1 PPPOOOMMMOOOCCC OOOBBBĚĚĚTTTEEEMMM DDDOOOMMMÁÁÁCCCÍÍÍHHHOOO NNNÁÁÁSSSIIILLLÍÍÍ Příručka určen{ pom{hajícím profesím II. díl Zpracovala Persefona, o.s. Aktualizované vyd{ní, říjen 2009 Mgr. Jitka Čechov{ Mgr. Hana Langhansov{ Mgr. Anna Hořínov{ Mgr. Zuzana Mr{zkov{ Mgr. Eva Oujezsk{ 2 Obsah 1.Postraumatick{ stresov{ porucha(PTSP)..................................................................................... 3 Symptomy PTSP............................................................................................................................. 3 Techniky pr{ce s traumatizovanými klienty ............................................................................. 4 2.Krizov{ intervence (KI).................................................................................................................. 4 Krize................................................................................................................................................. 4 Typy krizí........................................................................................................................................ 4 Krizov{ intervence......................................................................................................................... 4 Z{kladní postupy v krizové intervenci....................................................................................... 5 Principy KI, Cíle KI........................................................................................................................ 6 Specifika KI u DN .......................................................................................................................... 6 3. Bezplatn{ pr{vní pomoc ............................................................................................................... 7 Přidělení bezplatného advok{ta v trestním řízení.................................................................... 7 Přidělení bezplatného advok{ta v civilním řízení .................................................................... 7 Přidělení bezplatného advok{ta Českou advok{tní komorou................................................ 8 4. Jak pod{vat pr{vní pod{ní ........................................................................................................... 8 Pod{ní v trestním řízení................................................................................................................ 8 Pod{ní v civilním řízení................................................................................................................ 9 5. Kompetence Policie ČR při řešení případů dom{cího n{silí................................................. 10 6. Kompetence org{nů soci{lně pr{vní ochrany dětí v případech dom{cího n{silí.............. 12 7. Interdisciplin{rní spolupr{ce ..................................................................................................... 12 8. Syndrom vyhoření (burn ­out syndrom)................................................................................. 13 Symptomy burn out..................................................................................................................... 13 F{ze vývoje syndromu vyhoření ............................................................................................... 14 Jak se vyhnout syndromu vyhoření? ........................................................................................ 14 9. Vzory pr{vních pod{ní ............................................................................................................... 