Ekonomická lokalizace Studijní materiál předmětu ENS243 Seminář k Ekologické ekonomii Tento studijní materiál vznikl jako výstup z projektu FRVŠ (č. 381 /2009) „Praktické možnosti systémové podpory ekonomické lokalizace“ (hl. řešitelka Mgr. Eva Fraňková). obsah 1 definice. 1 2 komentovaný seznam zahraničních zdrojů. 1 3 komentovaný seznam českých zdrojů. 4 4 možnosti systémové podpory ekonomické lokalizace v ČR.. 5 1 definice Ekonomická lokalizace = proces a výsledek morální, politické a praktické podpory lokálně vlastněných podniků, které primárně zaměstnávají místní obyvatele a vyrábí z místních surovin pro místní spotřebu. “Drawing on Shuman (1998:6), Hines (2000: 28) and others, localisation can briefly be defined as both the process and the result of a moral, political and practical support for locally owned businesses (including co-operatives, community enterprises etc.) which use local resources, employ locals and serve primarily local consumers. As a corollary to local ownership, production and consumption, localisation entails efforts at local self-sufficiency and a declining reliance on imports, which leads to a more diversified economy in terms of production of goods and services. The content of the term “local” (i.e. the scale) varies, depending on the author and on the perspective adopted […] An important strand of most localisation thinking is the support of localised finance, credit and capital investment, local currencies as well as a non–commodified and non–monetised economy. In some perspectives, localisation also entails or leads to a decentralisation of settlement, government and production, and communal ownership of capital. The thrust for localisation has both pragmaitc and ethical underpinnings […].” (Johanisova 2007: 48-49) 2 komentovaný seznam zahraničních zdrojů Přehled obsahuje odkazy zejména na zdroje pocházející z Velké Británie, v případě tématu regionálních měn pak také z Německa a dalších zemí. Zdroje jsou členěny zejména podle typu zdroje (spíše teoretické, spíše praktické, aktivistické, případně publikace konkrétní organizace apod.) a podle tématu (hlavní oblasti ekonomické lokalizace: potraviny, energie, finance, dále oblast hodnocení dopadů ekonomické lokalizace apod.). Nutno dodat, že většina titulů představuje průsečík mezi různými žánry i tématy, takže členění je spíše orientační. * základní tituly – top 8 Výběr titulů, které představují (alespoň v anglosaském prostředí) základ pro orientaci v tématu. Typicky jde o kombinaci teorie (většinou nějaké formy kritiky současné mainstreamové ekonomie) a praktických příkladů ekonomické lokalizace. Každý jednotlivý text navíc představuje zdroj mnoha dalších odkazů na související literaturu, organizace a aktivity. Desai & Riddlestone. Bioregional solutions for living on one planet. Schumacher Briefing No. 8, Schumacher Society, Bristol, Green Books, 2002, Dartington. Douthwaite. Short circuit: Strengthening local economies for security in an unstable world. Lilliput Press, 1996, Dublin. Ne zrovna krátká, ale zásadní publikace – Richard Douthwaite je originálním myslitelem a autorem i dalších titulů z oboru „ekonomie udržitelnosti“, např. The Ecology of Money nebo The Growth Illusion. V Short Circuit se podrobně věnuje třem podle něj zásadním oblastem, ve kterých je lokální cykly potřeba podporovat, a těmi jsou: finance, energie a potraviny. Uvádí krom teoretickým východisek také řadu příkladů z praxe ekonomické lokalizace. Richard Douthwaite působí v britské organizaci Feasta (http://www.feasta.org). Organizace se podle vlastních slov snaží zkoumat ekonomické, kulturní a environmentální charakteristiky opravdu udržitelné společnosti. Hines. Localization: a global manifesto. Earthscan, 2001, London. Colin Hines je (mimochodem i vzrůstem) výrazná osobnost, jeho globální manifest lokalizace je dalším významným zdrojem. V poslední době se autor zabývá publikacemi na téma Green New Deal – viz dál publikace NEF. Hopkins. The Transition Handbook. From oil dependency to local resilience. Green Books, 