Osnova výuky – prosinec 2008 PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Kurs : SPP 802 Personální analýza, plánování a strategie Zadání jednotlivých úkolů projektu • Identifikační údaje a zaměření organizace • Definujte poslání a globální strategii zvolené organizace • Vytvořte její organizační strukturu • Definujte personální strategii • Formulujte aspekty psychologické smlouvy (říjen) Zadání jednotlivých úkolů projektu • Vytvoření konceptu personálního útvaru nebo personálního řízení organizace a formulace jeho etického kodexu • Rozpracování personální strategie do jednotlivých bodů personální politiky • Vypracování vybraných 3 bodů personální politiky až do podoby pravidel • Příprava personálních plánů , popis použité metody (výběr oblastí, které ve vaší organizaci vyžadují tvorbu plánu). • Analýza týmových rolí Vašeho týmu • Formulace požadavků na kompetence manažerských a klíčových funkcí • Závěr - co jste si z práce na projektu odnesli, (přínos, problémy, šance projektu na praktické zrealizování Připomínky k projektům o Dodržet doporučený postup, včetně číslování kapitol o Dodržet požadovanou formu – písmo, zápatí atd. o Pracovat s organizačním schématem – tzv. pavouk o Nevkládat zbytečné kapitoly – číslování max. 3-úrovně o Vybilancovat používání česko-angličtiny např. v názvech útvarů o Konkretizovat závěry pro danou organizaci – vyhnout se popisu úkonu, ale konkretizovat . Práce nesmí mít popisný, ale řešící charakter Úprava projektu – doporučení o Písmo velikost 10 bodů o V zápatí uvést datum zpracování jednotlivých částí , jméno a příjmení členů týmu o Dbát na grafickou úpravu- zaujmout o Jednotlivé úkoly vypracovat co nejjasněji, nejstručněji a nejsrozumitelněji o Závěrečné prohlášení o týmové práci a podpis jednotlivých členů týmů Způsob odevzdání o Projekt odevzdat nejpozději do 19.12. 2008 dopoledne v písemné podobě i elektronické podobě –na CD : • Na sekretariát k p. Kotolové – nebo • Zaslat poštou na adresu : Alena Lubasová, Ladova 33, 621 00 Brno – doporučeně o Bez odevzdání projektu nemůžete být připuštěni ke zkoušce/testu Zadání úkolu ke zkoušce Před samotnou zkouškou bude zadán písemný test ověření získaných znalostí (více forem) : o Test bude bodován o V případě dosažení požadovaného počtu bodů bude zapsána do IS známka, vycházející i z hodnocení práce na projektu o Při nedosažení limitu bodů nebo nesouhlasu se známkou bude následovat ústní zkouška v dalším termínu Tématický celek C. –pokračování Struktura personálních analýz Téma II. Analýzy lidského potenciálu v organizaci • Analýzy stávajících lidských zdrojů • Počet zaměstnaneců - evidenční počet k určitému datu + průměrný počet za určité období • Struktura - demografické složení , ekonomická struktura -= kategorie BCD, BCI, WCD,WCI – THP,D,Provoz. a obsluž.personál, management apod. • Sociální struktury – vzdělání, rodinný stav, národnost, jazyková vybavenost, počítačová gramotnost, ZPS (Zajímá zahraničního vlastníka) • Prostorová struktura – vnitřní po útvarech + další členění demografické, sociální , ekonomické - vnější – dojíždění do zaměstnání Analýzy počtu zaměstnanců Základní pravidlo: Čím větší je organizace, tím jsou intervaly sledování počtu zaměstnanců kratší. Příklad : o velké organizace s klasickou funkcionální organizační strukturou sledují počty zaměstnanců v časovém intervalu pracovních směn, případně ve dnech. o Pro ostatní organizace je běžně sledovaným obdobím , které je i v souladu se statistickým vykazováním, měsíční. o Rovněž se zkoumají počty zaměstnanců v meziročním vývoji , případně v sezónním vývoji u sezónních organizací. Aby bylo možno provádět srovnání je třeba dodržovat zásadu stále stejného vymezení . Musíme brát v úvahu, že počet