Cílem kurzu je rozvíjet dosavadní metodologické poznatky a dovednosti studentů vč. schopnosti kritického čtení výzkumných studií, integrace různých aspektů kvalitativního a kvantitativního přístupu i samotného provádění různých typů výzkumu. Důraz bude kladen na zvyšování validity výzkumných zjištění, prohlubování znalostí o přípravě výzkumného projektu, zejména v praktických podmínkách. Promyšlený výzkumný projekt bude považován za východisko diskusí v seminářích. Studenti mohou rovněž zahájit výzkum, jež bude součástí jejich diplomové práce. Tematicky je kurz orientován na oba výzkumní přístupy - kvantitativní i kvalitativní. V oblasti kvantitativních designů přidává k experimentálním a korelačním designům z bakalářského studia také designy N=1, evaluace a akční výzkum. V rámci kvalitativní metodologie budou bakalářské poznatky rozšířeny o různé postupy analýzy kvalitativních dat. V obou přístupech budou zdůrazňovány praktické aspekty výzkumu v klinickém, organizačním (školním) a poradenském prostředí. Hlavním záměrem kurzu je rozvinout u studentů takové znalosti a praktické dovednosti v oblasti různých výzkumných postupů (designů), které jim umožní fundovaně formulovat výzkumný projekt, na jehož základě je možné provést vlastní výzkum. Program 1. „Disciplinovaný“ a mixed-methods výzkum jako přirozená alternativa k neproduktivnímu sporu kvantitativní a kvalitativní perspektivy. Klasifikace účelů výzkumného projektu a jejich návaznost plánování a design. Příprava projektu. 2. Rekapitulace tradičních výzkumných designů: experimentální, korelační (survey), případová studie (N=1, single-case, small-N). Evaluace a akční výzkum jako specifické typy výzkumných projektů. Specifika výzkumu v různých oblastech psychologické praxe. 3. Kvalitativní analýza – různé přístupy ke zpracování kvalitativních dat. Kódování a významové jednotky. Obsahová a tematická analýza, zakotvená teorie, narativní, diskurzivní, fenomenologická analýza. 4. Validita ve výzkumu. Integrace různých aspektů a pojetí validity. 5. Oponentura výzkumných projektů. (několik po sobě následujících seminářů). Požadavky k zápočtu Prezentace projektu na semináři. Odevzdání dopracované verze projektu v termínu. Přijetí dopracované verze projektu vyučujícími. Nepřijaté verze projektů mohou být jednou přepracovány. Konkrétní požadavky viz příloha. Přihlášení do seminární skupiny: 14.10. 2008 Termín pro odevzdání dopracované verze projektu: 31.12.2008 Nezbytné: k projektu přiložit relevantní výzkumné studie, které student/ka využil/a k jeho vypracování Prezentaci vložit do odevzdávárny v IS: do 24.00 hod. v neděli před vlastní prezentací Garant: Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Vyučující Prof.PhDr. Ivo Čermák, CSc. Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Literatura Výzkum v praxi Robson C. (2002). Real world research. A resource for social scientists and practitioner-researchers. Oxford: Blackwell. (vybrané kapitoly v ISu, 1. vydání v knihovně, 2. vydání Ježek). Messer, S. B. (2004). Evidence based practice: Beyond empirically supporetd treatments. Professional Psychology: Research and Practice, 35, 580 – 588. Mixed methods a disciplinovaný výzkum Ridenour, C. S., Newman, I. (2008). Mixed-methods research: exploring the interactive kontinuum. Carbondale : Southern Illinois University Press. Hiles, D. (2001). Rethinking paradigms of research in psychology. Lecture Series, Brno. 81 str. Hendl, J. (1997). Metodologická triangulace v empirickém výzkumu. Česká kinantropologie, 1, 75-88. (http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/triang.htm) Štěpaníková, I., Čermák, I.(1999). Vztah mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem:střet dvou paradigmat nebo cesta ke spolupráci? In Heller, D., Sedláková, M., Vodičková, L (Eds), Kvantitativní a kvalitativní výzkum v psychologii, 15 - 24. Praha: Psychologický ústav AV ČR. Tashakkori, A., Teddlie, C., Eds. (2003). Handbook of mixed methods in social & behavioral research. Thousand Oaks: Sage Publications. (Ježek) Obecně Hock, R. R. (2005). Forty studies that changed psychology. Explorations into the history of psychological research. Upper Saddle River: Pearson Education. (Ježek) Delanty G., Strydom, P., Eds. (2003). Philosophies of social science. The classic and contemporary readings. Philadelphia: Open University Press. (Ježek) Kvantitativní výzkum Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. Abelson, R. P., Frey, K. P., Gregg, A. P. (2004). Experiments with people: revelations from social psychology. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates. (Ježek) Kvalitativní výzkum Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Hendl J. (1997). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum Strauss, A. Corbinová, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu. Boskovice: Nakladatelství Albert. Bačová, V. (2000). Súčasné smery v psychológii. Hľadanie alternatív pozitivizmu. Prešov: Filozofická fakulta Prešovské univerzity Plichtová, J. (2002). Metódy sociálnej psychológie zblízka. Kvalitatívne a kvantitatívne skúmanie sociálnych reprezentácií. Bratislava: Média Čermák, I., Miovský, M. (eds.). (2000). Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Brno, Boskovice: Psychologický ústav AV ČR, Nakladatelství Albert Čermák, I., Miovský, M. (eds.). (2002). Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí 1. Brno, Tišnov: Psychologický ústav AV ČR, Nakladatelství Albert Čermák,I., Lindénová, J. (2000). Povolání: Herec (Kritické momenty v pracovním životě herců). Brno: Nakladatelství Větrné Mlýny, kapitola Teoretická východiska výzkumu na stranách 155-167 Čermák, I., Štěpaníková, I. (1997). Validita v kvalitativním psychologickém výzkumu. Československá psychologie, 6, 503-512. Čermák, I. , Štěpaníková, I. (1998). Kontrola validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. Československá psychologie, 1, 50-62. Čermák I. (1999). Hermeneuticko- narativní přístup k validitě interpretace nálezu v kvalitativně pojatém psychologickém výzkumu. In: D. Heller, D., Sedláková, M., Vodičková, L (Eds), Kvantitativní a kvalitativní výzkum v psychologii. Praha: Psychologický ústav AV ČR, pobočka Praha, 42 – 51 Čermák, I. (2002). Myslet narativně (kvalitativní výzkum „on the road“). I.. Čermák, M.. Miovský (Ed). Sborník z konference Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí.Brno: Psychologický ústav AV ČR, Nakladatelství Albert, 11-25 Hartnoll, R. , Griffith, P., Taylor, C., Hendricks, V., Blanken, P., Nolimal, D., Weber, I. Toussirt, M., Ingold, R. (2003). Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule. Praha: Úřad vlády České republiky. Morgan, D. L. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativného výzkumu. Brno, Tišnov: Psychologický ústav AV ČR, Nakladatelství Albert Wilson, H.S., Hutchinson, S.A. (1997). Presenting qualitative research up close. (Visual Literacy in Poster presentation). In: J.M. Morse (Ed.), Completing a Qualitative Project. Thousand Oaks: Sage, s. 63-85 Denzin, N.K., Lincoln, Y.S. (Eds.) (1994). Handbook of Qualitative Research. Thousand Oaks: Sage Publications. – vybrané kapitoly (učebnice je dostupná v knihovně FSS). Yin, R. K. (2003). Case study research: Design and methods. 3^rd Ed. Thousand Oaks: Sage. Knihy pojednávající o metodologii zaměřené na určitou oblast praxe Cassell, C., Symon, G. (Eds.)1994). Qualitative methods in Organizational Research: A Practical Guide. Thousand Oaks: Sage Publications. (Ježek) Marks, D.F., Yardley, L. (2004). Research methods for clinical and health psychology. Thousand Oaks: Sage Publications. (někdo v dlouhodobé) Schwab, D. P. (2005). Research methods for organizational studies, 2^nd Ed. Mahwah, London: Lawrence Erlbaum. (Ježek) Barker, C., Pistrang, N., Elliot, R. (2002). Research methods in clinical psychology. An introduction for students and practitioners. Chichester: John Wiley & Sons. (Ježek) Oppenheim A.N. (1992). Questionnaire design, interviewing and attitude measurement. London: Continuum. (knihovna, Ježek). Groves et al. (2004). Survey methodology. Hoboken: John Wiley & Sons. (knihovna, Ježek) Bradburn, N.M., Sudman, S., Wansink, B. (2004). Asking Questions: The Definitive Guide to Questionnaire Design—For Market Research, Political Polls, and Social and Health Questionnaires, Revised Ed. San Francisco: Jossey-Bass. (Ježek) Další prameny budou podle potřeby uváděny v jednotlivých hodinách Seminární Projekt Projekt vypracovávají dvojice studentů. Projekty musí kombinovat kvalitativní a kvalitativní aspekty. Může to mít podobu explicitně v podobě smíšené metodologie, kdy se řešení dílčích otázek kombinuje do jednoho designu, nebo také podobu řešení dvou výzkumných otázek v rámci jednoho tématu, kdy jsou popsány dva výzkumné designy, jejichž výsledkem by měla být zjištění, které bude možné dávat do vzájemné souvislosti. Struktura návrhu výzkumného projektu 1. Cíle a účel studie, tj. identifikace zájmů výzkumníka a cílové skupiny, které bude určena výzkumná zpráva, prvotní formulace výzkumného problému. 