2008, Dartington. Hnutí Transition movement resp. jeho konkrétní projevy, tzv. Transition towns jsou v Británii velmi aktuálním a živým projevem snahy o komplexní změnu životního způsobu současné společnosti. Jde o občanské hnutí a aktivity, iniciované a prováděné zdola, které typicky z neformálních skupinek přerůstají do formalizovaných občanských sdružení a často také do (často komunitních) podnikatelských forem, které uvádí do praxe navržená opatření, např. výstavba zdrojů obnovitelné energie. Spolupracují a jsou často podporovány státní správou a samosprávou, případně dalšími neziskovými i ziskovými organizacemi, v základu jde ale o projev občanského aktivismu. Důležitou součástí ideologie Transition movement je právě ekonomická lokalizace. Další informace např. na http://transitiontowns.org/. Norberg-Hodge, Merrified & Gorelick. Bringing the Food Economy Home: Local Alternatives to Global Agribusiness. Zed Books (UK) and Kumarian Press (US), 2002, Dartington. Helena Norberg-Hodge je jednou z průkopnic lokalizačního hnutí, založila neziskovou organizaci ISEC (The International Society for Ecology and Culture, http://www.isec.org.uk/), která se z velké části zabývá ekonomickou lokalizací a důsledky globalizace v rozvojových zemích, zejména v indickém Ladakhu (o vývoji v Ladakhu napsala Norberg-Hodgei u nás relativně známou knihu Dávné budoucnosti – Acient Futures). Helena Norberg-Hodge navštívila v roce 2006 Českou republiku, informace týkající se její návštěvy a další materiály jsou dostupné na http://jidlozblizka.hornimlyn.cz/. Schumacher. Small is beautiful: A study of economics as if people mattered. Vintage, 1993, London. (1.vyd. 1973) (český překlad: Malé je milé, Doplněk, 2000, Brno.) Opravdu základní kniha, která již začátkem 70. let upozorňovala na nechtěná úskalí globalizace a kladla důraz na přiměřenost měřítka lidských aktivit. E. F. Schumacher je jednou z důležitých osobností celého proudu ekologické ekonomie, jeho následovníci založili také The E. F. Schumacher Society, http://www.smallisbeautiful.org/. Shuman. Going local: creating self-reliant communities in a global age. The Free Press, 1998, New York. Berry. Global problems, local solutions. Resurgence, No. 206, May/June 2001. * regionální a alternativní měny (lokalizace peněz) Becker. The Euro´s small sibblings. In Germany and Austria a rising number of complementary regional currencies supplement the legal tender. Zeitschrift für Sozialökonomie. ZfSÖ 43. Jahrgang, 149. Folge, June 2006. Douthwaite. The Ecology of Money. Schumacher Briefing no. 4. Green Books, 2006, Dartington. Freire. Social Economy and Central Banks: Legal and Regulatory Issues on Social Currencies (Social Money) as a Public Policy Instrument Consistent with Monetary Policy. International Journal of Community Currency Research. Vol 13 (2009) pp.76 – 94. Gelleri. Chiemgauer Regiomoney: Theory and Practice of a Local Currency. International Journal of Community Currency Research. Vol 13 (2009), pp 61-75. Dostupný na http://www.uea.ac.uk/env/ijccr/pdfs/IJCCRvol13(2009)pp61-75Gelleri.pdf [cit.10.12.2009] Lietaer. Complementary Currencies in Japan Today: History, Originality and Relevance. Dostupné na: http://www.global-laser.org/resources/fureai_kippu.pdf [cit.10.12.2009] Lietaer. A Proposal for a Brazilian Education Complementary Currency. International Journal of Community Currency Research. Vol 10 (2006), pp 18-23. Dostupný na: http://www.uea.ac.uk/env/ijccr/abstracts/vol10%283%29lietaer.html [cit. 27.12.09] Miller. Both Borrowers and Lenders: Time Banks and the Aged in Japan. Disertační spis. Australian National University, 2008. Dostupný na: http://thesis.anu.edu.au/uploads/approved/adt-ANU20080618.143218/public/02whole.pdf [cit.10.12.2009] * hodnocení dopadů ekonomické lokalizace, indikátory Ellis & Gregory. Accountability and learning: developing monitoring and evaluation in the third sector. Research report. Charities Evaluation Service, 2008, Londýn. NEF. Measuring Value: a guide to Social Return on Investment (SROI). New Economics Foundation, 