Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997 a možností zpeněženi majetku při využití možnosti jeho rodiny. Na úhradě nákladů by měla mít možnost podle svého rozhodnutí participovat obec, popř. jiné nestátní organizace a aktivity, například sponzoři. Finanční participace státu by měla být realizována formou dotace na hlavu nebo půjčkou teprve po vyčerpání všech možností úhrady nákladů spojených s pobytem v ústavu sociální péče. • Důraz bude kladen na rozvoj péče o občany v jejich vlastních domácnostech. Ta představuje ve všech vyspělých zemích nejrychleji se rozvíjející oblast sociálních služeb, neboť kvalita bydlení spolu s technologickým pokrokem vytvářejí prostor pro to, aby stále větší rozsah péče, kterou bylo dříve možno poskytovat pouze v ústavních zařízeních, byl zabezpečen v domácnostech občanů. Domácí péče bude stále více nahrazovat ubývající kapacity ústavní péče, a to za výrazně vyššího standardu péče a za nižších veřejných výdajů. ■ Nová investiční výstavba ústavních zařízení nebude prioritně orientována na zvýšení celkového poctu míst v ústavních zařízeních, ale na zvýšení občanského komfortu v nich. Zároveň bude sloužit jako náhrada za stávající nevyhovující kapacity (napr. 41,8 % domovu důchodců je v současné době umístěno v objektech, které byly postaveny před rokem 1900, přitom asi 10 % objektů bylo postaveno již před rokem 1700), resp. za kapacity, na které uplatnili restituční nároky jejich původní majitelé (cca 6 tís. míst). ■ Dojde k efektivnějšímu využívání jednotlivých forem sociálních služeb, neboť na základě návrhu struktury konkrétních požadavků na péči, vycházející z objektivních kritérií pro kategorizaci závislostí podle stupne zdravotního postižení občana, bude možné přesněji definovat potřeby občanů a hledat způsoby jejich uspokojováni nikoliv ve zcela překonaném dvoupólovém systému terén — ústav, nýbrž poskytováním konkrétních úkonů občanu podle jeho potřeb mimo ústav i péčí ústavu apod." Současně bude třeba zřizovat ošetřovatelské ústavy pro ty staré občany, kteří potřebují skutečné komplexní ústavní péci. • Dojde k dalšímu rozšiřování spektra sociálních služeb, určených ke krytí sociálních potřeb relativně malých skupin občanů, bude se zvyšovat počet pracovníků působících v této sféře, a to zejména v oblasti činnosti nestátních subjektů a obcí. • Bude posilován význam těch služeb, které poskytují sociální poradenství a sociál-něprávní ochranu. • Role státu bude i při zabezpečování sociálních služeb zachována, popř. se zvýší tam, kde půjde o aktivity ve prospěch těch skupin občanů, které jsou ostrakrzovány a které nemají konsenzuálni sociální podporu, a o aktivity v oblasti sociální prevence. Pritom nepůjde vždy nutně o přímé organizování takových aktivit, ale napr. o jejich smluvně garantovanou finanční podporu a legislativní regulaci. J. Torovö, H. Vostrovská, E. Kaplan - Vypracovaní modulů jednotlivých úrovní sociálních služeb v péči o osoby závislé m pomoci jiné osoby, projekt výzkumu a vývoje MPSV, Praha 1995 26 H. NÁVRHY NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH celků SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE 1. Alternativy stanovení relevantních časových horizontů pro zpracování normativů Rozbor základních charakteristik demografického vývoje ukazuje, že vývoj relevantních věkových skupin obyvatelstva bude v následujícím období značně diferencovaný. Zatímco se předpokládá, že celkový počet obyvatelstva po roce 2000 bude klesat, lze předpokládat, že ve stejném období se bude počet osob starších 65 let zvyšovat a počet osob starších SO let po počátečním prudkém nárůstu se bude mime snižovat. S ohledem na nezbytnost změn v celé oblasti sociálních služeb, které musí respektovat mj. i probíhající proces restitucí a nutnost obměny značného počtu ústavních kapacit, je stanovení časových horizontů, v nichž by mohly být navrhované normativy uplatňovány v praxi, značně složitou otázkou. Na zřeteli je totiž nutno mít radu faktorů, z nichž dosah některých je v současné době možno velmi obtížně odhadovat, natož pokusit seje kvantifikovat. V tomto směru jde především o otázku vzniku vyšších územně správních celků (VUSC), jejich zákonem stanovené kompetence a s tím související otázky nových rozpočtových pravidel. Je proto zřejméj že navrhované normativy by měly být koncipovány v několika časových rovinách tak, aby respektovaly všechny uvedené skutečnosti a byly jak dobrým metodickým vodítkem pro samosprávné orgány, tak v zájmu ochrany práv občanů i účinným nástrojem státu k regulaci sociálních služeb v jednodivých regionech. Kritickými obdobími tohoto pohledu jsou především • léta 1997-2002, kdy by jednak mela vrcholit transformace sociálních služeb a jednak vyvrcholit proces restitucí, který se může projevit úbytkem lůžkových kapacit v ústavech sociální péče až o 6-10 tis. lůžek 27 ft^m^fr^*ft*i^^ • závěr druhé poloviny prvého desetiletí příštího století, kdy bude nutno vytvořit kvalitativní i kvantitativní předpoklady pro zabezpečení důsledků výrazného nárůstu osob v nejstarších věkových skupinách po roce 2015. Složitost působeni důsledků těchto aspektů, které působí ve vzájemných vazbách a souvislostech, vedou k doporučení stanovit normativy ve dvou Časových horizontech. Pro rok 2000 a k roku 2010 s tím, že v prvních letech příštího tisíciletí bude nezbytné jejich úroveň a strukturu (komplexnost) posoudit, a to především se zřetelem na působení nových právních norem ovlivňujících chování jednotlivých sociálních subjektů v sociální oblasti. Vedle tĚchto rozhodujících Faktorů je nezbytné úroveň jednotlivých normativů průběžně analyzovat, a to především v souvislosti s vypracováním nových projekcí vývoje obyvatelstva a zejména projekcí domácností ve vazbě na důsledky nove přijatých legislativních opatření, která mají bezprostřední dopad na chování jednotlivých subjektů v sociální oblasti, případně jako důsledek některých dnes obtížně kvantifikovatelných faktorů, jakými jsou například výrazné změny v systému zdravotní péče, dostupnosti bydlení apod. 2. Alternativy stanovení relevantních velikostních kategorií obcí pro zpracování normativů Výchozími kritérii pro posuzování již přijatelné minimální velikosti obce (území) jsou ■ přítomnost dostatečně velikých problémových částí relevantních sociálních skupin • možnost zabezpečení kvalifikovaného provádění sociálních služeb při zajištění provozní racionality a při optimalizaci sociálních aspektů těchto služeb Protože ve stejném celkovém počtu obyvatel může být individuální podíl jednotlivých relevantních skupin různý, může být přijatelná minimální velikost obce a samozřejmě její skutečné sociální potřeby stanoveny jen orientačně; skutečnou potřebu sociálních aktivit je třeba stanovit provedením sociálně demografické analýzy konkrétní obce a konkrétního území. V tomto směru proto půjde především o nalezení velikostních typů