Metodologie psychologie PSY401 PŘEDNÁŠKA 3 Prof.dr.I.Čermák, CSc., Mgr.S. Ježek, PhD. Co je kvalitativní výzkum? • Kruciální charakteristika: Zaměření na význam a jeho utváření v přirozeném kontextu z perspektivy participanta výzkumu Obecné výzkumné heuristiky • Theory driven research: na hypotéze založený výzkum potvrzující nebo vyvracející existující teorii • Data driven research: zakotvená teorie • Explanation driven research: využití existující teorie k výkladu nějakého jevu, užitečná v případových studiích Funkce otázky ve výzkumu § Odhaluje význam lidské zkušenosti § Odhaluje její kvalitativní aspekty § Zahrnuje výzkumníkovo já a evokuje jeho osobní zájem a aktivní participaci na výzkumu § Nehledá predikce nebo kauzální vztahy § Vede k objasnění pomocí pozorných deskripcí, ilustrací, metafor, dialogu apod. Výzkumník a otázka • Vytvořte seznam dílčích témat reprezentujících váš zájem- volné asociace, otázky, myšlenky, etc. • Uspořádejte témata • Odložte témata implikující kauzální vztahy a obsahující inherentní předpoklady • Promýšlejte zbývající témata dokud se nevynoří téma nebo otázka dominantní z hlediska vaší zvídavosti • Téma-otázku formulujte způsobem co nejsrozumitelnějším – co se chcete dozvědět Předpoklady na straně výzkumníka a výzkumná otázka (viz:Moustakas, C. (1990). Heuristic research. Sage). • Identifikace s fokusem otázky • Dialog se sebou samým • Tacitní vědění • Intuice • Vhled (indwelling) • Fokusování • Vnitřní rámec vnějšího odkazu Fáze výzkumu a otázka • Iniciální zapojení • Ponoření se • Inkubace • Iluminace • Explikace • Kreativní syntéza Typy otázek v kvantitativním výzkumu - opakování • Výskyt jevu • Popis a klasifikace • Kompozice jevu • Vztah mezi dílčími komponentami • Deskripce a srovnání • Kauzalita • Kauzálně-komparativní • Kauzálně-komparativně interakční Otázky v kvalitativním výzkumu • Centrální otázka • Podotázky • Výzkumná hypotéza v kvalitativním projektu Typy otázek v kvalitativním výzkumu • Deskriptivní • Procesuální • Zaměřená na význam Typy analýz v kvalitativním výzkumu – dílčí postupy • Vytváření trsů • Zachycení vzorců • Prostý výčet • Kontrast a srovnávání • Užívání metafor • Identifikace vztahů • Faktorování Viz: Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, s. 219-226. Typy analýz v kvalitativním výzkumu – rozvinuté postupy • Zakotvená teorie • Obsahová analýza • Narativní analýza (narativně orientovaný výzkum – NOI) • Diskurzivní analýza • Foucauldovská diskurzivní analýza (FDA) • Interpretační fenomenologická analýza (IPA) • Konverzační analýza • Kooperativní výzkum Zakotvená teorie • Systematický induktivní návod sběru, syntézy, analýzy a konceptualizacre dat s cílem konstruovat teorii. Narativní výzkum • V rozhovoru je participantu výzkumu poskytnut prostor pro podrobné vyprávění o prožité zkušenosti. • Osobní narativní interview a interview zaměřené na životní příběh. • Každodenní narativity s „potíží“, změnou, narušením epizod, krizemi. Interpretační fenomenologická analýza (IPA) • Detailní popis a hodnocení života – lifeworld – Umwelt – participanta, pokus o exploraci osobní zkušenosti. • „Double“ hermeneutika Viz např: Smith, J.A., Osborn, M. (2004) Interpretative phenomenological analysis. In: J.A. Smith (ed.), Qualitative Psychology, Sage, 51-80. Analýza konverzace • Pokus dokumentovat a explikovat jak participant dospěl k porozumění jednání druhého během vzájemné interakce a jak konstruují vlastní repliky s ohledem na předcházející. • Viz např.: Drew, P. (2004). Conversation analysis. In: J.A. Smith (ed.), Qualitative Psychology, Sage, 132-158. Zakotvená teorie -opakování • Kódování a konceptualizace • Otevřené kódování • Axiální kódování • Selektivní kódování (redukce druhého řádu) • Proces a matice podmiňujících vlivů Viz: Corbinová, J., Strauss, A. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert Též stručně Miovský, M. (2006) Obsahová analýza • Mostem mezi statistickým formalismem a kvalitativní analýzou • Redukuje komplexnost textu • Rekonstruuje reprezentace do dvou hlavních dimenzí: sémantické a syntaktické Obsahová analýza: výzkumné plány • Deskriptivní • Normativní • Průřezové • Longitudinální • Na kulturu zaměřené • Paralelní Obsahová analýza: jednotky analýzy • „Fyzické“ • Syntaktické • Propoziční • Tématické či sémantické Obsahová analýza: kategorie a kódování • Pilotáž, změny, trénink v kódování, • Kódovací rámec: systematický způsob srovnávání • OA interpretuje text ve světle kódovacího rámce Obsahová analýza: kódovací rámec • Podstata kategorie • Typ kódu • Organizující principy kódovacího rámce • Proces kódování • Trénink v kodování Principy kódování • Každá jednotka textu musí být kódována • Kódy jsou exklusivní • Na sobě nezávislé • Smíšené kategorie vyloučit • Odvozeny z teorie – OA je teorií zatížená metoda Obsahová analýza: zdroje • Krippendorff, K. (1980). Content Analysis: An Introduction to its Methodology. London. Sage. • Základní info: viz Miovský (2006). Diskurzivní analýza • DISKURZ je systém diferencí, který koherentním způsobem konstruuje, vytváří určitý objekt • METODA: studium způsobů, jimiž je určitý jev zvýznamňován Diskurzivní analýza … sociální texty pouze nereflektují, nezrcadlí objekty, události a kategorie, které nezávisle existují v sociálním a přírodním světě, ale samy aktivně vytvářejí specifickou verzi těchto objektů, událostí a kategorií. (Potter, Wetherell, 1987) Diskurzivní analýza-východiska • 57 variant diskurzivní analýzy • Kritická lingvistika, sociální sémiotika – vztah mezi jazykem a politikou • Teorie řečového jednání, etnometodologie, konverzační analýza – funkční či akční orientace diskurzu, tj.co lze zdokonalit, analýza detailů sociální interakce • Poststrukturalismus – historické perspektivy Diskurzivní analýza-východiska • Diskurz per se- všechny formy „textů“, nikoli jako prostředek vstupu do jiné reality, ale obsah a organizace textů • Jazyk jako konstruující a konstruovaný: diskurz vystavěn z preexistujících lingvistických zdrojů, důsledek: mnohost významů i v jednoduchém jevu. Konstrukce: svět konstrukcí, žádný přímý vstup • Forma jednání: sociální praxe, jazyk není epifenomen, diskurz je užíván, interpretační kontext • Rétorická organizace diskurzu – persuasivní rys Analýza diskurzů PDA: poststrukturalistická diskurzivní analýza: • Významové systémy konstruující daný jev • Pozice subjektu • Implikace umístění v těchto pozicích • Mocenské vztahy Diskurzivní analýza – postup – opakování (viz.přednáška Kateřiny Zábrodské v kurzu kvalitativni metodologie) • Zdroj: Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Banister et al. Qualitative methods in psychology. A research guide. Buckingham: Open University Press. • Postup: • Přepis textu do psané podoby • Volné asociace na text • Systematické vymezení všech objektů (příp. pouze relevantních vzhledem k výzkumné otázce) vytvářených textem. Jako počátek je vhodné hledání podstatných jmen. Umožňuje „poskládat“ svět, který text při každé čtení evokuje. • Jak se se o těchto objektech mluví se stává předmětem analýzy (namísto „skutečných“ objektů). Jak je v textu definován „směr“, „dítě“, „rada“, apod. Diskurzivní analýza - postup • Systematická identifikace subjektů (kategorie lidí), které se v textu objevují. • Vymezit, co každá osoba v rámci pravidel navozených textem může či nemůže říci. Slouží pro pozdější vymezení odlišných práv a povinností hovořit v rámci specifického diskurzu (diskurzivní pozice). Zahrnuje otázku: jaké jsou vztahy mezi osobami? • Popis odlišných verzí světa, které v textu koexistují, což je cesta k tomu, jaké odlišné způsoby řečového modu-vyjádření v textu fungují. • Jaká jsou v každém z těchto světů pravidla pro jednání s těmi, kdo se od daných verzí odchylují? Pomůcka: jak by imaginární autor/ka odpověděl/a těm, kdo s verzí nesouhlasí? Diskurzivní analýza-postup • Identifikace rozdílů mezi jednotlivými způsoby