zaměstnanců je okamžitá veličina a lze ji tedy zjistit jen k určitému rozhodnému okamžiku. Analýzy počtu zaměstnanců V praxi se nejčastěji používají kriteria: • Evidenční počet zaměstnanců k určitému datu (např. k 31.10.2008) • Průměrný počet zaměstnanců za určité období (např. Od 1.1.2008 do 31.10.2008) • ! Průměrný přepočtený stav zaměstnanců za určité období (např. za říjen 2008) vyjadřuje jako podíl skutečně odpracovaných hodin v organizaci (! bez vyloučení nemocnosti, zkrácených úvazků, ostatních absencí, atd., navýšené o přesčasovou práci) a celkově stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu. Téma II. Analýzy lidského potenciálu v organizaci 2. Analýzy mobility sledují se různé indexy a ukazatele , obdobné v demografických statistikách (Míra odchodů, index stability, míra přežití, analýza délky zaměstnání, míra fluktuace , intenzita odchodů) o Analýza využívání kvalifikace zaměstnaneců o Využívání fondu pracovní doby Míra odchodů /intenzita odchodů/ míra fluktuace Tradiční ukazatel měřící ztrátu zaměstnanců Výpočet: Počet zaměstnanců , kteří během určitého období odešli Průměrný počet zaměstnanců v témže období Index stability Ukazuje míru kontinuity zaměstnání a tendence zaměstnanců k setrvávání v organizaci. Čím je index stability vyšší, tím se např. hůře budou provádět jakékoliv změny. Výpočet : Průměrný počet zaměstnanců zaměstnaných před rokem Využívání fondu pracovní doby Vychází z vymezení pracovní doby , která by měla být lidským potenciálem organizace odpracována. Fond pracovní doby je zpravidla charakterizován pojmy: Ø Povinná délka pracovního dne Ø Povinná délka pracovního týdne Ø Nominální fond pracovní doby (roční) Ø Použitelný fond pracovní doby (roční) Ø Přesčasový fond pracovní doby Ø Absence z důvodu nemocnosti Ø Absence z důvodu placeného volna dle § ZP Praktická ukázka zpracované analýzy fondu pracovní doby je uvedena v čítance pod názvem Využití fondu pracovní doby za období leden – květen 1998. Téma II. Analýzy lidského potenciálu v organizaci 3. Analýzy potřeb manažerských kompetencí -standardy manažerských kompetencí o profesních nároků a kvalifikace (technické, ekonomické,marketingové, právní) o osobních dispozic (odpovědnost, energičnost, týmová spolupráce,předvídavost, rozhodnost) o schopnosti a profesní způsobilosti (sektorové know-how, manažerské nástroje a metody, řízení a rozvoj LZ, organizace, jazyk, počítač. gramotnost) o intelektuální nástroje a metody ( strateg. myšlení, komunikace,prezentace, kreativní myšlení, zpracování informací, autorita) Moderní metoda - hodnocení 360° Zpětná vazba - hodnocení 360° Struktura personálních analýz Struktura personálních analýz Téma III. Ostatní personální analýzy a nástroje k jejich realizaci • Analýzy potřeb v programech výcviku, vzdělávání a rozvoje kompetencí Sledují dosahování stanovených pracovních kompetencí , analyzuje výstupy a chování zaměstnanců dle zadaného modelu Průměrné výsledky za ……… Průměrné výsledky za ….. Téma III. Ostatní personální analýzy a nástroje k jejich realizaci 2. Analýzy trhu práce a personální marketing Zavedení marketingových činností do oblasti personalistiky , využívání swot analýzy, propagace a prezentace organizace , sledování klíčových informací, dělení útvarů /zaměstnanců do portfolia apod. 3. Analýzy atraktivity organizace – tj. sledování obrazu organizace v očích spoluzaměstnaneců, bližšího a širšího okolí např. v pojmech – historie, značka, název, grafické image , organizační kultura, spokojenost, kvalita zaměstnanců Téma III. Ostatní personální analýzy a nástroje k jejich realizaci 4. Benchmarking – analýza konkurence, metoda srovnávání ve stanovených parametrech, o vnitřní – mezidivizní, meziodborový o vnější - se srovnatelnou