obce, popr. území. Při tomto rozhodování je nutno mít na zřeteli i podstatu jednotlivých řešených problémů. Některé aktivity nemůže zabezpečovat nejbližší subjekt (obec, místní nestátní subjekt), a to jak pra eventuální nemožnost poskytovat je kvalifikovaně, talc především pro diskrétní povahu těchto problémů (chudoba, manželské krize, výchovné problémy appd.). Proto je třeba tuto protíchůdnost tendencí u jednotlivých typů služeb velmi přesně vyjádřit a odusit 28 Stav a vývoj v České republice je vsak v rozporu s těmito poznaticy. Po roce 1990 došlo k výraznému rozdrobení sídelní struktury a lc osamostaoiění malých obcí. Téměř v 80 % z celkového počtu obcí dnes žije méně než 1000 obyvatel, celkem v nich žije pouze cca 16 % obyvatel. Naopak zhruba 50 % obyvatel žije ve městech a městských Čtvrtích. Souhrnně je možno konstatovat, že je účelné, aby konstrukce normativů vycházela z následujících premis: 1. Určité aktivity, jako je napr. základní sociální poradenství či elementární formy pomoci nesoběstačným starým lidem, je možno a nutno zabezpečovat v obcích každé velikosti. 2. Minimální velikost obce, v níž je možné provozovat sociální služby, je zhruba 2, resp. 5 tis. obyvatel, za významné je třeba považovat obce ve velikosti do 10 tis. obyvatel (jde o velikostní typ - tedy s možností přesahu); tyto obce mají zpravidla statut města a jejich význam v příštím období výrazně poroste. 3. Minimální území - niikroregian, jehož vybavenost je vhodné analyzovat a normativně ošetřit, je spádové území pověřené obce, která na něm podle současných předpisů vykonává státní správu v sociální oblastí (jde přibližně o 26 tis. obyvatel). 4. Dalším stupněm pro reálné koncipování normativů je město velikostního typu 20-50 tis. Obyvatel, které je zpravidla okresním městem, a o jeho spádové území. 5. Vzhledem k postavení okresního úřadu jako základní územní jednotky státní správy je třeba roli okresu v rámci tvorby normativů samostatně pojednat 6. Je třeba popsat roh VÚSC a případně i působnost státu jako provozovatele sociálních služeb, které je možné provozovat na celostátní úrovni. 7. Pro univerzalitu použití bude vhodné vyjádřit potřebu sociálních služeb ve vztahu k relevantním sociálním skupinám bez vztahu k'velikosti sídla a obdobně i ve vztahu k celkovému počtu obyvatel. 3. Konstrukce normativů vybaveností územních celků službami sociální péče Úvodem je třeba konstatovat, že normativy jsou zpracovány podle možností ve více konstrukcích tak, aby umožnily získat základní orientaci více způsoby. Je patrné, že univerzální a v této souvislosti tradičně užívaný název, normativy, se pro některá řešení nehodí. V tomto směruje proto účelné hovořit o tom, že se jedná o směrná čísla, orientační údaje, upozornění na průměrný, a tedy pravděpodobný výskyt sociálních jevů, situací a sociálních potřeb. Vicecestné, popř. vícevrstevnalé koncipování normativů se 29 ukázalo vhodným vzhledem k velmi diferencovanému okruhu sociälnedemograŕlckých informací, s nimiž ve své činnosti disponují obce, zejména ty, pro než sociální služby dosud zabezpečuje stát. Jsou obce, které disponuji jen údaji o celkovém poctu obyvatel, ale i obce, které znají podrobnou věkovou strukturu svých občanu. Oběma obcím by vsak měly být normativy užitečné. Jednotlivé použité konstrukce normativů mají různé přednosti i nevýhody, různou měrou mohou zohlednit jemnejší demografickou skladbu obyvatel a je možno je proto použít duplicitně a komparativně právě k ocenění místních odlišností. Předkládá se návrh normativů ve Čtyřech typech: a) Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin b) Normativy vybavenosti vybranými službami sociální pomoci c) Přehled územní distribuce sociálních služeb d) Orientační standard vybavení spádové obce a jejího území (pověřené obce) Tyto normativy je třeba při koncipování sociálních služeb v konkrétním případě konfrontovat s výsledky sociální analýzy obce. 3.1. Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin Cílově sociální skupiny jsou zde chápány jako ty části sociálních, popř. věkových skupin, které jsou obvyklými příjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší potřeby sociálních služeb. Analýzy prokázaly, že doporučené normativy vybavenosti, koncipované ve 2. polovině 80. let zejména pro oblast péče o staré a těžce zdravotne postižené občany, byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné demografické, ekonomické a spolecensko-politické podmínky a s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb se ovsem jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období také v podstatně jemnějším rozdělení v závislosti na věku osob a přitom využít jednotlivé moduly sociálních služeb podle rozsahu závislosti občana na pomoci jiné osoby (viz Cast HI. - Přílohy, tab. 1). V tomto směru se doporučuje doplnit normativy vybavenosti ústavními a terénními službami o průměrné údaje charakterizující závislost osob na pomoci v jednotlivých sociálních skupinách, popř. obecné jako upozornění na možný výskyt sociálních potřeb obyvatel v určitém teritoriu. Takový nástroj lze prakticky velmi dobře využít. Na základě dostupných údajů Lze navrhnout následující normativy vybavenosti" územních celků službami sociální péče v závislosti na veku osoby a míře její závislosti. 30 tabulka Č. 1: Üdaje, vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míre závislosti n veku osob vyššího věku podíl osob, které potřebují pamoc při sebeobsluze, podle míry závislosti celkem minimálni lehká střední těžká 65-69 let 3% 1,5% 1,5% -' - 70-74 let 7% 3% ■ 2% 2% - 75 79 let 10,5 % 4% 3% 3% 0,5% 80-84 let 15.5 % 6,5% 4% 4% 1% 85 89 let 27% 9% 8% 8% 2% 90 a více let 80% 20% 20% 20% 20% Na základě srovnání a analýzy dostupných statistických údajů o počtu zdravotně postižených osob a jejich struktuře lze pro potřebu tvorby normativů vyvodit závěr, že sociální služby pro staré občany současně kryjí významný podíl-potřeb osob označených za zdravotně postižené, zejména v některých skupinách postižení. Dále je nutno respektovat, že: ■ struktura zdravotně postižených občanů je velmi diferencovaná jednak podle druhu zdravotního postižení a jednak podle věku ■ při koncipování sociálních služeb v obci a územním celku je třeba vždy vycházet ze zcela konkrétní sociální analýzy obce, města či územního celku, protože při relativně malých výskytech některých druhů postižení mohou být poměry v jednotlivých místech zcela zásadně odlišné, a průměrný výskyt, např. na 10 tis. obyvatel, je proto třeba považovat pouze za orientační tabulka č. 2: Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel druh postižení zrakové postižení z toho těžce sluchově postiženi z toho zcela hluchých orientační výskyt na 10 tis. obyvatel 57 16 95 14,5 31 55S?