Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 1 Kód předmětu PSY 704 Název týmu Big Five Členové týmu Klára Hrbáčková, Lucie Milatová, Markéta Smažilová, Marek Valvoda, Iveta Zahradníková Kontaktní mail 219132@mail.muni.cz Název projektu: Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 1. Formulace výzkumné otázky a její zdůvodnění 1.1 Výzkumná otázka Jaký vliv má odlišné vnímání rolí přítomných osob testovaným na jeho nerutinní kognitivní výkon? 1.2 Zdůvodnění otázky V našem výzkumu jsme se věnovali vlivu sociálního kontextu na výsledek výkonu, konkrétně jaký vliv má pouhá přítomnost většího počtu lidí během experimentu na dosažené výsledky testovaného a zda existuje rozdíl mezi tím, když jsou přihlížející v roli testujících a v roli testovaných. S testováním schopností a znalostí se každý z nás setkává prakticky celý produktivní život. Ať už se jedná o zjišťování znalostí během školní kariéry nebo schopností a dovedností v praxi profesní (např. při vstupním pohovoru nebo výzkumu ve společenských vědách) vždy jsou výsledky testování (výkonu) závislé na celé řadě proměnných. Dosažení dobrého výsledku velmi pravděpodobně svědčí o dobrých schopnostech, špatný výsledek ale může být způsobem nejen nedostatkem schopností nebo znalostí, ale i celou řadou dalších intervenujících nepříznivých podmínek jako je například motivace, pozornost, zdravotní stav atd. (Čáp, Mareš 2007). Za jednu z těchto intervenujících proměnných je možné považovat i sociální kontext, konkrétně počet osob, které jsou testování přítomny, a to jak v roli testovaných, tak v roli testujících. Otázce vlivu přítomnosti jiných osob na výkonové chování je v psychologii věnována poměrně značná pozornost, např. první experiment v sociální psychologii provedl N. Triplett již v roce 1898 a vycházel z pozorování některých jevů sociální facilitace v cyklistice (Výrost, Slaměník 2008). Následné studie (např. Travis 1925, Pessin 1933) vykázaly protichůdné výsledky se závěrem, že někdy je individuální výkon za přítomnosti ostatních spíše lepší a někdy spíše horší než o samotě (Hewstone, Stroebe 2006). Tyto protichůdné výsledky se pokusil vysvětlit R.B. Zajonc (1965), když rozdělil chování na převládající reakce, které jedinec dobře ovládá nebo jsou instinktivní, a reakce nedominantní, které definuje jako takové, které jedinec nemá zvládnuté a jsou pro něj nové nebo složité. Říká, že v přítomnosti dalších osob dochází k sociální facilitaci převládajících reakcí a inhibici reakcí nedominantních. V případě, že je potřeba řešit nové nerutinní úkoly s vyšší kognitivní aktivitou, dochází vlivem inhibice nedominantních reakcí k horšímu výkonu, než kdyby byl výkon prováděn bez přítomnosti přihlížejících. Zajonc předpokládá, že k tomu Komentář [SJ1]: Byl bych raději, kdybyste se opírali o něco aktuálnějšího než o 80 let staré studie, navíc z druhé ruky. Komentář [SJ2]: Zkoušel ten předpoklad za těch 40 let někdo ověřit? Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 2 dochází v souvislosti s aktivací organismu, s jeho připraveností reagovat na neočekávané chování a podněty přicházející z okolního prostředí. Tedy, že jde o pudovou záležitost a vrozenou reakci. Na rozdíl od Zajonce vysvětluje zvýšenou aktivaci jako naučené, nikoli vrozené chování N.B. Cottrell (1972) pomocí konceptu obavy z hodnocení. Říká, že samotná pouhá přítomnost přihlížejících nedokáže aktivovat testovaného, pokud on sám nevnímá, že ho přihlížející budou hodnotit. Následně se ukázalo, že výkon ani tak neovlivňuje objektivní obtížnost úkolu, ale subjektivní očekávaní testovaného, zda se mu bude nebo nebude v testu dařit, tedy vědomí vlastní účinnosti (Sanna 1992). Další vysvětlení aktivace testovaného nabídli Sanders, Baron a Moore (1978), kteří vyšší míru aktivace vysvětlují jako konflikt pozornosti. Testovaný distribuuje svou pozornost mezi plnění úkolu a přihlížející, což v případě nutnosti použití nedominantních reakcí oslabuje jejich soustředění na plnění úkolu. Pozornost věnovaná přihlížejícím pak chybí při plnění náročnějších úkolů (Shiffrin, Schneider in Hewstone, Stroebe 2006). Efekt sociální facilitace a inhibice se považuje za prokázaný. Vysvětlení zda k němu dochází vlivem vrozené nebo naučené reakce není dosud prokázáno jednoznačně. Nás zajímalo, zda existuje rozdíl mezi tím, jsou-li přítomní vnímáni probandem v roli testujících nebo pouhých účastníků testování. Přítomnými v roli testujících byly pro účely našeho výzkumu představovány přítomné osoby ve smyslu Cottrellova konceptu obavy z hodnocení (1972), tedy osoby, o kterých je testovanému známo, že budou s výsledky jeho práce seznámeny a budou je hodnotit. V souladu s Cottrelovým konceptem jsme předpokládali, že tato skutečnost bude mít na výkon, který pro probanda bude nerutinní a bude potřeba při něm vyvinout určité kognitivní úsilí, negativní vliv. Přítomní v roli testovaných (účastníků testování) zastupovaly vysvětlení aktivace dle Sanderse, Barona a Moorea (1978), tedy jako konflikt pozornosti, kterou testovaný automaticky distribuuje mezi kognitivní úkol a ostatní přítomné. Probandovi bylo o těchto osobách známo, že jsou ve stejné roli jako on a vykonávají stejný úkol. Dle konceptu konfliktu pozornosti by i v tomto případě měl proband dosahovat horších výsledků při nerutinním kognitivním výkonu, než v případě, že bude stejný výkon provádět sám. Předpokládali jsme, že hlavním faktorem ovlivňujícím míru pozornosti probanda věnovanou kognitivnímu úkolu se při ostatních srovnatelných podmínkách stane fenomén sociálního srovnávání (Sanders 1981). Podle teorie sociálního srovnávání (Festinger 1954 in Výrost, Slaměník 2008) se jedná o automatickou činnost, která ve chvíli, kdy není k dispozici jiné objektivní měřítko, se jedinec srovnává s ostatními lidmi ve stejné situaci a ti se pro něj stávají subjektivním měřítkem vlastních schopností nebo chování. Kromě jiného daný člověk porovnává, zda je schopen řešit stejné úkoly a situace, zda je ve srovnání s jinými lepší nebo horší. Vzhledem k stejnému počtu přítomných osob v případě testujících a druhém případě, tedy testovaných (nebo pouhých přihlížejících) jsme nebyli schopni zcela vyloučit vliv všech složek, které obsahuje koncept konfliktu pozornosti, i na variantu první, tedy více testujících. V tomto smyslu jsme tedy potřebovali v tomto typu testování zdůraznit takovou složku konceptu konfliktu pozornosti, kterou by ostatní typy testování neobsahovali. Proto tedy určení přítomných osob do role testovaných, které umožňuje probandovi srovnávat svůj výkon s ostatními již v průběhu testování. Cílem našeho výzkumu tedy bylo prozkoumat, zda a v jaké míře má počet přítomných osob vliv na kognitivní výkon testovaného, ale především to, zda-li se odlišnosti v percipování rolí přítomných osob testovaným projeví v také v kvalitě jeho kognitivního výkonu. 1.3 Vedlejší výzkumné otázky O1 Jaký vliv má počet přítomných osob, které proband vnímá jako testované, na jeho kognitivní výkon? O2 Jaký vliv má počet přítomných osob, které proband vnímá jako testující, na jeho kognitivní výkon? Komentář [SJ3]: To se ví, jak píšete. Co se možná neví, je proč. Komentář [SJ4]: To je ono, to je to jádro Vašeho výzkumu a Vy ho schováte do pozice 4. vedlejší věty. Komentář [SJ5]: Úvod máte napsaný pěkně, dobře argumentujete a opíráte se o literaturu. Bohužel však především o literaturu starou a sekundární (-1). Stálo by také to plynuleji zužovat. Představujete různé aspekty soc fac (tj. jdete do šířky) a najednou bác výzkumná otázka. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 3 2. Výzkumné hypotézy 2.1 Výzkumné hypotézy H1 Za přítomnosti jednoho testujícího a dvou dalších testovaných osob bude mít proband horší výsledky v testu nerutinního kognitivního výkonu než bez účasti obou testovaných. H2 Za přítomnosti tří testujících osob bude mít proband horší výsledky v testu nerutinního kognitivního výkonu než bez účasti dvou testujících. H3 Za přítomnosti jednoho testujícího a dvou dalších testovaných osob dosáhne proband lepších výsledků v testu nerutinního kognitivního výkonu než za přítomnosti tří testujících osob. 2.1 Definice pojmů Přítomnými osobami rozumíme osoby, které jsou bezprostředně přítomny výkonu testované osoby buď v roli testujících nebo testovaných. Testované osoby jsou osoby, o kterých je probandovi známo, že budou vykonávat stejný úkol jako on. Testující osoby jsme definovali pro účely našeho výzkumu jako osoby, o kterých je probandovi známo, že se budou podílet na hodnocení výsledků testování a budou výsledky zpracovávat. Kognitivním výkonem v našem výzkumu rozumíme řešení tří úkolů, které vyplývají z práce se souborem, jenž je variací na Stroopův test. 3. Design výzkumu 3.1 Klasifikace proměnných Nezávisle proměnná: počet a role osob přítomných výkonu probanda. Je to situační nezávislá proměnná, tj. mění se počet přihlížejících. a) 1 přítomný v roli testujícího b) 3 přítomní, z toho jeden v roli testujícího a dva v roli testovaných c) 3 přítomní v roli testujících Závisle proměnná: kognitivní výkon v testu. Operacionalizace proměnných se nachází v kapitole 5.1. Naše hypotézy týkající se vlivu nezávislé proměnné (měnící se počet a role přítomných osob) na závislou proměnnou (kognitivní výkon) jsme zkoumali pomocí experimentu, metodou mezisubjektového designu (Goodwin 2008, s. 196). Experiment probíhal v přirozeném prostředí. Bližší informace viz kapitola 4.3. Výzkumný vzorek. Komentář [SJ6]: Budoucí čas.(-1) Komentář [SJ7]: Jaké by potom bylo nepřirozené prostředí? Laboratorní experimenty se nedělají jen v laboratoři. Vaše situace byla umělá z pohledu všech zúčastěných. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 4 3.2. Přehled intervenujících proměnných a popis vyrovnání se s jejich vlivem 1. Výzkumný soubor a) Výzkumný soubor byl homogenní, skládal se pouze ze studentů/ek FSS, proto nelze tento výzkum zobecnit na celou populaci. b) Malá velikost vzorku a tudíž možné zkreslení rozdílů ve výsledcích mezi skupinami. Vzhledem k malému množství osob jsme nedokázali zcela eliminovat situaci, že se nám v jedné skupině sešli např. nadprůměrně schopní jedinci na rozdíl od ostatních skupin. c) Zkreslení způsobené výběrem výzkumného souboru Výběr vzorku probíhal příležitostným výběrem, proto se mohlo stát, že byli oslovováni studenti se stejnými osobními dispozicemi. ,,Např. obecně platí, že člověk má větší tendenci kontaktovat se s tím, kdo na něj působí sympaticky či atraktivně, a nevstupovat do kontaktu s tím, kdo působí nesympaticky či dokonce vzbuzuje odpor" (Výrost, Slaměník, 2008, s.252), takže zde mohlo nastat zkreslení při výběru vzorku osob. d) Osobnostní charakteristiky jednotlivce a interindividuální rozdíly ve výkonu Uziel (2007) ve své studii o individuálních rozdílech souvisejících se sociální facilitací prokázal mimo jiné souvislost s kvalitou výkonu a mírou neuroticismu jednotlivce, jeho self-esteemem a extroverzí. Tato proměnná byla částečně do naplnění určitého počtu dle pohlaví snížena metodou znáhodnění, která byla uplatněna při výběru osob do skupin. Bližší informace viz kap. 3.3. Přesný popis výzkumného postupu e) Předchozí zkušenost testovaných osob s testováním (kognitivním výkonem) za účasti více přítomných osob Stabilizace proměnné - vybraní studenti FSS, kteří studují nejméně třetí semestr jsou zvyklí na písemné testování za přítomnosti dalších osob, mají tedy srovnatelné předchozí zkušenosti. f) Barvocit Eliminace proměnné barvocitu byla provedena již v úvodním oslovení studentů. Studenti s porušeným barvocitem byli z testování vyřazeni (viz Příloha 1 - Oslovení studentů). g) Pohlaví Proměnnou pohlaví nepovažujeme za takovou, která by měla zásadní vliv na dosažené výsledky a jsme toho názoru, že nebylo potřeba ji ve skupinách vyrovnávat. Zastoupení probandů v jednotlivých skupinách podle pohlaví bylo na znáhodněno na základě procedury blíže popsané v kapitole 3.3. Přesný popis výzkumného postupu. h) Reaktivita pokusných osob způsobuje ovlivnění výsledku experimentu ne ze strany nezávislé proměnné, ale očekáváním ze strany účastníků výzkumu, co se asi v důsledku výzkumu má stát. Tento efekt byl eliminován skutečností, že se účastníkům výzkumu sdělil nepravý důvod experimentu tj. zaměření testu na lidské vnímání. Pravý důvod testování jim byl odhalen až při Debriefingu. i) Nedostatek volného času testovaných osob na experiment a následné ovlivnění jejich výkonu v testu konfliktem pozornosti způsobeným subjektivním očekáváním probandů o předpokládané délce testu Eliminace nedostatku času testovaných osob na daný experiment a ovlivnění výkonu konfliktem pozornosti vyplývající z tohoto faktu. Testovaní byli dotázáni, jaký časový interval mezi přednáškami či po přednáškách by jim nejlépe vyhovoval pro jejich otestování v časové délce max. 5 minut. Komentář [SJ8]: Zakázaná věta (Dd- 2) A) Tu ,,celou populaci" tu ještě nedefinovali. B) Kdyby šlo o pravdivý výrok, Váš výzkum by neměl žádný smysl. Komentář [SJ9]: To se stalo, nebo je to jen eventualita, kterou nedokážete vyloučit? Tak, jak je to tu napsané, to vypadá, že se to stalo. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 5 j) Rozdílná motivace studentů FSS Výsledky a tudíž i vnitřní validitu projektu by ohrozila slabá motivace studentů FSS, zvláště kdyby se tito studenti se slabou motivací ocitli pouze v jedné skupině. Slabá motivace má za důsledek malou snahu o výkon dle Yerkes ­ Dodsonova zákona, kdy optimálního výkonu se dosahuje při střední úrovně motivace k) Neekvivalentnost skupin Tento faktor byl stabilizován metodou znáhodnění, viz kap. 3.3. Přesný popis výzkumného postupu. l) Efekt měření Efekt měření byl eliminován, jelikož měření času na zpracování testu probíhalo pouze jednou a test účastníci výzkumu neopakovali. 2. Zkreslení na straně testujících osob a) Role Proměnnou není možné eliminovat absolutně, ale abychom co nejvíce proměnnou stabilizovali, tak byly dodržovány následující instrukce. Hlavním testujícím ve všech skupinách byla stejná osoba. Ve skupině B roli dvou testovaných osob vždy hráli titíž výzkumníci. Všechny účastníky výzkumu zařazené do skupiny C testovali shodní testující zcela shodným způsobem (např. stejný člověk měřil čas). Instrukce k testu byly podávány písemně, tudíž by nemělo dojít k tomu, že by testovaná osoba testujícímu nerozuměla z důvodu špatného mluveného projevu či vlastní sluchové indispozice. Všichni výzkumníci, ať v roli testujících či testovaných osob, se snažili chovat a tvářit na všechny účastníky výzkumu (tj. testované i testující osoby) emocionálně stejně, tzn. přirozeně. b) Chyba měrného nástroje Abychom eliminovali tento jev, testující byl povinen zkontrolovat stav přístroje před začátkem experimentu (např. zda mobil obsahuje funkci stopek či nemá vybitou baterii) a měl s sebou náhradní měřící přístroj. Pokud by se přístroj rozbil během testování, testovaná osoba by byla z výzkumu vyřazena, aby u ní nedošlo k efektu progresivity a byla by nahrazena jiným účastníkem. c) Chybné vyhodnocení testu Tento faktor byl eliminován, kontrolou výsledku testu dalším testujícím z našeho výzkumného týmu. 3. Vnější podmínky při testování (hluk, procházející studenti, světlo...) Z ekonomických a organizačních důvodu nebylo možné zajistit zcela shodné podmínky pro všechny účastníky. Testovacím místem pro všechny testované osoby bylo předsálí na chodbě před učebnami v patrech 2., 3. a 4. patra FSS. Aby rozdíly mezi patry byly co nejvíce konstantní, testování osob probíhalo u téměř shodně prostorově umístěného stolu v každém patře. Ale přesto se mohlo stát, že ve všech skupinách se objevil konflikt pozornosti (kolem testovaných procházely náhodné osoby apod.) a poté rozdíl ve výsledcích ve skupině A a B způsobené konfliktem pozornosti nemusel být statisticky signifikantní. Komentář [SJ10]: A) Tohle všechno tady patří do diskuze(nevyřešené) či designu (designově vyřešen é). (ale budiž), B) většinu z těch faktorů jste přeci vyřešili znárodněním, tak proč je zde otvírat jako nevyřešené. Komentář [SJ11]: Ten neznám Komentář [SJ12]: Ad B, C. Tohle už jsou myslím zbytečné detaily. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 6 3.3 Přesný popis výzkumného postupu Náhodně byli oslovováni studenti dle instrukcí v Příloze 1, kteří se pohybovali po chodbě ve 2., 3. a 4. patře a byli přizváni k testování. Rozřazení respondentů do jednotlivých skupin probíhalo na základě náhodného přiřazení tak, že oslovený student/ka si vylosoval/a z pytlíku kuličku buď modré (skupina A), červené (skupina B) nebo zelené (skupina C) barvy. Na základě tohoto losování byl/a přiřazen/a do příslušné skupiny. Po naplnění počtu respondentů v každé jednotlivé skupině byla kulička odpovídající barvy z losování odstraněna a další losování probíhalo už jen s kuličkami barev těch skupin, které dosud naplněny nebyly. Další bližší informace týkající se metody výběru vzorku viz kapitola 4.4. V předsálí před učebnami na chodbě v patrech 2., 3. a 4. FSS byl každému probandovi předán jednotný text s instrukcemi (viz příloha 3). Následně mu byl předán testovací arch obrácenou stranou nahoru (viz příloha 2). Jakmile byl proband připraven, otočil papír a testující začal od tohoto okamžiku měřit čas na zpracování prvního úkolu. Dokončení každého jednoho úkolu oznámil proband testujícímu zvednutím ruky a plynule pokračoval v řešení úkolu dalšího. Testující zaznamenával čas, který uplynul od otočení papíru ke zvednutí ruky (resp. od zvednutí ruky k dalšímu zvednutí ruky). Po ukončení testu požádal testující probanda o doplnění údajů (viz příloha 5) a provedl debriefing (přečetl testovanému jednotný text uvedený v příloze 4). Testujícím, resp. testujícím, který vede komunikaci s probandem, byla vždy jedna a táž osoba pro všechny skupiny. Odlišnosti testování u jednotlivých skupin Skupina A ­ kontrolní: 1 testovaný a 1 testující U stolu seděl pouze testující a naproti němu testovaný. Skupina B ­ více testovaných: 3 testovaní a 1 testující U stolu seděli celkem čtyři lidé, proband naproti testujícímu. Zbylí dva byli výzkumníci v roli testovaných, kteří předstírali testování a sledovali probanda. Jeden z nich vždy zvedl ruku (ohlásí splnění úkolu zvednutím ruky dříve než proband a druhý o něco později). Skupina C ­ více testujících: 1 testovaný a 3 testující Testující neseděli přímo u stolu, ale v jedné řadě naproti probandovi. Veškerou komunikaci (oslovení, seznámení a zadání) s probandem vedl pouze jeden z nich, druhý měřil čas, třetí vydával tiskové materiály. 4. Metoda výběru vzorku a výzkumný soubor 4.1 Výzkumný soubor Výzkumným souborem pro nás bylo 48 studentů FSS, kteří na FSS studují nejméně třetí semestr řádného prezenčního nebo kombinovaného studia. Důležitou podmínkou bylo, že student nesměl mít, vzhledem k zadání výkonu, porušený barvocit. Vzhledem k významnému věkovému rozdílu jsme se rozhodli z našeho testování vyloučit také studenty programů celoživotního vzdělávání. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 7 4.2 Zdůvodnění výběru výzkumného souboru Naším cílem bylo prozkoumat vliv přítomných osob na výkon testovaného. Při výběru výzkumného souboru jsme zvažovali řadu intervenujících proměnných a za jednu z nejzávažnějších jsme identifikovali předchozí zkušenosti s testováním (kognitivním výkonem) za účasti více přítomných osob a další intervence vlivu okolního prostředí na výkon testovaného. Abychom vliv těchto proměnných eliminovali, rozhodli jsme se pro náš experiment vybrat vzorek z populace studentů FSS, a to z následujících důvodů: Studenti FSS jsou zvyklí na písemné testování (viz kapitola 5 ­ Použité metody sběru dat) za přítomnosti dalších osob, mají tedy srovnatelné předchozí zkušenosti. Studenty FSS lze také považovat za homogenní skupinu vzhledem k studovaným oborům s humanitním zaměřením. Vyloučili jsme tím obory studia, které pracují spíše s barvami než textem (např. grafik, výtvarník, designér apod.) a jejichž studenti by mohli dosahovat kvalitativně jiných výsledků (Valvoda 2006). Prostředí fakulty nám umožňovalo zajistit srovnatelné podmínky v okolním prostředí v okamžiku testování. Z ekonomických a organizačních důvodů nejsme schopni tyto podmínky dodržet v případě aplikace experimentu na vzorek jiné, širší populace. Hlavní omezení vyplývající z výběru populace studentů FSS: Předpokládali jsme, že hlavní omezení tohoto výběru spočívá v habituaci probandů na tento typ testování, která se projeví zejména menším rozdílem mezi výsledky dosaženými skupinami B a A, než by tomu bylo u z tohoto hlediska méně homogenní populace. Studenti FSS jsou za celou dobu studia přivyklí na písemné testování za přítomnosti jiných osob, z nichž minimálně jedna je v roli testujícího a o které ví, že bude jejich práci hodnotit. Důležitý je také vliv výběru místa pro plnění úkolu. Prostředí, v němž studenti FSS úkol plnili, je pro ně známé, jsou mu přivyklí. Dle Charnesse, Rigottiho a Rustichiniho (2003) je prokázán významný vliv strategického prostředí, jež má pozitivní vliv na výkon testovaného. Dalším omezením může být slabá motivace studentů FSS, která má za důsledek malou snahu o výkon dle Yerkes ­ Dodsonova zákona, kdy optimálního výkonu se dosahuje při střední úrovně motivace. Výkonová motivace a její úroveň je také určována minulou zkušeností s výkony podobného druhu. (Nakonečný, 1995). Ačkoli testovaným nebylo sděleno, že experiment provádí studenti FSS (spolužáci), je pravděpodobné, že některé testované osoby toto předpokládaly. Tím by mohlo být omezeno vnímání testujících jako osob významných pro hodnocení výkonu dle uvedeného Cottrelova konceptu. Nízká výkonová motivace testovaných v tomto případě může souviset s neexistencí odměny za výkon ,,ve škole", ať už materiální či např. slovní a účast na experimentu prováděných spolužáky nebude oceněna jakoukoliv formou související se studiem. Z těchto důvodů předpokládáme problematickou zobecnitelnost výsledků dosažených vzorkem testovaných na jinou populaci. Komentář [SJ13]: Nádherné úvahy do diskuze. Komentář [SJ14]: Ta věta by se dala zformulovat i pozitivně ­ na jakou populaci by zobecňovat šlo. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 8 4.3 Výzkumný vzorek Experiment jsme provedli na vzorku 48 studentů FSS rozřazených do celkem tří skupin po 16 respondentech: Skupina A ­ kontrolní: 1 testovaný a 1 testující Skupina B ­ více testovaných: 3 testovaní a 1 testující Skupina C ­ více testujících: 1 testovaný a 3 testující 4.4 Metoda výběru vzorku Pro výběr vzorku byl použit příležitostný výběr mezi studenty FSS. Náhodně byli oslovováni studenti, kteří se pohybují po chodbě a byli přizváni k testování. Vzhledem k rozdílům mezi pohybujícími se studenty co do patra a studovaného oboru, testování probíhalo ve 2., 3. a 4. patře vždy po 16 respondentech. Jsme si vědomi, že hlavní nevýhodou metody příležitostného výběru je fakt, že nezaručuje reprezentativní výběr vzorku z populace. Nicméně studenti FSS představují z hlediska kritérií, které by mohly mít na dosahované výsledky probandů vliv, poměrně homogenní populaci. Jsou to především věk (vyjma studentů programů celoživotního vzdělávání), vzdělání, zkušenosti s testováním a kognitivní způsobilost pro požadovaný výkon. Jsme tedy toho názoru, že nebylo potřeba tyto atributy zohledňovat v metodě výběru vzorku, nicméně abychom měli jistotu, proměnné pohlaví, věk a dosažené vzdělání jsme také v našem výzkumu sledovali a v rámci analýzy výsledků následně prověřili, zda měly na dosažené výsledky vliv nebo zda byl náš předpoklad o jejich zanedbatelném vlivu správný. 