Brno, 13. 10. 2009
Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku
Kjótský protokol na konci, co dál?
2005
2007
Obsah
1. Základy nové globální dohody na ochranu klimatu
2. Příspěvek České republiky
Slovníček ,,Kjótštiny"
* A1 (Annex 1): průmyslové země
* non A1(non-Annex1): rozumí se rozvojové země
* 2oC: koncept zabránění oteplení planety o více než 2oC
oproti úrovni před průmyslovou revolucí
Současný rámec ochrany klimatu
* Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), Kjótský protokol (1997)
* Princip ,,společné, ale rozdílné odpovědnosti":
jiná opatření pro průmyslové a rozvojové země
* tzv. flexibilní mechanismy: projekty na snížení emisí, obchodování
* státní politiky (klimatická, energetická, dopravní, rozvojová)
* místní politiky (,,města bez emisí")
* změna chování
Úspěch? Rozdíl emisí mezi výchozím rokem a stavem
v roce 2007 (v %, vybrané A1 země)
-54,71 Lotyšsko
-52,92 Ukrajina
-49,59 Litva
-47,49 Estonsko
-44,83 Rumunsko
-43,33 Bulharsko
-35,91 Slovensko
-34,79 Maďarsko
-33,94 Rusko
-29,96 Polsko
-22,54 Česká republika
-21,32 Německo
-17,29 Velká Británie
-12,25 EU (27)
-9,07 Švédsko
-8,34 Belgie
-5,26 Francie
-4,27 ES (15)
-3,30 Dánsko
-2,12 Nizozemí
-1,56 Lucembursko
1,88 Slovinsko
3,22 Chorvatsko
7,06 Itálie
8,24 Japonsko
10,56 Finsko
10,78 Norsko
11,29 Rakousko
16,81 USA
22,14 Nový Zéland
24,91 Řecko
24,96 Irsko
26,23 Kanada
30,02 Austrálie
31,82 Island
38,08 Portugalsko
53,51 Španělsko
119,12 Turecko
www.maps.grida.no
396
Koncentrace
emisí CO2 v
atmosféře:
minulost a
budoucnost (?)
Scénáře potřebného snížení emisí
* IPCC: rozsahu oteplení o 2 až 2,4oC odpovídá koncentrace
skleníkových plynů v atmosféře 445 až 490 ppm ekvivalentu
CO2.
* v roce 2007 to bylo 463 ppm, po zahrnutí ochlazujícího vlivu
aerosolů to činí 396 ppm
* novější studie: koncentrace 450 ppm ekv. CO2 (se zahrnutím
vlivu aerosolů) dává pouze 50% šanci na zastavení oteplení na
hranici 2oC či méně
* současná koncentrace skleníkových plynů už tedy dosahuje
úrovně, která pravděpodobně povede k oteplení o 2oC a více
Scénáře potřebného snížení emisí (pokrač.)
* nový globální cíl? 350 ppm
* co nejrychleji snížit koncentraci skleníkových plynů na 350
ppm ekvivalentu CO2 a zastavit oteplování planety co
nejníže pod kritickými 2oC
* křivka globálních emisí skleníkových plynů musí do roku
2015 přestat stoupat a do roku 2050 klesnout alespoň
o 85 % oproti úrovni v roce 1990
Jak na to: základní kameny nové globální dohody
2007: přijata tzv. Cestovní mapa z Bali
* harmonogram vyjednávání nové dohody (s cílem uzavřít ji v r.2009)
* snižování emisí sklen. plynů, nové závazné redukční cíle
* adaptační opatření, přizpůsobení se negativním dopadům změny
klimatu
* transfer env. šetrných technologií
* problematika odlesňování
* financování přijatých opatření
Podíl na celosvětové
produkci
skleníkových plynů.
Souhrn emisí za roky
1990-1999
Podíl na celosvětové produkci sklen. plynů: nová situace
www.openmarket.org
Emise skleníkových plynů z dopravy, průmyslu a
zemědělství
www.maps.grida.no
Co je na stole?
Austrálie: -15/-25 % do roku 2020 (oproti 2000)
Bělorusko: -5/-10 % do roku 2020 (oproti 1990)
Island: -15 % do roku 2020 (oproti 1990)
Japonsko: -15 % do roku 2020 (oproti 2005, po nedávných volbách: -25 %)
Kanada: -20 % do roku 2020 (oproti 2006)
Norsko: -30 % do roku 2020 (oproti 1990)
Rusko: -10/-15 % do roku 2020 (oproti 1990, ve skutečnosti jde o růst
o 2 - 2,5% ročně)
Ukrajina: -20 % do roku 2020 (oproti 1990)
Zapojení USA?
USA: ,,Waxman-Markey Bill"
* snížit emise o 17 % do roku 2020 (oproti současné úrovni)
neboli o 7 % oproti úrovni v roce 1990
* velké množství emisních ,,odpustků"
* jaderná energetika, ,,čisté uhlí", poplatky za zboží dovezené
z ,,neekologických zemí"
* Projde do prosince 2009 Kongresem?