13 1. Dohoda o úpravě poměru nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu................................ 15 2. N{vrh na schv{lení dohody o úpravu výkonu rodičovské zodpovědnosti .................. 16 3. Nesporný rozvod .................................................................................................................... 18 4. Smlouva o vypoř{d{ní vz{jemných majetkových vztahů.............................................. 19 a pr{v a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu.......................................... 19 5. Předběžné opatření o úpravě pr{v a povinností k nezletilým dětem.............................. 21 6. N{vrh na úpravu rodičovské zodpovědnosti..................................................................... 22 7. Sporný rozvod.......................................................................................................................... 24 8. Ž{dost o přidělení obh{jce soudem ...................................................................................... 26 9. Žaloba o výživné manželky.................................................................................................... 27 10. Žaloba o zrušení společného n{jmu.................................................................................... 28 11. Žaloba o vypoř{d{ní společného jmění manželů ............................................................. 30 12. Trestní ozn{mení.................................................................................................................... 32 13. Stížnost proti odložení věci v trestním řízení.................................................................... 33 14. Předběžné opatření vyk{z{ní............................................................................................... 34 Seznam literatury a pramenů......................................................................................................... 36 3 1.Postraumatick{ stresov{ porucha(PTSP) Norm{lní reakce duševně zdravého člověka na ohrožující a mimoř{dné situace, ve kterých je konfrontov{n s fakty vyvol{vajícími silné emoce. Nemusí se objevit ihned po ud{losti. Je běžné, že se příznaky přest{lého stresu objeví až v době n{vratu ke všedním dnům. Ani se nemusí objevit u každého člověka. Opakující se kontakt s ud{lostmi a situacemi překračující běžné lidské ud{losti rapidně zvyšuje riziko vzniku PTSP. Symptomy PTSP 1. Znovuprožív{ní traumatu opakované a dotěrně mučivé vzpomínky na ud{lost, opakované a mučivé sny o ud{losti, intenzivní psychické utrpení při zažív{ní ud{lostí, které se podobají traumatické ud{losti nebo tuto symbolizují, úzkosti, n{hlé impulzy. 2. Vyhýb{ní se, otupělost st{lé snahy vyvarovat se myšlenek nebo pocitů, které jsou ve spojení s traumatem, st{lé snahy vyvarovat se aktivit a situací, které vyvol{vají vzpomínky na traumata, neschopnost vzpomenout si na důležité aspekty problému, znatelně pokleslý z{jem o určité aktivity, ztr{ta dovednosti, pocity oddělení nebo odcizení od lidí, omezen{ schopnost vnímat pocity, pocit omezené budoucnosti. 3. Přetrv{vající symptomy zvýšené popudlivosti potíže při usín{ní, poruchy sp{nku, podr{žděnost, výbuchy hněvu, potíže s koncentrací, přehnané kontrolov{ní, přehnan{ lekavost , apatie, poruchy koncentrace, psychologické reakce na ud{losti, které připomínají trauma nebo ho symbolizují. 