Principy personálního řízení SPP 423 PhDr. Alena Lubasová,Ph.D. lubasova@brno-konsens.cz Obsah dnešního tématu: • Analýza stávajících lidských zdrojů-počet a struktura zaměstnanců • Analýza vnější a vnitřní mobility, využívání kvalifikace zaměstnanců • Analýza manažerských kompetencí a kompetencí klíčových zaměstnanců • Integrace manažerských standardů s nástroji personálního managementu • Pracovní tým, typy pracovních týmů, analýza rolí v týmu Literatura k lekci 8. & M. Amstrong: Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing, 2002 & J. Stýblo: Moderní personalistika, trendy, inspirace, výzvy. Praha:Grada Publishing, 1998 & J. Stýblo: Lidský kapitál v nové ekonomice. Praha:Profesional Publishing, 2001 & N. Heyes: Psychologie týmové práce. Praha: Portál, 2005, str. 22-24, 69-77 & Z.Dytrt a kol: Manažerské kompetence v Evropské unii.Praha: C.H.Beck, 2004, str. 26-38 & M. Kubeš, D. Spillerová , R. Kurnický : Manažerské kompetence , Praha : Grada Publishing, 2004 & J. Plamínek, R. Fisher : Řízení podle kompetencí , Praha : Grada Publishing, 2005 @ Přednáška Cíle tématu • Popsat jednotlivé druhy personálních analýz, týkající se lidí v organizaci • Pochopit jejich význam pro ostatní personální činnosti • Vysvětlit jaký vztah existuje mezi kvalifikací zaměstnanců a jejím využitím v rámci organizace • Objasnit postup při provádění analýzy využívání fondu pracovní doby • Orientovat se v pojmech manažerské kompetence a kompetenční řád • Zpracovat standardy manažerských a klíčových kompetencí pro pracovní pozice vaší organizace • Pochopit smysl a fungování týmové spolupráce uvnitř organizace Struktura personálních analýz Struktura personálních analýz Úvod do problematiky Veškeré analýzy, zaměřující svoji pozornost na lidský potenciál v organizaci mají za úkol odhalit určitá „centra zdrojů“ pracovních sil, tvořených určitými homogenními skupinami, se kterými lze počítat při plnění úkolů organizace nejen aktuálních, ale zejména při vytyčování reálných budoucích cílů. Úvod do problematiky • Vzhledem k rozsáhlému množství kombinací je nutno dbát na to, aby všechny zadávané požadavky měly konkrétní účel a cíl. • V opačném případě hrozí přesycenost informacemi a v konečném důsledku i neefektivnost takto bezcílně a bezúčelně prováděných analýz. • O to důležitější je tento přístup v době nasazení a využívání vyspělých informačních systémů, které umožňují díky různým statistickým programům nekonečné množství třídění a vyhodnocování všech zadaných informací . 1. Analýzy stávajících lidských zdrojů Analýzy existujícího stavu zaměstnanců v organizaci podávají aktuální informace o stavu lidského potenciálu, zejména o jeho počtu a struktuře z nejrůznějších hledisek. A. Analýzy počtu zaměstnanců Základní pravidlo: Čím větší je organizace, tím jsou intervaly sledování počtu zaměstnanců kratší. Příklad : • velké organizace s klasickou funkcionální organizační strukturou sledují počty zaměstnanců v časovém intervalu pracovních směn, případně ve dnech. • Pro ostatní organizace je běžně sledovaným obdobím , které je i v souladu se statistickým vykazováním, měsíční. • Rovněž se zkoumají počty zaměstnanců v meziročním vývoji , případně v sezónním vývoji u sezónních organizací. Aby bylo možno provádět srovnání je třeba dodržovat zásadu stále stejného vymezení . Musíme brát v úvahu, že počet zaměstnanců je okamžitá veličina a lze ji tedy zjistit jen k určitému rozhodnému