5. Použité metody sběru dat 5.1 Operacionalizace proměnných Nezávisle proměnná: počet osob přítomných výkonu probanda. a) 1 přítomný v roli testujícího b) 3 přítomní, z toho jeden v roli testujícího a dva v roli testovaných c) 3 přítomní v roli testujících ad a) Testovaná osoba (proband) plní úkol samostatně za dohledu jedné osoby v roli testujícího. Tato skupina slouží pro potřeby našeho výzkumu jako skupina kontrolní. S výsledky této skupiny byly porovnávány výsledky ostatních skupin s cílem zjistit efekt sociální inhibice. Uvědomujeme si, že již jedna osoba přítomná nerutinnímu kognitivnímu výkonu probanda může mít vliv ve smyslu efektu sociální inhibice, ale vzhledem k tomu, že tato jedna osoba byla přítomna i výkonu dalších skupin a my jsme měřili rozdíl v kvalitě výkonu, jsme toho názoru, že vliv této jedné osoby můžeme považovat za zanedbatelný. ad b) Dvě současně testované osoby + proband za dohledu jednoho testujícího. První experimentální skupina, jejímž smyslem bylo prozkoumat, jaký vliv má koncept konfliktu pozornosti ve smyslu sociální inhibice na nerutinní kognitivní výkon probanda. ad c) Jedna testovaná osoba za dohledu tří testujících. Druhá experimentální skupina, jejímž smyslem bylo prozkoumat vliv konceptu obavy z hodnocení ve smyslu sociální inhibice na nerutinní kognitivní výkon probanda. Komentář [SJ15]: Máte pravdu.A je dobře, že se svůj vzorek snažíte popsat. Komentář [SJ16]: Na malém vzorku je tohle nebezpečná strategie ­ často se objeví náhodné efekty, které Vás akorát znejistí. Nicméně Váš záměr je správný. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 9 Konstituováním první a druhé experimentální skupiny jsme chtěli zároveň prozkoumat hypotézu, že odlišnosti v percepci rolí osob přítomných nerutinnímu kognitivnímu výkonu probandem mají rozdílný vliv na kvalitu tohoto výkonu. Pro experimentální skupiny jsme zvolili počet tří přítomných osob v souladu s teorií vlivu sociálního tlaku (Latané, Darley 1976 in Hewstone, Stroebe 2006), která kromě jiného říká, že na jednotlivce má vliv počet členů sociální skupiny ­ čím více členů, tím větší vliv. Tato úměra je však platná pouze do počtu tří až čtyř osob ve skupině. Z ekonomických a organizačních důvodů jsme zvolili nižší hranici počtu osob, tedy tři. Závisle proměnná: kognitivní výkon Pro výkon jsme potřebovali zvolit takový úkol, který by vyhovoval následujícím kritériím: 1. Pro probanda musí být úkol nerutinní a při jeho řešení je proband nucen vyvinout vyšší kognitivní aktivitu (Zajonc 1965) 2. Snadná administrace výsledků a možnost relevantního porovnání dosažených výsledků mezi skupinami. 3. Povaha úkolu by měla být taková, aby v co největší míře eliminovala nežádoucí intervenci individuálních charakteristik a schopností probandů na dosažené výsledky. Do užšího výběru výkonu jsme následně vybrali dvě možnosti. Tou první bylo fyzické sestavení tří obrázků čínského hlavolamu Tangram (např. Urbánek, Smékal 1996) podle předlohy na čas, tou druhou práce se souborem, který byl variací na Stroopův test. Varianta 1 Tangram hůře vyhovovala kritériím 2 a 3 a lépe kritériu 1. Zadaný úkol by vyžadoval velmi vysokou kognitivní aktivitu probanda, nicméně by nebylo úplně zřejmé, nakolik se ve výsledcích projeví rozdíly např. v individuální schopnosti tvořivosti a zřejmě by také nastaly problémy ve vyhodnocování v případě, že se probandovi nepodaří úkol dokončit, tedy složit předepsaný obrázek. Nakonec jsme se rozhodli pro variantu 2, tedy pro 3 úkoly, při jejichž řešení musí proband pracovat s předlohou, která je variací na Stroopův test. J.S Stroop tvrdí, že subjekty výzkumu jsou pomalejší a dělají více chyb, když tisková barva a barva symbolicky vyjádřená napsaným textem jsou nekongruentní (Stroop, 1935). Tento fakt dále vysvětluje C. M. MacLeod, který říká, že v tomto případě dochází k interferenci nebo-li křížení - činnost korové dráhy pro vyslovení slova zasahuje do činnosti korové dráhy pro pojmenování barvy (MacLeod 1991). Je pak nutné vynaložit volní úsilí k zastavení čtení, jako dokonale naučené dovednosti, automaticky spuštěné na základě situačního kontextu, v našem případě zadání úkolu. Stroopův test je velmi často využíván v psychodiagnostice a je ,,významným experimentálním stresorem, při jehož administraci dochází u vyšetřovaných osob ke změnám v autonomní modulaci srdeční činnosti (ve smyslu převahy sympatické aktivity nad parasympatickou)" (Šiška, Opavský 2002, Šiška 2002). Kognitivní aktivita dle kritéria 1 je v našem testu vyjádřena nejen vlastním Stroopovým testem, ale i jednoduchými početními operacemi specifikovanými v zadání (viz Příloha 2). U testovaných jsme sledovali jednak čas, potřebný na vypracování jednotlivých úkolů a také počet chyb, což plně vyhovuje požadavkům kritéria 2 (u Tangramu by bylo možné sledovat jen jeden indikátor ­ čas). Z testování byly vyloučeny osoby, které mají porušený barvocit, jinak jsme toho názoru, že se jedná o běžné operace, na které by neměly mít větší vliv individuální rozdíly v osobnostních charakteristikách a dovednostech probandů, zejména pak ve vybrané populaci. Nicméně abychom vyloučili vliv dalších individuálních charakteristik, rozhodli jsme se sledovat ještě proměnnou věk, pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 10 Důležitou podmínkou pro provedení testu je, že musí být zadáván, vzhledem k použití žluté barvy, buď za plného denního světla nebo pod umělým bílým světlem (tedy zářivky, nikoli žárovky). Indikátory pro porovnání a hodnocení výkonu pro nás tedy byly čas potřebný na vypracování jednotlivých úkolů a počet chyb v daném úkolu. 5.2 Průběh testování Po náhodném přiřazení probanda do skupiny mu byl předán jednotný text (viz příloha 3). Následně mu byl předán testovací arch obrácenou stranou nahoru (viz příloha 2). Jakmile byl proband připraven, otočil papír a testující začal od tohoto okamžiku měřit čas na zpracování prvního úkolu. Dokončení každého jednoho úkolu oznámil proband testujícímu zvednutím ruky a plynule pokračoval v řešení úkolu dalšího. Testující zaznamenal čas, který uplynul od otočení papíru ke zvednutí ruky (resp. od zvednutí ruky k dalšímu zvednutí ruky). Po ukončení testu požádal testující probanda o doplnění údajů (viz příloha 5) a provedl debriefing (přečetl testovanému jednotný text uvedený v příloze 4). Testujícím, resp. testujícím, který vedl komunikaci s probandem, byla vždy jedna a táž osoba pro všechny skupiny. 6. Statistická analýza dat Abychom potvrdili či vyvrátili naše hypotézy, rozhodli jsme se analyzovat proměnnou Čas celkem/s a Počet chyb celkem, které jsme porovnávali v rámci jednotlivých skupin. Pro analýzu byl použit program SPSS 15.0 pro Windows. 6.1 Přehled výsledků testování Rozložení výsledků pro jednotlivé skupiny a obě proměnné je prezentováno v následujících tabulkách. Skupina A ID Skupina Čas celkem/s Počet chyb celkem 01 A 139 3 02 A 137 28 03 A 178 2 04 A 257 5 05 A 123 1 06 A 200 2 07 A 161 2 08 A 105 7 09 A 126 4 10 A 178 4 11 A 246 11 12 A 209 7 13 A 120 3 14 A 150 2 15 A 201 1 16 A 303 2 Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 11 Skupina B ID Skupina Čas celkem/s Počet chyb celkem 17 B 288 2 18 B 151 1 19 B 178 0 20 B 134 3 21 B 135 6 22 B 135 5 23 B 170 16 24 B 150 0 25 B 146 0 26 B 177 1 27 B 159 3 28 B 297 7 29 B 196 28 30 B 173 6 31 B 185 1 32 B 183 2 Skupina C ID Skupina Čas celkem/s Počet chyb celkem 33 C 100 37 34 C 177 6 35 C 145 47 36 C 202 1 37 C 157 3 38 C 253 0 39 C 230 4 40 C 185 0 41 C 149 4 42 C 169 2 43 C 198 16 44 C 131 19 45 C 199 13 46 C 173 1 47 C 216 2 48 C 178 1 6.2 Testy normality rozložení Abychom se mohli rozhodnout, jaké nástroje použít pro další analýzu, bylo potřeba v prvním kroku otestovat, zda distribuce četností vybraných proměnných má tvar normálního rozložení. Normalita rozložení sledovaných proměnných je předpokladem pro použití některých postupů statistické analýzy, především pak parametrických testů. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 12 Zaměřili jsme se na proměnné Čas celkem/s a Počet chyb celkem, protože tyto nás při interpretaci výsledků experimentu nejvíce zajímaly. 6.2.1 Interpretace výsledků testů normality rozložení proměnných Čas celkem/s a Počet chyb celkem pro celý soubor. Normalita rozložení je důležitým ukazatelem u kardinálních proměnných pro volbu dalších statistických testů. U obou proměnných bylo provedeno několik testů normality rozložení. Byly porovnávány hodnoty průměru, modu a mediánu, které byly u obou proměnných poměrně významně rozdílné. Zobrazení histogramu s křivkou normálního rozložení také ukazoval, zejména u proměnné Počet chyb celkem, na zjevné odchylky od normálního rozložení. Statistika aritmetický průměr se také významně změnila po ořezání 5% nejvyšších a 5% nejnižších hodnot proměnných. Ani statistiky šikmost a špičatost po převedení na z-skóry u obou proměnných také neodpovídaly normálnímu rozložení. Pro grafické zobrazení rozložení dat jsme použili boxplot, kdy u obou proměnných byli přítomni outliers ovlivňující hodnoty průměru. Vzhledem k malému vzorku (N < 50) jsme u obou proměnných použili i Shapiro- Wilkova testu. Stanovili jsme nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v rozložení mezi pozorovanými a teoreticky normálně rozloženými daty. Hodnoty signifikance u obou proměnných vycházejí nižší než 0,05, proto jsme nulovou hypotézu zamítli a konstatovali, že naše rozložení není normální. Provedli jsme i grafické zobrazení normality rozložení, jehož výsledky i v tomto případě ukazovaly na to, že rozložení u obou proměnných není normální. Na základě provedených testů jsme konstatovali, že distribuce četností u obou zmiňovaných proměnných nemají tvar normálního rozložení a odchylky od křivky normálního rozložení jsou významné. V případě, že rozložení pozorované hodnoty neodpovídá normálnímu rozložení jako v našem případě a soubor není dostatečně velký (N > 100), nejedná se o parametrická data a pro další statistickou analýzu je potřeba použít neparametrické statistické testy. Veškeré výstupy programu SPSS pro testování normality rozložení jsou v Příloze č. 6. 6.3 Testování hypotéz Formulovali jsme tři hypotézy, kterými jsme se snažili odpovědět na výzkumnou otázku. Abychom je potvrdili či vyvrátili, vzhledem k prokázanému nenormálnímu rozložení, provedli jsme statistickou analýzu dvou nezávislých průměrů pomocí neparametrických statistických testů. Dle Hendla (2004) testy založené na Fisherovu principu permutování hodnot ve výběru splňují statistická kritéria pro validní statistickou inferenci (usuzování) a lze je použít v randomizovaných komparativních experimentech, jestliže nemáme k dispozici náhodný výběr. Neparametrické testy jsou konzervativnější než parametrické, tzn. že méně často vedou k zamítnutí nulové hypotézy než v případě parametrických testů. H1: Za přítomnosti jednoho testujícího a dvou dalších testovaných osob bude mít proband horší výsledky v testu nerutinního kognitivního výkonu než bez účasti obou testovaných. Komentář [SJ17]: Nevšiml jsem si, že byste tu někde použili permutační test. Proč o tom tady píšete? Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 13 Za horší výsledek v tomto případě jsme považovali celkový dosažený čas (proměnná Čas celkem/s) a také celkový počet chyb (Počet chyb celkem). Srovnávány byly výsledky skupiny B vůči výsledkům kontrolní skupiny A. Formulovali jsme nulovou hypotézu ke každé proměnné: H0: Rozdíl v dosaženém celkovém čase po splnění všech částí úkolu mezi skupinami A a B je nulový. H0: Rozdíl v celkové chybovosti po splnění všech částí úkolu mezi skupinami A a B je nulový. Jako nástroj pro testování jsme použili Mann-Whitney test, který je alternativou t-testu pro parametrická data. Hodnotou pro zamítnutí nulové hypotézy je signifikance menší než 0,05. Signifikance při analýze proměnné Čas celkem/s měla hodnotu 0,895, což je hodnota vyšší než 0,05. Z tohoto důvodu jsme nemohli zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkovém dosaženém čase u skupin A a B. Nulovou hypotézu jsme tedy podrželi. Při porovnávání proměnné Počet chyb celkem u skupiny A a B byla hodnoty signifikance vysoká 0,424, proto jsme také nemohli zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkové chybovosti u skupin A a B. H2: Za přítomnosti tří testujících osob bude mít proband horší výsledky v testu nerutinního kognitivního výkonu než bez účasti dvou testujících. Za horší výsledek v tomto případě jsme znovu považovali celkový dosažený čas (proměnná Čas celkem/s) a také celkový počet chyb (Počet chyb celkem). Srovnávány byly výsledky skupiny C vůči výsledkům kontrolní skupiny A. Formulovali jsme opět nulovou hypotézu ke každé proměnné: H0: Rozdíl v dosaženém celkovém čase po splnění všech částí úkolu mezi skupinami A a C je nulový. H0: Rozdíl v celkové chybovosti po splnění všech částí úkolu mezi skupinami A a C je nulový. Signifikance při analýze proměnné Čas cekem/s měla hodnotu 0,706, což je hodnota vyšší než 0,05. Z tohoto důvodu jsme nezamítli nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkovém dosaženém čase u skupin A a C. Nulovou hypotézu držíme. I při srovnání skupin dle proměnné Počet chyb celkem, byla hodnota signifikance vysoká 0,97, proto jsme ani nyní nezamítli nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkové chybovosti u skupin A a C. H3: Za přítomnosti jednoho testujícího a dvou dalších testovaných osob dosáhne proband lepších výsledků v testu nerutinního kognitivního výkonu než za přítomnosti tří testujících osob. Za lepší výsledek v tomto případě jsme znovu považovali celkový dosažený čas (proměnná Čas celkem/s) a také celkový počet chyb (Počet chyb celkem). Srovnávány byly výsledky skupiny B a C. Formulovali jsme opět nulovou hypotézu ke každé proměnné: H0: Neexistuje rozdíl v dosaženém celkovém čase po splnění všech částí úkolu mezi skupinami B a C. H0: Neexistuje rozdíl v celkové chybovosti po splnění všech částí úkolu mezi skupinami B a C. Ani v tomto případě nebylo možno zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkovém dosaženém čase mezi skupinami B a C (signifikance 0,522). Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 14 I při analýze proměnné Počet chyb celkem byla hodnota signifikance vysoká 0,471, proto jsme ani zde nemohli zamítnout nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v chybovosti mezi skupinami B a C. Pro ověření jsme dále provedli Kruskal-Wallis test pro všechny tři skupiny u obou proměnných. Jeho výsledky potvrzovaly předchozí závěry. Výstupy programu SPSS pro Mann-Whitney a Kruskal-Wallis test jsou v Příloze č. 7 Vzhledem k přítomnosti odlehlých hodnot jsme rovněž provedli mediánový test všech skupin pro obě proměnné. I výsledky těchto testů také potvrzují předchozí závěry. Rozdíly mezi skupinami nejsou statisticky významné a proto výše formulované nulové hypotézy nezamítáme. Výstupy programu SPSS pro mediánový test jsou v Příloze č. 8 6.3.1 Interpretace výsledků testování hypotéz Po provedení několika neparametrických testů jsme byli nuceni konstatovat, že se nám nepodařilo zamítnout žádnou nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu v celkovém dosaženém čase při plnění úkolu a v celkovém počtu chyb mezi jednotlivými skupinami probandů. Testovali jsme i statisticky významnější rozdíly při porovnávání skupin dle proměnných pohlaví, věk a dosažené vzdělání, ale ani zde jsme nenašli výraznější diference. Vzhledem k tomu, že neparametrické testy jsou poměrně konzervativní a méně často vedou k zamítnutí nulové hypotézy ve srovnání s parametrickými testy, jejich výsledky považujeme za validní. 