Míra užívání konopných drog v populaci vysokoškoláků v ČR
a na Slovensku ve vztahu k sensation seeking
Martin Malec*
Masarykova univerzita, Brno 2010#
This research presents the results from a correlation study performed in December 2008 on a sample of
120 Czech and 48 Slovak university students. We studied a relation between cannabis drugs use experience,
and sensation seeking. We also traced influence of another variables such as religiosity and spirituality,
subjective availability of the drug or law knowledge among drug users and non-users. Results: A positive
relationship has been found between need of sensation and cannabis drugs usage, which is consistent
with existing sensation seeking related research. An assumption of a raising need of sensation in heavy cannabis
users has not been confirmed. The sample of Slovak students revealed a significant negative correlation
between spirituality and sensation seeking. Discussion: A replication on a larger sample would be necessary
in case of a will to use the results in a rigorous way. The results have a limited scope for generalization
because of a small sample size.
Keywords: marijuana, cannabis, sensation seeking, novelty, religiosity, illicit drug use
Tento výzkum uvádí výsledky korelační studie provedené v prosinci 2008 na vzorku 120 českých a 48 slovenských
vysokoškolských studentů. Zjišťovali jsme vztah mezi zkušenostmi s užíváním konopných drog
a mírou vyhledávání vzrušení (sensation seeking). Rovněž jsme sledovali vliv dalších proměnných jako náboženskost
a spiritualita, subjektivní dostupnost drogy, a znalost zákona mezi uživateli i neuživateli drog.
Výsledky: Potvrdil se pozitivní vztah mezi mírou vyhledávání vzrušení a zkušeností s užitím konopných
drog, tento výsledek je konzistentní s dosavadními výzkumy o vyhledávání vzrušení. Nepotvrdil se předpoklad
narůstajícího skóru sensation seekingu s narůstající frekvencí užívání konopných drog. Ve slovenském
vzorku byl signifikantní záporný vztah mezi dimenzí spirituality a sensation seekingu. Diskuse:
Omezená možnost zobecnění výsledků a nedostatečná velikost vzorku pro jemnější rozdělení skupin vyžaduje
replikaci studie na větším vzorku.
Klíčová slova: marihuana, konopí, hledání vzrušení, sensation seeking, užívání nelegálních drog
Obsah
1 Hypotézy a výzkumné otázky .................................. 2
1.1 Východiska hypotéz .................................................... 2
1.2 Výzkumné otázky ....................................................... 3
1.3 Hypotézy .................................................................... 3
2 Výzkumný design .................................................... 3
2.1 Určení proměnných ................................................... 3
2.2 Reflexe intervenujících faktorů a proměnných ........... 4
2.3 Popis výzkumného postupu ........................................ 4
3 Metody ................................................................... 5
3.1 Definice a operacionalizace pojmů ............................. 5
3.2 Metoda výběru vzorku a výzkumný soubor ................ 6
3.3 Metody sběru dat ........................................................ 7
3.4 Statistické metody ...................................................... 7
4 Výsledky ................................................................. 7
4.1 Odděleně český a slovenský vzorek ............................ 9
5 Diskuse ................................................................. 11
5.1 Validita ..................................................................... 11
5.2 Návaznost na další výzkum ...................................... 12
Použité zdroje ......................................................... 13
Přílohy .................................................................... 14
* Martin Malec, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Email:255983@mail.muni.cz. Na výzkumu dále
spolupracovali a patří jim velký dík:
Jan Švéda, Naďa Kiripolska, Roberta Štěpánková, Pavla Kolomazníková, Nikola Vondrová.
# Toto je opravená a zkrácená verze práce původně připravené pro účely kursu Psychologie metodologie (kvantitativní přístup) naFSS MU v PS2008.
Tento text určen výhradně pro účely Soutěže psychologických prací (a její propagaci)
na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií. Jakékoliv použití celého
textu nebo kterékoliv jeho části v jakékoliv podobě pro jiné účely bez souhlasu
autora je zakázáno. Nositelem autorských práv je autor textu a spolupracovníci.
2
1 Hypotézy a výzkumné otázky
1.1 Východiska hypotéz
Koncept potřeby vyhledávat vzrušení v psychologii proslavil prof. Marvin Zuckerman, který v r. 1964 navrhl
psychometrickou škálu, na které bylo možné zjišťovat individuální odlišnosti v míře potřeby vyhledávání vzrušení
pro dosažení optimální úrovně aktivace (Zuckerman et al. 1964). Z původních výzkumů o sensorické
deprivaci se tato metoda se od té doby stala hojně užívanou technikou při výzkumech lidského chování a jejich
tendencí k určitým činnostem či oblastem zájmu (Pinholster, 1997).
Dosavadní výzkumy sensation seeking (SS) potvrzují vztah mezi mírou této veličiny a tendencí takových
osob inklinovat k věcem jako jsou adrenalinové sporty (Amodio 1994; Malkin, Rabinowitz 1998), nakupování
na eshopech a aukcích (López-Bonilla a López-Bonilla 2008) nebo užívání nedovolených drog. Tento trend
se potvrzuje od 70. let 20. stol., kdy se s výzkumy ohledně SS začalo masivněji operovat (Agrawal et al. 2004;
Dubey et al. 2008; McGee 1989; Kopstein 1999).
V našem výzkumu nás zajímá užívání konopných drog u vysokoškolských studentů v Česku a Slovensku
a vztah k tendenci vyhledávání vzrušení. Konopné drogy byly zvoleny jako nejčastěji užívaná skupina zakázaných
drog. Celoživotní prevalence užívání konopných drog osmnáctiletých (LTP 18) v ČR v r. 2004 byla
56,2 %, prevalence v posledním měsíci 22,3 % (Zábranský, 2006). Slovenská data z šetření TAD z r. 2006
ukazují LTP 18 = 35,3 %, mezinárodní šetření ESPAD z r. 2007 ukazuje LTP 18 = 44,1 %, v posledním měsíci
13,3 % (Nociar, 2007).1
V diagramu to vypadá následovně:
Diagram 1: Prevalence užívání konopných drog osmnáctiletými
Omezená velikost vzorku by nedokázala přinést dostatečné množství dat, pokud bychom chtěli pracovat
i s ostatními méně rozšířenými drogami s výrazně nižší LTP v populaci.
Chceme:
(a) zjistit, jestli u našeho vzorku rovněž platí vztah mezi zkušeností s užitím či aktivním užíváním konopných
drog a mírou SS.
(b) z těchto výsledků zjistit, jak mají na tyto výsledky vliv některé další vytipované faktory při srovnání
výsledků respondentů z ČR a SR:
1 Data z českého ESPAD 2007, publikované v listopadu 2008 (Mravčík, 2008), neobsahují relevantní data k věkové kategorii 18 let a více, srovnatelná
se slovenským vzorkem a užitečná pro účely tohoto výzkumu, který se zaměřuje až na vysokoškoláky, tj. lidi ve věku 19 let a více.
ČR2004 SR2007
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
LTP 18
Posledních 30
dní
3
Zejména předpokládáme, že na různé výsledky výzkumu bude mít vliv odlišná legislativa: slovenské právo
je k užívání drog výrazně restriktivnější než české (srv.: Zákon č. 140/1961 Sb. c2008; Zbierka zákonov...