okamžiku. A. Analýzy počtu zaměstnanců V praxi se nejčastěji používají kriteria: • Evidenční počet zaměstnanců k určitému datu (např. k 31.10.2008) • Průměrný počet zaměstnanců za určité období (např. Od 1.1.2008 do 31.10.2008) • ! Průměrný přepočtený stav zaměstnanců za určité období (např. za říjen 2008) vyjadřuje jako podíl skutečně odpracovaných hodin v organizaci (! bez vyloučení nemocnosti, zkrácených úvazků, ostatních absencí, atd., navýšené o přesčasovou práci) a celkově stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu. B. Analýzy struktury zaměstnanců Struktura zaměstnanců je nejčastěji analyzována z hlediska demografického, ekonomického, sociálního a prostorového. 1. Demografická struktura zaměstnanců –dle pohlaví a věku . Významnou roli sehrává při plánování náboru zaměstnanců, při tvorbě plánu personálních rezerv i při plánování změn řízení organizace. Obvyklou prezentací demografické struktury jsou vývojové grafy v ročním časovém horizontu. B. Analýzy struktury zaměstnanců 2. Analýza ekonomické struktury – zahrnuje strukturu zaměstnanců podle kategorií – THP, dělníci, provozní a obslužný personál, management, klíčová zaměstnanci atd. U zahraničních výrobních organizací se často používá dělení zaměstnanců na: Ø BCD (Blue colors direct) –„modré límečky přímé“ – jsou dělníci výrobní, nositelé know-how , kteří se svoji prací přímo podílejí na produktu nebo realizačním výstupu Ø BCI (Blue colors indirect) – „modré límečky nepřímé“- jsou dělníci zajišťující provozní a obslužné práce B. Analýzy struktury zaměstnanců Ø WCD – (White colors direct) – „bílé límečky přímé“ – jsou TH zaměstnanci , kteří se svoji prací přímo podílejí na produktu nebo realizačním výstupu. Project manažeři , konstruktéři, projektanti , technologové, mistři Ø WCI - (White colors indirect) – „bílé límečky nepřímé“ TH zaměstnanci , vykonávající obslužné, pomocné , zajišťovací a kontrolní činnosti Manažeři, obchodníci, správci informačních systémů, administrativa, personalisté, finančníci apod. Jiné členění zaměstnanců bývá podle povolání (činnost na kterou byli vyškoleni), pracovních funkcí (činnost, kterou vykonávají), podle profese, případně podle doby, kterou v organizaci pracují. Opět se využívá nejen absolutních, ale i poměrových čísel . B. Analýzy struktury zaměstnanců 3. Analýza sociální struktury – věnuje pozornost těm znakům, které mají význam pro chod organizace, protože mohou diferencovat výkonnost zaměstnanců, jejich vztah k práci a zaměstnavateli i jejich mobilitu. Jsou to především : Ø znaky vzdělání Ø rodinný stav Ø národnost Ø změna pracovní schopnosti Ø jazyková vybavenost Ø počítačová gramotnost apod. B. Analýzy struktury zaměstnanců 4. Prostorová struktura zaměstnaců Ø vnitřní – sleduje rozmístění zaměstnanců uvnitř organizace , na jednotlivých pracovištích či v územních celcích. Současně s počty zaměstnanců porovnává jejich odlišnosti z hledisek demografických , sociálních i ekonomických Ø vnější – sleduje místo trvalého bydliště zaměstnanců a s tím spojené způsoby dojíždění do zaměstnání . Souvisí rovněž s problematikou lokálního trhu práce, ze kterého území se pracovníci rekrutují. 