4 Techniky pr{ce s traumatizovanými klienty postarat se o pocit bezpečí, zrcadlení a potvrzení emocí, potvrzení pr{va na jeho reakci ­ že je to norm{lní reakce, grounding ­ uzemnění ­ opřít se šlapkami o zem, tělem o zeď, popřípadě sednout na zem, případně obejmout, centrov{ní ­ soustředit se na sebe ­ vlastní dech, pt{t se na jeho pocity, na to co se stalo ­ vr{tit do reality. 2.Krizov{ intervence (KI) Krize Z řeckého krisis: soud, soudní proces, v němž vrcholí spor a doch{zí k rozsudku, k rozhodnutí o obratu k horšímu nebo k lepšímu Vyvrcholení děje, směřujícího k nutné a neodkladné změně, v němž se rozhoduje o její prospěšné či škodlivé povaze a důsledcích pro budoucnost Situace, kter{ způsobuje změnu v navyklém způsobu života a vyvol{v{ stav nerovnov{hy, ohrožení, stresu ­ vyžaduje změnu a řešení Reakce na situaci, kterou jedinec nemůže snadno řešit v r{mci obvyklých strategií, jakými je zvyklý zvl{dat z{těž Typy krizí situační, z oček{vaných životních změn ­ tranzitorní, pramenící z n{hlého traumatizujícího stresoru, vývojov{, pramenící z psychopatologie, psychiatrick{, Krizov{ intervence pr{ce s klientem v situaci, kterou osobně prožív{ jako z{těžovou, nepříznivou a ohrožující, pom{h{ zpřehlednit a strukturovat klientovo prožív{ní a zastavit ohrožující či jiné kontraproduktivní tendence v jeho chov{ní, 5 zaměřuje se jen na ty prvky klientovy minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisejí s jeho krizovou situací, podpora klienta v jeho kompetencích řešit problém tak, aby dok{zal aktivně a konstruktivně zapojit své vlastní síly a schopnosti využít potenci{lu přirozených vztahů, řešení klientova problému a překon{v{ní konkrétních přek{žek. Z{kladní postupy v krizové intervenci 1. Úvodní f{ze příprava r{mce (představení se), kontrakt (časový r{mec, možnost anonymity, platba za konzultaci), první odhad situace, reflexe emocí, zajištění klientova bezpečí a stabilizace tělesných potřeb (kapesníčky, tekutiny, WC, konzultační místnost). 2. Pr{ce s klientem a jeho příběhem popis situace, posouzení faktorů předch{zejícím krizi, posouzení kdo je v krizi, posouzení duševního stavu, klientova zak{zka pr{ce s ní, katastrofický scén{ř, sebevražedné myšlenky, osobní zranitelnost, přítomné vyrovn{vací strategie, předkrizové fungov{ní, komunikační dovednosti, soci{lní podpůrný systém. 3. Z{věr konzultace kontrakt o dalším postupu Pt{t se na: symptomy, zach{zení s nimi, jak si s krizí poradil dříve, praktické z{ležitosti, zaměřit se na poslední 2-3 týdny života, zmapovat možnosti spolupr{ce s rodinou, 6 Principy KI okamžit{ pomoc, snadn{ dosažitelnost, kontinuita, přijetí omezení, aktivita, direktivnost, zaměření na vznik situace, zaměření na systém, prevence zhoršov{ní, Krizov{ intervence není psychoterapie! Cíle KI usnadnit komunikaci, umožnit spr{vný odhad problému, pomoci při vyjadřov{ní emocí, navr{tit sebedůvěru, mobilizovat podporu, podpořit účeln{ řešení problému. Specifika KI u DN vyslechnout s porozuměním bez n{znaku hodnocení či obviňov{ní, postupovat pomalu, nesnažit se klienta nutit k rozhodnutí, pomoci klientovi se vyznat v situaci a hledat vhodné řešení a perspektivy, d{t malé úkoly a podpořit aktivitu klienta, doporučit ošetření lékařem či ohl{sit napadení policii, celkov{ podpora klienta a jeho sebevědomí, Krizov{ intervence u obětí DN dle situace či f{ze vývoje V aktu{lně hrozící nebo probíhající n{silné situaci - Důvěřovat - Nehodnotit - Akceptovat reakce klienta ­ norm{lní reakce na nenorm{lní situaci - Zajistit bezpečí oběti a její ochranu - Pomoci klientovi získat kompetence ke svému životu ­ ovl{d{ní pocitů, samostatnost, schopnost řešit, kontrola nad vlastním životem, podporovat sebedůvěru - Sestavení