organizací Od benchmarkingu k benchlearningu o Benchmarking vede k napodobování úspěšného chování. o Proces zdokonalování řízení a výcviku vedoucí přes benchmarking se nazývá benchlearning (učit se od nejlepších), který vyžaduje : • Mít vůli a odvahu proniknout do podstaty věci • Zjistit, co je o dané věci známo a kdo to ví • Získat informace a vstřebat poznatky • Zkušenosti přenést na interní poznatky a sjednotit je s cílem organizace • Kodifikovat úspěšné jednání a změnit pracovní postup • Rozpoznat zákonitosti učící se organizace – dosáhnout trvalého stavu soustavného rozvoje než určité úrovně rozvoje Od benchmarkingu k benchlearningu Kontrolní nástroje Personální controlling – jeden z nástrojů strategického řízení Sleduje 5 základních ukazatelů : Ø vývoj a struktura personálních nákladů a personální statistika Ø personální ukazatele kvantitativní = ukazatele pro benchmarking, kvalitativní +strategické aspekty = přidaná hodnota, počet řídících zaměstnaneců , počet dní věnovaný vzdělávání v kompetencích apod. Ø standardy PC - definuje hodnoty pro personální ukazatele např. 80% míst obsazeno z vnitřních zdrojů, 2 dny po poradách informovat ostatní zaměstnance Ø personální audit - hodnotí dosažené výsledky personálních činností (interně, externě, podklady z analýz, benchmarkingu, rozhovory apod.) Ø zaměstnanecký audit – posuzování výkonu personálního řízení vlastními zaměstnanci 5 nástrojů personálního controllingu Kontrolní nástroje personálních analýz Personální informační systém o Bez PIS jsou personální analýzy jen obtížně vykonavatelné o PIS je v kompetenci personálních útvarů , z hlediska koncepčnosti, provozování a využívání . o Vedoucí pracovníci – zdroj informací pro aktualizaci a běžní uživatelé . Personální informační systém Tématický celek D. Literatura & J. Koubek: Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press,2001 & B.Wiliam,Werther, Jr.K.Davis: Lidský faktor a personální management. Praha:Victoria Pubishing, 1992 (čítanka) & M.Foot,C.Hook: Personalistika.Praha:Computer Press,2002 & M. Armstrong: Řízení lidských zdrojů. Praha:Grada Publishing,2002 & M.Čakrt: typologie osobnosti pro manažery. Praha:Managament Press, 2006 & W.Bridges: Typologie organizace, Praha:Managament Press, 2006 & A. Lubasová: Stínová stránka úspěchu.Praha: Maxdorf, 2008 @ Přednáška - naleznete v IS - v elektronické podobě Úvod do tématického celku D o Je důležité pochopit vzájemné vztahy v personálním řízení – strategie (Cíl) – plánování (co a kdy) – analýzy (proč) – procesy (jak) o Procesů v personálním řízení je velmi mnoho - v tomto kursu se zabýváme tím nejdůležitějším – zajištěním zaměstnanců Základní personální procesy Zajištění zaměstnanců Zajištění zaměstnanců je nejdůležitější proces řízení lidských zdrojů. Proč…………………… Provázanost personálních procesů Zajištění pracovníků Zajištění pracovníků je konkrétní personální činnost, pro kterou musíme mít k dispozici všechny potřebné informace, vyplývající z provedených analýz. Proces zajištění pracovníka pro konkrétní pracovní pozici pak probíhá v těchto krocích : 1. Nábor uchazečů o Proces, ve kterém je upoutávána pozornost uchazečů na organizaci nebo na pracovní pozici. Nábor může být realizován jak z vlastních – vnitřních zdrojů organizace, tak z vnějších zdrojů pracovního trhu. o Někdy je nábor pojímán jako kombinovaný , kdy je dávána možnost jak novým uchazečům, tak vlastním zaměstnancům. o Náborem je stanoven vzorek uchazečů, kteří dále projdou procesem výběru. o Do vnějšího náboru pracovníků je efektivně zapojen personální marketing, který prezentuje dobrou zaměstnavatelskou pověst organizace. Nábor uchazečů V rámci náboru vnitřních zdrojů dochází k : Ø vertikálnímu pohybu pracovníka, který je