2. Analýzy pohybu/ mobility Mobilita zaměstnanců je sledovaná proto, abychom dokázali předpovědět budoucí ztráty zaměstnanců a rozpoznat příčiny , které k odchodům vedou. Nejedná se však pouze o sledování fluktuace – tj. příchodů a odchodů u organizace , ale také vnitřní proměny struktury zaměstnanců. Analýzy vnější mobility Analýzy vnější mobility využívají různých ukazatelů a indexů, obdobných jaké jsou využívány v demografické statistice. Provádí se z hlediska pohlaví a věku poskytují dostatečné informace pro tvorbu personálních plánů Nejčastější indexy : aMíra odchodů aIndex stability aAnalýza délky zaměstnání aMíra přežití aUkazatel střední délky zaměstnání Míra odchodů /intenzita odchodů/ míra fluktuace Tradiční ukazatel měřící ztrátu zaměstnanců Výpočet: Počet zaměstnanců , kteří během určitého období odešli Průměrný počet zaměstnanců v témže období Index stability Ukazuje míru kontinuity zaměstnání a tendence zaměstnanců k setrvávání v organizaci. Čím je index stability vyšší, tím se např. hůře budou provádět jakékoliv změny. Výpočet : Počet zaměstnanců s více než 1 rokem zaměstnání v organizaci Průměrný počet zaměstnanců zaměstnaných před rokem Analýzy vnitřní mobility Vnitřní pohyb zaměstnanců v organizaci je analyzován z hlediska vertikální i horizontální mobility. Nejvíce je sledovaná mobilita vertikální, která podává zpětné informace o realizaci plánů personálních rezerv, zpravidla v kalendářním roce. Základní sledované ukazatele horizontální mobility : Využívání kvalifikace zaměstnanců Porovnává skutečnou kvalifikaci zaměstnance s požadavkem na jeho pracovní místo. Vlastní analýza se může provádět agregovaně – za skupiny pracovních míst nebo individuálně – pro jednotlivé zaměstnance. Cílem těchto analýz je zjistit , jak organizace hospodaří s kvalifikací zaměstnanců, zda ji dostatečně či nedostatečně využívá nebo dochází-li k plnění úkolů organizace nekvalifikovanými lidmi. Využívání kvalifikace zaměstnanců Výsledky této analýzy se promítají do 1. Redesignu pracovního místa – v případě, že lze úkoly v požadované kvalitě plnit i méně kvalifikovanými zaměstnanci než dosud • K přípravě plánu vzdělávání – je-li potřeba kvalifikaci zaměstnanců posílit • K plánům získávání a výběru a následně plánu snižování zaměstnanců, bude-li se jevit nutnost kvalifikační strukturu zaměstnanců obměnit . Využívání fondu pracovní doby Vychází z vymezení pracovní doby , která by měla být lidským potenciálem organizace odpracována. Fond pracovní doby je zpravidla charakterizován pojmy: Ø Povinná délka pracovního dne Ø Povinná délka pracovního týdne Ø Nominální fond pracovní doby (roční) Ø Použitelný fond pracovní doby (roční) Ø Přesčasový fond pracovní doby Ø Absence z důvodu nemocnosti Ø Absence z důvodu placeného volna dle § ZP Praktická ukázka zpracované analýzy fondu pracovní doby je uvedena v čítance pod názvem Využití fondu pracovní doby za období leden – květen 1998. Struktura personálních analýz Analýzy potřeb kompetencí manažerských a klíčových pozic V rámci Evropské unie platí jedna z podmínek při vstupu do struktur evropských podniků = kvalifikační srovnání managementu. To znamená, že managementy evropských podniků budou plnit tzv. standardy manažerských kompetencí, jejichž soupis je uveden v Kompetenčním řádu organizace. Tímto požadavkem bude zajištěn předpoklad kvalifikovaného řízení organizací managementem, plně vybaveným svěřenými kompetencemi. Slabiny českých manažerů Obecný kompetenční model Kompetence lídrů Kompetence manažerů Kompetence manažerů Nejkomplikovanější role v celé organizaci s řadou vstupů a výstupů a velkým množstvím nezbytných aktivit . A. Příjem a vyhodnocování myšlenek strategického rámce - Akceptace strategie (rozhodování) nebo vyjádření pochybnosti (schopnost principiálního vyjednávání) B. Dekompozice strategických cílů do jednotlivých úkolů a hodnocení jejich plnění (organizace, delegování , motivace, komunikace) C.