Evropská unie: do roku 2020 třikrát 20
* o 20 % snížit emise skleníkových plynů (resp. o 30 %)
* na 20 % navýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě (10 % biopaliv)
* o 20 % zvýšit energetickou účinnost
Opatření v průmyslových zemích
* Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
* Kjótský protokol
- snížit emise skleníkových plynů průměrně o 5,2 % mezi lety 1990 a 2012
* Nová globální dohoda ­ Kodaň 2009, požadavky NNO:
- snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2020
(oproti 1990)
- snížit emise o 95 % do roku 2050 (oproti 1990)
- poskytnout rozvojovým zemím finanční pomoc na snižování emisí a
adaptační opatření ve výši 110 miliard Euro ročně
(podíl EU by byl cca 35 miliard)
Finance ­ klíč k dohodě
Finance ­ dostupné zdroje
* výnosy z prodeje 10 % emisních práv EU v aukci
14 miliard Euro/rok (v r. 2015, za 30 /t)
* výnosy z prodeje povolenek v EU ETS
50 miliard Euro/rok
* financování OZE Evropskou investiční bankou (namísto fosilních
paliv) 2,8 miliard Euro/rok
* výnosy ze zavedení uhlíkové daně
Opatření v rozvojových zemích
* Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
* Nová globální dohoda ­ Kodaň 2009:
- snížit emise skleníkových plynů o 15 až 30 % oproti očekávané úrovni
v roce 2020
- zastavit odlesňování (odlesňování způsobuje 18 % světových emisí
skleníkových plynů, což je více než emise EU, ročně zmizí 13 milionů
hektarů tropického lesa)
Opatření ­ jaké budou mít přínosy?
* ekonomické úspory (Sternova zpráva: roční náklady na snížení emisí se
pohybují kolem 1 % světového HDP, škody by byly několikanásobně větší)
* nová pracovní místa (např. implementace 28 ,,klimatických" opatření by na
Floridě vytvořilo 148 000 nových pracovních míst v letech 2009 a 2025)
* dostupnost vody
* lidské zdraví (snížení znečištění)
* biodiverzita
* chudoba
* rovnost pohlaví (studie z Burkiny Faso, Ugandy nebo Zambie ukazují, že
ženy a dívky mohou ušetřit stovky hodin ročně, pokud se pěší vzdálenost
ke zdrojům paliva a pitné vody sníží na půl hodiny a méně)
2. Příspěvek ČR
* ČR patří se 14, 2 tunami skleníkových plynů na obyvatele a rok mezi
největší znečišťovatele v Evropě (o 35 % vyšší než průměr EU,
7x vyšší než v Indii)
* 40 % energetika, 32 % průmysl, 12 % doprava, 8 % spalování fosilních
paliv v budovách, 6 % zemědělství, 2 % odpady
* ,,Změny životního stylu a zvyklostí mohou přispět ke zmírňování změny
klimatu ve všech sektorech." (4. zpráva IPCC)
Emise CO2 na obyvatele, vybrané státy
Specifika české veřejné debaty o změnách klimatu
* nejednoznačné a nedostatečné angažmá klimatologů
* nekonzistentní postoj politiků, vlády
* česká debata na věcné úrovni debaty západních zemí
v 80. a 90. letech 20. století
* mnoho mýtů, pochyb a účelových kontroverzí
* iluze, že jednotlivec příp. malý stát jako je ČR nic nezmění
Historie
* 1993: ratifikace Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (zejm. čl. 4.2)
a Kjótského protokolu (1998, dokonč. 2001)
* 1999: Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR
(úspora 7 Mt ekv. CO2)
* 2004: aktualizace (nové požadavky vyplývající z členství EU, ECCP) schválen
Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR
* 2006 až 2007 vyhodnocení Národního programu
* 2008 až 2009 příprava Politiky ochrany klimatu v ČR
Národní program (2004) - cíle
* snížit emise CO2 na obyvatele o 30 % mezi roky 2000 a 2020
* snížit emise sklen. plynů o 25 % mezi roky 2000 a 2020
* pokračovat v trendu do roku 2030
* zvýšit podíl OZE na spotřebě prim. energ. zdrojů na 20 % v roce 2030
Politika ochrany klimatu ČR ­ plány versus realita
Kjótský cíl
174,8 Mt CO2-ekv.
Nár. program na zmírnění
dopadů změny klimatu
Státní energetická koncepce
Reálné emise (CO2-ekv.)
Cíl pro podniky v EU-ETS
odpovídající Nár. programu
50
70
90
110
130
150
170
190
210
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
2018
2020
Kjótský cíl (CO2-ekv.)
Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu (jen CO2)
Státní energetická koncepce (jen CO2)
Reálné emise (CO2-ekv.)
Cíl pro podniky v EU-ETS odpovídající Národnímu programu (70 % z emisí CO2)
Cíl ekologických organizací: 85 Mt
NAP 2005-2007
alokace 97,6 Mt
Mt
Kjótský cíl (CO2-ekv.)
Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu (jen CO2)
Státní energetická koncepce (jen CO2)
Reálné emise (CO2-ekv.)