pl{nů směřující ke změně 7 - Bezpečnostní pl{n Ve f{zi přípravy odchodu ze vztahu - Nav{z{ní kontaktu - Vyslechnout s porozuměním, bez hodnocení a obviňov{ní - Pomoci se vyznat v situaci a hledat vhodné řešeni a perspektivy - D{t malé úkoly a podpořit aktivitu klienta - Celkov{ podpora klienta a jeho sebevědomí - Nesnažit se nutit klienta k rozhodnutí - Vytvořit bezpečnostní pl{n - Doporučit kontaktovat policii a lékaře - Sbírat důkazy Ve f{zi opuštění partnera - Platí stejné principy jako v ostatních případech - Poskytnout soci{lně pr{vní poradenství - Poskytnout informace o vyk{z{ní a možnosti spolupr{ce s policií - Pomoci zajistit ubytov{ní ­ azyl, podn{jem< - Pomoci zajistit finanční prostředky 3. Bezplatn{ pr{vní pomoc Přidělení bezplatného advok{ta v trestním řízení (§ 51a z{kona č. 141/1961 Sb., trestní ř{d) Oběť dom{cího n{silí si jako poškozený v trestním řízení může ke svému zastupov{ní zvolit zmocněnce (nemusí se jednat pouze o advok{ta, vyžaduje se pouze pln{ způsobilost k pr{vním úkonům). Pokud však osvědčí, že nem{ dostatek prostředků na advok{ta a z{roveň uplatní v řízení n{rok na n{hradu škody (například bolestné, n{hrada na ušlém výdělku, n{hrada za zničené věci apod.), může pož{dat soud (v přípravném řízení, tedy před zah{jením hlavního líčení, prostřednictvím st{tního z{stupce), aby mu přidělil jako zmocněnce advok{ta zdarma nebo za sníženou odměnu. Přidělení bezplatného advok{ta v civilním řízení (§ 30 z{kona č. 99/1963 Sb., občanský soudní ř{d) Účastníku řízení soud ustanoví na jeho ž{dost z{stupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho z{jmů a z{roveň to odůvodňují jeho poměry a nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňov{ní nebo svévolné br{nění pr{va. Z{stupcem nemusí být pouze advok{t, ačkoli je to pravidlem. O možnosti tuto ž{dost podat je soud povinen účastníka poučit. Vyžaduje-li to ochrana 8 z{jmů účastníka, ustanoví mu předseda sen{tu jako z{stupce advok{ta. Soud z{roveň určí, zda je z{stupce pro účastníka zcela zdarma, nebo zda bude muset č{stečně hradit n{klady pr{vního zastoupení. Přidělení bezplatného advok{ta Českou advok{tní komorou (§ 18 odst. 2 z{kona č. 85/1996 Sb., o advokacii) Pokud se někdo nemůže domoci poskytnutí pr{vních služeb, může pož{dat o přidělení advok{ta Českou advok{tní komoru. Ta z{roveň určí podmínky poskytnutí služeb, tedy i zda bude služba bezplatn{. Pokud ž{d{me o přidělení advok{ta bezplatně, je samozřejmě třeba předložit doklady o příjmech. Více informací lze nalézt na www.cak.cz v sekci ,,seznam advok{tů". Zde je také možné si st{hnout formul{ř. 4. Jak pod{vat pr{vní pod{ní Pod{ní v trestním řízení Trestní ozn{mení (§ 158 odst. 1 a 2 z{kona č. 141/1961 Sb., trestní ř{d) Trestní ozn{mení může podat kdokoli. Musí být přijato vždy, a to kterýmkoliv výkonným útvarem policie nebo st{tním zastupitelstvím. Trestní ozn{mení nem{ ž{dné z{konem stanovené n{ležitosti. Může být učiněno ústně do protokolu i písemně. Pokud pod{v{me trestní ozn{mení písemně, měli bychom uvést údaje o tom, kdo je činí, komu je adresov{no a čeho se týk{, d{le vylíčení nejdůležitějších skutečností nasvědčujících tomu, že byl sp{ch{n trestný čin, a případně uvedení toho, jaký trestný čin v popsaném jedn{ní spatřujeme. Oznamovatel m{ pr{vo být do jednoho měsíce vyrozuměn o tom, jak org{ny činné v trestním řízení s jeho ozn{mením naložily. Ž{dost o vyrozumění je však nutné do ozn{mení uvést. Stížnost (§ 141 a n{sl.) Stížností je možné napadnout např. usnesení o odložení trestního stíh{ní, neustanovení z{stupce poškozenému apod. Je třeba uvést, že se jedn{ o stížnost, kterému org{nu je určena, kdo ji pod{v{, proti kterému rozhodnutí, v čem spatřuje stěžovatel pochybení, lze označit nové skutečnosti a důkazy, který by měly mít vliv na posouzení věci. Stížnost musí být podeps{na a datov{na. V trestním řízení jsou pod{ní bezplatn{. 