2. Konceptuální rámec. Stručný přehled empirických poznatků nutných k pochopení a docenění zformulované výzkumné otázky/hypotézy. Měl by mít podobu kritického přehledu několika (cca 2-3) recentních empirických studií. Lze využít i přehledových studií (ty jsou však na kompetentní kritiku podstatně obtížnější). Zaměřte se nejen na konceptuální aspekty (úvod) a výsledky studií, ale i na použitou metodologii. Učebnice a referenční publikace nejsou přípustnými zdroji. Citované studie musí být k odevzdávanému definitivnímu projektu přiloženy. 3. Předpokládaný přínos výzkumu - explicitně vyjádřit, čím studie přispěje k poznání, proč je nutné provést studii (nebo proč právě nyní). 4. Výzkumné otázky a hypotézy. Vyvození výzkumných otázek s ohledem na účel a konceptuální rámec výzkumu. Formulace otázek je nejvýznamnějším východiskem výzkumu, které by nemělo být ani v diplomové práci podceněno! Formulace otázek případně hypotéz, jejich důkladný rozbor, podotázky, alternativní hypotézy atd. Tvorba výchozího modelu. 5. Výzkumný postup (design studie). Popis základní strategie či organizace výzkumu. Pro různé typy výzkumu je potřeba uvést různé informace. Východiska pro volbu designu je třeba hledat především v použité empirické literatuře a pak v metodologických příručkách specializujících se na danou oblast. Zde by mělo být zřejmé, že jste využili některou ze speciálních metodologických příruček. 6. Výzkumný soubor. Zdůvodněný plán získání použitelného vzorku jevů(lidí) s ohledem na uvažovanou populaci a požadovanou míru zobecnění. Charakteristika souboru, kriteria, podle kterých jsou zkoumané osoby zahrnuty nebo vyloučeny z plánované studie, jak je soubor dostupný, místo, kde se výzkum bude konat, vymezení kontextu. 7. Pilotní studie. Bude-li pilotáž nutná/užitečná, jakou bude mít podobu? 8. Etické předpoklady. Zhodnocení potenciálně problematických prvků výzkumného plánu: neuškodí případné publikování výsledků zkoumaným osobám, nebude výzkum pro ně příliš velkou zátěží? Získat od potenciálních zkoumaných osob (nejlépe písemný) souhlas s jejich participací ve výzkumu, někdy je nutné uzavřít kontrakt o tom, že ještě před zveřejněním výzkumné zprávy budou seznámeni s textem a budou mít možnost se k němu vyjádřit – zejména v kvalitativním výzkumu je tento postup využitelný pro zvýšení validity zjištění. Nakolik bude pro spolupracující osoby (respondenty, organizace) výzkum zatěžující a jaký bude charakter této zátěže. 9. Procedury pro tvorbu dat. Jaké metodiky, procedury, postupy, atd. budou použity při tvorbě či sběru dat, zdůvodnit. Podobně jako u designu jsou vhodným výchozím bodem pro další úvahy postupy použité v citovaných empirických studiích. 10. Metody analýzy dat. Anticipovat rámcovou podobu dat a základní směry jejich analýzy. Předpokládají se znalosti o výzkumných otázkách a z nich vyplývajících možných typech analýzy dat, kontrola toho, zda je zde konsistence či koherence mezi cíli výzkumu, sběrem dat, technikami analýzy dat, a tedy i očekávatelnými výsledky. V případě kvantitativních dat by mělo být zřejmé jak budou vypadat proměnné, které budete analyzovat, a popis statistického zpracování, v případě kvalitativních definitivní formát dat, předpokládaný charakter významové jednotky a popis postupu kódování či vizualizace (nejlépe na příkladu). 11. Publikace. V jakém recenzovaném časopise by bylo výsledky navrhovaného projektu vhodné publikovat? V jaké podobě? 12. Časový plán a rozpočet. Pokuste se o co nejlepší odhad. 13. Vybavení. Vyžaduje projekt speciální podporu či zdroje? Počítačové vybavení, software atd. 14. Kvalifikace a zkušenosti výzkumníka a jeho týmu. 15. Úkoly a časové závazky jednotlivých členů týmu. 16. Životopis navrhovatele a spolunavrhovatelů. 17. Jména hodnotitelů. Kdybyste si mohli vybrat, kdo bude posuzovatelem vašeho projektu, koho byste navrhli? Jinými slovy, kdo v ČR a SR se tímto tématem zabývá? 18. Literatura. 19. Dodatky (glosář termínů, pokud nebyly vysvětleny v předchozím textu, definice, vysvětlení akronymů, pokud se v textu objevily, někdy je nutné přiložit připravené metody nebo alespoň ukázky z nich). 20. Dokončení výzkumného plánu (finální formulace a předložení ke schválení či peer-review kolegům, nadřízeným, etické komisi, grantovým agenturám, sponzorům atd.). Poznámka: Při přípravě projektu vezměte v úvahu pouze následující body: 1 až 13, 17, 18. V prezentaci na semináři se zaměřte na body 1-10.