spojen s jeho pracovním postupem Ø horizontálnímu pohybu, který se uskutečňuje jednoduchým převodem Ø diagonálnímu pohybu, který je doprovázený přeřazením z jedné oblasti do druhé se současným povýšením o Kombinovaný nábor využívá principy i postupy jak vnitřního, tak vnějšího typu náboru. Zahrnuje přijímání nově příchozích osob, stejně jako vnitřní mobilitu pracovníků. Nábor napomáhá procesu zajištění pracovníků tím, že podchytí a zaujme nejlepší uchazeče . Základní náborová politika Musí obsahovat prohlášení organizace k: o Celkovému cíli náboru (proč-koho- s jakými požadavky ) o Rovným příležitostem – vyloučení diskriminace v souladu se ZP o Vztah k vnitřním uchazečům (může – nemůže obsadit z vnitřních zdrojů) Administrativní požadavky na uchazeče o Strukturovaný životopis (curriculum vitae, CV – někdy s fotografií ) o Motivační dopis (někdy ručně psaný) o Telefonický nebo osobní kontakt o Reference Zdroje náboru o Osobní doporučení o Inzerát v místním nebo celostátním tisku (Rovnost – Mladá fronta Dnes) o Odborné časopisy o Noviny a magazíny minoritních skupin o Elektronické komerční databáze o Databáze úřadu práce a burz práce o Cílený nábor formou dne otevřených dveří o Personální agentury 2. Výběr uchazečů o Výběr je etapa, ve které se rozhoduje o tom, který z uchazečů nejlépe odpovídá požadavkům organizace a má mu být pracovní místo nabídnuto o Je vždy oboustranně vzájemným procesem , kdy organizace si vybírá pracovníka a pracovník organizaci nebo pracovní pozici. o Jedná se o velmi důležitý prvek personálního řízení, protože má návaznost na další řídící procesy na všech úrovních organizace. o Výběru vždy musí předcházet kvalifikovaný nábor o Typ a způsob výběrového řízení závisí na obsazované pozici a finančních možnostech organizace . Základní pravidlo výběru Typy výběru oPohovor s vedoucím pracovníkem oVýběrové řízení organizovanou formou oAssessment centrum oMěření způsobilosti dle kompetenčních modelů Typ a způsob výběrového řízení závisí na obsazované pozici a finančních možnostech. Výběr uchazečů Forma výběru je dána pracovní pozicí , na kterou je výběr prováděn : Ø Dohoda pracovníka s nadřízeným – je forma pro výběr na nejjednodušší pracovní pozice. Šetří náklady organizace a čas pracovníků personálního útvaru. (Intuitivní – zkušenostní výběr) Ø Výběrové řízení je forma , která je uplatňována pro běžné pracovní pozice dělnických profesí, administrativně-správního charakteru, příp. pro nižší řídící funkce (více zaměřeno na poznání osobnosti ) Ø Konkursní řízení – je forma pro výběr do vyšších řídících funkcí nebo do funkcí specialistů (více zaměřeno na schopnosti a postoje) Ø Assessment centra – výběr formou vyhodnocování schopností účastníka při řešení praktického problému z praxe se používá pro náročné řídící funkce nebo funkce specialistů (komplexní prověření) Ø Měření způsobilosti dle kompetenčních modelů Výběr uchazečů Jednotlivé etapy výběru závisí na formě prováděného výběru: • Stanovení kriterií a metod výběru na jejichž základě bude výběr ze souboru uchazečů prováděn a optimalizován • Navázání kontaktu s uchazečem zajišťuje získání kvalitních informačních podkladů o uchazeči – písemných i postřehů z osobního kontaktu • Ověření profesních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů uchazeče – formou strukturovaného životopisu, analýzou rukopisu, dotazováním na referenčních místech, psychologickými testy, předloženými doklady atd. • Výběrový pohovor - je nejdůležitější a současně nejobtížnější součástí výběru pracovníka. Je nutné tento rozhovor vést na profesionální úrovni – připravit otázky pro uchazeče, fakta o organizaci a pracovní pozici, informace o stabilizačním programu apod. Významnou částí výběrového pohovoru je