2008, Londýn. Charities Evaluation Services. Proving and Improving: a quality and impact toolkit for charities, voluntary organisations and social enterprise. Webová aplikace/verze dostupná na: http://www.proveandimprove.org/new/ [cit. 10.10.2009] Pearce & Kay. Social Accounting and Audit. The Manual. Social Audit Network, 2005, Exeter. Sacks. The money trail. Measuring your impact on the local economy using LM3. New Economics Foundation and The Countryside agency, 2002, Londýn. Ward & Lewis: Plugging the Leaks. Making the most of every pound that enters your local economy. New Economics Foundation, 2002, Londýn. · (další) publikace britské New Economics Foundation (http://www.neweconomics.org/) NEF představuje jednu ze zásadních organizací, které se pohybují na pomezí aktivismu a vědeckého výzkumu. Dle vlastních slov jde o think-and-do tank, který rozvíjí ekonomiku, která by byla přátelská člověku i přírodě. (Téměř) všechny citované publikace jsou zdarma ke stažení na stránkách NEFu. Zde uvádím pouze publikace, které mají přímý vztah k tématu ekonomické lokalizace. NEF. Ghost town Britain: the threat from economic globalisation to livelihoods, liberty and local economic freedom. New Economics Foundation, 2002, Londýn. NEF. Ghost town Britain II: death on the high street. New Economics Foundation, 2008, Londýn. NEF. A Green New Deal. Joined-up policies to solve the triple crunch of the credit crisis, climate change and high oil prices. New Economics Foundation, 2003, Londýn. * další knižní tituly Andruss, Plant, Plant, Wright (eds.). Home! A bioregional reader. New Society Publishers, 1990, Philadelphia Berry. The work of local culture. Iowa Humanities Board lecture. E.F.Schumacher Society, 1988, Great Barrington, Massachusetts. Daly & Cobb. For the common good: Redirecting the economy towards community, the environment and a sustainable future. Green Print, 1990, London. Galtung. In search of self-reliance. P. 97 – 109 in Ekins, P. (ed.): The living economy: a new economics in the making. Routledge and Kegan, 1986, London. Gandhi. Village industries. Navajivan Mudranalaya, 1995, Ahmedabad, India. George. How the other half dies: the real reasons for world hunger. Penguin Books, 1976, Harmondsworth, Middlesex. Goldsmith & Mander. The case against the global economy and for a turn towards localization. Earthscan, 2003, London. Guha & Martinez-Alier. Varieties of environmentalism: essays North and South. Earthscan, 2000, London. Korten. When corporations rule the world. Earthscan, 1995, London. Kumarappa. Why the village movement? A plea for a village centred economic order in India. Akhil Bharat Sarva Seva Sangh, 1960, Kashi. Mills. Alternatives to monoculture: A bioregional perspective. P. 202–207 in: Goldmith E., M. Khor, H. Norber-Hodge, V. Shiva and others: The future of progress: reflections on environment and development. Green Books, 1995, Dartington, Devon. Norberg-Hodge. Shifting direction: from global dependence to local interdependence. P. 241-253 in: Goldsmith, E., and J. Mander, eds.: The case against the global economy and for a turn towards localisation. Earthscan, 2003, London. Nozick. No place like home: building sustainable communities. Canadian Council on Social Development, 1992, Ottawa Pretty. The living land: Agriculture, food and community regeneration in rural Europe. Earthscan, 2001, London. Sale. Dwellers in the land: the bioregional vision. New Society Publishers, 1991, Philadelphia Simms. Return to scale. P.1– 12 in Boyle, D. and M. Conisbee, eds.: Return to scale: Alternatives to globalisation. New Economics Foundation and Institute of Contemporary Arts, 2003, London. 3 komentovaný seznam českých zdrojů · odborné zdroje Johanisová. A Comparison of rural social enterprises in Britain and the Czech Republic. PhD thesis. Department of Environmental Studies, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic, 2007. Accessible at: http://is.muni.cz/th/38023/fss_d/%20-%2042k Prakticky jediný delší odborný text pocházející z českého prostředí, který věnuje několik kapitol tématu ekonomické lokalizace. Fraňková & Johanisová: Economic Localisation in the Context of Sustainable Rural Development. In Majerová, Věra. Venkov je náš svět – Countryside – Our World. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2008, Praha. Str. 25-40. · další zdroje Johanisová & Kutáček (eds.). Open Space – demokratické ekonomiky a udržitelnost. Sborník ze semináře. Trast pro ekonomiku a společnost, 2008, Brno. Letní škola alternativ v ekonomii. Sborník ze semináře. O.s. Horní mlýn a Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze, 2004, Křtiny. Pojďme na to místně! Výstava na téma lokalizace. Zpracovalo o.s. Horní mlýn, vlastník Rosa České Budějovice a Jihočeský kraj, 10 plátěných panelů, možno zapůjčit buď od Rosy: http://www.rosacb.cz/index.php?&kat[]=1&kat[]=1&id_kat=450&id_h=0&id_m=0 nebo od úřadu: www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=32942&par%5Bview%5D=0 * hodnocení dopadů ekonomické lokalizace, indikátory Většinu následujících publikací vydalo o.s. Trast pro ekonomiku a společnost (http://www.thinktank.cz/). Tematické okruhy, kterými se TES zabývá, zahrnují: přímé zahraniční investice, lokální etické a demokratické ekonomiky a energie. Publikace TES jsou zdarma dostupné na http://www.thinktank.cz/index.php?id=283. Kutáček (ed.). Penězům na stopě. Trast pro ekonomiku a společnost, 2007, Brno. Týká se hodnocení fungování ekonomické lokalizace v praxi – představuje metodiku tzv. lokálního multiplikátoru (LM3), nástroje, který umožňuje vyčíslit, nakolik peníze cirkulují v lokální ekonomice. Inspirováno britskými tituly citovanými výše (Sacks a Ward & Lewis). Uhlířová. Co přinesly projekty v Hostětíně? Analýza modelových projektů udržitelného rozvoje. Trast pro ekonomiku a společnost, 2008, Brno. * místní a regionální produkce potravin (lokalizace jídla) Filipová. Faremní zpracování ve světle hygienických předpisů. Trast pro ekonomiku a společnost, 2008, Brno. Jde o hlavní výstup projektu "Legislativní podmínky pro malé producenty a zpracovatele (nejen) na venkově". Studie diskutuje hlavní legislativní požadavky ve vztahu k faremnímu zpracování v malém měřítku, přináší cenné zkušenosti ze zahraničí. 4 možnosti systémové podpory ekonomické lokalizace v ČR Za „systémovou podporu“ jsou zde v zásadě považovány nástroje a prostředky environmentální politiky. Jejich přehled lze získat např. v následujících titulech: Mezřický. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Portál, 2005, Praha. Mezřický a kol. Základy ekologické politiky. Právnická fakulta UK v Praze, 1996, Praha. Šauer. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze ve spolupráci s Katedrou ekonomiky životního prostředí VŠE v Praze, 2007, Praha. V zásadě jsou nástroje rozdělovány do dvou skupin: · administrativní – dosahování vytyčených cílů pomocí direktivního příkazu (např. legislativně pomocí stanovených limitů znečištění a sankcí za jejich nedodržování) · ekonomické – dosahují cílů ekonomickými pobídkami a prostředky (např. vydání obchodovatelných emisních povolenek) V současnosti jsou ekonomické nástroje většinou prezentovány jako ekonomicky a nákladově efektivnější (Šauer 2007:114-116), ani většina jejich zastánců ale nepopírá, že ke zdárnému fungování tržních mechanismů je potřeba odpovídající nastavení legislativních pravidel a fungující systém kontroly a sankcí za jejich porušení. V tomto ohledu nelze spoléhat na tržní subjekty a nezastupitelnou úlohu hraje veřejná správa. (Mezřický 2005:73) Podle jemnějšího členění můžeme rozlišit např. následující prostředky environmentální politiky (Mezřický 2005:68-75): · prostředky přímého administrativního řízení (právní regulace, např. emisní limity pro konkrétní znečišťující látky) · samoregulace (organizovaná skupina sama reguluje chování svých členů, např. výrobní standardy či kodexy chování v určitém odvětví výroby) · dobrovolnost (spontánní aktivita adresátů environmentálních požadavků, typicky založená na administrativní smlouvě mezi tímto adresátem a státní správou, např. dohoda mezi veřejnou správou