 ' • 3 2 2 ' ' 1 0 0 .' 1 ■ 43 Vytvaieno,pomoc! statistické databáze UNICEF http://www.unicef.org/statislics/indsx_24183.html Vysvětlivky k tabulce najdete na www.ceskoprotichudobe.cz ČESKO# CHUDOBĚ ČESKO# CHUDOBĚ !„ Zvyšovat objem- oficiální rozvojové: pomoci České republiky v souladu se závazky členských zemí Evropské unie na 0,34 procent HND do roku 2010 a na 0,7 procent HND do roku 2015. . Prostředky poskytované (Deskou republikou na rozvojovou spolupráci tvoří v součas- • nosti jen 0,108 %.jejího hrubého národního důchodu (HND). Přitom vyspělé státy.světa.se již před-.35 lety zavázaly zvýšit svoji pomoc chudým zemím na 0,7 %. HND. O tom, že Česká republika mezi vyspělé státy patří, není. pochyb - již deset let-je. členem Organizace pro ekonomickou.spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující rozvinuté země světa, v minulém roce se.pak stala součásti Evropské unie.. Podle Indexu lidského rozvoje OSN (H.Ol),', který se používá.jako měřítko vyspělosti státu,-je Česká republika třicátým druhým nejlepším místem na světě pro život, což ji řadí mezi nejbohatší pětinu států. - Ačkoliv v'období krizí a přírodních katastrof, dokážeme být velkorysí a štědří,; na dlouhodobý rozvoj dáváme devětkrát méně ' než Norové a třiapůlkrát méně než průměrný Evropan. Česká viáda slíbila usilovat o zvýšení prostředků na rozvojovou spolupráci na 0,17 % do. roku 2010. Jenže už v roce 2015 by měly být splněny. Rozvojové cíle - tisíciletí definované OSN, k čemuž se zavázalý-všechny státy včetně Česka. A to bez dosažení podílu aspoň 0,7 % HND nepůjde. ■ '&■- Zefektivnit a zprůhlednit rozvojovou spolupráci tak, aby skutečně reflektovala priority rozvojových zemí a přispívala k naplňování Rozvojových cílů tisíciletí, nikoli aby sloužila k podpoře exportu České republiky. Česko dosud neprikročilo k zásadní reformě programu rozvojové spolupráce od jejího obnovení v roce 1995. Požadujeme, aby se správou finančních prostředků na rozvojovou, spolupráci zabýval profesionální státní' úřad, tak jako .tomu "je v ostatních evropských zemích, a nikoliv nekoordinovaní úředníci na jedenácti ministerstvech. Požadujeme, aby projekty byly definovány především podle Rozvojových cílů tisíciletí', nikoliv podle momentálních zahraničně-politických zájmů. Je nezbytné, aby prostředky byly. poskytovány na boj proti extrémní chudobě a zajištění základních sociálních služeb v rozvojových zemích a nikoliv na podporu českého exportu. ^ww.ceskopí0^c Bílou páskou (White Band) lidé na celém světě vyjadřují svou podporu boji proti chudobě. fr u ■I 13 I I á oľ ojoj á" pá ľr "S --a (S 'í? S -jS £ m f ft ft & « S ■p- S 1 \? ^ | -f *tH (ľ) cti -:P ť. S . ii—i , '*-«' - HUMAN RIGHTS, CULTURE& CONTEXT A world characterised by ethno-nationalist struggles, civil wars, and political violence has led anthropologists to examine in more detail the relationships between state violence, ideas about 'culture', and the activities of human rights organisations. The first coherent contextual study of its kind, Human Rights, Culture and Context moves beyond the conventional anthropological dichotomy of universalism versus cultural relativism by considering recent theoretical insights into the politics of identity and by tracing the concrete interconnections created by a globalisation of human rights. " Drawing on case studies from around the world - Guatemala, Mauritius, Hawai'i, Iran, the United States and Mexico - this collection documents how trans-national human rights discourses and legal institutions are materialised, imposed, resisted and trans-formed in a variety of contexts. RICHARD A. WILSON lectures in social anthropology at the University of Sussex. He is the author of Maya Resurgence in Guatemala: Q'eqchi'Experiences (1995). Cover illustration: 'TotalNo Pasa Nada', installation by Erwin Guillermo. Photograph by Rodrigo Castillo, 1994. Cover design: Mike Ricketts ISBN 0-7453-1142-3 Plutn Prace 3AR ArrhuiQii Rnari Innrinn MR Rflfl ANTHROPOLOGY, CULTURE & SOCIETY HUMAN RIGHTS, CULTURE& CONTEXT Anthropological Perspectives Edited by Richard A. Wilson IRTTlfn.ih. i V \ ' 1 I 9780745311425