Vývoj a reformy společné zemědělské politiky ES/EU SZP EU 5. října 2009 Počátky SZP *Smlouva o EHS z roku 1957 *Hlava II - hlavní zásady vytvoření SZP. *čl.39 Smlouvy o EHS cíle SZP: *zvýšit produkci zemědělské výroby podporou technického pokroku a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovních sil *zajistit slušnou životní úroveň venkovského obyvatelstva, zejména zvýšit individuální příjmy osob pracujících v zemědělství *stabilizovat trhy *zaručit spolehlivost dodávek *zajistit přiměřené ceny zboží dodávaného spotřebitelům. Počátky SZP *V prvních dvou etapách přechodného období společného trhu měla Rada rozhodovat jednomyslně, ve třetí etapě mělo být zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou. (čl. 43 Smlouvy o EHS) *další otázky budou dopracovány na samostatné konferenci věnované výhradně problematice zemědělství (čl. 43 Smlouvy o EHS) *konference svolána od 3. do 11. července 1958 do italského města Stresa Základy SZP *K faktickému založení SZP došlo 14. ledna 1962 - vytvořen Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund). *Během let 1962-1963 zavedeny první regulační systémy jednotlivých skupin výrobků; nejprve základní zemědělské produkty (obiloviny, maso apod., v pozdějších letech další typy výrobků, bavlna a zvláštní druhy ovoce a zeleniny). *První konflikty ohledně základní kompenzační dohody mezi průmyslovými a zemědělskými zeměmi. První problémy a jejich řešení *Otázka zajištění neprostupnosti hranic řešena roku 1961 - Sicco Mansholt - návrh systému variabilních přirážek *Spor Francie a Německa o přechod do další etapy budování společného trhu. *Dohoda 1.ledna 1962 *Zavedení systému tzv. zvláštních refundací a nepřímých dotací – cenová regulace *První signály o obtížnosti jednání o cenových hladinách klíčových surovin (pšenice, později mléko) - rok 1964 *Francie – politika prázdného křesla (trvání 7 měsíců) Postupná regulace pomocí tržních řádů (SOT) *„tržní řády“ *„Strategické produkty“ – v té době především obilí, mléko, cukr a hovězí maso - spadaly do kategorie nejsilněji regulovaných výrobků, méně regulovány např. ovoce a zelenina. *Systém cenové regulace určující redistribuční charakter vztahu zemědělec – spotřebitel (plátce daní): *Základní cenou cílová cena - Rada ministrů schvaluje pro potřeby orientace zemědělců a veřejnosti. *Cena prahová - používá se při dovozu zemědělské produkce ze zahraničí. *Nejnižší hodnotou je minimální cena = cena intervenční Postupná regulace pomocí tržních řádů (SOT) *Právní akty v oblasti SZP: *A) nařízení Rady přijímaná na návrh Komise po konzultaci s EP, B) opatření technického charakteru - Rada přijímá na návrh Komise bez EP, C) nařízení přijímaná Komisí za asistence výborů v rámci soustavy komitologie, D) právní akty, které Komise přijímá z důvodu nebezpečí z prodlení bez účasti výborů. Výsledky zavedení SZP *EHS dosáhlo potravinové soběstačnosti. *Postupně roste výška cen *Problémy růstu cen a nadprodukce vyvolávají debatu o nutnosti reformy – iniciátorem především Komise *Do debaty se zapojují i organizované zájmy – specifika spillover v oblasti SZP *Zemědělské zájmy od roku 1958 zastupovány evropským zájmovým svazem COPA. Pokusy o reformu *1967 - Rada pověřila Komisi vypracováním analytického materiálu o evropském zemědělství *Komise předložila první návrhy na modifikaci SZP 19. prosince 1968 (komisař pro zemědělství Sicco Mansholt) - dokument Zemědělství 1980, označován jako Mansholtův plán *Proti Mansholtovu plánu rozsáhlé kampaně „záchrana rodinných farem“ *Summit v Haagu 1969 *Mansholt v roce 