a vlastníky půdy o ochraně biodiverzity) · výchova a vzdělávání (mimo jiné sem patří právo veřejnosti na informace o životním prostředí, ekologické označování výrobků a dobrovolný systém environmentálního managementu EMAS) · ekonomické nástroje (mají stimulovat ekonomické subjekty k zachování, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, např. poplatky za využívání přírodních zdrojů, poplatky za vypouštění znečištění, systém zálohování, prodej emisních práv, ekologická daňová reforma a další) · dlouhodobé, koncepční formy environmentální politiky (orientace na širší souvislosti negativních důsledků lidské činnosti na přírodu, na rozdíl od všech předchozích neřeší pouze dílčí negativní následky lidské činnosti, ale formuluje cíle a prostředky k jejich dosažení ve snaze postihnout (často komplexní) příčiny těchto problémů, např. koncepční dokumenty jednotlivých sektorů na státní a nadnárodní úrovni) Koncept ekonomické lokalizace má mnoho velmi různých projevů a možností realizace, oblast podpory je tedy teoreticky velmi široká. Na druhou stranu, jelikož samotný pojem a koncept ekonomické lokalizace stejně jako (předpokládané) přínosy její aplikace jsou v ČR prakticky neznámé, a jelikož v ekonomickém uvažování momentálně převládá výrazně neoliberální přístup, reálná podpora je téměř neexistující. Následující konkrétní návrhy proto vycházejí spíše ze zahraniční praxe a zkušeností a snaží se uvést kontext v rámci České republiky. * zohlednění environmentálních kritérií při zadávání veřejných zakázek (konkrétně např. zohlednění původu potravin, které jsou nakupovány z veřejných prostředků ve státních institucích typu škol, nemocnic apod., ale i zohlednění původu jakéhokoli jiného zboží, případně také sídla dodavatelské firmy – vliv na zaměstnanost, na to, kde firma platí daně apod. ) Zahrnutí environmentálních kritérií není legislativně jednoduché a rozhodně není v ČR běžnou praxí. Neziskové organizace zabývající se sociální ekonomikou nechaly zpracovat právní analýzy, které se touto problematikou zabývají: Taišl. Sociální podnikání a veřejné zadávání dle britské metodiky ,,Social Issues in Purchasing" Office of Government Commerce s přihlédnutím k zákonu č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Právní analýza. Nový prostor o.s., 2007, Praha. Dostupné na: http://www.public-procurement.cz/tiki-index.php?page=Pr%C3%A1vn%C3%AD%20anal%C3%BDzy%2Fstudie [cit. 9.10.2009] Mravcová (ed.). Průvodce zadáváním veřejných zakázek. Nové možnosti zhodnocení veřejných prostředků. Otevřená společnost o.p.s., 2009, Praha. Dostupné na: http://www.osops.cz/socialni-ekonomika/files/file/Pruvodce_zadavanim_vz.pdf [cit. 15.12.2009] Ze studií vyplývá, že zohlednění původu zboží, stejně jako mnoha dalších environmentálních a sociálních kritérií je v zásadě možné, je ale potřeba, aby byla preference lokálních/regionálních výrobků součástí dlouhodobějších strategií a byla uznána jako veřejně prospěšná. Při pečlivém zpracování dokumentace výběrového řízení je pak zahrnutí takovýchto kritérií možné. V praxi bylo zohledňování enviro. a soc. kritérií pilotně zkoušeno v obcích Semily a Úpice. Více informací o projektu a zadávání veřejných zakázek viz http://www.osops.cz/socialni-ekonomika/index.php?page=index [cit. 4.1.2010] či např. http://www.public-procurement.cz/tiki-index.php?page=Pr%C3%A1vn%C3%AD%20anal%C3%BDzy%2Fstudie [cit. 4.1.2010] * systémy certifikace zohledňující původ zboží (např. značka Regionální produkt, do jisté míry také státem udělovaná značka Klasa a další) V české republice funguje systém regionálních značek „Domácí výrobky“, který je založen na zohlednění původu a způsobu výroby regionálních produktů. Systém je koordinován občanským sdružením Apus a nově vzniklou Asociací regionálních značek, o.s.. Více informací na http://domaci-vyrobky.cz/ [cit. 15.12.2009] Značka Klasa je spotřebitelská značka udělovaná Ministerstvem zemědělství ČR. Původně byla určena na podporu českých výrobků nadstandardní kvality, kvůli evropské legislativě, která je v platnosti od roku 2006 ale nesmí