2005).Česká novela Trestního zákoníku rozdíly mezi oběma zeměmi ještě zvýrazňuje (ve výzkumu s ní
nicméně ještě nepočítáme).
Dále budeme sledovat některé z dalších faktorů, u kterých lze předpokládat vztah k měřené veličině. Těmito
pro nás bude
-- religiozita respondenta a
-- dostupnost dané drogy pro respondenta v jeho sociálním okolí.
Pro předpoklady o vlivu religiozity vycházíme z přehledového článku M. T. Davisové (2004), odkazujícího
na výzkumy, které zjistily vztah klesajícího užívání drog s narůstající spiritualitou a náboženskostí zkoumaných
osob (Davis 2004, str. 3).
1.2 Výzkumné otázky
Položili jsme si proto následující otázky:
1. Existuje rozdíl v míře SS u uživatelů a ne-uživatelů konopných drog?
2. Existuje rozdíl v míře SS mezi studenty, kteří už aspoň jednou v životě vyzkoušeli konopné drogy,
a u těch, kteří žádnou konopnou drogu ještě v životě neužili?
3. Existuje souvislost mezi frekvencí užívání konopných drog a mírou SS u vysokoškolských stu­
dentů?
4. Liší se míra SS u českých a slovenských uživatelů konopných drog?
5. Existuje rozdíl v míře SS u studentů s různou mírou vnímané důležitosti spirituality a náboženství,
s různou mírou znalosti drogové legislativy a dalších sledovaných proměnných?
1.3 Hypotézy
Předpokládáme, že:
1. VŠ studenti--neuživatelé vykazují nižší míru potřeby vyhledávat vzrušení než VŠ studenti--
uživatelé konopných drog.
2. VŠ studenti, kteří nikdy nevyzkoušeli konopné drogy vykazují nižší míru potřeby vyhledávat vzrušení
než ti, kteří je zkusili nebo je v současnosti užívají.
3. existuje narůstající tendence v míře SS se zvyšující se frekvencí užívání konopných drog.
4. není rozdíl v míře SS u uživatelů z ČR a SR.
Dále předpokládáme, že odlišná legislativa a znalost této legislativy, religiozita, dostupnost drog a další
mohou být faktory mající vztah k některé z hlavních sledovaných proměnných (tj. zkušeností s užíváním konopných
drog a mírou vyhledávání vzrušení). Jsme si vědomi toho, že toto nejsou všechny faktory, které
mohou vysvětlovat rozdíly ve výsledcích, proto u těchto faktorů neformulujeme explicitní hypotézy.
2 Výzkumný design
Design má charakter korelační studie.
2.1 Určení proměnných
Hlavními korelovanými proměnnými je
1. zkušenost s užíváním konopných drog a
2. míra SS.
4
Tento design není experimentálního charakteru a není možné na základě korelace určit směr vztahu (directionality).
Za zmínku nicméně stojí např. longitudální výzkum A. Crawfordové et al. (2003), který u středoškolských
studentů sledoval už jednosměrný vztah ve směru ,,SS  budoucí tendence k užívání alkoholu,
tabáku a marihuany". Zde se zřetelně ukázala predikční schopnost SS, z jehož počátečního skóru na začátku
studia se dal předvídat
(a) budoucí posun v samotné osobní míře SS a
(b) pravděpodobnost budoucího zájmu o drogy.
Dalšími nezávislými proměnnými, které v dotazníku u respondentů sledujeme, jsou pohlaví, studijní směr,
země původu a současně studia (pouze obojí ČR nebo SR), osobní pocit míry znalosti drogové legislativy, skutečné
znalosti drogové legislativy, institucionalizovaná religiozita (subjektivní významnost vztahu k organizované
skupině / náboženské společnosti v životě), spiritualita (subjektivní významnost vztahu k posvátnu /
transcendentnu v životě), známost dalších osob v okolí, užívající dané drogy a subjektivní dostupnost daných
drog v sociálním okolí.
2.2 Reflexe intervenujících faktorů a proměnných
Problém eliminace vlivu třetích proměnných do hlavního námi sledovaného vztahu (Goodwin, 2008,
str. 324) řešíme pouze částečně:
Proměnné, které by určitě ovlivnily výsledky, se snažíme sledovat a měřit v dotazníku, tedy z nich udělat již
kontrolované nezávislé proměnné (poměr mužů a žen atd. -- viz výše).
Nezávislé proměnné, které měříme korelujeme s oběma primárními proměnným pro účely, že by bylo třeba
užít parciální korelace (Goodwin 2008, str. 325), abychom zjistili reálnou míru vztahu mezi primárně sledovanými
proměnnými po odečtení těchto parciálních korelací. Rovněž tyto vedlejší proměnné sledujeme při
porovnávání rozdílů u českých a slovenských studentů, která z těchto sledovaných proměnných ovlivňuje nejvýrazněji
ostatní proměnné.
Krom samotného faktu nenáhodného výběru může vnitřní validitu tohoto projektu ohrozit:
1. neekvivalentnost skupiny českých a slovenských respondentů; hrozí vznik odlišného (specifičtějšího)
typu slovenského vzorku vzhledem k tomu, že respondenty na Slovensku oslovují pouze
dva členové realizačního týmu projektu. Nemělo by to být zásadním problémem, neboť nezkoumáme
sociologicky skupinu vysokoškoláků, ale pouze ověřujeme několik předpokladů souvislostí
mezi určitými proměnnými
2. reaktivita respondentů, kdy teprve dotázáním se na některé z otázek se v mysli respondenta ,,vygeneruje"
patřičný postoj k dané věci. Týká se to především věci samotného vědomí existence nějakých
právních regulativů na drogy, a částečně i věci seznámení respondentů s novinkou, že religiozitu
lze členit na ,,náboženskou" a ,,nenáboženskou". Tomuto jevu zformování postoje až v okamžiku
položení otázky nelze prakticky zabránit.
2.3 Popis výzkumného postupu
Původně 40položkový SSSQ jsme zredukovali na polovinu následujícím způsobem:
1. vyřadili jsme otázky, které se ptaly na stejné věci jako druhá část dotazníku, tj. zejména otázky
na užívání drog,
2. z každé subdimenze jsme pak náhodně vybrali zbytek tak, aby v každé subdimenzi zbylo 5 otázek
z 10, a tedy aby celkem zbylo 20 otázek.
Před administrací dotazníku na internetu byl proveden malý předvýzkum (především mezi spolužáky psychologie
na FSS MU). Několika dobrovolníkům byly rozdány tištěné verze dotazníků ve předpokládaném finálním
znění. Byly sledovány odpovědi respondentů, jejich verbální i nonverbální reakce v průběhu vyplňování
dotazníku a jejich dotazy či připomínky k otázkám či výzkumu jako takovému.
5
Na základě poznatků a připomínek respondentů předvýzkumu jsme provedli určité změny: (1) nahradili
jsme jednu otázku ze SSSQ, která budila rozpaky a pocit zastaralosti (ot. č. 14 o homosexuálech) za jinou (náhodně
zvolenou) otázku z téže subdimenze; (2) upřesnili jsme formulace několika otázek v druhé části dotazníku
(zejm. otázky na religiozitu).