9 Pod{ní v civilním řízení N{ležitosti žaloby či n{vrhu na zah{jení řízení najdeme v občanském soudním ř{du (z{kon č. 99/1963 Sb.) v § 42 odst. 4 a v § 79. N{vrh musí obsahovat: označení soudu, označení účastníků (žalobce a žalovaného, příp. navrhovatele a dalších účastníků v nesporných věcech) - fyzick{ osoba se označuje jménem a příjmením a bydlištěm, případně dalšími údaji, pokud jsou nutné pro odlišení označení sporné věci (např. určení výživného, svěření do výchovy...) vylíčení rozhodujících skutečností, které se vztahují k věci: popis věci, kter{ m{ být řešena soudem označení důkazů - za důkaz může navrhovatel označit cokoli. Je třeba důkaz přesně označit tak, aby mohl být opatřen a proveden (u svědků je třeba uvést jejich jména, příjmení a bydliště; listiny je třeba n{ležitě individualizovat) petit (jak si navrhovatel přeje, aby soud ve věci rozhodl) podpis a datum N{vrh je třeba předložit k soudu v takovém počtu stejnopisů, aby soudu zůstal jeden stejnopis a každý další účastník dostal jeden stejnopis. Místní příslušnost (§ 84 a n{sl. o.s.ř.) Místní příslušnost řeší ot{zku, který soud z hlediska místního (tj. sídelního) bude spor řešit. Obecně je příslušný obecný soud toho, proti němuž n{vrh směřuje (u fyzické osoby je to soud, v jehož obvodu m{ bydliště). Z tohoto pravidla jsou ovšem výjimky, které upravuje § 88. Důležit{ je zejména výjimka u řízení ve věci péče o nezletilé. V těchto případech je příslušný soud, v jehož obvodu m{ nezletilý na z{kladě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště. V případě rozvodu manželství je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li ani takového soudu, obecný soud žalobce, v případě nemovitostí, v jehož obvodu se nemovitost nach{zí, ale u vypoř{d{ní společného jmění manželů, případně u zrušení společného n{jmu bytu je příslušný soud u něhož probíhalo rozvodové řízení. Pozn.: v Brně se okresní soud nazýv{ Městský soud, v Praze jsou to obvodní soudy. Více informací lze nalézt na www.justice.cz. Věcn{ příslušnost (§ 9 o.s.ř.) Věcn{ příslušnost řeší ot{zku, který z typů soudů bude věc řešit. V prvním stupni obvykle řeší věc okresní soud (např. rozvod manželství, vypoř{d{ní společného jmění manželů, opatrovnické věci apod.), o odvol{ní proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje krajský 10 soud. Krajský soud ale například řeší v prvním stupni žaloby na ochranu osobnosti, které jsou často pod{v{ny v souvislosti s ž{dostí o prodloužení trv{ní předběžného opatření podle ust. § 76b o.s.ř.. Odvol{ní Odvol{ní v civilních věcech je poměrně složitým pod{ním a lze jej podat jen na z{kladě z{konem stanovených důvodů. Tyto důvody jsou však velmi široce pojaty, lze proto do odvol{ní v podstatě napsat jakýkoliv důvod, proč s rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasíme. V odvol{ní by mělo být vždy uvedeno kdo jej činí, proti jakému rozhodnutí směřuje, zda toto rozhodnutí napad{ v celém rozsahu nebo jen některé výroky rozhodnutí a v čem spatřujeme nespr{vnost rozhodnutí nebo postupu soudu v řízení, které vyd{ní rozhodnutí předch{zelo. Protože se však jedn{ o z{važný procesní krok, doporučujeme proto, aby jej vždy sepsal pr{vník. Soudní poplatky Pr{vní pod{ní v civilním řízení podléhají poplatkové povinnosti, mimo řízení ve věcech péče o nezletilé. Je proto možné pož{dat o osvobození od soudních poplatků, pokud to odůvodňují poměry účastníka (§ 138 o.s.