Ä^^^?i^^5l^^^^^Ä poruchy feci 57 mentální postiženi v tom: dospělí vyžadující ústavní péči mládci vyžadující ústavní péci 2B5 '1,5 10 vady pohybového ústroji v tom: dospěl! vyžadující ústavní péči mládež vyžadující ústavní pčči 286 0,4 1 tělesné postiženi dospělých s přidruženým mentálním postižením vyžadující ústavní péči tělesné postiženi mládeže s přidružením mentálním, - popř. d alS Í m postižením vyžadujícím ústavní péci 0,4 0,5 smyslové postižení dospelých vyžadující ústavní pégi 03 vozíčkáři 33 diabetici z toho: na inzulínu r 505 66 duševně nemocní 95 epileptici 133 psoriatica 190 chronicky nemocni toxikomané a alkoholici vyžadující ústavní peci o.i poživatelé invalidního důchpdu ■ 40Q poživatele částečného invalidního důchodu 111 příplatek k přídavkům na invalidní děti do r. 1995 22,4 držitelé mimořádných výhod I. stupně II. stupně III. stupně 70-152 61 chronicky nemocné děti 524 Pazn.: Údaje převzaty a přepočteny z různých zdrojů s různou mírou validity a vzájemné slučitelnosti. Proto je při jejich použiti třeba z této skutečnosti vycházet Tyto údaje je třeba brát jako velmi orientační. Určitý rozptyl uvedených a reálných čísel je dán také skutečností, že neexistují dostatečné statistické údaje ani výměna informací mezi zdravotní a sociální sférou. V některých směrech jde tedy o počty osob určené až na základě kontaktu zdravotně postiženého občana s některým ze sociálních systémů. Ačkoliv tyto údaje nejsou zřejmě z výše uvedených důvodů zcela přesné, poskytují relativně velmi dobrý přehled o možném výsky tu jednotlivých typů zdravotního postižení na konkrétním území. V dalším období je bude možné doplnit o statistická data o počtech příjemců sociálního příplatku zvýšeného z titulu zdravotního postižení dítěte nebo rodičů, který je poskytován v rámci systému státní sociální podpory. 32 tabulka č. 3: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu Sociální skupino Nn 1000 rodin Na 10 000 obyvatel Rodiny a dětmi (0-18 let), které potřebuji SDciálně-právní ochranu nebo jiný druh sociální pomoci u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci 50 80 které potřebují trvalou pozornost 175 270 Děti, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané a zneužívané děti) u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci nu 1000 dětí 20 8 které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN MO 340 tabulka č, 4: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence Osuliy vyžadující azylové ubytování nn 10 000 obyvatel bezdomovci 10" matky s dítětem 4,5 po propuštění z výkonu trestu 19 z důvodů závislosti na drogách 12-2411 Pozn.: " okres, který má 100 tis. obyvatel, by měl mít 100 lůžek pro bezdomovec, z toho 50 v noclehárnách 11 tento údaj může být ve velkých městech až několikanásobně překročen 33 3.2. Návrh normativů vybavenosti sociálními službami tabulka Č. 5: Návrh doporučených normativů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 skuL 2000 2010 vybavenost misty v zařízeních pro störe občany celkem 47,36 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 26,00 26,00 v domovech-penziónech pro důchodce 8,47 9,00 9,00 v bytových jednotkách v DPS 14,89 .18,00 18,00 pačet osob, kterým je poskytovaná pečovatelská službo 66,73 70,00 75,00 tabulka č. 6: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti místy v domovech důchodců v relaci na 100O osob starších 80 let 1995 skut. 2000 2010 vybavenost mfsty v domovech důchodců 122,42 160,00 160,00 tabulka č. 7: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 skut. 2000 2010 vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem 61,70 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 33,00 35,00 v domovech-penziónech pro důchodce 11,09 12,00 12,50 v bytových jednotkách v DPS 19,49 24,00 24,50 počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba B7,35 . 90,00 100,00 vybavenost místy v ÜSP pro zdravotně postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 vybavenost místy v ÜSP pro zdravotně postižfsnou mládež 12,12 13,00 13,00 34 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči o staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budou zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování jednotlivých forem sociálni péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem pečovatelská služba), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat. V tomto směru je proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: • minimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů • maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních. tabulka č. 8: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet míst v azylových domech pro matky s dětmi 4,50 6,00 počet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,00 7,00 počet míst v noclehárnách 5,00 7,00 3.3. Přehled územní distribuce sociálních služeb Třetí z typů normativů představuje pokus o shrnutí všech základních typů sociálních služeb, popř. aktivit majících vliv na sociální vztahy, a zobecňuje zkušenosti a názory na to, j ale by tyto služby měly být na území rozmístěny. Orientačně tyto hodnoty navrhují, které služby by měly být v každé obci, v obcích, resp. územích různé velikosti, kterými by měl být vybaven každý okres, popř. VÚSC, a které aktivity by měl zabezpečovat stát Jde o ideální představu, která je jedním z východisek pro koncipování sociálních služeb a kterou je nezbytné konfrontovat především se skutečným počtem obyvatel obce či území a konkrétní situací v území. Dalšími korektivy jsou první dva typy normativů. S pomocí těchto nastrojuje potom možné zjistit jak rozsah sociálních potřeb, tak najít vhodné umístění služby, její optimální velikost a spádovost působeni. Čtvrtým zdrojem informací pro modelování sociálních služeb, který byl měl být na počátku prací, je sociální analýza obce. 35 i Při hledání optimálních řešení je třeba počítat i s možností společného provozovaní sociálních služeb více obcemi, s možností smluvního zabezpečování sociálních služeb pro vlastní občany v jiné obci, provozování prostřednictvím nestátních subjektů apod. Také skutečnost, že některá služba by měla být na území okresu provozována, nutně neznamená, že tato služba musí být na území okresního města apod. Vždy je třeba hledat místně konkrétní řešení a k jeho nalezení využít doporučené normativy. Orientační přehled jednotlivých typů sociálních služeb v obcích, městech a územních celcích 1 2 3 4 5 6 obec v snmoat-půs obnos ti do 2 ds. obyvatel přenesené působnosti region do 20 tis. obyvntel přenesené působností region do 50 tis. obyvntel okres jako správní jednotka vyšší územní správní celky CVÚSC) stát Sociální poradenství Základní sodálaí poradenství Základni sociálni poradenství X X X X X X Kontaktní místa státní aociální podpory X X X Odborné sociální poradenství Linka důvěry mládeže (Linka bezpečí) X X Krizový telefon X X X X Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) X Oddělení pece o deti a rodinu X Poradny pro řešeni krizových situací u děti (DStskc centra, krizová centra upod.) X