1969 hledá spojence ve Velké Británii Velká Británie a SZP *Zpočátku členství v EHS vyloučeno právě proto, že EHS počítalo se společným celním tarifem a zemědělskou politikou *EFTA *1961 – Mcmillan podal žádost o členství, sama VB identifikovala problémové oblasti: *1) obchod s Commonwealthem *2) společnou zemědělskou politiku *Podobné problémy v r. 1967 *V červenci 1971 zveřejnila britská vláda „Bílou knihu o přistoupení k Evropským společenstvím“ Pokusy o reformu SZP v 70.l. *V roce 1972 realizace miniplánu, ale pouze v podobě tří směrnic - modernizace, odchod do důchodu a poradenství *SZP ovlivněna měnovou nestabilitou v 70. letech *Zavedení zelených měn *Obrana proti spekulacím se zelenými měnami – zavedení měnových kompenzačních dávek (MCA, Monetary Compensatory Amount) Propojení problémů SZP s dalšími oblastmi – rozšiřování ES *Novými členy země s významným zemědělským sektorem *Velká Británie Problémem obchod s Commonwealthem, později tlak na dořešení tzv. britského rozpočtového problému *Irsko - převaha zemědělského sektoru ve struktuře ekonomiky; ve vyjednávání se irské priority zaměřily na přechodná období *Dánsko - jeden z největších evropských vývozců potravin Propojení problémů SZP s dalšími oblastmi – měnová a rozpočtová politika *Summit ve Fontainebleau 25.-26. června 1984. *Zelená kniha Budoucnost zemědělství ve Společenství - 18.prosince 1985 *Návrhy Komise se nepodařilo realizovat, náklady SZP se v průběhu let 1985-1987 začaly opět zvyšovat *V roce 1988 Společenství dosáhlo na hranici finančního kolapsu. *Mimořádný summit Evropské rady v Bruselu ve dnech 11. – 13. února 1988 - plán komplexní revize financování Delorsův balík I. *Koncepce Delorsova balíku postavena na finanční perspektivě pro roky 1988-1992 Delorsův balík *pět bodů řešení: *(1) rozpočet ES bude nadále limitován stropem 1,2 % celkového HNP. *(2) navýšení příjmů Společenství o čtvrtý zdroj vytvářený na základě podílu HNP jednotlivých zemí. *(3) výdaje na zemědělskou politiku do budoucna neměly překročit hranici 74 % z hodnoty meziročního nárůstu HNP Společenství *(4) příslib zvýšení finančních prostředků do strukturálních fondů. *(5) udržení kompenzací Velké Británii. Příjmy evropského rozpočtu * platí zásada vyrovnaného rozpočtu * v každém rozpočtovém roce příjmy = výdaje * zachováno i pro novou finanční perspektivu Privilegované obchodní vztahy *Se zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku (APC - bývalé kolonie zakládajících zemí ES/EU) – již od 60. let (dohody z Yaoundé I a II s africkými státy) *Po přistoupení Velké Británie 1973 – posílení bývalých koloniálních vazeb → počátek série nových dohod z Lomé I, II, III a IV (v l. 1973-1989) – cílem pomoc zemím APC *Styky na bázi privilegovaných vztahů má EU od 70. l. též se zeměmi Maghrebu a Mashreku Jižní rozšíření - Řecko *Zemědělství jedním z nejvíce kritických sektorů řecké ekonomiky *Vysoký podíl zemědělské populace *Produktivita řeckého zemědělství dosahovala 40 % průměru ES X tvořila 16 % celkových nákladů rozpočtu a zaměstnávala 36 % populace *Aplikace přechodných období Jižní rozšíření - Španělsko *Převaha rostlinné výroby nad živočišnou, značné rozdíly mezi regiony *Možnost vstupu Španělska vyvolala diskuse o reformě CAP *Obavy Francie a Itálie *Přístupová smlouva – dlouhá přechodná období pro vybrané zem.produkty (dohoda 1983) – souvislost s vytvořením Integrovaného programu pro Středomoří (IMP) *Jednání v otázkách zemědělství a rybolovu v 2.pol.1984 (irské předsednictví) – uzavřeno na jaře 1985 Jižní rozšíření - Portugalsko *Přechodný