ř.) a nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňov{ní nebo svévolné br{nění pr{va. Formul{ř je k dispozici u soudu, pod{te-li ž{dost o osvobození od soudních poplatků, soud V{m jej zašle k vyplnění. 5. Kompetence Policie ČR při řešení případů dom{cího n{silí Již dříve byla zmíněna úloha policie v trestním řízení, další kompetence upravuje z{kon o Policii České republiky (283/1991 Sb.). Postup při ozn{mení a vyšetřov{ní v případech dom{cího n{silí d{le upravuje metodický pokyn ze dne 10. 9. 2004 vydaný ředitelem úřadu SKPV policejního prezidia. Tento pokyn definuje dom{cí n{silí takto: ,,Dom{cím n{silím se pro účely tohoto metodického pokynu rozumí opakované, dlouhodobé a stupňující se n{silí, kterého se dopouštějí dospělí nebo mladiství na svých blízkých (obětí mohou být manžel/manželka, druh/družka, rozvedení manžel/manželka, dítě, rodič, prarodič). Dom{cí n{silí m{ podobu fyzického, psychického, sexu{lního, ekonomického či jiného n{silí, nejčastěji jejich kombinace. Dom{cí n{silí je vědom{ činnost. Začín{ opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přid{vají útoky proti zdraví a v konečném st{diu může přejít v útoky proti lidskému životu. Dom{cí n{silí se liší od ostatních forem delikventního chov{ní tím, že je n{silím ve vztahu osob, vytv{ří vztah z{vislosti oběti na pachateli a je zaměřeno na získ{ní moci pachatele nad obětí. Charakteristickým rysem dom{cího n{silí je skutečnost, že se pro svou určitou trvalost a různou intenzitu n{silných aktů postupně st{v{ souč{stí jejich běžného života. V České republice je dom{cí n{silí nejčastěji kombinací fyzického n{silí doprov{zeného n{silím psychickým." Z této definice je zřejmé, že policista bude za dom{cí n{silí považovat pouze ty případy, kdy je prokazateln{ opakovanost a dlouhodobost. 11 Z{kon o policii ČR d{v{ policistům zejména tyto kompetence a z{roveň povinnosti: chr{nit bezpečnost osob a majetku (§ 2) při prov{dění služebních z{kroků a služebních úkonů db{t cti, v{žnosti a důstojnosti osob i své vlastní (§ 6) provést služební z{krok, je-li p{ch{n trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich p{ch{ní (§ 7) požadovat potřebn{ vysvětlení od osob (§ 12) zajistit osobu, kter{ svým jedn{ním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek, byla přistižena při p{ch{ní přestupku< maxim{lně na 24 hodin (§ 14) omezit pohyb agresivních osob (§ 16) odebrat zbraň (§ 17) otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, je-li důvodn{ obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku (§ 21) použít donucovací prostředky za z{konem stanovených podmínek (§ 38) použít zbraň za z{konem stanovených podmínek (§ 39) poskytovat pomoc v rozsahu své působnosti (§ 43) Od 1. 1. 2007 nabude účinnosti z{kon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé z{kony v oblasti ochrany před dom{cím n{silím. Tento z{kon mimo jiné novelizuje zmíněný z{kon o Policii ČR, zav{dí nové paragrafy 21a až 21d. S účinností od 1. 1. 