X Porodny pro řešeni krizových situací u dospělých X X Komunitní centra X X ------ 36 1 2 3 4 5 6 Poradny a kontaktní centra pro řc3ení závislostí na alkoholu a drogách X X NfzkoprahovÉ středisko pro osoby závislé na drogách X X Drogový koordinátor X Místo, kde je možno získal konzultace k problematice mtiltikulturálniho soužili (poradce pro etnické otázky) X Sociální asistent (streetworker) X x' Poradenství v oblasti prevence Icriminnliiy (koordinátor preventivních nküvit) - komise X X Pomoc obětem trestných cínů (Bitý kruh bezpečí) X X X Sociální kurátor pro mládež, sociální kurátor pro dospěle X Střediska poradenství a. sociální rehabilitace pro zdravotně postižené občany X Pomoc při zabezpečení základních životních potřeb Poskytnuti Gnanční nebo věcné pomoci X X X Zabezpečení podmínek na přežití X X Zabezpečení jednoho teplého jídla denně X X Zabezpečení ošacení X X Zabezpečení noclehu n základní osobni hygieny X X Pomoc v péči o osobní hygienu občana X X X Pečovatelská služba (osobní pomoc při udržování hygieny v domácnosti občana) X X X Střediska osobn! hygieny X X Prádelny (možnost levného praní prodln) X X Pomoc v péčí o domácnost a o občana X X X Pečovatelská služba (nákup potravin) X X X Pečovatelská služba (rozvoz stravy) X X X Jídelny pro důchodce X X Dietní jídelny X X 37 1 2 3 | 4 5 6 Pomoc souvisící se závislostí způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobní asistence pra těžce zdravotně postižené děti X X Osobni asistence pro těžce zdravotně postiženě dospělé X X líespitnl péče (péče 0 rodinně příslušníky pečujíc! o těžce zdravotní postižené} X Dávky sociální péče váznné na zdravotní posuženl občana X Pomoc souvisící s problematikou bydlení a potřebou péče Denní pobyty Damovínky X X Dcnnt stacionáře pro zdmvotne postiženě děli X X Dcnnt stacionáře pra zdravotnä postiženě dospělé X X Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany X Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením X Týdenní pobyly pro dospěle občany se zdravotním postižením X Přechodné pobyty Přechodné pobyly v domech, s pečovatelskou službou X X Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro děti X X X X Přechodné pobyly v ústavech sociální peče pro dospělé X X X X Prechodné pobyty v léčebnách pra dlouhodobé nemocné X X 38 1 2 1 3 4 5 6 Trvalé pobyty Domovy důchodců X X X Domovy-penzióny pro důchodce X X X Domy s pečovatelskou službou X X X Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež X X Ústavy sociální péče pro mentálne .postiženou mládež X X X Ústavy sociální péče pra dospělé občany tělesně postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslově postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené X X Ústavy sociální pĚEe pro chronické alkoholiky a toxikomany X X Ústavy sociální péče ' pro clironicke psychotiky a psychopaty X X Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené X X X Byty pro občany psychicky nemocné X X X Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené X X X Chráněné bydleni pro komunity občanů léEfclcli se z drogové závislosti X Zvláštni zařízeni pro výkon pěstounské péče X X X Azylová péče Domov-penzión pro matky s dětmi X X Krizové lůžko pro matku s dítětem X X Domov-penzión pro zletilé opouštějící dětské domovy, popřípadě pěstounské rodiny X 39 1 2 3 4 5 6 Azylové ubytovny pro bezdomovce X X Azylové ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody X Azylové ubytovny pro přechodné ubytování osob závislých na drogách nebo alkoholu X Azylové ubytovny pro osoby HTV pozitivní X X Azylová (Icrizová) lůžka v dětských centrech X X Domy napůl cesty [pro bezdomovce, mntky s dětmi, dStí z náhradní výchovy) X X Pomoc při zabezpečení sociální komunikace Institucionální znliczpcčcní využití volného Čnsu dětí Domy dětí X X X Zájmové organizace pro dfiti X X X Sportovní organizace pro děti X X X Sportoviště pro děli - oficiální X X X Prostory pro hry děti -oficiálni Í neoficiální X X X Kluby pra díti X X X Institucionální zabezpečení sociální komunikace občanu Politické strany X X X Občanská sdruženi X X X Zájmové organizace X X X Sportovní organizace X X X Klubová zařízeni X X X Kluby důchodců X X X Univerzity třetího veku X X X Další klubová zařízeni pro mlndc lidi - např. diskotéky, taneční kavárny apod. X X X X 40 Odborné poradenství __________________________r-Nestámí subjekty podle možností nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečují odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postiženi a staří občané, rodiny s dětmi apod.) Zabezpečeni podmínek na přežití (teplé jídlo, ošacení, osobni hygiena, nocleh) Obecní (městský) úřad 3 až 5 20 lze koncipovat jako zařízení, poskytující podmínky na přežiti Pečovatelská služba Obecni (městský) úřad 182 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osobní hygieny 1 středisko poskytují možnost udržováni osobni hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytují možnost praní prádla občanům, kteří si sami prát nemohou, nebo k tomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečeni stravováni Jídelny pro důchodce lili umožňuji stravování starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví Dietní jídelny til» umožňují poskytování dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravováni a oni sami si dietní stravu připravovat nemohou Denni pobyty Domovníky 25 zařízení pra staré občany, o něž pečují jejich rodinní příslušníci Denní stacionář pra zdravotně postiženě děti 2D možnost uspořádání podle typu postižení, popřípadě jako zařízení pro kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené dospělé 35 dtto Trvalé pobyty Domov důchodců 6B poskytuje komplexní péči Domov-penzión pro důchodce 23 poskytuje bydlení a vybrané sociální služby Dům s pečovatelskou službou 52 poskytuje bydlení a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 3 možnost přechodného ubytování v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (napr. malování v byte) Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 3 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně postiženě podle sociální analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocně podle sociální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené občany dtto bytový fond speciálně upravených bytů Zvláštní zařízeni pro výkon pěstounské péče 1 6 velká pěstounská rodina Azylová péče Damov-penziůn pro matky s dětmi 12 určen pro osaměle ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 3 možnost vyčlenění takového lůžka (lůžek) v domově-pen-ziónu pro matky s dětmi Zajištěni sociální komunikace Kluby pro děd a mládež podle sociální analýzy obce v návoznosd na sociálněprávní ochranu a prevenci je nezbytné vytvářet podmínky pro využiti volného času děd a mládeže Kluby důchodců 30 až 50 zařízení pro občany vyššího věku s programem a s možností organizování nejrůznějších akci pro tuto skupinu občanů