Poté jsme přeložili slovenské výroky ze SSSQ do češtiny a naprogramovali interaktivní dotazník. Oproti
tištěným pilotním archům jsme rozdělili ,,část druhou" tak, aby respondent vyplňující online formulář musel
odeslat mezivýsledky hned poté, co odpověděl na otázku, jak si myslí že zná drogovou legislativu, s tím aby neměl
možnost na tuto otázku pozměnit odpověď poté, co by si přečetl následující otázky, které reálně testují znalost
zákona.
Formulář byl do provozu uveden večer 2. 12. 2008, od 20:00 jsme začali oslovovat respondenty. Každý
ze spoluautorů výzkumu oslovil prostřednictvím e-mailu, instantního messagingu (ICQ) či soukromé zprávy
na Facebooku svůj okruh známých lidí, kteří studují v současnosti VŠ ­ v ČR a SR. V rozesílaných zprávách
(vzorový text rozesílaného e-mailu je v příloze na str. 17) se nacházely potřebné informace se žádostí o vyplnění
dotazníku.
Po úvodním písemném seznámení respondenta s charakterem samotného výzkumu, upozorňujícím
na dobrovolnost a anonymitu vyplnění následovaly tři části otázek.
První částí dotazníku byla zkrácená 20položková škála SS, následovaly pak dvě krátké části s různorodou
směsí otázek cílených na užívání konopných drog (marihuany a hašiše) a další doprovodné otázky reprezentující
ostatní nezávislé proměnné, které jsme chtěli korelovat.
Ještě před všemi ostatními otázkami ale byly položeny otázky na to, odkud respondent pochází a kde studuje.
V případě, že se neshodovala země v těchto dvou otázkách, nebylo respondentovi dále umožněno pokračovat
ve vyplňování dotazníku2
. V případě shody obou položek se otevřelo pokračování dotazníku v dané jazykové
mutaci.
Kromě samotných odpovědí se do daného řádku databáze ukládala IP adresa a identifikace prohlížeče
daného respondenta, aby se případně daly ručně eliminovat opakované pokusy o vyplňování dotazníku
stejným člověkem za sebou. Položky v online formuláři ukládaly výsledky do SQL databáze. Sběr dat byl ukončen
po týdnu, tj. v úterý 9. 12. 2008 ráno, kdy jsme rovněž uzavřeli formulář, aby již ,,opozdilci" zbytečně neodpovídali.
Po skončení sběru jsme tabulku databáze naimportovali do statistického programu SPSS, kde jsme
provedli potřebné statistické výpočty.
3 Metody
3.1 Definice a operacionalizace pojmů
Sensation seeking (SS) je tendence vyhledávat vzrušující podněty, ve smyslu, jak to formuloval Marvin
Zuckerman pro účely jeho testové metody Sensation Seeking Scale Questionnaire (dále SSSQ) (Zuckerman et
al. 1964). SS je ,,potřeba fyziologického vzrušení, nových zkušeností, a ochoty podstoupit společenská, fyzická
i finanční rizika k uspokojení této potřeby". Samotný motiv zjišťovat něco jako SS vychází z teze, že existují individuální
rozdíly v tom, jaká je optimální úroveň aktivace (arousal ­ viz Berlyneho teorie optimální úrovně aktivace,
cit. dle Plháková 2005, str. 358).
Ve výzkumu jsme vycházeli ze slovenské verze SSSQ Form IV. Zuckerman rozlišil v rámci 40 položek dotazníku
4 (středně korelující) subdimenze, které byly faktorovou analýzou u rozsáhlejších vzorků potvrzeny
i po lokalizaci dotazníku do jiného jazyka (např. ve francouzském prostředí ­ Loas et al. 2001):
1. Thrill and Adventure ­ vyhledávání vzrušení,
2. Experience Seeking ­ hledání nových zkušeností,
3. Disinhibition ­ disinhibice (nekontrolované, reakční chování),
4. Boredom Susceptibility ­ náchylnost podléhat nudě.
2 studenti z ČR studující na Slovensku a vice versa tak byli z dalšího zkoumání vyřazeni, zdůvodnění viz kap. 3.2 na str. 7.
6
Položky dotazníku mají charakter tvrzení s možnými odpověďmi anone. Dimenze dotazníku nabývají
hodnoty od 0 do 1, podle procent kladných odpovědí z otázek vztahujících se k dané dimenzi. V našem výzkumu
jsme pracovali pouze s celkovým poměrem kladných odpovědí.
Konopné drogy jsou reprezentovány marihuanou a hašišem, neboť v dotazníku pro respondenty jsme užili
slovní spojení ,,marihuana nebo hašiš" (dále jen m. a h.).
Užívání konopných drog sledujeme několikastupňově. Nejprve klademe respondentovi otázku, zda má
v životě vůbec nějakou zkušenost s m. a h. (tj. zjišťujeme u našeho vzorku celoživotní prevalenci3
). Je-li kladná
odpověď, dotazujeme se, jestli respondent v současnosti užívá m. a h., teprve v případě kladné odpovědi
se dotazujeme na frekvenci aktuálního užívání. Nabízíme odstupňovanou škálu frekvence užívání, kterou si
pro účely tohoto výzkumu specifikujeme následovně:
1. každý den nebo téměř každý den,
2. jednou nebo dvakrát za týden (např. o víkendu),
3. jednou nebo dvakrát do měsíce,
4. příležitostně (párkrát do roka).
Respondenti se na této škále zařazují do takové skupiny, která je nejblíže k jejich aktuálnímu vzorci užívání.
Z takto postupně kladených otázek můžeme nakonec dostat 6 skupin lidí: kromě čtyř typů aktuálních uživatelů
dle frekvence užívání tak přibývají ještě skupiny
5. nikdy v životě nezkusil/a m./h.,
6. v životě již m./h. zkusil/a, ale v současnosti se za uživatele drogy nepovažuje.
Tento vícestupňový model je v souladu s tím, jak k tomu přistupují komplexnější systémy kategorizace
uživatelů (např. GAIN Substance Frequency Index c2002).
Subjektivní dostupnost konopných drog je pojmem, který sleduje to, jak dostupnost (fyzickou, ekonomickou,
...) drogy v místě pobytu subjektivně vnímá daný respondent. Nemá nic společného s údaji drogových
center, statistikami o poměru nabídky/poptávky atd. Sledujeme otázkou na čtyřbodové škále od 1 = ,,téměř nedostupná
nebo velmi obtížně dostupná" až po 4 = ,,velmi snadno dostupná".
Religiozitu vnímáme v moderním dvoudimenzionálním pojetí obšírně vysvětleném Pavlem Říčanem
(2007, str. 42­50). Dimenze, které sledujeme nezávisle na sobě, jsou:
1. náboženskost, tj. jak je pro respondenta v jeho osobním životě důležitý vztah / příslušnost k organizované
náboženské skupině (církvi, náboženské společnosti, sektě),
2. spiritualita, tj. jak je pro respondenta v jeho osobním životě důležitý vztah k posvátnu, něčemu co
nás přesahuje (spiritualita, duchovnost, transcendence) ­ obě dimenze na čtyřbodové škále, od 1
= ,,zcela nedůležitý", až po 4 = ,,velmi důležitý").
