Obecné a funkční typy osobnosti dle C.G. Junga + Osobnostní dotazník MBTI Typy zaměření: extroverze x introverze Jung, C.G. (2000) n Vrozené, pozorovatelné již po prvním roce života n Vychází z preference světa : vnitřního či vnějšího, jedná se o vztah PŘIZPŮSOBENÍ n Zásadní je směřování libida vůči objektu : přidávání objektu ze „svého“ = extrovert devalvace „síly“ objektu = introvert n Analogie dvou evolučních strategií : Vyšší plodivost, malá síla obrany, krátký život, mnohost vztahů, kvantita, snazší přizpůsobení = extrovert Širší spektrum obran, malá plodivost, monopolizace, kvalita, pomalejší přizpůsobování = introvert Typy zaměření Další koncepce extroverze a introverze: • Eysenckovo pojetí (tzv. evropské): extroverti jsou impulsivní, introverti reflexivní • Laické pojetí (tzv. americké): extroverti jsou společenští, introverti samotářští Shoda s Jungovým pojetím je pouze na fenomenální úrovni, tedy jak se jedinec „jeví“. Ve výzkumech často chybí definice toho, co se myslí pod introverzí a extroverzí – může vézt k protichůdným interpretacím. Jiná než jungiánská pojetí závisí na pouhém zaznamenání určitého chování, v analytické psychologii jde o identifikaci důvodů chování. Pak je ale zjišťování u jedince jen extro či introverze nesmysl (viz. základní atribuční chyba). V analytické psychologii se obecný typ vždy váže na tzv. funkční typ. U jedince tedy zjišťuje zaměřenost s psychickými fce zároveň. Funkční typy n Fce iracionální vnímání (Sensing) vs. intuice (iNtuition) Zaměřuješ se na základní informace, které získáváš, nebo je pro tebe důležitější jejich interpretace a smysl? n Fce racionální myšlení (Thinking) vs. cítění (Feeling) Preferuješ při rozhodování, logický a konzistentní přístup, nebo se nejdříve díváš na okolnosti, vztahy a lidi? Uvádí se, že 2/3 vliv dědičnosti a z 1/3 vliv výchovy a kultury Funkční typy Jung, C.G. (2000) n Dle Junga je vždy jedna fce dominantní a vědomá a má charakter podle zaměření – je více diferencovaná, stabilní, ovládaná vůlí a člověku pomáhá. Přesně opačná fce (inferiorní) je nevědomá, je nediferencovaná, snahu a plány člověka spíše sabotuje. Dominantní fce z druhého dichotomického páru je fce pomocnou, jí opačná fce je opět neovládaná a se spíše negativními rysy, ale ne natolik jako fce inferiorní. n Během prvních dvaceti až třiceti let se má jedna fce výrazně diferencovat – naučit se jí používat. V druhé půlce života se postupně člověk učí vycházet i s fce inferiorní, dochází až k proměně člověka ve svůj předchozí opak (tzv. enantiodromie). n Nediferencovanost alespoň jedné fce není známkou všestrannosti, ale nezralosti n Diferenciace dominantní a pak kultivace inferiorní fce je jedním z principů individuace Funkční typy iracionální Jung, C.G. (2000) Lidé se všemi „pěti pohromadě“, praktičtí, realističtí. Žijí v přítomnosti. Dávají přednost řádu, bezchybnosti a práci dovedené do konce n Extrovertované vnímání Hromadí reálné zážitky, často to jsou požitkáři či estéti, ale bez sklonu k reflexím. Princip „ode všeho trochu“ a „hlavně se dobře najíst“. Inferiorní IN způsobuje ataky nepodložených pocitů, jako např. žárlivosti a podezřívavosti. Občas tíhne k perverzím a pověrčivosti. n Introvertované vnímání Tendence k přízemnosti, tradicím, opakování a jistotě. Bývají pilíře rodiny či organizací. Precizní a se zúženou oblastí zájmů. Působí klidně, skromně a nenápadně. Funkční typy iracionální