Univerzita třetího věku vzdělávání občanů v důchodovém věku Obec s celkovým počtem obyvatel 50 tisíc Typ sociální služby orgán, instituce, zařízení počet pracovníku počet míst Poznámka Základni sociální poradenství Městský úřad 2až3 poskytuje základní informace a zprostředkuje kontakt občanů s pracovníky odborného sociálního poradenství Veřejný telefonní přístroj zajištění přístupu k telefonním přístrojům se stálým provozem v lokalite Místo poskytujíc! základní sociální poradenství po telefonu 24 hodin denně 3 1 možnost kombinace s krizovým telefonem, zřízeným v rámci odborného sociálního poradenství Místní periodický tisk a rozhlas zajištěni pravidelného a aktuálního informování o poskytovaných sociálních službách v rámci obce (města) Nestátní subjekty podle možnost! nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů V obci přehled o nestátních subjektech v obci, které poskytují poradenství určitým skupinám občanů (organizace těžce zdravotně postižených, sdružujících staré občany, osamělé matky apod.) Kontaktní místo státní sociální podpory SailO zabezpečuje okresní úřad Odhorné sociální poradenství Městský úřad 10 až 12 sociální pracovníci, zabezpečující odborné sociální poradenství (sociální práci) občanům v obtížné sociální situaci (těžce zdravotně postiženým, starým občanům, rodinám s dětmi apod.); orientačne na IDO klientů I sociální pracovník Sociální asistent 2ai3 působí v oblasti primární a sekundární prevence sociálních patologií na úseku terénní sociální práce Komunita! centrum 4 už 6 ambulantní zařízeni pro terapeutické aktivity, zaměřené na aktuální sociální problémy v obci Linka důvěry mládeže 6ažH účinná pomoc dítěti v krizové situaci s možností výjezdu Krizový telefon 6 nepřetržitá 24hodinová služba odborníků, vyškolených v pomoci při řešeni životních krizových situaci občanů prostřednictvím telefonní linky Odborné sociálni poradenství Koordinátor preventivních aktivit 1 koordinace a poradenství v oblasti prevence kriminality (rovněž může být pro tyto účely zřízena komise) * Poradna a kontaktní centrum pro řešení závislosti na alkoholu a drogách 2aŽ4 1 ambulantní zařízení poskytujicí odborné poradenství včetně krizové pomoci Nestárni subjekty podle možnosli nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečuji odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postižení a staří občané, rodiny s dětmi apod.) . Zabezpečení podmínek na přežití (teplé jídlo, ošacení, osobni hygiena, nocleh) Městský úřad 8 až 12 lze koncipovat jako zařízení poskytující podmínky na přežití Pečovatelská služba Městský úřad 455 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osoboí hygieny 2 střediska poskytují možnost udržování osobní hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytují možnost praní prádla občanům, kteří si sami prát nemohou, nebo k tomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečeni stravování Jídelny pro důchodce podle sociální analýzy obce umožňuji stravování starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví Dietní jídelny podle sociální analýzy obce umožňují poskytováni dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje diétni stravování a ani sami si dietní stravu připravovat nemohou Osobní asistence Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené děti 30 zabezpečení osobních asistentů prostřednictvím agentury i"ii"-lfiMňF'ľ*iľŕ°wtP'mhniT"mi 1 Osobní asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé občany 100 zabezpečení osobních asistentů prostřednictvím agentury Denní pobyty Domovníky 70 zařízeni pra staré občany, o něž pečují jejich rodinní příslušnici Denní stacionář pro zdravotně postižené děti 50 možnost uspořádaní podle typu postižení, popřípadě jako zařízeni pro kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené dospělé 80 . dtto Týdenni pobyty Týdenní pobyt pro staré občany 20 zařízení ústavní sociální péče, umožňující rodinám pečujf-rim o své staré příslušníky péči v průběhu týdne Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením 30 zařízení ústavní sociálni péče, umožňujíri rodičům pečujícím o těžce zdravotně postižené dítě zabezpečovat péči v průběhu pracovních dnů v týdnu Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením 20 zařízení ustavní sociální péče, umožňující rodinám pečujícím o těžce zdravotně postižené dospělé členy zabezpečit péči o ně v průběhu pracovního týdne Trvalé pobyry Domov důchodců 169 poskytuje komplexní péčí Doraov-penzicjn pro důchodce 58 poskytuje bydleni a vybrané sociální služby Dům s pečovatelskou službou 117 poskytuje bydleni a úkony peSovatelské služby Prechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 5 možnost přechodného ubytováni v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malováni v bytě) Lůžka v ústavech sociální péče pro děti 10 možnost přechodného umístěni dítěte těžce zdravotně postiženého pD dobu zaneprázdněnosti rodičů, popř. v době dovolené npod. Lůžka v ústavech sociální péče pro dospělé (domovy důchodGŮ, ústavy sodální péče pro těžce zdravotně postižené dospělé občany) 15 možnost přechodného umístění starého občana nebo občana těžce zdravotně postiženého na určitou dobu Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 5 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené podle sodální analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sadálni analýzy obce samostatné bydleni pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené občany podle sodální analýzy obce bytový fond speriálně upravených bytů Byty (zařízení) pro občany léčící se z drogové závislosti podle sodální analýzy obce chráněné bydlení pra komunity občanů léčících se z drogové závislosti Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 2 12 velká pěstounská rodina Azylová péče Domov-penzión pro matky s dětmi 23 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sodální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 10 možnost vyčlenění takového lůžka (lůžek) v domově-pen-ziónu pro matky s dětmi Ubytovna pro přechodné ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu 60 až 120 určeno pro jednorázové, popřípadě opakované ubytování pro tyto občany Zajištění sociální komunikace Kluby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návaznosti na sociálněprávní ochranu a prevenci je nezbytně vytvářet podmínky pro využiti volného času dětí a mládeže Kluby důchodců 75 až 120 zařízeni pro občany vyššího věku s programem a s možností organizování nejrůznějších akcí pro tuto skupinu občanů Univerzita třetího věku vzdělávání občanů v důchodovém věku m. NÁVRH SOCIÁLNI ANALÝZY OBCE 1. ÚYodcm Při projednávání vládního návrhu zásad zákona o sociálni pomoci na jaře roku 1995^ bylo uplatněno doporučení zařadit do připravovaného zákona nový institut sociální analýza obce. Zpracování tohoto dokumentu se podle návrhu výborů Poslanecké sněmovny mělo stát podmínkou pro poskytování státních dotací na sociální aktivity obci. Návrh obsahu sociální analýzy vychází z obsahu vládního návrhu zásad zákona o sociální pomoci s připomínkami, uplatněnými Poslaneckou sněmovnou, dále ze stati ministra práce a sociálních věcí ing. J. Vodičky „Jde o renezanci sociálních rolí obcí a měst", publikované v časopise Státní správa a samospráva a z Programového prohlášení vlády z Července 1996. 