Ačkoli tradičně se spiritualita chápe jako ,,klíčová a jedinečná funkce náboženství" (Pargament a Mahoney,
cit. dle Říčan 2007, str. 45), v dnešní době vzniká trend vymezovat se vůči institucionalizované religiozitě
a označovat pak nové formy religiozity jako ,,nenáboženskou spiritualitu" (Zinnbauer, cit. dle Říčan, tamtéž).
Tento pojem se snaží poukázat na možnost prožívání spirituálních obsahů i mimo rámec církevních institucí
a formálních učení.
Respondenti nebyli obtěžováni termíny ,,náboženskost" a ,,spiritualita", kterým by nemuseli správně rozumět,
tyto dimenze jim proto byly v dotazníkových otázkách vyjádřeny pouze opisnou formou (viz seznam
otázek v příloze na str. 16).
3.2 Metoda výběru vzorku a výzkumný soubor
Vzorek tvořilo 168 vysokoškolských studentů bakalářského a magisterského stupně, tedy lidé ve věku
zpravidla od 20 do 26 let (věk nebyl explicitně měřen). Byly vybírány dvě skupiny studentů: Češi studující
v ČR a Slováci studující v SR.
3 LTP -- Life time prevalence
7
Do výzkumu jsme nezařazovali Čechy studující na Slovensku ani Slováky studující v Česku, neboť by se tím
zkomplikovala možná interpretace rozdílů mezi ČR a SR, které implicitně (krom hlavní výzkumné hypotézy)
rovněž očekáváme.
Výběr lidí do vzorku byl nenáhodný -- prostřednictvím e-mailu, ICQ a soukromých zpráv na Facebooku
byli osloveni kamarádi, známí a bývalí spolužáci všech spoluautorů výzkumu, kteří studují na vysokých školách
v ČR a SR Dotazník vyplnilo celkem 48 Slováků (28,6 %) a 120 Čechů (71,4 %).
Nevěděli jsme, jaký bude v dotazníku poměr mužů a žen, či studujících humanitní, technické či umělecké
obory. Jelikož i toto jsou proměnné, které mohou mít vztah k měřeným proměnným, ověřovali jsme si toto
prostřednictvím doplňujících otázek na pohlaví respondenta a jeho studijní zaměření.
Nenáhodný výběr, který jsme zvolili z časových důvodů, není optimální volbou (srov. Ferjenčík 2000, str.
119­121) a nikdy není plně ospravedlnitelný, byť hlavní cíl tohoto výzkumu přímo nevyžaduje mít populační
vzorek. Je nutné tuto skutečnost brát v úvahu při práci s výsledky a jejich interpretaci.
3.3 Metody sběru dat
Respondentům byly administrovány dva dotazníky ve formě HTML formuláře na webu (screenshoty viz
příloha na str. 17):
1. Zkrácený Zuckermanův SSSQ Form IV (původních 40 otázek je v příloze na str. 14, námi vyselektovaných
20 z nich je v příloze na str. 15).
2. Sada námi stvořených otázek - plné znění otázek v příloze na str. 15.
3.4 Statistické metody
Pro zjištění normality rozložení srovnávaných proměnných jsme užívali zejména Kolmogorov­Smirnov
test. Stejnost rozptylu jsme ověřovali přes Levenův test homogenity.
Bylo-li to pak možné, používali jsme běžný t-test pro nezávislé výběry pro zjištění signifikance hlavních
sledovaných vztahů z výzkumných otázek (tj. především rozdíly průměrů různých proměnných mezi dvěma
skupinami).
Velikost účinku jsme zaznamenávali běžným rozdílem průměrů ve formě Cohenova d, korelace ostatních
proměnných, jelikož se jednalo zpravidla o ordinální stupnice, jsme měřili pomocí Spearmanova koeficientu
.
4 Výsledky
Z celkem 168 respondentů jsme dva z veškerých dalších výpočtů vyřadili, neboť jejich odpovědi na všechny
otázky SS krom jedné byly ,,ne". Následující tabulky a výpočty tedy zpravidla pracují s n = 166, případný
chybějící respondent v některých z tabulek značí chybějící data v právě použité proměnné pro třídění.
Počty uživatelů ve skupinách podle jejich zkušeností s užíváním konopných drog tak, jak se sami respondenti
zařadili bez jakéhokoli slučování skupin, směrodatné odchylky (s) a průměry hodnot SS (mSS) znázorňuje
Tabulka 1:
8
Tabulka 1: Průměry hodnot SS pro skupiny dle zkušeností s užíváním konopných drog
Skupina n % mSS s
Nikdy nezkusili 41 24,70 % 0,491 0,127
Zkusili, ale neužívají 79 47,59 % 0,558 0,143
Užívají max. několikrát do roka 17 10,24 % 0,625 0,117
Užívají několikrát do měsíce 11 6,63 % 0,603 0,096
Užívají několikrát do týdne 10 6,02 % 0,555 0,114
Užívají každý nebo téměř každý den 8 4,82 % 0,623 0,146
Pro testování 2. hypotézy jsme sloučili tyto skupiny následovně:
Tabulka 2: Průměry hodnot SS pro sloučené skupiny Nezkusili--Zkusili + Užívají
Skupina n % mSS s
Nikdy nezkusili 40 24,24 % 0,490 0,127
Zkusilianeužívají + Vsoučasnosti užívají 125 75,76 % 0,575 0,135
Zjištění významnosti rozdílů mezi těmito dvěma skupinami v SS jsme provedli t-testem pro nezávislé výběry
(Levenův test homogenity rozptylu: F = 0,04, p = 0,84). Výsledný rozdíl se prokázal jako signifikantní
(t = 3,314, p < 0,001). Cohen d = 0,518, Spearmanova korelace  = 0,238, p <0,01.
Diagram 2: Průměry hodnot SS pro sloučené skupiny Nezkusili--Zkusili + Užívají
Pro testování 1. hypotézy jsme sloučili skupiny na (1) ty, kteří nikdy konopné drogy nezkusili + ty, kteří je
zkusili, ale nyní neužívají, a (2) ty, kteří jsou současnými uživateli:
Tabulka 3: Průměry hodnot SS pro sloučené skupiny Nezkusili + Zkusili a neužívají--Užívají
Skupina n % mSS s
Nikdy nezkusili + Zkusili a neužívají 120 72,29 % 0,536 0,141
V současnosti užívají 46 27,71 % 0,604 0,117
Levenův test homogenity rozptylu: F = 2,08, p = 0,15. Výsledný rozdíl se rovněž prokázal jako signifikantní
(t = 2,935, p < 0,01). Cohenovo d = 0,458, Spearmanova korelace  = 0,236, p < 0,01.
Diagram 3: Průměry hodnot SS pro sloučené skupiny Nezkusili + Zkusili a neužívají--Užívají
Nikdynezkusili Zkusilia neužívají +
V současnostiužívají
0,3
0,35
0,4
0,45
0,5
0,55
0,6
0,65
0,7
sensationseeking
9
Tyto výsledky podporují hypotézy 1 a 2.