Jung, C.G. (2000) Nedá se vystopovat k reálnému podnětu – „nevědomé myšlení, kdy je vědomý až výsledek“, myšlenky se spíše člověku přiházejí („nápad“). Jsou orientování buď do budoucnosti či hluboko zpět. Snadno se nadchnou, ale sama potencialita jim stačí, práci často nedokončí. n Extrovertovaná intuice Vyhledává nové možnosti, nové trendy. Za svým jde i přes blaho ostatních, umí nadchnout jiné lidi (vůdčí typ), ale často opouští nápady i přátelé pro nové, s „většími možnostmi“. Inferiorní IS způsobuje hypochondrické rysy, časté projekce. n Introvertovaná intuice Umělci, fantasti a snílci. Inferiorní ES způsobuje časté nutkavé vazby na určitých lidech, objektech či podnětech. Věčný boj s „nepochopením“ u druhých, své vize většinou neumí sdělit. Funkční typy iracionální Funkční typy racionální Jung, C.G. (2000) Neosobní, analytický proces na základě logiky (ano-ne, jestliže-pak atd.). Tendence ke konzistentnímu, objektivnímu přístupu – „pravda je jen jedna“. n Extrovertované myšlení Zajímají jej fakta, nejlépe hmatatelná (nebo ideje – obecné). Zásadní je empirický proces. Své pravdy považuje za obecně platné. Myšlení je tvořivé a syntetické. Inferiorní IF způsobuje fascinací vlastními nápady ve stylu „účel světí prostředky“. Zároveň malicherný šťoural, který hromadí fakta bez zjevného smyslu a významu – imitace zjevného. Tyran n Introvertované myšlení Tendence k prohloubení (myšlení, znalostí) a ne k rozšíření. Zabývá se vlastním bytím a jen málo skutečnou vnější situací. Inferiorní EF způsobuje destrukci (tradic, vztahů) a negativní myšlení vůbec. Pro druhé bývá zcela nepochopitelný, nepraktický a zatrpklý. Funkční typy racionální Jung, C.G. (2000) Osobní a subjektivní proces, rozlišování dobrého od špatného, myšlení v podobě hodnot a preferencí. Jedná se o „zvažovaní“. Pravda je „harmonická“. Tendence k dohodě. Empatie n Extrovertované cítění Na těchto typech stojí harmonická společnost, jsou společenští, družní, rádi chodí do divadla, kina, na koncerty a vůbec na společenské akce. Dbají o svůj vnější obraz. Inferiorní IT způsobuje časté myšlení ve formě předsudků a jiných „primitivních logismů“. n Introvertované cítění Často působí chladně, tiše, tajemně, melancholicky. Ale je pro ně typický hluboký cit i soucit ač neprezentovaný navenek. V krajní poloze jsou viděni jako „postižení“ sebeláskou či „formy bez obsahu“. Funkční typy: identifikace Jung, C.G. (2000) n Vlastní typ skrze introspekci, nejlépe se určuje inferiorní fce, od té se odvodí dominantní fce n Typ druhých lidí skrze pozorování, ale jen až dobře poznáme typ vlastní n Pozorvatel s dominantní racionální fce u druhých dobře registruje vědomé (dominantní) fce n Pozorovatel s dominantní iracionální fce registruje spíše dění, tedy nevědomé (inferiorní) fce Funkční typy Loalizace v neokortexu Myers-Briggs Type Indicator n Vytvořila Isabel Briggs Myers (1897-1980) s pomocí své matky Katharine Cook Briggs (1875-1968) n Oficiálně se používá od 1943 n Základem je Jungova koncepce, ale převedena do kvantitativní podoby a doplněna o nový dichotomický pár n Bezprostřední percepce (Perceiving) a usuzování (Judging). n „P typ“ svůj život žije, nechává si volné možnosti na aktuální situaci, je přizpůsobivý, „otevřená mysl“, „loď s plnými plachtami, ale bez kormidla“ n „J typ“ svůj život řídí, situaci si snaží přizpůsobit svým vzorcům, rychle si vytváří úsudky, „forma bez obsahu“ MBTI Martin, C. (1997) n „J typ“ preferuje T a F jako extrovertní, S a N jako introvertní n „P typ“ preferuje S a N jako extrovertní a T a F jako introvertní n Dle principu nejlepší fce podle obecného zaměření, sekundární fce zaměření vyrovnává a je orientována opačně (to je přepracování Junga, který tvrdil, že dominantní i pomocná fce jsou orientovány stejně). n Příklad: INTP, tedy introvertní intuitivně-myslivý bezprostředně percepční typ. Obecné zaměření je intuice, P typ určuje jako introvertní myšlení - dominantní je tedy introvertní myšlení, pomocnou fce je extrovertní intuice, terciální fce je introvertní percepce, inferiorní fce je extrovertní cítění.. 16 MBTI typů a jejich rozložení v populaci David Keirsey: MBTI a temperamenty Kelly, R. S. (1999) NT Melancholik, Prométheovský NF Cholerik, Apollónský SJ Flegmatik, Epimétheovský SP Sangvinik, Dionýsovský MBTI n Použití zejména ve firemní psychologii pro sestavování týmu, nábor pracovníků. Poměrně často se používá i v poradenství (partnerském, rodinném). n Rozšířen v USA a Kanadě, v Evropě zejména ve Skandinávii a Západní Evropě. Používá se rovněž spíše v praxi. Oficiálně je přeložen do Angličtiny (verze US a UK jsou rozdílné), Dánštiny, Holandštiny, Finštiny, Francouzštiny, Italštiny, Němčiny, Norštiny, Portugalštiny, Řečtiny, Španělštiny a Švédštiny n Akademicky se téměř nepoužívá n Vytýká se: ani Briggs ani Myers neměly psychologické vzdělání, popisy jsou vágní a připomínají tak astrologickou typologii. Je to nástroj „laické psychologie“. MBTI a věda – příklady výzkumů n Reliabilita se pohybuje mezi .82 a .90, pro každý stát ověřováno zvlášť a v určitých intervalech – test je průběžně modernizován a jsou nahrazovány nejméně diferencující položky n Nejmenší reliabilitu má dichotomie myšlení – cítění n Furnham, Jackson, Forde, Cotter (2001): srovnání MBTI s Eysenck Personality Profiler (EPP) – ve faktorové analýze se Eysenckovy 3 dichotomie rozpadly na 5 faktorů, zatímco MBTI zůstal čtyřfaktorový n Arnau, Bradley, Green, Rosen, Gleaves, Melancon (2003) : jednotlivé dichotomie netvoří kategorické typy, ale kontinuum. n Janowsky, Morten, Hong (2001): typy a sebevražda- signifikantně vyšší sebevražednost vykazuje IS typ n Pearson, Dollinger (2003): u hudebních preferencí rozdíly malé, statisticky signifikantní jen E poslouchají více žánrů a tendují k popu, I zase k hard rocku. F poslouchají country a bluegrass více než ostatní. MBTI a zdroje na internetu a v češtině Použita literatura n Jung, C.G. (2000) Výbor z díla I. n Martin, C. (1997) The Dynamic for Type. Staženo z www.myersbriggs.com n Ross, K.S. (1999) Psychological Types. Staženo z www.friesian.com n Furnham, A., Jackson, C., Forde, L., Cotter, T. (2001) Correlates of the Eysenck Personality Profiler. Personality and Individual Differences, vol 30, issue 4 n Arnau, R., Green, B., Rosen, D., Gleaves, D., Melancon, J. (2003) Are Jungian preferences really Categorical? An empirical investigation using taxonomic analysis. Personality and Individual Differences, vol 36, issue 2 n Janowsky, D., Morten, S., Hong, L. (2001) Relationship of Myers Briggs type indicator personality characteristics to suicidality in affective disorder patients. Journal of Psychiatric Research, vol 36, issue 1 n Pearson, J., Dollinger, S. (2003): Music Preference Correlates Jungian Types. Personality and Individual Differences, vol 36, issue 5