vyjasnění si vzájemných očekávání organizace i uchazeče. Průběh výběrového pohovoru by měl být zapsán pro případné další využití. Výběr uchazečů • Celkové vyhodnocení výběrového řízení a doporučení všech účastníků výběrové skupiny k přijetí či nepřijetí uchazeče. Poslední rozhodující slovo má příslušný vedoucí pracovník • Zaslání odpovědi přijatým i nepřijatým uchazečům - svědčí o úrovni personální práce organizace a přispívá k podpoře snah personálního marketingu. V praxi dosud není zcela běžné a účastníci výběrových řízení, pokud nejsou vybráni zůstávají bez odpovědi. • Uložení informací o neúspěšných kandidátech do databanky potenciálních pracovníků – je krokem, kterým se zhodnocují náklady, které byly do výběrového řízení investovány. Je využíváno pro další vyhledávání pracovníků v budoucnu . Standardní metody výběru o Strukturovaný rozhovor s předem připravenými otázkami a kritérii hodnocení o Posouzení celkového dojmu , kterým účastník působil o Osobní SWOT analýza Ukázka Ukázka – osobní SWOT – jednoduchá Ukázka – osobní SWOT – klasická Hodnocení uchazeče v rámci VŘ Hodnotící krychle Vývojové metody výběru Analýza typologie osobnosti uchazeče s charakteristikou prostředí dle metodiky MBTI (Komparace osobnostní typologie a charakteristiky prostředí vytváří 256 různých variant, na jejichž základě lze predikovat úspěšnost jedince) Charakteristika prostředí Význam srovnávání typologií }Rozpoznání typologie prostředí je důležitým prvkem pro efektivní manažerskou činnost , neboť její způsob bude významně determinován podobností a rozdílností osobnosti manažera a typologie organizace. }V případě, že je situace v organizaci stabilizovaná, pak za úspěšného bude považován ten, kdo je jejím reprezentačním vůdcem, tzn., že jeho osobnostní typologie respektuje přirozený charakter organizace. }Výrazná odlišnost mezi osobnostním typem a charakterem organizace může být předpokladem pro tzv. kompenzační vůdce, jejichž činnost bude považována za úspěšnou tehdy, dokážou -li zrealizovat díky svým silným stránkám, zcela odlišným od dosavadního charakteru organizace, požadované změny v organizaci. Komparace osobnostní typologie a charakteristiky prostředí – reprezentační vůdce Komparace osobnostní typologie a charakteristiky prostředí – kompenzační vůdce Co tvoří charakteristiku prostředí? 3. Přijetí pracovníka o Vyžaduje splnění všech předepsaných administrativních kroků dle personální instrukce např. vyžádání zprávy o zdravotní způsobilosti k zastávané práci, vypsání formuláře (dotazníku) pro informační personální systém, zápočtový list, vstupní instruktáž o organizaci, pravidlech bezpečnosti práce, apod. o Důležitou součástí přijetí pracovníka je předání pracovní smlouvy v den zástupu do zaměstnání, osobní přivítání kompetentním zástupcem organizace a uvedení na pracoviště pracovníkem personálního personálního útvaru Základní pravidlo přijetí Přijetí pracovníka je měřítkem úrovně organizační kultury 4. Adaptační proces Adaptační proces je získávání a osvojování si specifických poznatků a dovedností pro převzetí určité úlohy ve společnosti . Délka adaptačního procesu je různá dle charakteru organizace a pracovní pozice. V rámci adaptace je po pracovnících požadováno zvládnutí : ØPracovní adaptace - pracovní úlohy, procesy a postupy – „zaběhnutí“ se v nové práci ØSociální adaptace – postupné začleňování do sociálních vztahů v rámci celé skupiny a do systému organizace (znalost cílů, organizační kultura, předpisy, normy vyhlášky, tj. vnitřní legislativa organizace) Adaptační proces Účinné prostředky adaptace pracovníka jsou: a Vstupní seznamovací program – instruktáž, přednášky, specializační školení aOdborné a sociální zaškolování – písemná forma organizační kultury, pokyny