Testování SS mezi jednotlivými skupinami uživatelů se potýkalo s omezeným vzorkem (n = 46). Sloučení
skupin uživatelů proběhlo na (1) Užívají max. několikrát do roka + Užívají několikrát do měsíce a (2) Užívají
několikrát do týdne + Užívají každý nebo téměř každý den:
Tabulka 4: Průměry hodnot SS pro sloučené skupiny uživatelů dle frekvence užívání
Skupina uživatelů n % mSS s
Max. několikrát do roka
+ Několikrát do měsíce
28 60,87 % 0,616 0,108
Několikrát do týdne
+ Každý nebo téměř každý den
18 39,13 % 0,585 0,130
Mann-Whitney U test ukázal nestejnost skupin (p=0,571). Neprokázal se vztah mezi SS a narůstající
frekvencí užívání konopných drog z výzkumné otázky 3.
Pro testování 4. hypotézy jsme rozdělili uživatele podle země původu a studia. Rozdíly u SS mezi českými
a slovenskými uživateli znázorňuje Tabulka 5.
Tabulka 5: Průměry hodnot SS pro české a slovenské uživatele konopných drog
Skupina uživatelů n % mSS s
Češi 26 56,52 % 0,590 0,089
Slováci 20 43,48 % 0,623 0,146
Zde jsou patrné nestejné rozptyly (Levenův test: F = 6,878, p = 0,012). Výsledky t-testu navíc nedokáží vyvrátit
nulovou hypotézu (t = -0,959, p = 0,34). Rozdíly v SS u českých a slovenských uživatelů konopných
drog, jak jsme se domnívali v hypotéze 4, tedy nejsou patrné.
4.1 Odděleně český a slovenský vzorek
Tato zjištění pro nás nemají větší význam, neboť se zdá, že platí 4. hypotéza, nicméně přesto jsme provedli
jsme korelační výpočty mezi jednotlivými měřenými proměnnými a přinášíme zde v přehledné formě některé
významné korelace vztahující se k otázkám a hypotézám tohoto výzkumu:
Nikdy nezkusili+
Zkusilia neužívají
V současnosti
užívají
0,3
0,35
0,4
0,45
0,5
0,55
0,6
0,65
0,7
sensationseeking
10
ČESKÝ VZOREK
-- S koreluje se zkušeností s konopnými drogami (Spearman =0,281, p<0,01) a s aktuálním užíváním
konopných drog (=0,233, p<0,05)
-- Aktuální užívání konopných drog záporně koreluje se skutečnou znalostí legislativy (Spearman
=-0,225, p<0,05), slabě koreluje s vnímanou dostupností konopných drog (=0,203, p<0,05)
a koreluje rovněž se známostí někoho jiného, kdo užívá konopné drogy (Spearman =0,238,
p<0,01).
SLOVENSKÝ VZOREK
-- Frekvence užívání konopných drog záporně koreluje s vnímanou dostupností konopných drog
(Spearman =-0,455, p<0,05).
-- Existuje vztah mezi zkušeností s konopnou drogou a vnímanou znalostí legislativy (Spearman
=0,296, p<0,05), nikoli však mezi skutečnou znalostí.
-- Spiritualita respondenta záporně koreluje se SS (Spearman =-0,365, p<0,05).
11
5 Diskuse
Ukázala se vyšší míra sensation seeking (SS) u respondentů, kteří mají zkušenost s konopnými drogami
nebo je přímo užívají, oproti respondentům, kteří drogu nikdy nezkusili, rozdíl je statisticky významný. Tato
zjištění jsou konzistentní s dosavadními zahraničními výzkumy na téma užívání drog a vyhledávání vzrušení
(Agrawal et al. 2004; Dubey et al. 2008 a další). Při rozdělení na českou a slovenskou část je nicméně zajímavé,
že již u slovenského vzorku není pozorovatelný významný rozdíl. Toto je patrně dáno malou velikostí a nedostatečnou
reprezentativností slovenského vzorku.
Srovnání jednotlivých skupin uživatelů drog, podle jejich frekvence užívání, naopak přineslo nejednoznačné
výsledky, ze kterých není možné potvrdit ani vyvrátit stanovenou hypotézu. To je dáno především malým
počtem lidí v jednotlivých skupinách uživatelů. Ze získaných dat přesto zjišťujeme, že není pozorovatelný
rozdíl v míře SS u skupiny ,,příležitostných" uživatelů na jedné straně a skupiny ,,každodenních" uživatelů
na straně druhé.
Očekávaný rozdíl v SS mezi českými a slovenskými uživateli se neprokázal. Hodnoty faktorů, u kterých
jsme se domnívali, že by mohly způsobit rozdíl se u českého a slovenského vzorku velice podobaly. Spiritualita
nicméně hrála signifikantní roli při ovlivnění SS, avšak pouze u slovenské části vzorku. Tam se projevila záporná
korelace, která značí, že s narůstající spiritualitou klesá míra SS. Tento vztah by bylo možno interpretovat
tak, že spiritualita se pojí ke směřování člověka spíše do nitra sebe sama než do vnějšího světa (Říčan,
2007). Položky dotazníku na SS jsou nicméně zaměřeny zejména na vyhledávání požitků a zkušeností
z vnějšího světa, což je směr, který se nezřídka na duchovní či mystické cestě záměrně potlačuje s cílem směřovat
pozornost dovnitř.
5.1 Validita
Přehledový článek (Malkin, Rabinowitz 1998) se obšírně věnuje tématu SS a adrenalinových sportů, kde
srovnává desítky dosavadních provedených studií a zkoumá konstruktovou validitu Zuckermanova testu
a uplatnitelnost škály v různých kulturách a různých socioekonomických skupinách obyvatel.
Ve vztahu k adrenalinovým sportům cituje Chirivela a Martineze (cit. dle Malkin, Rabinowitz 1998),
že inklinace k adrenalinovým sportům je častější u vyšších příjmových skupin lidí, jako náhrada za nebezpečnější
formy uspokojení vzrušení, jakými jsou braní drog či výtržnosti a jiné násilné chování.
Odkazuje na jinou studii, že ,,vliv okolního prostředí, socioekonomického statusu a tedy dostupných
možností ukojení potřeb vzrušení má významný vliv na soustředění se k vyhledávání vzrušení" (Blenner 1993,
p. 462, cit. dle Malkin, Rabinowitz 1998). Tedy existuje zpětnovazebná smyčka, kdy vyšší příjmy nabízejí vyšší
možnosti pro užívání si vzrušení a tím i narůstá tato ,,potřeba". Další výzkumy z téže práce poukazují na to,
že otázky kladené v Zuckermanově dotazníku jsou zaměřeny právě na střední a vyšší příjmové skupiny, neboť
otázky zaměřené na drahé adrenalinové sporty mohou být pro nižší příjmové skupiny irelevantní, resp. mohou
měřit spíše tužby dané jejich lákavostí, protože nedostupností; a mohou se tedy při měření odchylovat od konceptu
SS v jeho původním významu.
Předpokládáme, že námi zkoumaný vzorek vysokoškolských studentů nepatří ke skupině s nízkým socioekonomickým
statusem, spíše naopak; český a slovenský systém vzdělávání navazuje na rakousko-uherskou
tradici selekce žáků od dětství do gymnázií, středních odborných škol a učilišť, a v reálu nabízí možnost studovat
na VŠ předvším absolventům gymnázií, kde zase zpravidla jsou děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů
(Matějů et al., 2004, kap. 3).