-D. Využívání existujících interních či externích zdrojů -lidských, finančních, materiálových (způsob myšlení, předvídavost ) E. Práce s relevantními informacemi – (schopnost získávat a předávat potřebné informace pro práci /provádět selekci , time-management ) 12 úloh manažera • Definice produktů (co) • Definice procesů (jak) • Definice zdrojů (čím) • Definice struktur (kdo) • Definice zpětné vazby (hodnocení výsledků ) • Definice dopředné vazby (předvídání, ovlivňování a kontrola změn nebo vývoje) 7. Definice úloh a kompetencí lidí (co se od nich očekává) • Orientace lidí (přesvědčení o správnosti) • Motivace lidí • Zdokonalování lidí • Synergizace lidí • Integrace lidí (sjednocení kolektivu) Kompetence vykonavatelů Kompetence vykonavatelů • Mění bezprostředně vstupy na výstupy • Jsou nositelé speciálních zdrojů dovedností (odbornosti) • Musí mít schopnost porozumět zadání • Při neakceptování zadání musí provádět rozhodovací proces (vyjádřit nesouhlas nebo raději mlčet ?) • Musí mít schopnost „prodat“ vlastní řešení Analýzy potřeb kompetencí Standardy manažerských a klíčových kompetencí: • profesní nároky a kvalifikace (technické, ekonomické,marketingové, právní…..) • osobní dispozice (odpovědnost, energičnost, týmová spolupráce,předvídavost, rozhodnost) • schopnosti a profesní způsobilosti (sektorové know-how, manažerské nástroje a metody, řízení a rozvoj LZ, organizace, jazyk, počítačová gramotnost) • intelektuální nástroje a metody ( strateg. myšlení, komunikace,prezentace, kreativní myšlení, zpracování informací, autorita) Zpětná vazba - hodnocení 360° Analýza klíčových kompetencí – metoda Assessment centra Celkové zpracování výsledků AC Jednotlivé zpracování výsledků AC Integrace standardů s nástroji personálního managementu Výsledky těchto analýz jsou zapracovány do standardů manažerských a klíčových kompetencí, které představují ideální stav, požadovaný pro danou funkci. Rozvoj kompetencí se stává nástrojem efektivního řízení organizace. Dalším krokem je zapracování standard manažerských kompetencí jednotlivých funkcí do Kompetenčního řádu, který na základě provedených analýz činností a procesů organizace vymezuje kompetence , stanoví pravomoci a odpovědnosti manažera v příslušné funkci. Pracovní tým • Tým je základní uznávanou jednotkou organizace práce. • Tým je jednotka , pracující se vzájemnou důvěrou na společném cíli • Charakteristika správně vytvořených týmů: Ø obrovský potenciál , vyplývající ze synergického efektu Ø úkoly plní důkladněji a efektivněji Ø lepší pracovní morálka Ø nižší fluktuace Typy pracovních týmů • Produkční týmy – samosvorné týmy zapojené do opakované produkce, výroby či služeb. Vyžadují manažera týmu , který je jejich organizátorem a pojítkem mezi týmem a zbytkem organizace. • Realizační/vyjednávací týmy – tým vysoce specializovaných jedinců, vznikající za účelem splnění jasného společného úkolu , v nichž je role každého člena jasně definována. Manažer týmu musí jasně definovat misi, kterou má tým splnit a koordinovat činnost týmu zejména z hlediska správného načasování jednotlivých kroků • Projektové a výzkumné týmy – sestaveny z vysoce odborně specializovaných jedinců z různých oborů a pracují