režim se týkal 85% veškeré zem.produkce *Portugalsko – příjemcem financí z „orientační“ sekce EAGGF *Výhoda na straně ES – mělo 10 let na vytvoření nové legislativy ohledně středomořského zemědělství *Rozšiřování podnítilo ES ke schválení 2.dvacetiletého plánu na rozvoj CFP na roky 1983-2002 Příprava reformy 1992 *Program 1992, změna integračního procesu na poč. 90. let – změna koncepce SZP. *Vnitřní impulzy pro zemědělskou reformu - rostoucí finanční požadavky SZP a potřeba dokončit k 1. lednu 1993 společný trh, ekologické hrozby *Vnější faktory – Uruguayské kolo GATT, sjednocení Německa, bližší kontakty se zeměmi SVE od roku 1990. *Tlak na řešení zemědělských otázek již součástí programu Kennedyho (1964-1967) a Tokijského kola GATT (1973-1979), k zásadnímu rozporu mezi členy GATT a především USA a ES došlo až v rámci Uruguayského kola zahájeného 1986 Příprava McSharryho reformy *Dokumenty Komise na podporu reformy: Rozvoj a budoucnost SZP z 1. února 1991 a její pokračování z 22. června 1991 *Projednáváno Radou 21. května 1992: McSharryho reforma *McSharryho zpráva *Kritika McSharryho reformy *McSharryho zpráva po přijetí Radou v květnu 1992 modifikována a přejmenována na McSharryho reformu II Principy McSharryho reformy *(1.) komplexní postup *(2). zdůraznění potravinové soběstačnosti Společenství v produkci základních potravin a potřeba předejít naopak nadprodukci. *(3.) ochota Společenství respektovat zásady volného obchodu, ale za současného zachování základních principů SZP *Všechny návrhy již v Mansholtově plánu z roku 1968 *Plošná redukce garantovaných cen *Kompenzace redukce pomocí přímých plateb farmářům *Zavedení doprovodných opatření vedoucích k extenzifikaci *Podpora zanechání půdy ladem či vyjímání zemědělské půdy za účelem zalesnění SZP a vnější obchodní vztahy *Již v 80. letech problémy ES – USA v oblasti obchodu zemědělským zbožím → přinutily ES k reformám SZP Dohoda z Blair House *Výsledkem jednání mezi USA a ES *Podpis 22. listopadu 1992 *Jako tzv. Dohoda z Blair House II byla Radou jednomyslně schválena 15. prosince 1993 X Francie zvažovala Lucemburský kompromis Dohoda z Blair House *Faktické odblokování patové situace v jednání Uruguayského kola GATT *Definitivní uzavření kola 15. dubna 1994 v Marakéši Dohoda v rámci GATT navazující na BHA *předpokládala souhlas EU se vstupem zahraniční produkce na evropský trh se sníženými cly *Otázka sporných dotovaných exportů z EU byla řešena redukcí povoleného objemu podporovaného vývozu a závazkem dalšího snížení podpory těchto vývozů Dohoda z Blair House *Důležitou součástí tzv. mírová dohoda - Společenství zaručila akceptování jeho vnitřních mechanismů druhou stranou minimálně do roku 2004 – žlutá, modrá a zelená schránka *BHA a následně dohoda s GATT odpovídaly cílům McSharryho reformy z roku 1992 Severní rozšíření EU Rakousko, Finsko, Švédsko (Norsko) *Zemědělství největším problémem severských zemí *Finsko – snaha o zisk max.dotací na CAP – označit celé fin.zemědělství jako arktické *Švédsko – podobný postup *Výsledek – ustavení severonordické zóny arktického zemědělství *Rakousko – zemědělství menší problém Severní rozšíření EU - výsledek *Finsko – neprosadilo začlenění celého zemědělství do arktické zóny, ani přechodné období *Švédsko – požadavek zachování veřejného práva v lesích a „arktická“ povaha zemědělství – úspěchem řada přechodných období *Norsko (žádost o členství v listopadu 1992) – nejspornější body zemědělství a rybářství, dohoda uzavřena v březnu 1994 Problémy EU-WTO *Prosinec 1995 – rozhodnutí o nahrazení