Konstruktová validita námi použitého testu na SS nebyla ověřována.
Zobecnitelnost výsledků nad rámec populace studentů vysokých škol je při námi zkoumané velikosti
vzorku omezená. S větší mírou jistoty lze používat v jiných skupinách populace výsledky, které nám vyšly
konzistentní s již provedenými zahraničními výzkumy řádově většího rozsahu (tj. např. vztah míry SS
a zkušeností s nelegálními drogami).
12
Některé z hypotéz, které se z výsledků nepodařilo potvrdit, nemusí být nutně neplatné (tj. jde o chyby II.
typu). Výsledky hypotéz, které jsme nepotvrdili, se někdy jevily na první pohled jako zajímavé, ale statická měření
nedokázala podpořit tyto předběžné ,,poznatky" dostatečnou mírou statistické významnosti.
5.2 Návaznost na další výzkum
Dílčí a předběžné výsledky tohoto výzkumu by stálo za to v lepších podmínkách opakovat a rozšířit.
SSSQ, který od respondenta vyžaduje pouze prosté vyjádření souhlasu či nesouhlasu činí tento dotazník
snadno použitelný i v rozsáhlejších obecně zaměřených výzkumech. Existují i úspěšné zkrácené verze dotazníku
SS, které pomocí 8, 4, či dokonce pouze 2 otázek zjišťují konstrukt SS (Stephenson et al., 2003).
Vysoká celoživotní prevalence i rozšířenost užívání konopných drog v ČR i SR jsou dobré důvody pro to,
aby se uvažovalo o zařazení některé ze zkrácených verzí SSSQ do celostátních či mezinárodních výzkumů
na téma drog.
13
Použité zdroje
Agrawal, A., Jacobson, K., Prescott, C., Kendler, K. (2004). A Twin Study of Personality and Illicit Drug Use and
Abuse/Dependence. Twin Research, 7(1), 72-81. Retrieved October 22, 2008, doi:10.1375/136905204607414624
Amodio, J. (1994). Adrenaline junkies. Shape, 13(11), 24. Retrieved October 22, 2008, from MasterFILE Premier database.
Crawford, A. M., Pentz, M. A., Chou, C.-P. et al. (2003). Parallel Developmental Trajectories of Sensation Seeking and Regular
Substance Use in Adolescents. Psychology of Addictive Behaviors 17(3), pp. 179­192. Retrived October, 21, 2008,
doi:10.1037/0893-164X.17.3.179
Davis, M. T. (2004). Spirituality in Adolescent Decision to Use Drugs: A Review of the Literature and Theory. Brandeis
Graduate Journal, vol. 2. Staženo 14.11.2008 z URL http://www.brandeis.edu/gsa/gradjournal/2004/index.html
Dubey, C., Arora, M. (2008). Sensation seeking level and drug of choice. Journal of the Indian Academy of Applied Psychology,
34(1), 73-82. Retrieved October 22, 2008, from PsycINFO database.
Ferjenčík, J. (2000). Metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.
GAIN Substance Frequency Index (c2002). Chestnut Health Systems. Staženo 3.11.2008 z URL
http://www.chestnut.org/li/gain
Gerra, G. (2004). Substance Use Among High-School Students: Relationships with Temperament, Personality Traits, and
Parental Care Perception. Substance use & misuse 39(2), pp. 345­367. Retrieved October 20, 2008, from PsycArticles
database.
Goodwin, C. J. (2008). Research in Psychology: Methods and Design. 5. ed. NJ: Wiley & Sons Inc.
Kopstein, A. (1999). Motivational and personality factors associated with adolescent alcohol, tobacco and marijuana use.
Retrieved October 22, 2008, from PsycINFO database.
Loas, G., Verrier, A., Flament M. F. et al. (2001). Factorial Structure of the Sensation-Seeking Scale-FormV: Confirmatory
Factorial Analyses in Nonclinical and Clinical Samples. Canadian Journal of Psychiatry 46(9), pp. 850­855. Staženo
3.11.2008 z URL: http://jdem.cz/bwz43
López-Bonilla, J., López-Bonilla, L. (2008). Sensation seeking and e-shoppers. Electronic Commerce Research, 8(3), 143-154.
Retrieved October 22, 2008, doi:10.1007/s10660-008-9018-9
Malkin, M. J., Rabinowitz, E. (1998). Sensation seeking and high-risk recreation. Parks and recreation 1998 (July). Retrieved
October 22, 2008 from http://jdem.cz/bwz59
Matějů, P., Simonová, N., Straková, J. et al. (2004). Studium na vysoké škole 2004: Zpráva z výzkumu studentů prvních ročníků
vysokých škol v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR, oddělení pro výzkum sociální stratifikace. Staženo
10.12.2008 z URL http://jdem.cz/bwz63
McGee, L. (1989). Longitudinal influence of adolescent sensation seeking needs on general deviant behavior in adolescence
and young adulthood. Retrieved October 22, 2008, from PsycINFO database.
Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B. et al. (2008). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v r. 2007. Praha:
Úřad vlády České republiky, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Staženo 9.12.2008 z URL:
http://jdem.cz/bwzy9
Newcomb, M. D., McGee, L. (1991). Influence of Sensation Seeking on General Deviance and Specific Problem Behaviors
From Adolescence to Young Adulthood. Journal of Personality and Social Psychology 61 (4), pp. 614-628. APA,
Retrieved October 20, 2008, from PsycArticles database. doi:10.1037/0022-3514.61.4.614
Nociar, A. (2007). Prieskumy o alkohole, tabaku a ostatných drogách (ATOD) u žiakov a študentov na Slovensku v rokoch 2006
a 2007. Prezentace, Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie. Staženo 9.12.2008 z URL:
http://jdem.cz/bwzz5
Pinholster, G. (1997). Sensational study: Psychology prof's work ranks among world's best. UpDate 16(19), University of
Delaware. Staženo 9.12.2008 z URL: http://www.udel.edu/PR/UpDate/97/19/27.html
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Říčan, P. (2007). Psychologie náboženství a spirituality. Praha: Portál.
Stephenson, M. T., Hoyle, R. H., Palmgreen, P. et al. (2003). Brief measures of sensation seeking for screening and large-scale
surveys 72(3), pp. 279­286. doi:10.1016/j.drugalcdep.2003.08.003
Zábranský, T. (2006). Teorie marihuany jako vstupní drogy. Prezentace z XII. konference SLNN a 45. AT konference,
22.5.2006. Staženo 3.11.2008 z URL: http://www.adiktologie.cz/download/769/gateway-drug.pdf
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (c2008). §187­§188a. Staženo 22.10.2008 z URL: http://jdem.cz/bwz29
Zbierka zákonov č. 300/2005. Trestný zákon (2005). Staženo 22.10.2008 z URL http://jdem.cz/bwz35
Zuckerman, M., Kolin E. A., Price L., Zoob I. (1964). Development of a sensation-seeking scale. Journal of Consulting
Psychology 28(6), pp. 477­482. Retrieved October 20, 2008, from PsycArticles database. doi:10.1037/h0040995
4 DOI vyhledávač: http://dx.doi.org/.
14
Přílohy
A Výchozí verze Sensation Seeking Scale Questionnaire Form IV
Každá prvá položka zastupuje faktor (1) Thrill and Adventure ­ vyhľadávanie vzrušenia, každá druhá faktor (2)
Experience Seeking ­ hľadanie novej skúsenosti, každá tretia (3) Disinhibition ­ disinhibícia a nakoniec každá štvrtá
(4) Boredom Susceptibility ­ náchylnosť podliehať nude.5
Inštrukcia: Pozorne si prčítajte uvedených 40 tvrdení a pri každom zakrúžkujte odpoveď áno (A) alebo nie (N).