stát z veřejných prostředků jakkoli upřednostňovat domácí výrobce. Značka Klasa je tedy udělována výhradně na základě posouzení kvality, nezávisle na původu výrobku. Podle zveřejněných informací jsou i za těchto podmínek jejími držiteli výhradně čeští a moravští výrobci (http://www.eklasa.cz/spotrebitele/kategorie-vyrobku/ [cit. 15.12.2009]. Více informací na http://www.eklasa.cz/ [cit. 15.12.2009] * legislativa zohledňující specifika maloproducentů V některých případech lze na problematiku lokální produkce nahlížet i tak, že není třeba žádné speciální podpory, stačila by její nediskriminace. Konkrétním příkladem jsou např. hygienické předpisy, které určují podmínky produkce potravin. Tato pravidla jsou nastavena tak, že producent v malém měřítku prakticky nemá šanci je splnit, resp. náklady na jejich splnění jsou prakticky likvidační. Evropská legislativa navíc rozeznává prodej ze dvora a stanovuje pro maloproducenty specifická pravidla zohledňující jejich situaci. Jak dokládá výzkum Trastu pro ekonomiku a společnost, tato legislativa bohužel nepronikla do praxe českých hygieniků. Legislativní podmínky a praxi v této oblasti shrnuje již zmiňovaná publikace Filipová. Faremní zpracování ve světle hygienických předpisů. Trast pro ekonomiku a společnost, 2008, Brno. Dostupné na: http://www.thinktank.cz/index.php?id=283 [cit. 12.12.2009] Dalším příkladem, byť z úplně jiné oblasti, je finanční sektor, resp. poskytování bankovních služeb. Benevolentní zákon z roku 1995 u nás umožnil založení velkého množství kampeliček. V roce 1999 jich bylo 136 a spravovaly okolo deseti miliard korun vkladů. Model družstevních záložen byl ale díky nedostatečné legislativě zneužit a tím zdiskreditován. Zákon se v roce 2000 podařilo novelizovat a hlavní nedostatky odstranit, většina záložen již v té době ale zkrachovala. Likvidaci přežívajících kampeliček pak dokonala tzv. euronovela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, která požaduje základní jmění nikoliv půl milionu, ale 35 milionů korun. Více informací o zmíněné problematice viz: Johanisová. Ideály, realita a ztracené iluze. Sedmá Generace 10/2004. Dostupné na: http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=181 [cit. 26.října 2009] Johanisová. Půjčování peněz bez úroku: sen, či skutečnost? Sedmá Generace 12/2003. Dostupné na: http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=77 [cit. 26.října 2009] Johanisová. Z krabice Plunkettovy nadace. Sedmá Generace 2/2004. Dostupné na: http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=14 [cit. 26.října 2009] Ze zmíněné euronovely bylo možné vyjednat výjimku, Česká republika o ní ale neusilovala a v této chvíli ji už není možné získat. Možnost existence lokálních finančních institucí, které úspěšně fungují např. ve Velké Británii, často s explicitním cílem podpory lokální ekonomiky, tak byla v ČR na dlouhou (resp. neurčitou) dobu znemožněna. O významu lokálních finančních institucí (tzv. CDFI, Community Development Finance Institution) v Británii viz např. NEF. UK CDFIs – from surviving to thriving. New Economics Foundation, 2008, Londýn. Dostupné na: http://www.neweconomics.org/publications/uk-cdfis [10.2.2009] A další publikace NEF na adrese http://www.neweconomics.org/search/apachesolr_search/CDFI [12.10.2009] Nastíněný výčet možností podpory různých aktivit, které spadají pod hlavičku ekonomické lokalizace, jistě není vyčerpávající. Zásadní podmínkou rozvoje lokalizačních aktivit je osvěta, odborná i veřejná diskuse souvisejících témat a (pokud koncept ekonomické lokalizace ve veřejné debatě obstojí a prokáže, že má přínosy v ekonomické, sociální i environmentální oblasti) následné začlenění konceptu ekonomické lokalizace do strategických dokumentů na všech úrovních státní správy i samosprávy a nadnárodních institucí. Tento dokument je pracovní a podléhá neustálému vývoji. Jakákoli doplnění zdrojů či odkazů na další informace je proto vítáno! Stejně jako kritické podněty, názory, připomínky apod. V případě zájmu prosím kontaktujte Evu Fraňkovou: eva.slunicko@centrum.cz.