7. Diskuse Naším záměrem bylo odpovědět na otázku, jaký vliv má odlišné vnímání rolí přítomných osob testovaným na jeho nerutinní kognitivní výkon. Přítomným jsme určili role testovaných (resp. spolutestovaných s probandem) a testujících. Výsledky našeho výzkumu nepotvrdily ani jednu z námi formulovaných hypotéz a nám se nepodařilo prokázat, že v námi zkoumaném vzorku populace studentů FSS by měl vliv počet přítomných percipovaný probandem jak v rolích testujících a tak i testovaných vliv na jeho kognitivní výkon. Vzhledem k tomu, že výsledky jednotlivých probandů, a to napříč skupinami s odlišnými rolemi přítomných, vykazují značné rozdíly co do kvality kognitivního výkonu (čas a počet chyb), konstatujeme, že v námi zkoumaném vzorku populace studentů FSS ovlivňuje kognitivní výkon za přítomnosti přihlížejících osob v mnohem větší míře jiná nebo spíše jiné vlivy (proměnné), než je percepce rolí přítomných osob probandem, které ale nebyly předmětem tohoto výzkumu. Kvalita výkonu probandů nekoreluje ani s jinými proměnnými, které jsme v našem výzkumu sledovali, tj. pohlaví, věk a vzdělání respondentů. Dosažené výsledky by spíše mohly odpovídat zjištění L. Uziela (2007), který se ve své studii zabývá faktory, které souvisí s projevením či neprojevením se sociální facilitace při experimentálním testování, zejména emočními reakcemi a individuálními rozdíly testovaných probandů, o kterých říká, že právě ty by mohly mít při testování vliv na výkon stejně jako přítomnost jiných osob. Jeho analýza Komentář [SJ18]: S tou statistikou jste si dali spoustu práce a je to znát. Možná bych ubral na podrobnostech (v článku určitě), ale tady to nevadí. Mimochodem odmocninovou transformací byste dostali čas do pěkně normálního rozložení. A M-W testu taky nevadí odlehlé hodnoty,je také pořadový. Komentář [SJ19]: Ano, ani parametricky (po transformaci) tam žádné rozdíly nejsou. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 15 prokázala, že přítomnost dalších osob vysvětluje v průměru pouze malé procento výkonnostních ukazatelů (vzhledem k jednoduchým a složitým úkolům). Kromě toho, velikost tohoto vlivu byla velmi rozdílná. Z toho vyplývá závěr, že je nutno brát v úvahu i další proměnné, které mají vliv na sociální facilitaci. Uvedená studie dochází k závěru, že jednou z významných úloh hraje při sociální facilitaci osobnost testovaného. Zkoumala 4 znaky (neuroticismus, extroverzi, sebehodnocení a sociální orientaci). Studie prokázala významný vliv sebehodnocení a sociální orientace na výsledky testů. Lidé s vysokým sebehodnocením dosahovali mnohem lepších výsledků ve všech testech bez ohledu na to, zda byli či nebyli přítomni další lidé, naopak tomu bylo u lidí s nízkým sebehodnocením. U lidí s pozitivní sociální orientací má pak přítomnost dalších osob pozitivní vliv na kognitivní nerutinní výkon, naopak u lidí s negativní sociální orientací má vliv negativní. Proto Uziel dochází k závěru, že osobnost testovaného má na efekt sociální facilitace vliv stejně velký, ne-li větší než složitost úkolu. (Uziel, 2007). O výrazném vlivu individuálních rozdílů probandů na sociální facilitaci či inhibici hovoří také L.J. Sanna (1992), který se zabývá vztahem mezi vědomím vlastní účinnosti, pojmem, který je spojen se jménem A. Bandury, a efektem sociální facilitace. Stejně jako v předchozí studii i zde autor dochází k názoru, že vědomí vlastní účinnosti u probandů má výrazný vliv na výsledky testu a eliminuje tak efekt sociální facilitace. (Sanna, 1992). Ve výběru vzorku jsme se tento fakt pokusili eliminovat znáhodněním při rozřazení zkoumaných osob do skupin. Výsledky nasvědčují, že se nám to s největší pravděpodobností také podařilo, nicméně vzhledem k síle intervenující proměnné a k celkové velikosti vzorku tento fakt také způsobil, že nejsme schopni potvrdit naše hypotézy a konstatujeme, že jsme v našem výzkumu pominuli proměnné, které mají na kognitivní výkon probanda zásadnější vliv, než jeho percepce rolí přítomných osob. Případný další výzkum by mohl odpovědět na otázku, zda tyto proměnné stojí v sekvenci a tedy v našem případě mezi percepcí rolí přítomných osob a kvalitou výzkumu, tzv. chybějící střední člen nebo spíše, a to k tomu se přikláníme i my, došlo v našem výzkumu k ovlivnění kvality výkonu probanda ze dvou, resp. více příčin (Disman 2006). Další výzkum by proto mohl směřovat například k tomu, aby nejprve určil skupiny podle vybraného individuálního znaku probandů a teprve následně zkoumal, jakým způsobem ovlivňuje percepce rolí probandem jeho výkon. Interní validita mohla být ovlivněna i přístupem probandů k testu. V souladu s konceptem ,,self-evaluation maintenance theory", vyvozujeme, že část probandů test mohla vnímat jen jako zpestření a výsledkům nepřikládala význam (nebylo to důležité pro jejich sebehodnocení), proto se u nich neprojevil ani experimentální stres, ani vliv ostatních osob. Naopak u probandů, kteří v souladu se svým sebehodnocením chtěli uspět i v tomto testu, se tím pádem mohl projevit experimentální stres i vliv přítomných osob v roli testovaných či testujících. Výsledky našeho testování nejsme schopni generalizovat na celkovou populaci vzhledem k důvodům, které nás vedly k výběru vzorku z poměrně homogenní populace (viz kap. 4.2), nicméně lze předpokládat, že v jiné, méně homogenní populaci, budou individuální rozdíly mezi probandy mít na dosažené výsledky ještě větší vliv, než u námi vybrané populace studentů FSS. Na průběhu testování bylo zajímavé, že jsme nebyli probandy vnímáni jako spolužáci, ale testování bylo vnímáno jako na FSS nezávislé. V průběhu testování jsme tento stav nijak nekomentovali a reagovali až na případný přímý dotaz v rámci debriefingu. Další věcí, která nás překvapila byl zájem ze strany probandů o seznámení se s konečnými výsledky práce, který jsme registrovali po odhalení pravého smyslu testování. Tito výsledky jsme slíbili zaslat na e-maily zájemců. Vyvozujeme z toho skutečný zájem studentů FSS o předmět našeho výzkumu a jsme toho názoru, že stojí za to se danou problematikou dále zabývat např. v této diskusi naznačené rovině. Komentář [SJ20]: Ne, znárodnění s potvrzením hypotéz nemělo nic. Komentář [SJ21]: Jj, dobře, že to píšete. Komentář [SJ22]: Co myslíte tou celkovou populací? Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 16 Celkové výsledky našeho výzkumu naznačují, že samotné koncepty konfliktu pozornosti a obavy z hodnocení nemusejí ve zkoumané populaci studentů FSS znamenat špatné výsledky například při zkouškovém testování. Při případném nedostatečném výkonu je dobré přihlížet i k dalším intervenujícím faktorům. V tuto chvíli však nejsme schopni odpovědět na otázku, zda tímto faktorem jsou právě individuální rozdíly zkoumaných osob nebo další proměnné, o kterých jsme zatím neuvažovali, to už by mělo být předmětem dalšího zkoumání. 8. Literatura * Cottrell, N.B. (1972). Social facilitation. In C.G. McClintock (ed.) Experimental social psychology. New York: Holt, Rinehart, Winston. * Čáp, J., Mareš, J. (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. * Disman, M. (2006). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. * Ferjenčík, J. (2008). Skreslovanie odpovedi vo výkonových testoch. Československá psychologie, 52, 1, 20-31. * Goodwin, C. J. (2008). Research in Psychology. Western Carolina University, s. 196. ISBN-13: 978-0-471-76383-3 * Hendl, J. (2004) Přehled statistických metod zpracování dat. Praha, Portál. ISBN: 80- 7178-820-1 * Heningsen, D.D., Miller Heningsen, M.L. (2007). A Test of Social Facilitation as a Predictor of Home Performance Advantage. Journal of Sports and Recreation. Vol. 1, Issue 1. * Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál. * Charness, G., Rigotti, L., Rustichini, A. (2003). Social Facilitation in the Battle of Sexes. Dostupné z: www.peel.pitt.edu/esa2003/papers/charness_socialfacilitation.pdf, staženo 21.11.2008. * MacLeod, C. M.: Half a century of research on the Stroop effect: An integrative review. Psychological Bulletin 1991, 109, 163-203 * Meili, R., Rohracher, H. (1967). Učebnice experimentální psychologie. Praha: SPN. * Nakonečný, M. (1995). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia. * Pessin, J. (1933). The comparative effects of social and mechanical stimulation on memorizing. American Journal of Psychology, 45, 263 - 270 * Sanna, L.J. (1992). Self-efficacy theory: Implication for social facilitation and social loafing. Journal of Experimental Social Psychology, 62, 774 ­ 786. * Stroop, J. R. (1935). Studies of interference in serial verbal reactions. Journal of Experimental Psychology, 18, 643-662 * Šiška, E., Opavský, J. (2002). Některé novější přístupy k použití Stroopova testu interference. Československá psychologie, 46, 5, 440-449. * Šiška, E. (2002) The Stroop colour ­ word test in psychology and biomedicine. Olomouc: FTV, Palackého universita Olomouc. Dostupné z http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Gymnica32-1/gymnica32-1_6.pdf, staženo 5.11. 2008 * Šiška, E., Opavský, J., Opavská, H. (1998). Vliv experimentálního stresu na autonomní regulaci srdeční činnosti. Československá psychologie, 42, 4, 314 ­ 327. * Travis, L.E. (1925). The effect of small audience upon eye-hand coordination. Journal of Abnormal and Social Psychology, 20, 142 ­ 146. * Urbánek, T., Smékal, V. (1996). Tvarový test tvořivosti. Československá psychologie, 40, 6, 512-521. Komentář [SJ23]: Nenapadají Vás v tuto chvíli náměty na další výzkum? (- 1) Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 17 * Uziel, L. (2007). Individual differences in the Social Facilitation Effect. Hebrew University. Dostupné z: http://pluto.huji.ac.il/~msliadu/DisAbstrctEng.pdf, staženo 21.11.2008. * Valvoda, M. (2006). Vliv fenoménu percepčního očekávání spouštějícího automatické zpracování informací na výkon. Nepublikovaná seminární práce pro předmět Kognitivní psychologie. Brno: FSS MU. * Výrost, J., Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. Praha: Grada Publishing. * Zajonc, R.B. (1965). Social facilitation. Science, 149, 269-274 Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 18 9. Přílohy Příloha č. 1 Oslovení studentů, zda se zúčastní výzkumu Dobrý den, Můžu se zeptat, máte chvíli času? Po odpovědi ,,ano" pokračujeme. Rád/a bych se Vás zeptal/a, zda byste se zúčastnil testu zaměřeného na lidské vnímání. Tento test zabere zhruba 5 minut. Po odpovědi ,,ano" pokračujeme. Mohl byste mi nejdříve prosím říct, jaký semestr FSS studujete? Pro náš experiment je též důležitý neporušený barvocit, můžete nám prosím sdělit, zda s rozpoznáním barev máte potíže či ne? Po odpovědi: ,,první či druhý semestr" (týkající se první otázky), či kladné odpovědi na otázku týkající se rozpoznání barev dále v tázání nepokračujeme. Vysvětlíme, že pro experiment hledáme studenty FSS nejméně třetího semestru s neporušeným barvocitem. Poděkujeme za odpověď a náhodně oslovíme dalšího student/studentku. Po odpovědi: druhý a vyšší ročník (či studium celoživotního vzdělávání) a negativní odpovědi týkající se barvocitu pokračujeme v rozhovoru. Jaký čas by Vám nejlépe vyhovoval pro otestování? Po odpovědi možného probanda se domluvíme na konkrétní schůzce. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 19 Příloha č. 2 Testový soubor 00 00 00 00 00 Zadání: zelená modrá červená modrá žlutá žlutá modrá červená zelená červená červená žlutá žlutá zelená modrá žlutá žlutá zelená žlutá modrá zelená zelená žlutá modrá žlutá červená žlutá modrá žlutá zelená červená žlutá zelená žlutá červená zelená červená žlutá červená modrá červená modrá zelená červená modrá žlutá červená červená zelená žlutá modrá modrá žlutá červená červená žlutá zelená modrá zelená modrá žlutá červená modrá modrá červená modrá žlutá zelená žlutá žlutá zelená modrá červená červená zelená zelená žlutá červená modrá červená modrá červená modrá žlutá zelená žlutá červená modrá zelená červená modrá zelená modrá žlutá žlutá modrá červená modrá zelená červená modrá žlutá červená červená modrá žlutá červená modrá modrá červená modrá červená modrá zelená žlutá zelená zelená modrá žlutá modrá červená zelená červená modrá červená červená žlutá modrá zelená žlutá červená žlutá Řešte úkoly: Úkol 1 Kolikrát je slovo ,,modrá" vytištěno JINOU než modrou barvou? Doplňte počet = 000 Úkol 2 Kolikrát je slovo ,,žlutá" vytištěno žlutou barvou? Doplňte počet = 000 Úkol 3 Kolikrát je slovo ,,červená" vytištěno JINOU než modrou barvou? Doplňte počet = 000 Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 20 Příloha č. 3 Úvodní text ,,Následující test se týká lidského vnímání. Nejedná se o žádné inteligenční testy nebo zkoumání vaší osobnosti. Účelem testu je zkoumat pouze obecné lidské reakce na podněty a jejich zpracovávání. Nyní před vás položím papír, až budete připraven/a, otočte jej a začněte pracovat. Během experimentu vám bude měřen čas a bude sledován také počet chyb. Jakmile skončíte s řešením každého jednotlivého úkolu, dejte mi signál zvednutím ruky a plynule pokračujte dál v řešení úkolu následujícího. Porozuměl/a jste zadání úkolu? Chcete se na něco zeptat? V průběhu testu již nebudu na vaše otázky moci odpovědět, je-li vám něco nejasné zeptejte se nyní..." Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 21 Příloha č. 4 Debriefing ,,Děkujeme vám za vaši ochotu zúčastnit se testování a za čas, který jste nám věnoval/a. Zároveň se omlouváme za to, že jsme vás v úvodu testování nemohli seznámit podrobněji s cílem výzkumu, protože by to negativně ovlivnilo jeho výsledky. Naším cílem je zjistit, jaký vliv má počet přítomných osob na kognitivní výkon, konkrétně jaký vliv má pouhá přítomnost většího počtu lidí během experimentu na dosažené výsledky testovaného a zda existuje rozdíl mezi tím, když jsou přihlížející v roli testujících a v roli testovaných. Věříme, že výsledky experimentu, na kterém jste se podílel/a i vy, mohou vysvětlit třeba odlišnosti dosažených výsledků při různých typech přezkušování na školách. Máte-li nějaké otázky, rád/a na ně nyní odpovím." Na závěr ještě jednou poděkujte a popřejte příjemný den. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 22 Příloha č. 5 Záznamový arch č. 00 00 00 00 00 skupina č. testujícího č. testovaného Doplňte i do archu ,,Testový soubor" Vyplňte sám/a: 1. Pohlaví Muž 00 1 Žena 00 2 Po skončení testování: ,,Nyní bychom se váš ještě potřebovali zeptat na několik údajů. Můžete mi, prosím, říci v jakém roce jste se narodil/a?" 2. Rok narození 0000000 Dále bychom potřebovali vědět, jaké je vaše do této chvíle nejvyšší dosažené vzdělání 3. Vzdělání SŠ 00 1 VŠ bakalářské 00 2 VŠ magisterské 00 3 Datum 000 000 000 Doplňte datum a sešijte tento ,,Záznamový arch" s archem ,,Testový záznam" Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 23 Příloha č. 6 Test normality rozložení dat - proměnná Čas celkem/s ­ celý soubor: Výstupy z Frequencies: U normálního rozložení dat je hodnota aritmetického průměru, mediánu a modu stejná. V našem případě souboru hodnot se odlišuje hodnota mediánu. Čas celkem/s 350300250200150100 Frequency 12 10 8 6 4 2 0 Pro grafické zobrazení distribuce četností jsme použili histogram s Gaussovou křivkou. Z jejího tvaru (posunutí vrcholu vlevo, větší špičatost) můžeme usuzovat, že se rozložení dat odchyluje od normálního rozložení. Statistics Čas celkem/s 48 0 178,17 175,00 178 47,142 Valid Missing N Mean Median Mode Std. Deviation Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 24 Výstupy z Explore: Case Processing Summary 48 100,0% 0 ,0% 48 100,0%Čas celkem/s N Percent N Percent N Percent Valid Missing Total Cases Descriptives Statistic Std. Error Čas celkem/s Mean 178,17 6,804 95% Confidence Interval for Mean Lower Bound 164,48 Upper Bound 191,86 5% Trimmed Mean 175,55 Median 175,00 Variance 2222,355 Std. Deviation 47,142 Minimum 100 Maximum 303 Range 203 Interquartile Range 55 Skewness ,935 ,343 Kurtosis ,767 ,674 Výpočet: z-skór šikmosti 0,935/0,343 = 2,726 z-skór špičatosti odmocnina z 0,767/0,674 = 1,067 U malých souborů je kritérium pro symetrii 2,58. V našem případě byla překročena u šikmosti. To ukazuje na odchylku od normálního rozložení. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 25 Čas celkem/s 350 300 250 200 150 100 Pomocí boxplotu jsme zobrazili rozložení outliers v našem souboru a tímto se nám potvrdil předpoklad, že v něm se vyskytují odlehlé hodnoty ovlivňující hodnotu aritmetického průměru. Dalším testem normality rozložení dat je Shapiro- Wilkův test pro soubory N < 50. Tests of Normality Kolmogorov-Smirnov(a) Shapiro-Wilk Statistic df Sig. Statistic df Sig. Čas celkem/s ,130 48 ,042 ,933 48 ,009 a Lilliefors Significance Correction Hodnota signifikance je 0,009. Z toho můžeme usuzovat, že rozložení v našem souboru není normální. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 26 Grafy normální pravděpodobnosti Observed Value 35030025020015010050 ExpectedNormal 4 2 0 -2 -4 Observed Value 350300250200150100 DevfromNormal 0,75 0,50 0,25 0,00 -0,25 Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 27 Všechny statistiky ukazují na nenormalitu rozložení proměnné Čas celkem/s v našem souboru. O nenormalitě rozložení v tomto případě nemáme pochyb, proto jsme upustili od srovnávacího testování stejné proměnné v kontrolní skupině dat. Test normality rozložení dat - proměnná Počet chyb celkem ­ celý soubor: Výstupy z Frequencies: Statistics Počet chyb celkem 48 0 6,69 3,00 2 9,915 Valid Missing N Mean Median Mode Std. Deviation Porovnáním hodnot statistik aritmetický průměr, medián a modus zjišťujeme výrazné rozdíly. Počet chyb celkem 50403020100 Frequency 40 30 20 10 0 Z histogramu s křivkou normálního rozložení je zřejmé, že se jedná o nenormální rozložení. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 28 Výstupy z Explore: Case Processing Summary 48 100,0% 0 ,0% 48 100,0%Počet chyb celkem N Percent N Percent N Percent Valid Missing Total Cases Descriptives Statistic Std. Error Počet chyb celkem Mean 6,69 1,431 95% Confidence Interval for Mean Lower Bound 3,81 Upper Bound 9,57 5% Trimmed Mean 5,23 Median 3,00 Variance 98,305 Std. Deviation 9,915 Minimum 0 Maximum 47 Range 47 Interquartile Range 6 Skewness 2,558 ,343 Kurtosis 6,709 ,674 Výpočet: z-skór šikmosti 2,558/0,343 = 7,458 z-skór špičatosti odmocnina 6,709/0,674 = 3,155 Obě hodnoty překročily kritérium pro symetrii 2,58. Můžeme konstatovat, že se nejedná o normální rozložení. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 29 Počet chyb celkem 50 40 30 20 10 0 Z boxplotu je zjevná přítomnost několika outliers ovlivňujících hodnoty průměru. Shapiro- Wilkův test: Tests of Normality Kolmogorov-Smirnov(a) Shapiro-Wilk Statistic df Sig. Statistic df Sig. Počet chyb celkem ,300 48 ,000 ,643 48 ,000 a Lilliefors Significance Correction Hodnoty signifikance jsou 0, proto zamítáme nulovou hypotézu o neexistenci rozdílu mezi pozorovanými a teoreticky normálně rozloženými daty. Rozložení dat není normální. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 30 Grafy normální pravděpodobnosti Observed Value 50403020100-10 ExpectedNormal 3 2 1 0 -1 -2 Observed Value 50403020100 DevfromNormal 2 1 0 -1 Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 31 Příloha č. 7 Mann-Whitney test Čas celkem/s, skupina A a B: Ranks 16 16,28 260,50 16 16,72 267,50 32 Skupina A B Total Čas celkem/s N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 124,500 260,500 -,132 ,895 ,897 a Mann-WhitneyU Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Čas celkem/s Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Počet chyb celkem, skupina A a B: Ranks 16 17,81 285,00 16 15,19 243,00 32 Skupina A B Total Počet chyb celkem N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 107,000 243,000 -,799 ,424 ,445 a Mann-Whitney U Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Počet chyb celkem Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 32 Čas celkem/s, skupina A a C: Ranks 16 15,88 254,00 16 17,13 274,00 32 Skupina A C Total Čas celkem/s N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 118,000 254,000 -,377 ,706 ,724 a Mann-WhitneyU Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Čas celkem/s Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Počet chyb celkem, skupina A a C: Ranks 16 16,44 263,00 16 16,56 265,00 32 Skupina A C Total Počet chyb celkem N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 127,000 263,000 -,038 ,970 ,985 a Mann-Whitney U Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Počet chyb celkem Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 33 Čas celkem/s, skupina B a C: Ranks 16 15,44 247,00 16 17,56 281,00 32 Skupina B C Total Čas celkem/s N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 111,000 247,000 -,641 ,522 ,539 a Mann-WhitneyU Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Čas celkem/s Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Počet chyb celkem, skupina B a C: Ranks 16 15,31 245,00 16 17,69 283,00 32 Skupina B C Total Počet chyb celkem N Mean Rank Sum of Ranks Test Statisticsb 109,000 245,000 -,721 ,471 ,491 a Mann-Whitney U Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed) Exact Sig. [2*(1-tailed Sig.)] Počet chyb celkem Not corrected for ties.a. Grouping Variable: Skupinab. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 34 Kruskal-Wallis test Čas celkem/s Ranks 16 23,66 16 23,66 16 26,19 48 Skupina A B C Total Čas celkem/s N Mean Rank Test Statisticsb,c ,349 2 ,840 ,845a ,838 ,852 Chi-Square df Asymp. Sig. Sig. Lower Bound Upper Bound 95% Confidence Interval Monte Carlo Sig. Čas celkem/s Based on 10000 sampled tables with starting seed 926214481. a. Kruskal Wallis Testb. Grouping Variable: Skupinac. Počet chyb celkem Ranks 16 25,75 16 22,00 16 25,75 48 Skupina A B C Total Počet chyb celkem N Mean Rank Test Statisticsb,c ,776 2 ,678 ,690a ,681 ,699 Chi-Square df Asymp. Sig. Sig. Lower Bound Upper Bound 95% Confidence Interval Monte Carlo Sig. Počet chyb celkem Based on 10000 sampled tables with starting seed 1314643744. a. Kruskal Wallis Testb. Grouping Variable: Skupinac. Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 35 Příloha č. 8 Mediánový test Čas celkem/s Frequencies 8 7 9 8 9 7 > Median <= Median Čas celkem/s A B C Skupina Test Statisticsc 48 175,00 ,500a 2 ,779 ,933b ,928 ,938 N Median Chi-Square df Asymp. Sig. Sig. Lower Bound Upper Bound 95% Confidence Interval Monte Carlo Sig. Čas celkem/s 0 cells (,0%) have expected frequencies less than 5. The minimum expected cell frequency is 8,0. a. Based on 10000 sampled tables with starting seed 624387341. b. Grouping Variable: Skupinac. Počet chyb celkem Frequencies 7 6 8 9 10 8 > Median <= Median Počet chyb celkem A B C Skupina Vliv počtu a rolí přítomných osob na nerutinní kognitivní výkon 36 Test Statisticsc 48 3,00 ,508a 2 ,776 ,931b ,926 ,936 N Median Chi-Square df Asymp. Sig. Sig. Lower Bound Upper Bound 95% Confidence Interval Monte Carlo Sig. Počet chyb celkem 0 cells (,0%) have expected frequencies less than 5. The minimum expected cell frequency is 7,0. a. Based on 10000 sampled tables with starting seed 1502173562. b. Grouping Variable: Skupinac. Oblast Body/Max Formulace a zdůvodnění výzkumné otázky (9/10) Výzkumné hypotézy (4/5) Výběr vzorku (5/5) Metody tvorby dat (5/5) Design výzkumu (5/5) Výsledky, statistika (5/5) Diskuze (9/10) Dobrý dojem (3/5) Celkem (45/50) Moc pěkný a pečlivě zpracovaný (dlouhý) projekt. Nic nevadí, že to nevyšlo. Možná, kdybyste si přečetli víc empirických studií (spíš než učebnic), dočetli byste se tam dopředu o problémech, o nichž pěkně uvažujete v diskuzi. Mrzí mě to s tou nemožností zobecňovat na jakousi ,,celkovou populaci". Vy máte právo (a povinnost) určit si populaci, o které jste schopni něco zjistit. Konstatovat, že mé zjištění patrně neplatí pro všechny lidi na světě, je nesmyslné.