Odpovede nie sú správne, ani nesprávne, preto odpovedajte vždy úprimne. Ak ste sa s uvedenou situáciou ešte nestretli,
porozmýšlajte ako by to asi bolo, ak by taká situácia asi nastala a podľa toho odpovedzte.
1. Častokrát by som chcel/a byť horolezcom. A -- N
2. Mám rád/a niektoré prirodzené telesné pachy. A -- N
3. Páčia sa mi rozvášnené a neviazané večierky. A -- N
4. Otravuje ma pozerať na film, ktorý som už videl/a. A -- N
5. Občas sa mi páči robiť aj také veci, v ktorých je trochu strachu. A -- N
6. Rada objavujem mesto alebo neznáme štvrte, aj keď môžem zablúdiť. A -- N
7. Páči sa mi spoločnosť slobodných ľudí, ktorí si vymieňajú partnerov. A -- N
8. Lezú mi na nervy stále tie isté tváre. A -- N
9. Rada by som sa venoval/a vodnému lyžovaniu. A -- N
10. Už som vyskúšal/a alebo chcel/a by som vyskúšať marihuanu. A -- N
11. Často sa rád/a ,,tackám" od alkoholu alebo ,,trávy". A -- N
12. Vadia mi ľudia, u ktorých vopred viem, čo urobia alebo povedia. A -- N
13. Rád/a by som sa venovala windsurfingu. A -- N
14. Vyskúšal/a alebo chcel/a by som vyskúšať drogu, ktorá vyvoláva halucinácie. A -- N
15. Rád/a by som mala nové vzrušujúce zážitky a skúsenosti, aj neobvyklé a netradičné, vč. nelegálnych. A -- N
16. Obyčajne ma otravuje film alebo hra, kde môžem predpovedať, čo sa udeje. A -- N
17. Rád/a by som sa naučil/a pilotovať lietadlo. A -- N
18. Rád/a ochutnávam nové jedlá, ktoré som nikdy predtým nejedol/a. A -- N
19. Rád/a chodím na rande s ľuďmi, ktorí sú fyzicky vzrušujúci. A -- N
20. Vyložene ma nudím pozerať si fotografie alebo diapozitívy z ciest iných ľudí. A -- N
21. Rád/a by som sa potápala alebo skúmala morské hlbiny. A -- N
22. Rád/a by som sa vybrala na výlet, kde nie je presne určený plán, trasa, časový rozpis. A -- N
23. Základom dobrej zábavy je mať vždy čo piť. A -- N
24. Mám rád/a navypočitateľných priateľov. A -- N
25. Rád/a by som si vyskúšal zoskok padákom. A -- N
26. Rád/a by som si našiel priateľov z nejakej ,,výstrednej" skupiny. A -- N
27. Človek by mal mať značné sexuálne skúsenosti pred manželstvom. A -- N
28. Som celý/á nesvoj/a ak sa nemôžem dlhší čas pohnúť z domu. A -- N
29. Rád/a by som skákala saltá z trampolíny do vody. A -- N
30. Rád/a by som spoznala homosexuálov (mužov i ženy). A -- N
31. Občas si predstavujem ako si lietam po svete v spoločnosti bohatých ľudí zo ,,smotánky". A -- N
32. Najhorší spoločenský hriech je byť nudný a otravný. A -- N
33. Rád/a by som sa plavil/a ďaleko po mori v malej ale spoľahlivej plachetnici. A -- N
34. Často nachádzam krásu v bijúcich sa farbách a nepravidlených tvaroch moderného umenia. A -- N
35. Páčia sa mi ,,sexy" scény vo filmoch. A -- N
36. Mám rád/a vtipných a bystrých ľudí, aj keď občas urazia iných. A -- N
37. Mám rád/a pocit rýchlej jazdy na lyžiach dolu strmým svahom. A -- N
38. Ľudia sa môžu obliekať ako chcú, aj výstredne. A -- N
39. Cítim sa veľmi dobre, ak si dám nejaký ,,pohárik". A -- N
40. Otravujú ma nudní a ťažkopádni ľudia. A -- N
5 Barevné zvýraznění otázek je přítomno pouze zde pro přehledné rozlišení příslušnosti otázek k jednotlivým subdimenzím sensation seeking, respondenti
by samozřejmě neměli znát interní mechanismy výpočtu.
15
B Zkrácená 20položková verze SSSQ, která byla administrována
Byla vyřazena polovina otázek z každé subdimenze (nejprve takové, které se přímo vázaly na drogy, zbytek náhodně).
Výsledek z této zkrácené verze má smysl jen jako celková hodnota, rozlišení na subdimenze již nemůže být dostatečně
přesné při tak malém počtu otázek. Toto je verze přeložená do češtiny, Slovákům byly nabídnuty stejné otázky, jen ve slo­
venštině.
,,ČÁST PRVNÍ"
Instrukce: Pozorně si přečti uvedených 20 tvrzení a u každého vyber odpověď ano (A) nebo ne (N). Nejsou tu správné
ani nesprávné odpovědi, odpovídej proto prosím upřímně. Pokud jsi se s uvedenou situací ještě nesetkal/a, představ si
jaké by to asi bylo, pokud by taková situace nastala a podle toho zkus odpovědět.
Další dvě části již budou kratší.
1. Občas se mi líbí dělat i takové věci, v kterých je trochu strachu. A -- N
2. Rád/a objevuji město nebo neznámé čtvrti, i když můžu zabloudit. A -- N
3. Líbí se mi společnost svobodných lidí, kteří si vyměňují partnery. A -- N
4. Otravuje mě dívat se na film, který jsem už viděl/a. A -- N
5. Rád/a bych se věnoval/a vodnímu lyžování. A -- N
6. Rád/a ochutnávám nová jídla, která jsem nikdy předtím nejedl/a. A -- N
7. Rád/a chodívám na rande s lidmi, kteří jsou fyzicky vzrušující. A -- N
8. Vyloženě mě nudí prohlížet si fotografie nebo diapozitivy z cest jiných lidí. A -- N
9. Rád/a bych se potápěl/a nebo zkoumal/a mořské hlubiny. A -- N
10. Rád/a bych se vydal/a na výlet, kde není přesně určený plán, trasa, časový rozpis. A -- N
11. Základem dobré zábavy je mít stále co pít. A -- N
12. Mám rád/a nevypočitatelné přátele. A -- N
13. Rád/a bych se plavil/a daleko na moři v malé, ale spolehlivé plachetnici. A -- N
14. Lidé se mohou oblékat jak chtějí, i výstředně. A -- N
15. Člověk by měl mít značné sexuální zkušenosti už před manželstvím. A -- N
16. Jsem celý/á nesvůj/nesvá, pokud se nemůžu delší čas pohnout z domu. A -- N
17. Mám rád/a pocit rychlé jízdy na lyžích, dolů strmým svahem. A -- N
18. Často nacházím krásu v nesouladných barvách a nepravidelných tvarech moderního umění. A -- N
19. Občas si představuji, jak létám po světě ve společnosti bohatých lidí ze ,,smetánky". A -- N
20. Nejhorší společenský hřích je být nudný a otravný. A -- N
C Sada otázek na respondenty
Následující otázky označené jako ,,část druhá" se respondentovi zobrazily potom, co vyplnil výše uvedených
20 otázek ze SSSQ. Po odeslání této části se teprve zobrazily otázky z ,,části třetí".