mezinárodního režimu GATT institucionalizovanou formou spolupráce – vznik WTO *Kritika WTO vůči SZP pokračuje za porušování: *zásady nediskriminace *zákazu dumpingu *zásady usilování o další liberalizaci mezinárodního obchodu Východní rozšíření EU a vliv na SZP *Proces přistoupení zahájen 1997 *Vyjednávání předcházel screening legislativy kandidátských zemí prováděný Komisí (1998-1999) *Významné mezníky: Agenda 2000 *V pořadí třetí finanční výhled Společenství na roky 2000-2006 - navržen Komisí 15. července 1997 Agenda 2000 * Součástí nejen plánované rozvržení finančních prostředků, ale také konkretizace dalších reformních bodů v oblasti SZP * Stanovení nových finančních limitů pro SZP, pokus o zhodnocení možných důsledků rozšíření EU o země SVE * Tři hlavní oblasti : 1) modernizace evropského zemědělství 2) odstraňování rozdílů mezi regiony 3) finanční perspektiva pro roky 2000 – 2006 Agenda 2000 *Podněty k reformním krokům v oblasti SZP : *vnější – rostoucí poptávka po potravinách, liberalizace světového obchodu, rozšíření EU *vnitřní – riziko nerovnováhy v některých sektorech, potřeba zvýšit konkurenceschopnost produktů SZP na domácím a světovém trhu, zlepšit kvalitu a zdravotní nezávadnost výrobků, welfare a zdraví zvířat, potřeba zjednodušit pravidla SZP a zvýšit transparentnost Finanční perspektiva 2000 – 2006 * Komise každý rok vykoná před rozpočtovou procedurou na další rok technickou úpravu finančního výhledu v souladu se změnami v hrubém národním důchodu EU (HND) a cenách * Roku 2003 byla upravena z důvodu rozšíření EU o 10 nových členů k 1.5.2004 → navýšení výdajů a zřízení nové kapitoly rozpočtu – vyrovnávací (kompenzační) platby Zdroj : Evropská komise Vlastní zdroje – Cla, zemědělské poplatky a odvody z produkce cukru, přebytky Finanční perspektiva 2000-2006 (Agenda 2000) – výdaje Celkový podíl jednotlivých položek na výdajích v letech 2000-2006 Podíl tržních operací, přímých plateb a rozvoje venkova na zemědělských výdajích 2000-2006 Podíl jednotlivých položek zemědělské produkce na výdajích CAP Podíl jednotlivých položek zemědělské produkce na výdajích CAP Rozpočet 2002 Příklad finančně náročného sektoru - vinařství *2,55-5,5% garanční části EAGGF *Destilace a skladování alkoholu 42% *Restrukturalizace 37% *Obohacování moštem při výrobě 13% *Zbytek: refundace, vyklučování apod. Střednědobá revize SZP z roku 2003 Kontext – vnější obchodní vztahy *2001 zahájeno kolo jednání o liberalizaci svět. obchodu v Dauhá – cílem i snížení zemědělských podpor Kontext – východní rozšiřování *Vstupní jednání s 10 kandidátskými zeměmi uzavřena 12. – 13. prosince 2002 v Kodani s pevně stanoveným termínem přistoupení 1.května 2004 Střednědobá revize SZP z roku 2003 *26. června 2003 – konečná dohoda ministrů zemědělství o střednědobé reformě SZP – uzavřena ještě předtím, než v září 2003 začaly v mexickém Cancunu rozhovory WTO. *Střednědobá revize SZP EU předvídána už Agendou 2000 a rozhodnutím na Berlínském summitu v roce 1999. *Sdělení Komise z července 2002 *Bruselský summit - rozhodnutí z října 2002 o zmražení stávajícího rozpočtu SZP do roku 2006 = Komise musela přizpůsobit původní ideje reformy. Obsah návrhu reformy SZP *22. ledna 2003 komisař pro zemědělství Franz Fischler představil legislativní návrhy pro reformu SZP: *oddělení přímých plateb od produkce (decoupling) *cross-compliance („křížová shoda“) *modulace: postupný odsun peněz z prvního pilíře SZP (přímé platby a podpory trhu) ke „druhému pilíři“ rozvoje venkova *snižování intervenčních cen v několika sektorech Konečný kompromis *Kompromis ohledně radikální střednědobé reformy SZP schválen Radou 26. června 2003. *systém jednotné platby na farmu (SPS), který není nadále spojen s objemem produkce; členské státy mohou za určitých definovaných podmínek udržovat omezenou vazbu mezi podporou a produkcí *podpory jsou svázány s plněním standardů ochrany přírody, bezpečnosti potravin a welfare zvířat *posílení politiky rozvoje venkova větším přísunem financí z EU Hlavní body kompromisu *systém SPS vstoupil v platnost v roce 2005 s možností dvouletého odkladu pro členské státy (do roku 2007); státy, které vstoupily do EU v květnu 2004 měly dle přístupových smluv povinnost aplikovat systém SPS od roku 2007, s dvouletým odkladem (od roku 2009); z nových členských států aplikuje od roku 2007 Malta a Slovinsko *redukce přímých plateb (modulace) pro větší farmy k financování nové politiky rozvoje venkova *několik dalších modifikací tržních politik v rámci SZP v oblastech trhu s mlékem, obilninami, rýží, tvrdou pšenicí, ořechy, bramborovým škrobem a sušenou pící Důsledky reformy SZP z roku 2003 * Zavedení systému jednotné platby na farmu → oddělení přímých plateb od množství produkce * Mechanismus cross-compliance – propojení přímých plateb s plněním legislativních podmínek * Mechanismus modulace – postupný odsun peněz z I. pilíře SZP (přímé platby a podpory trhu) do II. pilíře (rozvoj venkova) * Snížení intervenčních cen v některých sektorech Normy cross-compliance *Směrnice 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků *Nařízení 80/68/EEC o ochraně podzemních vod před znečištěním *Nařízení 86/278/EEC o ochraně živ. prostředí, zejm. půdy při používání zem. odpadů *Nařízení 91/676/EEC o ochraně vod znečištěných nitráty ze zemědělských zdrojů *Směrnice 92/43/EEC o ochraně stanovišť volně žijících živočichů a bylin *Nařízení Rady 92/102/EEC o identifikaci a registraci zvířat *Směrnice (EC) 2629/97 o podmínkách ušních známek, systémech registrů a pasů pro identifikaci skotu Normy cross-compliance *Směrnice (EC) 1760/2000 Evropského parlamentu a Rady o identifikaci skotu ve vztahu k označování masa a masných produktů *Nařízení Rady 91/414/EC o systému prodeje produktů sloužících k ochraně rostlin *Nařízení Rady 96/22/EC o zákazu používání hormonálních látek ve velkochovech *Směrnice EC 178/2002 Evropského parlamentu a Rady stanovující požadavky zákona o potravinách Normy cross-compliance *Směrnice EC 999/2001 Evropského parlamentu a Rady o pravidlech prevence BSE *Nařízení Rady 85/511/EEC o opatřeních pro kontrolu slintavky a kulhavky *Nařízení Rady 92/119/EEC o opatřeních k prevenci červenky prasat *Nařízení Rady 2000/75/EC o kontrole katerální horečky ovcí *Nařízení Rady 91/629 o minimálních standardech pro chov telat *Nařízení Rady 91/630/EEC o minimálních standardech pro chov prasat *Nařízení Rady 98/58/EC o ochraně zvířat ve farmových chovech Kritika přetrvává zevnitř *Už v r.2003 kritické reakce farmářů *Kritika ekologů (Evropský výbor pro životní prostředí European Environmental Bureau, EEB) *Spotřebitelé (Consumers International - 250 spotřebitelských organizací v asi 115 zemích; Food Policy International) – jde o další trik zemědělské lobby v EU. Kritika přetrvává zvnějšku Problémy EU-WTO *Evropské zemědělství čelí po liberalizaci některých odvětví konkurenci Číny a LDCs (trh s ovocem, zeleninou, medem) *Střety nad otázkami liberalizace X ochrana spotřebitele: *geneticky upravené potraviny (kukuřice, osivo) *živočišná výroba – spor USA a EU o import masa zvířat krmeného krmivem s obsahem růstových hormonů *Cukr