Obsah přednášky • Problém zkreslení v důsledku neúplné kontroly a sledování všech relevantních proměnných. • Charakteristika druhů zkreslení při sledování proměnných a konstatování kauzálního vztahu. • Seznámení s logikou experimentu a problematika zkreslení jako důsledek procesu zkoumání. Sociální systémy a nebezpečí nedostatečné kontroly • Sociální systémy v sociálních vědách: velice komplexní přirozené systémy, není jednoduché je izolovat od významných vazeb okolí. • Riziko – v rámci analýzy budou chybět klíčové proměnné a vztahy, jiné budou nesprávně zařazeny (podstata zkreslení). Cíle zkoumání sociální reality • Hledání opakujících se schémat, pravidelností, usuzování na logiku fungování přirozených systémů. • Snažíme se izolovat jevy a vykládat je pomocí pozorování proměnných a vztahů mezi nimi – vyvozování příčinných (kauzálních) vztahů a následná generalizace do pravidel – zákonů. • Takové zobecnění znamená pochopení sociální reality (umožňuje orientaci v prostředí a jeho předvídatelnost). Redukce reality při sociálně vědném výzkumu (Příklad: demokratický mír) • Redukce počtu pozorovaných proměnných (demokracie, kooperace / autoritářský systém, agresivita) • Redukce analyzovaných vztahů mezi nimi (vztah vnitřního politického uspořádání a zahraničně politického chování) • Redukce zkoumané populace na vzorek (N=?) (Německo, Francie, USA, SSSR, KLDR, Polsko) • Redukce časového kontinua (bod, několik málo bodů) (1945 x 2007; 1914-1939 v 1948- 1989) Kauzální charakter vztahu Podmínky pro konstatování vztahu příčiny a následku: • Musí existovat změny v obou proměnných. • Musíme vyloučit existenci další (vnější) příčiny. • Změny musí být v logickém časovém pořadí. „Lidé čtou Foreign Affairs a proto rozumí blízkovýchodnímu konfliktu“ • (Čím častěji) čtou a jsou (tím častěji) schopni vysvětlit - existuje souvislost - splněna první podmínka(!) • Nejsme schopni vyloučit jinou proměnou – možná jsou schopni vysvětlit, z jiného důvodu než je čtení FA (píší, učí, byly tam, podíleli se na tom…) – nesplněná druhá podmínka (!) • Nejsme schopni říct co bylo dřív – nečtou třeba proto, že tomu rozumí? – nesplněná třetí podmínka (!) Hypotéza • Jde o očekávání o stavu věcí (odvozené z teorie) které má být ověřeno… • Navrhuje, jaký vztah mezi proměnnými by měl existovat. • Překládá realitu do jazyku výzkumu. • Je zároveň testem toho, zda je výzkum vůbec možný. Druhy zkreslení (při sledování proměnných a konstatování kauzálního vztahu) Kauzální vztah může být zdánlivý, zastřený či neprůkazný a to např. z důvodu: • Nepravé korelace • Vývojové sekvence • Chybějícího středního členu • Dvojí příčiny Nepravá korelace Nezahrnutá proměnná ovlivňuje obě analyzované • Pozorování: Země v EU mají zodpovědnou zahraniční politiku. • Hypotéza: Zodpovědná zahr. politika je důsledkem členství v EU. • Nezahrnutá proměnná: Politická a ekonomická struktura zemí EU (vyspělé průmyslové demokratické země) • Nepravá korelace - vysvětlení: - Vyspělé země potřebují pro maximální rozvoj své ekonomiky společný volný trh (proto jsou v EU) - Vyspělé země preferují kooperativní a předvídatelné mezinárodní politické a ekonomické prostředí (proto mají zodpovědnou zahraniční politiku) Vývojová sekvence Předcházející nepozorovaná proměnná ovlivňuje nezávislou proměnnou • Pozorování: Chudé rozvojové země usilují o hospodářskou nezávislost. • Hypotéza: Nízká ekonomická úroveň státu, vede ke snaze o dosažení hospodářské soběstačnosti. • Předcházející nepozorovaná proměnná, která ovlivňuje nezávislou proměnou: koloniální minulost (nerozvinutých) zemí. • Vysvětlení: Chudé rozvojové země po získání nezávislosti nechtějí být hospodářsky svázané s bývalými kolonizátory… Chybějící střední člen Mezi příčinou a následkem je mezikrok – významná proměnná, bez které souvislost nedává smysl. • Pozorování: Vyspělé země jsou proti liberalizaci trhu se zemědělskými komoditami. • Hypotéza: Hospodářská vyspělost, je důvodem pro odpor proti liberalizaci zemědělských trhů. • Chybějící střední člen, který jsme nezahrnuli do analýzy: neefektivní a nekonkurenceschopné zemědělství. • Vysvětlení: S hospodářským rozvojem často souvisí zaostávání primárního sektoru (v efektivitě i příjmech). Následná regulace a ochranářství vede k nekonkurenceschopnosti sektoru. Zájmové skupiny ovlivňují politiku země – aby ta nepodporovala liberalizaci. Dvojí příčina Následek má dvojí příčinu, při vynechání jedné z nich je souvislost neprůkazná. • Hypotéza: Země s kvalifikovanou pracovní sílou, technologicky vyspělá, s vysokým HDP na obyvatele má konkurenční výhody a bude proto vnímat globalizaci pozitivně. • Pozorování: v současné době jsou politiky vyspělých zemí často brzdou globalizačních tendencí… • Chybějící druhá příčina: sociální solidarita (i mezi odvětvími ekonomiky), sociální jistoty, problematické postavení citlivých odvětví… • Vysvětlení: ve vyspělých zemích jsou zároveň citlivé sektory, které jsou vystaveny tvrdé zahraniční konkurenci – vzhledem k solidaritě je snaha poskytovat těmto pracovníkům příjmy obvyklé v jiných odvětvích; existuje rozvinutý sociální systém + zájmové skupiny jsou silné a aktivní. Experiment v sociálních vědách • Omezená možnost aplikace – nenaplněná ambice. • Kvaziexperimentální metody. • Logika klasického experimentu. Příklad: Vstup české republiky do EU – účinek přesvědčovací kampaně (?)... - Nástroj - výzkum veřejného mínění; - Před zahájením kampaně: 40% pro vstup, po skončení kampaně 60% pro vstup. Interpretovat nárůst odpovědí pro, jako důsledek kampaně je nepodložené a dost možná nesprávné. Možné typy zkreslení při výzkumu Kvaziexperimentální metody Srovnávání statistických skupin (Sledoval kampaň? Jaký má názor na vstup do EU?) • Kdo sledoval, je častěji pro vstup (samovýběr). • Nevíme co bylo dřív (postoj, či sledování kampaně?). • Splněna jen podmínka souvislosti, nejsme vůbec schopni vyloučit jinou příčinu ani nevíme co bylo dřív. Předběžné a následné pozorování (Měříme před kampaní a po ní) • Před kampaní: co si myslí o vstupu do EU? • Po kampani: co si myslí o vstupu do EU? • Před kampaní bylo pro vstup méně než po ní… splněna i podmínka časové následnosti, nevíme ale jestli to není způsobeno jinou příčinou (!) Experiment - charakteristika Pracuje s experimentální a kontrolní skupinou: – experimentální skupina je vystavena změně v důsledku manipulace s nezávislou proměnou; – následně se měří hodnoty závislé proměnné v experimentální skupině; – poměřují se s hodnotami závislé proměnné v kontrolní skupině. Postup při experimentu