2. Výchozí principy Zpracování obsahu sociální analýzy vychází zejména z těchto principů, obsažených ve výše uvedených dokumentech: ■ bude se posilovat odpovědnost a působnost obcí v oblasti sociální pomoci a zvláště v oblasti sociálních služeb - bude se akcentovat právo na informace .- základní sociální poradenství, které by měla poskytovat každá obec, a odborné poradenství, které bude poskytováno podle rozsahu spádovosti jednotlivých .oblasti sociální problematiky v rámci okresu, kraje, popr. i celostátně ■ odpovědnost obcí za uspokojování sociálních potřeb občanů nebude chápána tok, zeje obec povinna zabezpečit všechny sociální aktivity vlastními silami, nýbrž jde o to, aby potřebné sociální aktivity byly jejím občanům dostupné, ať už je poskytuje kdokoliv 48 ■ bude deklarována podpora státu nestátním subjektům, a to za jasne stanovených podmínek • sociální analýza obce bude metodickou pomůckou, která by obcím měla pomáhat v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů ■ sociální analýza obce účinně napomůže tam, kde je dosud provozovatelem služeb stát (popr. také výlučně jen stát) a kde samosprávné obce nedisponují know-how o sociální problematice, protože se v řadě případu zabývají jen výplatou sociálních dávek, ať už jako pověřené obce, nebo obce v samostatné působnosti. 3. Cíle zpracování sociální analýzy obce, města, územního celku Sociální analýza obce (města, regionu) bude plnit více cílů a s ohledem na ne jsou koncipovány jednotlivé skupiny údajů a informací, které by měly být jejím obsahem. • Zpracování sociální analýzy obce, města, popř. územního celku by mělo být zdrojem informací potřebných pro poskytování dotací státu na krytí nákladů sociálních aktivit obcí a zdrojem statistických údajů. V této skupině údajů je třeba akcentovat informace sociálně demografické. ■ Zpracování sociální analýzy by mělo přispět k tvorbě, popř. být součásti celkové analýzy obce, města či regionu, která vychází z historických, geografických, demografických, ekonomických a dalších skutečností a je předpokladem pro vytváření dlouhodobější rozvojové strategie obce, města či regionu. Údaje o sociálně demografickém složení obyvatel a o některých sociálně ekonomických jevech, jako je nezaměstnanost, dojíždění apod., jsou proto velmi důležité. • Analýza by s pomocí normativu měla zpracovateli pomoci nalézt a kvantifikovat ty sociální skupiny, které jsou nejčastěji klienty sociální pomoci (cílové skupiny), které zpravidla potřebují pomoc, a dále ty skupiny osob, s jejíchž způsobem života jsou spojena rizika apod. Stručně řečeno, půjde o určité upozornění pro obecní zastupitele, kterého bude možné využít ve dvou krocích: a) provedením demografické analýzy, b) porovnáním s normatívy, které upozorňují na celostátní průměrnou velikost problémových Částí sociálních skupin; to umožní zpracovatelům provést srovnání a dá impuls k ověření případných důvodů diferencí, v každém případě pak napomůže lepšímu poznání sociální problematiky vlastní obce, města Či územního celku. ■ Zpracování sociální analýzy by v druhém plánu mělo vést ke shromáždění informací o sociálních aktivitách provazovaných na vlastním území, ale i o aktivitách jiných subjektů a orgánů ve spádovém území. Tato Část analýzy je iniciována poznadcem, že již v současnosti existuje poměrně široké spektrum nejrůznějších sociálních aktivit, avšak občané o nich často nevědí, neexistují registry těchto činností, takže ani 49 Q3Sfó£ -a Ľ^jj ;tjťrd< ,y-?^\sv^ ^'^?ľ?ľ7iy^ »^' J ? r^'{ jTí!^^ i n^t^ j)i ^-^ Je možné počítat s tím, že těžiště aktivit ve vztahu ke staré generaci se postupně přesune do aktivit volnočasových, společenských, zájmových. Souvisí to s vysokým všeobecným standardem generací, které po r. 2000 překročí fiktivní hranicí staří. Do dovedností těchto generací bude patřit i schopnost nalézat optimálnější způsob zabezpečení svých potřeb, uplatnění vlastních generačních zájmů ve společenském systému. I s touto skutečností je tedy užitečné počítat. Vývojové tendence ve službách pro staré občany, jako je deinstitucionalizace, stírání rozdílů mezi ústavní a terénní péčí, rozvoj domácí péče a pomoci v domácností, vyžadují, aby doporučené normativy byly zpracovány ve více konstrukcích, které by mohly být při prakdckém použití vzájemně konfrontovány a které by umožnily reflektovat místní demografické podmínky. Bude sice možné stanovit nový doporučený normativ na vybavenost územního celku či obce, napr. místy v domovech důchodců, jako dosud tak, že se určí, kolik míst v domovech důchodců je adekvátních např. na 1000 obyvatel 651etých a starších nebo SOIetých a starších, ale bude mnohem praktičtější a pro reálný vývoj služeb v budoucnu lepší určit modelový předpoklad, kolik občanů v relevantních věkových skupinách, např. po 5 letech (starších 65 let) bude s vysokou pravděpodobností potřebovat pomoc v domácnosti, domácí péči nebo intenzivní péči ústavní. 162 X. STUDIE O TVORBĚ NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO STARÉ OBČANY DO ROKU 2010 1. Úvodní poznámky Analýza vybavenosti územních celků službami sociální péče pra staré občany ukázala, že stávající struktura forem sociální péče není projevem promítnutí teoretických koncepcí do praktického života, ale je výsledkem živelného vývoje, kdy praxe reagovala v rámci svých možností a podle svého zájmu na nutnost zabezpečení potřeb starých a zdravotne postižených občanů. V tomto smĚru se plně projevuje skutečnost, že úroveň vybavenosti jednotlivých okresů službami sociální péče není z pozice centrálních orgánů žádným způsobem regulována, usměrňována ani ovlivňována, a to i přesto, že státní orgány jsou zřizovateli naprosté většiny zařízeni. Naopak, některé aspekty vlivu centra, např. financování lůžek, konzervují stav a limitují rozvoj podle skutečných potřeb. Státní veřejné prostředky jsou distribuovány tam, kde již ústavní služby jsou, nikoliv vždy tam, kde jsou také ještě zapotřebí. Přestože změněné politické, ekonomické a společenské podmínky významným způsobem ovlivnily zájem jednodivých subjektů o tuto sféru sociálních služeb, prokázala analýza, že doporučené normativy vybavenosti koncipované ve 2. polovině 80. let byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné podmínky demografické (zejména stárnutí obyvatelstva a z toho plynoucí prodlužování doby závislosti na poskytování pomoci), ekonomické (zejména nezbytnosti zásadní změny způsobu financování jednotlivých forem sociální péče) a společensko-politické (zejména uplatňování