2007 tak bude mít Policie ČR pravomoc při výjezdu k dom{címu n{silí rozhodnout o vyk{z{ní pachatele ze společné dom{cnosti na deset dní. Oběť pak bude mít možnost pož{dat o prodloužení této ochrany u soudu a také o její doplnění o z{kaz setk{v{ní pachatele s obětí a z{kaz oběť kontaktovat. V neposlední řadě z{kon přin{ší zřízení intervenčních center v r{mci každého kraje. Policista vyk{že n{silnou osobu v situaci, kdy lze "na z{kladě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předch{zející útoky, důvodně předpokl{dat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvl{šť z{važnému útoku proti lidské důstojnosti". K vyk{z{ní se nevyžaduje souhlas oběti. Policista také z{roveň vymezí bezprostřední okolí společného bytu nebo domu, kam bude mít n{silník vstup zak{z{n. Pokud se domnív{me, že policisté při z{sahu nepostupovali spr{vně, můžeme podat stížnost jejich nadřízenému org{nu. Pokud policista zneužije svou pravomoc, může to být kvalifikov{no jako trestný čin. V tomto případě doporučujeme podat trestní ozn{mení na st{tním zastupitelství. 12 6. Kompetence org{nů soci{lně pr{vní ochrany dětí v případech dom{cího n{silí Org{ny soci{lně pr{vní ochrany dětí (OSPOD) mají zejména tyto z{konné kompetence: vykon{vají soci{lně pr{vní ochranu podle z{kona č. 359/1999 Sb., zastupují dítě jako opatrovník v případech, kdy z{konný z{stupce nemůže dítě zastupovat z důvodu střetu z{jmů (zejména v civilním řízení u soudu ve věcech péče o nezletilé a v trestním řízení pokud je dítě poškozeným a rodič pachatelem). Z{kon o soci{lně-pr{vní ochraně dětí v § 6 vymezuje zvl{šť ohrožené skupiny dětí, na které by se zejména měly soci{lní pracovníci zaměřit. Jedn{ se mimo jiné o děti: jejichž rodiče neplní své povinnosti, které jim ukl{d{ z{kon o rodině, jejichž rodiče zneužívají pr{va, kter{ k dětem mají, na kterých byl sp{ch{n trestný čin, nebo je podezření z jeho sp{ch{ní. Každý je opr{vněn OSPOD na tyto děti upozornit (§ 7). Na OSPOD se může obr{tit i samo dítě, soci{lní pracovníci jsou povinni mu poskytnout pomoc. Totéž platí i pro další st{tní org{ny jako policie, ale i např. školy či zdravotnick{ zařízení. O pomoc se na OSPOD mohou obracet i rodiče a další osoby odpovědné za výchovu dítěte. Soci{lní pracovníci mají povinnost poskytnout jim pomoc v rozsahu své působnosti. Nutno poznamenat, že jednotlivé úřady si tuto povinnost vykl{dají odlišně, někteří soci{lní pracovníci tak například nejsou ochotni sepsat pro matku ­ oběť dom{cího n{silí n{vrh na vyd{ní předběžného opatření, které by bylo v z{jmu dítěte, zatímco jiní sepíší na pož{d{ní rodiče třeba i n{vrh na snížení výživného pro dítě (takový n{vrh je samozřejmě proti z{jmům dítěte). OSPOD by se měl v prvé řadě vždy řídit z{jmem dítěte. 7. Interdisciplin{rní spolupr{ce Je zřejmé, že jednotlivé instituce zainteresované do řešení případů dom{cího n{silí si tento pojem vykl{dají rozdílně a jejich kompetence nejsou v z{koně tak přesně definov{ny, aby bylo jasné, jak budou v konkrétní situaci postupovat. Pracovníci jednoho org{nu tak často oček{vají z{sah od jiného org{nu, který se ale necítí být kompetentní situaci řešit. Vzhledem k chybějící koordinaci postupu v konkrétních případech tak může doch{zet i k tomu, že v těch nejkomplikovanějších (a nejnebezpečnějších) případech dom{cího n{silí mohou pom{hající instituce způsobit více škody než užitku a dostat oběť do nebezpečnější situace. Z tohoto důvodu se u n{s začín{ v jednotlivých městech rozvíjet interdisciplin{rní spolupr{ce. Jedn{ se v současné době o města jako Ostrava, Brno, Ústí nad Labem či některé městské č{sti v Praze. Vznikají zde týmy složené za z{stupců nevl{dních 13 organizací, magistr{tu, Policie ČR, Městské policie, OSPODů, přestupkových komisí, zdravotnických zařízení, Probační a mediační služby, případně i st{tních zastupitelství, soudů a dalších institucí. Vznik{ tak příležitost k vyjasnění si navz{jem svých kompetencí, nav{z{ní vztahů a zejména koordinaci postupu proti dom{címu n{silí jak na obecné úrovni, tak i v konkrétních případech. 