Cíl pro podniky v EU-ETS odpovídající Národnímu programu (70 % z emisí CO2)
NAP 2008-2012: 86,8 Mt
Politika ochrany klimatu v ČR: plány versus realita
Obchodování s emisemi ­ promarněná příležitost?
* 400 zařízení v ČR, asi 60 % českých emisí sklen. plynů
Národní alokační plán 2005-2007
* povolené množství: 97,6 Mt ročně
* skutečně vypuštěné emise: v průměru o 12,7 % (13 Mt ročně) méně
Národní alokační plán 2008-2012
* povolené množství: 86,8 Mt ročně
* skutečně vypuštěné emise (2008): 80,4 Mt
(8,5% pokles oproti roku 2007, ČEZ měl v roce 2008 o 3 % více
povolenek, než ,,propálil")
* žaloba na Evropskou komisi
? Třetí fáze EU ETS (2013-2020) ­ kauza ,,Přílepek pro ČEZ"
Vyhodnocení Národního programu
 zvyšování podílu OZE na výrobě elektřiny (zejména biomasa)
 výchova a osvěta, věda, výzkum
 adaptační opatření ve vodním hospodářství
 energetická náročnost hospodářství
 emise na obyvatele
 nárůst emisí v dopravě: CO2 ­ o 114 % (1993-2006)
N2O ­ o 121 % (1993-2006)
Politika ochrany klimatu v ČR, návrh MŽP (2009)
* vychází z vyhodnocení Národního programu a zpracování křivky
potenciálu a nákladů na snižování emisí skleníkových plynů v ČR
* příspěvek ČR k mezinárodnímu úsilí (klimaticko-energetický
balíček EU, ,,Kodaňská dohoda")
Cílem Politiky je snížení emisí o 20 % do roku 2020
(oproti 2005)
Mt ekv. CO2 za rok
117
146147154
196
* 1995 ˇ 2000 ˇ 2005 ˇ 2020ˇ 1990
* -20 %
Potenciál snížení se nachází ve čtyřech hlavních oblastech
Dostupný roční objem snížení emisí
Volba palivového
mixu v energetice
(plyn, jádro)
Vliv na
energetickou
koncepci ČR
Ekonomický přínos
pro společnost a
firmy
Obnovitelné zdroje
energie pro elektřinu
a teplo
Příspěvek
k energetické
nezávislosti
Zemědělství, lesnictví
a ostatní
Celkem (Mt)
11,9
12,7
8,4
5,4
38,4
Zvýšení účinnosti
v budovách,
dopravě a průmyslu
Potenciál snížení emisí sklen. plynů v sektorech
- V sektoru energetiky existuje potenciál snížení o 21 milionů tun
díky dalšímu využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla
(9 milionů tun), jaderné energetice (8 milionů tun) a výrobě elektřiny
ze zemního plynu (4 miliony tun).
- V oblasti konečné spotřeby (tj. spotřeba energie v domácnostech
a komerční sféře) existuje potenciál snížení emisí o 6 milionů tun.
Největší potenciál je ve snižování energetické náročnosti budov,
použití úspornějších spotřebičů a instalaci efektivnějších svítidel.
Potenciál snížení emisí v sektorech (pokrač.)
- V průmyslu existuje potenciál snížení emisí o 4 miliony tun. Této redukce
lze dosáhnout hospodárnějším nakládáním s teplem a elektřinou.
- Rostoucí efektivita vozidel sníží emise v dopravě o 2 miliony tun,
dosažení 10 % podílu biopaliv sníží emise o 1milion tun.
- Roční náklady na implementaci všech opatření budou v roce 2020
dosahovat zhruba 700 milionů EUR v dnešních cenách. Tato částka bude
představovat zhruba 0,3 % budoucího HDP a z podstatné části bude plně
akceptována trhem (náklady nebudou explicitně v podobě vícenákladů ,,na
ochranu klimatu").
- Křivka potenciálu a nákladů na snižování emisí obsahuje 21 opatření
Dalším krokem je implementace požadovaných nástrojů
Politika musí
projít
vládní
diskusí
Budou
rozděleny
konkrétní
úkoly a cíle
Politika bude
pravidelně
aktualizo-
vána
­ SEA, Meziresortní
diskuse
­ Rozdělení odpovědnosti
a cílů
­ Včasná implementace
opatření a nástrojů
­ Aktualizace Politiky
pro další časové období
a o případný
technologický vývoj
­ Sledování plnění cílů a
vývoje emisí a případná
úprava implementačních
nástrojů
Implementace
Monitoring
Aktualizace
Co chybí
* akční plán realizace navržených opatření
* komplexní adaptační strategie
* provázanost s ostatními koncepcemi ­ energetická,
dopravní, rozvojová spolupráce
Internetové zdroje informací
* www.unfccc.int
* www.ipcc.ch
* www.realclimate.org
* www.350.org
* www.zmenaklimatu.cz
* www.mzp.cz
Děkuji za pozornost
Kontakt:
Klára Sutlovičová
Centrum pro dopravu a energetiku
Na Rozcestí 6, 190 00 Praha 9
E-mail: klara.cde@centrum.cz
Tel/fax: +420 274 816 571