restitučních nároků původních majitelů řady objektů) s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb pro staré občany (zejména přizpůsobování jednotlivých farem péče individuálním dispozicím občana) se jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období v podstatně , jemněj- 163 Sim" rozdelení v závislosti na věku osob a pritom využít jednotlivě moduly sociálních služeb tak, jak byly navrženy kolektivem zkušených sociálních pracovníků pod vedením J. Torové. V tomto směru se proto doporučuje zásadně odstoupit od současného dělení sociálních služeb na služby ústavní a služby terénní a jednotlivé normativy koncipovat jako podíly osob vyžadujících konkrétní rozsah péče, resp. podle stupně jejich závislosti. Takto pojatý normativ bude orientační pomůckou pro rámcový odhad potřeb, které mohou být zabezpečeny různými formami, resp. úkony terénní a ústavní péče. Tyto skutečnosti zároveň odůvodňují záměr, aby takto koncipované normativy vybavenosti byly ohraničeny rokem 2010 s tím, že jejich úroveň by byla v návaznosti na realizací jednotlivých kroků průběžně ověřována. 2. Současný stav a porovnání kompatibilních údajů Podle setření provedeného ve studii „Vypracování modulů jednotlivých úrovní sociálních služeb v péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby" byla v roce 1994 poskytnuta ústavní sociální péče a pečovatelská služba celkem 130 tis. klientům, z toho: ■ v I. závislostní kategorii (tzv. minimální závislost) bylo...........................51 tis. klientů ■ ve H. závislostní kategorii (tzv. lehká závislost) bylo...............................38 tis. klientů ■ ve HJ. závislostní kategorii (tzv. střední závislost) bylo..............................33 tis. klientů ■ ve IV. závislostní kategorii (tzv. těžká závislost) bylo................................S tis. klientu V relativním vyjádření byla tedy některá z forem sociální péče poskytnuta 9,61 % osob starším 65 let, přičemž: ■ v I. závislostní kategorii byla některá z forem sociální péče poskytnuta .....................3,77 % osob starších 65 let ■ ve H. závislostní kategorii ..............2,81 % osob této věkové kategorie ■ ve ni. závislostní kategorii....................2,44 % osob starších 65 let • ve IV. závislostní kategorii....................0,59 % osob starších 65 let 164 iíMaf^n^iM^^wms^E^'i^Buiymr^^rsnfjim " l!,tj:i'"|,-ď'fis*-'"•i'r-'-qg'^w'TMjii'pagJľ w'-^rpir^viTq^'taiaľgUľT Tyto hodnoty lze konfrontovat s údaji v publikaci „Společenská péče o staré občany", kde je míra potřeby pomoci vyjádřena v závislosti na jednotlivých věkových skupinách. Promítnutí těchto údajů na dosud používanou souhrnnou relaci ve vztahu lc osobám starším 65 let ukazuje důsledky vyplývající ze stárnutí obyvatelstva na rozsah jednotlivých potřebných forem pomoci. tabulka č. 1: Důsledky stárnutí obyvatelstva na rozsah osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze 1990 1995 200O 2005 J 2010 2015 podlí osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze nu celkovém poctu osob starších 65 let (v %) 9,81 10,07 10,59 10,94 10,69 10,65 pramen: Projekce obyvatelstva ČR do r. 2020, PF UK, Praha 1995, vlastní propočty Ačkoli se v relativním vyjádření jeví tyto změny jako v zásadě nepatrné, vzhledem ke změnám ve věkové struktuře osob v poproduktivním věku a zvyšujícím se hodnotám střední délky života (viz Analýza \rybavenosti územních celků službami sociální péče pro staré občany) budou mít značný dopad na rozsah péče o osoby v jednotlivých závislostních kategoriích. Určité porovnání lze získat i srovnáním s relativními hodnotami v některých evropských státech. Na zřeteli je nutné mít i strukturu rodin, v jejichž Čele je osoba starší 65 let. Zatímco s rostoucím věkem se zvyšuje podíl osob, kde v čele domácnosti je jednotlivec (z cca 41 % u věkové slcupiny 65-69 let až na zhruba 70 % u věkové skupiny osob starších 85 let), klesá zároveň podíl domácností dvojic (z přibližně 48 % u věkové skupiny 68-69 let až na asi 21 % u věkové skupiny osob starších 85 let). Podíl domácností, v jejichž čele stojí jiná osoba, postupne s rostoucím věkem klesá (z cca 10 % u věkové slcupiny 64-69 let na cca 3 % u věkové skupiny 80-84 let), pňcemž ale v nejstarší věkové skupině podíl osob vzrostl na cca 9,5 %. 3. Návrh normatívu vybavenosti územních celků službami sociální péče pro staré občany Na základě těchto údajů lze navrhnout normativy vybavenosti územních celků službami sociální péče v závislosti na věku osoby a míře její závislosti. 165 tabulka č. 2: Návrh normativů vybavenosti územních celím službami sociální páce ve vazbě na míře závislosti a vlku osob podíl osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze věk osoby míra závislosti celkem minimální leliká střední těžká 65-69 let 3,0 1,5 1,5 _ _ 70-74 iet 7,0 3,0 2,0 2,0 _ 75-79 let 10,5 4,0 3,0 3,0 0,5 30-34 let 15,5 6,5 4,0 4.0 1.0 85-89 let 27.0 9,0 8,0 8,0 2,0 90 a více let 80,0 20,0 20,0 20.0 20,0 pramen: 1C Nový, P. Víšek-Společenská péče o staré občany, Práce, Praha 1988, sir. 14 J. Torová, H. Voslrovská, E. Kaplan-Vypracování modulů jednotlivých úrovní sociálních služeb v péčí o osoby závislé na pomoci jiné osoby, Praha 1995, vlastní propočty Na základe takto stanovených normativů lze kvantifikovat počet osob, které budou v následujícím období potřebovat pomoc při sebeobsluze s ohledem na míru jejich závislosti. tabulka č. 3: Počet osob, které budou potřebovat pomoc v sebeobsluze ve vztahu k míře jejich závislosti minimální závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 586 6 502 8 387 10498 70-74 let 12 720 12 291 11494 11561 15 086 75-79 let 7 885 13 137 13 025 12 433 12 773 80-84 let 11399 8 580 14573 14 870 14 459 85-89 let 7 574 8 249 6 876 11746 12 256 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8718 celkem 65 a více let 51 103 54 463 58 592 64100 73 790 podíl osob s minimální závislostí na celkovém počtu osob starších 65 let 3,70 3,81 3,98 3,91 3,83 166 PtStas« P.TglSMř »i i! Vi ,'i.