řečového modu - vyjádření • Identifikace shod mezi jednotlivými způsoby řečového modu - vyjádření: vzájemné překrývání se verzí světa. • Srovnání daného textu s jinými. Jak je oslovováno jiné publikum v jiném kontextu? Uplatňují se zde stejné verze světa, tj. stejné způsoby řečového modu - vyjádření o něm? • Volba terminologie k pojmenování diskurzů. Racionalistický (příklad použití zubní pasty: „množství velikosti hrášku“, návod k požití“, „zvolte kartáček“), rodinný („vaše dítě“, „každé ráno a večer“, obrázek Punch and Judy), vývojově-vzdělávací („do věku 8 let“, „dohlížejte“, „aby se vaše dítě naučilo“), lékařský („léčba fluoridem“, „denní dávka“). Diskurzivní analýza-postup • Kdy, kde a jak se vymezené diskurzy rozvinuly? • Popis způsobu, jímž diskurzy konstruují své verze jako reálné a nezpochybnitelné. • Jak vymezené diskurzy reprodukují relevantní instituce a ideologie. • Jak vymezené diskurzy podvracejí relevantní instituce a ideologie. • Kdo je zvýhodněn a kdo znevýhodněn danými diskurzy? • Kdo bude chtít reprodukovat, potvrzovat dané diskurzy a kdo je bude chtít zpochybnit, diskreditovat? • S jakými dalšími diskurzy jsou diskurzy námi vymezené spjaty? • Jak tyto diskurzy společně podporují či narušují dominantní představy o budoucnosti a o možnostech změny. Narativní analýza • výzkumná otázka • plán vedení narativního rozhovoru • narativní interview • audio text • hrubý transkript • opakované čtení Šest interpretačních perspektiv NOI • Syžet – Fabule • Holistická – Obsahová • Holistická – Formální • Kategorická – Obsahová • Kategorická – Formální • Kritická narativní analýza Narativní analýza - holistický přístup • Vyprávění jako celek – viz. Lieblich, A., Tuval-Mashiach, R. & Zilber, T. (1998) • 1. číst text opakovaně a bez specifického zaměření, • 2. písemná podoba prvního dojmu, • 3. výběr příběhu, který je možné sledovat od začátku do konce, významotvorné v textu se opakující téma, • 4. vyznačit různá témata a číst je separátně a opakovaně, • 5. sledovat výsledek různým způsobem: kdy se téma objevilo poprvé, které téma se jeví jako hlavní a které jako marginální, kontradiktorická témata, apod.. Zakotvená narativní analýza • Abstrakt každého příběhu • Překvapivý a kontrastní případ: identif. Dva lineární příběhy – sladký život a hořký život • Identifikace dalších významných případů • Identifikovat zbývající příběhy • Uspořádat příběhy do kategorií a pak detailně pojednat obsahy každé z nich Příklady: Ruth,J.E., Oberg,P. (1996). Ways of life, old age in a life history perspective. In, J.E.Birren, G.M.Kenyon, J.E.Ruth,J.J.Schroots, T.Svensson(eds.),Aging and biography:exploration in adult development. NY:Springer, 167-186). Čermák, I. (2004). „Genres“ of Life –Stories. In: D. Robinson, Ch. Horrocks, N. Kelly, B. Roberts (eds), Narrative, Memory and Identity. Theoretical and methodological Issues. Huddersfield: University of Huddersfield Press, 211-221. Narativní analýza - zdroje • Lieblich, A., Tuval-Mashiach, R. & Zilber, T. (1998) Narrative Research: Reading, analysis and interpretation. London: Sage Publications. • Hiles, D., Čermák, I. (2008). Narrative psychology In, C. Willig, W. Stainton Rogers (eds.), The Sage Handbook of Qualitative Research in Psychology. Thousand Oaks, London: Sage, 147- 164. • Čermák, I. (2006). Narativně orientovaná analýza. In: M. Blatný (ed.), Metodologie psychologického výzkumu (Konsilience a rozmanitost). Praha: Academia, 85-109 • Murray, M. (2003). Narrative Psychology and Narrative Analysis. In, P.M. Camic, J.E. Rhodes, L.Yardley (eds.), Qualitative Research in Psychology. Washington, DC, APA, 85-112. • Čermák, I., Hiles, D., Chrz, V. (2007). Narativně orientovaný výzkum: interpretační perspektivy, v tisku. • Chrz, V. (2004). Výzkum jako narativní rekonstrukce. In Miovský, M., Čermák, I., Řehan, V. (eds.), Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku III. Sborník z konference (pp. 21-32). Olomouc: FF UP.