8. Syndrom vyhoření (burn ­out syndrom) duševní stav objevující se často u lidí, kteří pracují s jinými lidmi a jejichž profese je na mezilidské komunikaci z{visl{, stav ohlašuje cel{ řada příznaků: člověk se cítí celkově špatně, je emocion{lně, duševně i tělesně unavený, m{ pocity bezmoci a beznaděje, nem{ chuť do pr{ce ani radost ze života plíživé psychické vyčerp{ní po poč{tečním nadšení, iluzích a velkých oček{v{ních nast{v{ zklam{ní, frustrace a rezignace, týk{ se srovn{v{ní profesion{la s realitou stav, který nastane při dlouhodobě trvající neuspokojivé bilanci mezi pozitivními a negativními stavy mysli, ot{zky po smyslu naší pr{ce, souvislost i s osobním životem atd. Symptomy burn out Kognitivní rovina (pozn{vací a rozumov{) ztr{ta nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti; nechuť, lhostejnost k pr{ci; negativní postoj k sobě, k pr{ci, k instituci, ke společnosti, k životu; únik do fantazie; potíže se soustředěním, zapomín{ní; Emocion{lní rovina sklíčenost, pocity bezmoci, popudlivost, agresivita, nespokojenost; pocit nedostatku uzn{ní; Tělesné příznaky poruchy sp{nku, chuti k jídlu, n{chylnost k nemocím, vegetativní obtíže (srdce, dých{ní, zažív{ní); rychl{ unavitelnost, vyčerpanost svalové napětí, vysoký krevní tlak; Soci{lní vztahy ubývaní angažovanosti, snahy pom{hat problémovým klientům; omezení kontaktu s klienty a jejich příbuznými; omezení kontaktů s kolegy; přibýv{ní konfliktů v oblasti soukromí; 14 nedostatečn{ příprava k výkonu pr{ce; F{ze vývoje syndromu vyhoření Nadšení: vysoké ide{ly, vysok{ angažovanost; Stagnace: ide{ly se nedaří realizovat, mění se jejich zaměření. Požadavky klientů, jejich příbuzných, či zaměstnavatele začínají obtěžovat; Frustrace: pracovník vním{ klienta negativně, pracoviště pro něj představuje velké zklam{ní; Apatie: mezi pracovníkem a klientem vl{dne nepř{telství, pracovník se vyhýb{ odborným rozhovorům s kolegy a jakýmkoliv aktivit{m; Syndrom vyhoření: dosaženo stadia úplného vyčerp{ní - ztr{ta smyslu pr{ce, cynismus, odosobnění, odcizení, vymizení reflexe vnitřních norem; Jak se vyhnout syndromu vyhoření? 1. Snižte příliš vysoké n{roky. 2. Nepropadejte syndromu pomocníka. 3. Naučte se říkat NE. 4. Stanovte si priority. 5. Dobrý pl{n ušetří polovinu času. 6. Dělejte přest{vky. 7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. 8. Hledejte emocion{lní podporu. 9. Hledejte věcnou podporou. 10. Vyvarujte se negativního myšlení. 11. Hledejte přednosti vašeho povol{ní. 12. Doplňujte energii. 13. Využívejte nabídek pomoci. 14. Zajímejte se o své zdraví. 15 9. Vzory pr{vních pod{ní 1. Dohoda o úpravě poměru nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu uzavřen{ v souladu s ust. §24a odst.1 a §26 odst.3 z{kona č.24/1963 Sb., o rodině v platném znění mezi Jitkou M., rozenou K., narozenou dne 20.5.1968, bytem Brno, Nepojmenovan{ 11 a Pavlem M., narozeným dne 12.8.1971, bytem Brno, Nepojmenovan{ 11 takto: I. Dohoda se uzavír{ za účelem úpravy poměrů nezletilé Jany M., narozené dne 14. 5. 1998, dítěte matky Jitky M., rozené K. a otce Pavla M, a to pro dobu po rozvodu jejich manželství v souladu s ustanovením §24a z{kona o rodině. II. Jitka M. a Pavel M. se dohodli, že nezletilé dítě Jana M. se svěřuje pro dobu po rozvodu jejich manželství do výchovy své matky Jitky M. III. Matka bude pravidelně informovat otce o nezletilém dítěti Janě M.,zejména o jejích zdravotních a školních z{ležitostech a mimoškolní činnosti. IV. Otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilé Jany M. č{stkou<