pro nové pracovníky, seznámení se s potřebnými vedoucími pracovníky i kolektivem , důležité odborné informace aMotivující práce – zadávání práce, která bude vzhledem k době pobytu na pracovišti pracovníkem reálně splnitelná aZpětná vazba – předat pracovníkovi zpětné informace o tom, jak jeho zaškolení probíhá např. formou průběžného neformálního hodnocení jeho práce aNáročný a spravedlivý vedoucí, orientovaný na lidský faktor aPoradenská a odborná pomoc , zejména od pracovníků personálního útvaru a zkušených spolupracovníků aProjednání budoucího osobního postupu a přidělení neformálního konzultanta Adaptační proces o Je plně v rukách personalistů i ostatních pracovníků ve firmě. Pokud není tento krok formálně ošetřen – může veškerá snaha předcházejících kroků vyjít naprázdno. o Pravidlo prvního dojmu- Jestliže je první dojem špatný, pak se jen velmi těžko napravuje . o Pracovník si vytváří vztah k firmě během prvního týdne. Ten rozhoduje o vytváření jeho vztahu k zaměstnavateli 5. Proces stabilizace Stabilita pracovníků se v tomto pojetí chápe jako stabilní míra potřebného lidského potenciálu, kterým organizace disponuje pro plnění svých cílů. Prioritou se stává trvalé zvyšování kvalifikace pracovníků ve formě : Ø job shaving - sdílení práce při spolupráci na cílech strategie Ø job enlargment – rozšiřování práce – víceprofesní rozvoj Každý zaměstnanec si osvojuje další 1-2 pracovní činnosti pro své efektivní využití v rámci organizace Proces stabilizace o Na stabilizaci pracovníků v organizaci mají vliv uplatněné motivační faktory a jejich jednotlivé aspekty jako je systém odměňování, sociální programy a služby , úroveň organizační kultury, kvalita pracovních vztahů , komunikační systém , přístup k personálnímu rozvoji zaměstnanců, uplatněný styl řízení, možnost participace apod. o V současné době je přístup ke stabilizaci zaměstnanců ovlivněn snahou o zavedení pružné a flexibilní organizace, ve které se personální řízení mění v duchu „od stability k flexibilitě“. o Zavádí se pracovní místa, sdílená více pracovníky a fixní popisy práce se mění na pružné modifikace rolí. Proces stabilizace O procesu stabilizace zaměstnanců hovoříme v souvislosti s efektivním hospodařením s lidskými zdroji. Každá změna pracovníka na pracovní pozici ať v rámci vnitřní či vnější mobility je spojena s náklady pro organizaci. Do těchto nákladů se promítá: Ø nízká produktivita pracovníka v rámci průběhu adaptačního procesu Ø zvýšení nákladů při přidělení práce jinému pracovníkovi Ø náklady na nábor a výběr nového pracovníka Ø náklady na zácvik a trénink Stabilizace Kdy stabilizovat ? o Jestliže nám míra mobility překročí 10 % /viz personální analýzy / pak je nutno aplikovat radikální stabilizační program Koho stabilizovat ? o Zpravidla se opíráme o portfolio zaměstnanců dle schopnosti flexibility o Flexibilita pracovníka je hlavním parametrem pro stabilizaci. Rozdělení zaměstnanců do portfolia Pozor na paradoxy personálního řízení při stabilizaci o Při zajišťování a stabilizaci pracovníků pro potřeby organizace dochází někdy k tzv. Paradoxům personálního řízení , které je možno jednoduše matematicky vyjádřit takto : Čím stabilizujeme ? • Spokojenost • Motivace • Komunikace • Zařazením do týmové spolupráce • Spoluúčastí na rozhodování • …………………………………. • …………………………………. Důsledky z uspokojení z práce: a Produktivita a Fluktuace a Absence Čím více jsou lidé svoji prací uspokojováni, tím vyšší je jejich produktivita, méně inklinují k absencím a snižuje se fluktuace. Zadání úkolu z dnešní přednášky o Formulace požadavků na kompetence manažerských a klíčových funkcí o Závěr - co jste si z práce na projektu odnesli, (přínos, problémy, šance projektu na praktické zrealizování Závěr