-ií» Ľn W Wď B rV.1' 5 XfiSÍ Zi-IWliWn ihäX WďSEBa m-JW I.;! tuiaďUfBďHiP lehká závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 586 6 502 8 387 10 498 70-74 let 8 480 8 194 7 663 7 707 10 057 75-79 let 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 80-84 let 7 015 5 280 8 968 9 151 8 898 85-89 let 6 733 7 332 6 112 10 441 10 895 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8 7ÍB 39 666 42 866 45 135 50 113 58G45 podíl osob s lehkou závislostí na celkovém počtu osob starších 65 let 2,87 3,0D 3,06 3,06 3,05 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 8 480 8 194 7 663 7 707 10 057 75 79 let 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 80-84 let 7 015 5 280 8 968 9 151 8 898 85 89 let 6 733 7 332 G 112 10 441 10 895 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 B 718 32 496 36 280 38 633 41727 48147 podíl osob se střední závislosti na celkovém počtu osob starších 65 let 2.35 2,54 2,62 2,54 2,50 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 0 0 0 0 0 75 79 let 986 1 642 1628 1554 1597 80-84 let 1754 1320 2 242 2 238 2 224 85 89 let 1683 1 833 1528 2 610 2 724 4 355 5 622 6 122 5 103 8 718 8 778 10 417 11520 11555 15 262 podíl osob s těžkou závislostí na celkovém počtu osob slarších 65 let 0,64 0,73 0,78 0,70 0,79 i; Projekce obyvatelstva ČR do r. 2020, PF UK, Praha 1995; vlastní propočty 4. Návrh normativů vybavenosti územních celků sociálními službami Pro další období se doporučuje jako jeden z alternativních přístupů pro koncipování sociální analýzy obce vycházet z aktualizovaných hodnot normativů vybavenosti koncipovaných ve 2. polovině 80. let Jako východisko v tomto směruje použito porovnání ukazatelů vybavenosti ve vazbě na 1000 osob starších 65 let. Takto koncipované hodnoty jsou následně přepočteny na hodnoty vztažené na 10 000 obyvatel celkem, přičemž hodnoty vybavenosti územních celků místy v domovech důchodců jsou přepočteny rovněž na 1000 osob starších 80 leL Přitom je zřejmé, že tyto odvozené hodnoty doporučených ukazatelů vybavenosti jsou často značně modifikovány změnami ve věkové struktuře obyvatelstva. Tab. č. 4 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany t relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 1995 2000 2001) 2010 skut. norm. 85 norm. 85 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy v zařízeních nn 1000 osob 65 + pro staré občany celkem 47,36 48,50 53,00 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24.00 29,90 31,30 26,00 26,00 v domovech-penziónech pro důchodce 8,47 3,60 3,70 9,00 9,00 v hýlových jednotkách v DPS 14,89 15,00 18,00 18,00 18,00 počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba 66,73 57,00 60,00 70,00 75,00 Tab. č. 5 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celleů místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 slcut. 2000 norm. 96 2010 norm. 96 vybavenost místy v domovech důchodců na 1000 osob 80 + 122,42 160,00 160,00 168 Tab. č. 6 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 1995 2000 20110 2010 skut. norm. 85 norm. 85 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy v zařízeních pro sturé občany celkem na 10 000 osob celkem 61,70 52,50 58,00 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 31,25 33,00 33,00 35,00 v domovech-penziónech pra důchodce 11,09 3,75 4,00 12,00 12,50 v bytových jed no tkách v DPS 19,49 17,50 21,00 24,00 24,50 počet osob, kterým je poskytována B7,35 71,50 75,00 90,00 100,00 vybavenost místy v ÚSP pro zdravotne postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 9,50 11,00 vybavenost místy v ÜSP pro zdravotně postiženou mládež 12,12 13,00 13,00 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožni zabezpečit péci o staré a zdravotně postiženě osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybaveností se budou zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem „pečovatelská služba"), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat Y tomto směru je proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: ■ minimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů • maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybaveností místy v azylových zařízeních. 169 Tab. č. 7: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet míst v azylových domech pro matky s dětmi 4.50 6.00 počet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,00 7,00 počet míst v noclehárnách 5,00 7,00 5. Ekonomické důsledky vyplývající z navrhované úrovně normativů vybavenosti Kvantifikovat vývoj nákladů na sociální služby je velmi obtížné. Lze předpokládat, že při zachovaní stávající struktury jednotlivých forem sociální péče celkové náklady v příštích létech budou velmi výrazné růst, neboť v jejich výši se vedle demografických faktoru postupne promítnou jak faktory ovlivňující růst nákladů na bydlení, tak i faktory, které ovlivňují růst mezd, přičemž lze očekávat, že promítnutí těchto aspektů bude vzhledem k nízká úrovni odměňování v sociální sféře v současném období v porovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství podstatně dynamičtější. Stávající neefektivní struktura sociálních služeb a současné formy jejího financování přitom nevytvářejí žádné předpoklady ke snížení růstu nákladu, Pn zachování obou aspektů i v následujícím období lze předpokládat prudkou akceleraci nákladu, a to až na dvojnásobek současného podílu výdajů na sociální služby na hrubém domácím produktu (z cca 0,65 % v roce 1995 na zhruba 1,10 % v roce 2010). V návaznosti na hypotézy o očekávaném vývoji sociálních služeb v příštím období lze předpokládat, že by uvažované systémové změny v této oblasti přispěly k významné úspoře výdajů z veřejných rozpočtů. Tomuto závěru napomáhá i kvantifikace výše výdajů na sociální služby provedená na základě kvantifikace nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb podle zjištěné míry závislosti jednotlivých osob. Pokud by všem občanům byla s ohledem na jejich zdravotní stav poskytnuta optimální forma péče, činily by v roce 1994 náklady na sociální služby cca 4 mld. Kč, avšak skutečné náklady byly více než dvojnásobně (cca 8,1 mld. Kč). Tento rozdíl je způsoben tím, že prioritní preference je položena na zabezpečení potřeb starých a zdravotně postižených občanů v ústavních zařízeních, přestože řadu Činností směřujících k odstranění závislosti těchto občanů je možné realizovat v jejich 170 vlastních domácnostech. Celkové rozpětí finanční náročnosti poskytovaných služeb je tedy dáno především možností zabezpečovat v následujícím období radu Činností, poskytovaných dnes zpravidla pouze v ústavních zařízeních, v domácnostech jednotlivých občanu. Tento postup umožni zvýšit efektivnost prostředků vynakládaných na zabezpečení sociálních služeb a prispeje k posílení sociálního zázemí starých občanů. Na druhé straně je ale nutné konstatovat, že tato skutečnost zřejmě přispěje k prodloužení střední délky života a vyžadovala by usilovat o změnu podmínek hmotného zabezpečení osob, které o staré občany budou pečovat-zejména jde o transformaci příspěvku při péči o osobu blízkou z dávek sociální potřebnosti do dávek státní sociální podpory. Tab. č. 8: Předpokládaný vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ovlivňujících vývoj nákladů na sociální služby (tempa růstu, rok 1995 = 100) HDP index spotř. cen hrubá mzda starobní důchod výdaje na bydlení výdaje na služby 1995 100,0 100,0 100,0 100.0 100,0 100.0 2000 186.4 141,6 204,5 196.4 215,8 219.3 2005 308,9 184,1 336,6 313.8 314,5 410,5 2010 439,3 226,2 517,8 452,6 392.1 754,6 prnmen: vlnstni propočty interní podklady MPSV Je tedy zřejmé, že pauze nalezení efektivního modelu poskytování sociálních služeb j včetně zásadních změn ve způsobu jejich financovaní představuje východiska z očelcá- i váné budoucí obtížné sociálně ekonomické situace. !