na zcela nových věcech v rámci dané organizace . Jsou relativně nezávislé na zbytku organizace • Poradní týmy – se zabývají otázkami řešení konkrétních problémů a rozhodováním . Bývají složeny z odborníků - managementu, personalistů, finančníků nebo dalších specialistů (IT) . Jejich cílem je přicházet s nápady, doporučením a návrhy na konkrétní řešení. Výsledkem jejich dobré práce je měřitelný a dlouhodobý nárůst produktivity. Typy pracovních týmů Analýza týmových rolí Rozličné výzkumy skupinových procesů se mimojiné zabývají i rolemi jednotlivých ve skupině . Benne a Sheats : Výzkum organizace práce (1948) – definovali rozličné skupinové role, jimiž se jednotlivci podílejí na činnostech skupiny . Jejich typologie rolí a dovedností byla poměrně složitá a zahrnovala 3 hlavní skupiny . Typologie Benne a Sheats – role a dovednosti Analýza týmových rolí Další posun v ohnisku výzkumu organizace práce – od skupinových rolí k rolím týmovým: R.M. Belbin (1981) – Teorie týmových rolí, která tvoří základ pro identifikaci jednotlivých rolí v týmu a je dalšími autory dále rozpracovávána . Týmové role • Jsou plněny nezávisle na formálním postavení člověka, vychází z podstaty jeho osobnosti • V praxi dokážeme zastávat 2-3 týmové role. • Nejde o to, aby byly všechny role v týmu obsazeny, ale aby se dokázalo efektivně využít veškerého potenciálu lidí vhodným skloubením činnosti . Týmové role na základě Belbinovy teorie Analýza týmových rolí • IN – CHRLIČ/INICIÁTOR- role zaměřena jednoznačně na plnění úkolů a to přínosem nápadů při řešení obtížných a neobvyklých úkolů • VZ- SHÁNĚL/ZDROJAŘ - role, která preferuje plnění úkolu tím, že dokáže vyhledat a zajistit potřebné zdroje pro splnění – např. nové příležitosti, informace, finance, pracovní pomůcky apod. Chybí-li v týmu, tým je oslaben • KO- KOORDINÁTOR – role koordinátora, který je neformální autoritou v týmu. Lidé v týmu ho berou, protože preferuje spíše podporu vztahů v týmu než plnění úkolů • FO- FORMOVAČ – tato týmová role přebírá často odpovědnost za dosažené výsledky pracovního týmu, vykonává nátlak na ostatní, vztahy ho příliš nezajímají, jde mu o splnění úkolů • VY - BADATEL – analyticky myslící člověk , který vyhodnocuje jednotlivé úkoly, rozvíjí je a přispívá tak ke kvalitě jejich plnění • TP- NOSIČ VODY - velmi potřebná role v týmu – vyváženost na mezilidské vztahy a plnění úkolu – v kolektivu oblíbení, protože nikoho neohrožují . V méně náročných týmech se často stávají formálními vedoucími týmu • RE- REALIZÁTOR - role, vyžadující dostatečné organizační předpoklady a vysokou sebemotivaci k úspěšnému splnění úkolů, proměňuje slova a myšlenky v činy, často i na úkor dobrých vztahů v týmu • DO-DOTAHOVAČ – v této roli se soustředí zaměstnanec na faktické a kvalitní dotažení úkolů . Odmítá nahodilé iniciativní nápady , občas je narušitelem mezilidských vztahů v kolektivu pro svoje puntičkářství. • SP – SPECIALISTA – jednostranná zaměřenost na svůj úkol – iniciativa pouze k plnění vlastních úkolů , o ostatní věci i lidi v týmu nemá zájem – výrazný individualista, k týmové spolupráci rozhodně nepřispívá Týmové role – pomocné Praktická část výuky – 7. lekce Proveďte : 1. Zhodnocení týmové spolupráce vašeho pracovního týmu na projektu podle testu týmových rolí, uveďte silné a slabé stránky vaší spolupráce (dotazníky tvoří přílohu Vašeho projektu 2. Formulujte požadavky na kompetence manažerských a klíčových pozic