,,ČÁST DRUHÁ"
Instrukce: Pozorně si přečti následující otázky a vyber takové odpovědi, které odpovídají skutečnosti nebo
jsou jí z nabízených možností nejblíže. Znovu upozorňujeme, že dotazník je anonymní, data se nedostanou
do ruky třetím osobám a neexistuje cesta, kterou bychom mohli z odpovědí vypátrat jejich původce.
1. Je v tvém okolí někdo, o kom víš, že užívá marihuanu nebo hašiš? A -- N
2. Vyzkoušel/a jsi někdy ve svém životě marihuanu nebo hašiš? A -- N
-- V případě odpovědi NE pokračuj otázkou č. 5...
3. Užíváš v současnosti marihuanu nebo hašiš? A -- N
-- V případě odpovědi NE pokračuj otázkou č. 5...
4. Jak často užíváš marihuanu nebo hašiš? (Vyber nejbližší variantu)
-- každý den nebo téměř každý den
-- jednou nebo dvakrát za týden (např. o víkendu)
-- jednou nebo dvakrát do měsíce
-- příležitostně, např. max. několikrát do roka
16
5. Myslíš, že máš přehled o drogové legislativě?
Tj. Trestní zákon ­ nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§187,
§187a, §188), Šíření toxikomanie (§188a); Přestupkový zákon (§30)6
-- vůbec ne / -- spíše ne / -- spíše ano / -- určitě ano
,,ČÁST TŘETÍ"
Instrukce: Pozorně si přečti následující otázky a vyber takové odpovědi, které odpovídají skutečnosti nebo
jsou jí z nabízených možností nejblíže.
1. Prosíme, bez nahlížení do zákona odhadni a vyber správnou odpověď na otázku: ,,Jaký trest [v ČR]7
hrozí dospělému člověku, kterému policista při osobní prohlídce najde pytlík s marihuanou
v množství jednoho gramu?"
-- žádný trest, zákon takové množství pro osobní spotřebu povoluje
-- odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest
-- napomenutí nebo peněžitý trest (podle obsahu THC, max. do 15 000 Kč)
2. Prosíme, bez nahlížení do zákona odhadni a vyber správnou odpověď na otázku: ,,Jaký trest [v ČR]8
hrozí dospělému člověku, který doveze, vyveze, zprostředkuje, prodá nebo jinak druhému obstará
marihuanu (nejedná se jen o osobní spotřebu)?"
-- napomenutí nebo peněžitý trest, max. do 15 000 Kč
-- odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest
-- odnětí svobody až na jeden až pět let
3. Jak se ti zdá dostupná marihuana v tvém okolí?
Vyber na škále 1--4 od 1 = ,,téměř nedostupná nebo velmi těžko dostupná", až po 4 = ,,velmi snadno
dostupná":
-- téměř nedostupná nebo velmi těžko dostupná
-- spíše hůře dostupná
-- spíše snadněji dostupná
-- snadno nebo velmi snadno dostupná
4. Pohlaví: Muž -- Žena
5. Jaký typ oboru studuješ?
-- technický a přírodovědný
-- humanitní, společenskovědní či ekonomický
-- umělecký
-- úplně jiný, zkus upřesnit: [ _______ ]
6. Jak je pro tebe v tvém osobním životě důležitý:
-- vztah / příslušnost k organizované náboženské skupině (církvi, nábož. společnosti,
sektě)?
-- vůbec (zcela nedůležitý)
-- spíše nedůležitý
-- spíše důležitý
-- velmi důležitý
-- vztah k posvátnu, něčemu co nás přesahuje (spiritualita, duchovnost, transcendence)?
6 V ČR §187--188 TZ, na Slovensku §171--173 TZ, tj. zde se Slovákům zobrazil text: ,,Tj. Trestný čin nedovolenej výroby omamných a psychotropných
látok, jedov alebo prekurzorov, ich držanie a obchodovanie s nimi (§171, §172 a §173 Trestného zákona) a Šírenie toxikománie (§174)"
7 Slováci obdrželi jinou otázku: ,,Aký trest [vo SR] hrozí dospelému človeku, ktorému policajt pri osobnej prehliadke nájde vrecúško s marihuanou
v množstve 0,5 gramu, čo zodpovedá asi dvom dávkam?"
-- žiadny trest, zákon takéto množstvo pre osobnú spotrebu povoľuje
-- odňatie slobody až na jeden rok alebo podmienečný trest odňatia slobody
-- odňatie slobody až na tri roky alebo podmienečný trest odňatia slobody
8 ,,Aký trest [vo SR] hrozí dospelému človeku, ktorý kúpi pre iného (v tomto prípade sa nejedná iba o osobnú spotrebu), resp. inému človeku predá či
vymení marihuanu v menšom rozsahu?"(suma dosahujúca najviac 79 999 Sk)
-- odňatie slobody až na päť rokov alebo podmienečný trest odňatia slobody
-- odňatie slobody na jeden až štyri roky
-- odňatie slobody na štyri až desať rokov
17
-- vůbec (zcela nedůležitý)
-- spíše nedůležitý
-- spíše důležitý
-- velmi důležitý
D Vzor emailu rozesílaného respondentům
Následující vzor sloužil jako ,,referenční návrh", každý již oslovoval své respondenty podle svých zvyků.
Zdravím a přeji krásný den, spolupodílím se v současné době na psychologickém výzkumu do metodologického kursu,
do kterého právě sháníme vzorek respondentů ochotných vyplnit asi 30 dotazníkových položek. Ve výzkumu sledujeme
vztah hledání vzrušení a užívání marihuany/hašiše u lidí studujících vysokou školu (Bc. nebo Mgr. stupeň). Online dotazník
je k dispozici na adrese http://brozkeff.php5.cz/formular/, jeho vyplnění nezabere víc než 5 minut. Vyplnění je zcela
anonymní, prosím o pravdivost odpovědí. Díky předem za tvůj čas, [jméno]
E Snímky obrazovky ukazující vzhled částí webového formuláře
Úvodní stránka začleňující respondenta ke skupině Čechů
nebo Slováků
,,Část první" aneb 20 položek Ano/ne na Sensation seeking
,,Část druhá" aneb otázky na užívání konopných drog a dotaz
na vnímanou znalost drogové legislativy
,,Část třetí" aneb dokončení dotazníku: znalostní otázky
na drogovou legislativu, vnímaná dostupnost daných drog,
pohlaví respondenta, obor studia a religiozita