.,Toto mdsto snad kdysi patiilo k Orientu Chateaubrianda Ei Nervala,"'
napsal o znitenkm centru Rejrutu jistj francouzskj. novinii hehem niEivk
ohEansk6 valky v letech 1975-1976. Co se mista tfFe, mAl samo
ziejrnt-pravdu. alespon podle evropskjch mi.iitrk. Orient si totii Evropane
ytvoiili t6mG zcrla ve swch piedstavach. Jii od antickfch doh
bvl mlaStnim prostorem pln$m romantiky, exotick$ch hytosti, znepokojixych
vzpominek, pFizraEnvrh lcrajin a pozoruhodnich ziiitkb. Ted se
v$ak ztracel pied oEima a v jisti~nsmyslu hyl jii minulosti - jeho Eas
wprsel. Jako bv ani nehylo dde?itB, i e zinik Orientu je i vBci orientalcb,
kteii tam iili jii za Chatraubriando9ch a Nervalovfch Fasb, a i e to
jrou vlastnB oni, kdo ted trpi: pro nliv8tEvnika z Evropy bylo zkrdtka
nejpod~tatnijiizobrazit Orient a jeho souEasny stav evropsky - pravg
to mBlo prvoiadj spoledenskj. wznam pro zminBn8ho novinaie i pro
jeho francouzske Etenaie.
American6 re na Orient divaji trochu jinak. V piedstavach si ho spojuji
nejdastE,ji s Ddnjm wchodem (pFedevSim s Cinou a Japonskem).
Na rozdil od AmeriEanb maji Francouzi a Britovt: - m6nF u i NBmci,
Rusnv6, Span6li., Portugalci, Italov6 a Sqcaii - dlouhou tradici toho,
co budu naztvat orientalismem, tedy jisteho zpbsohu vyrovnivani se
s Orientem, vychizejiciho ze n8li8tniho postaveni, jemui se v zipadoemopskk
tradici Orient vtdy ti.8il. Orient nrni EvropE pouze sousedem;
jr take ohlasti, v nit byly jrji nejv6tii. nejhohatSi a nejstarSi kolonie, je
zdro,jem jejich civilizaci a jazykb. kulturnim rivalem a v neposledni
fad6 piedstawje take jednu z nejhluhiirh a nejEastEj8ich evropskjch
piedstav jinPho svcta, jinC kultury. Orient tak pomihal Evropu (Fi Zapad)
negativni. drfinovat -hyl jejim protikladnjm ohbrazem, my8lenkou.
osobnosti i zku8enosti. Nic z toho vSak neexistovalo pouze v piedstavach,
protoie Orient je take nrdilnou souEasti rvropskB hmotndcivi-
lizacea kultury. Orientalismustoto vgevyjadiujea reprezentuje v oblasti
kulturni i ideologicki-je tojistj druh diskursu s vlastnimiinstitucemi,
slovnikem, vgdou, piedstavami, doktrinami a dokonce i koloniilni
byrokracii a slyly. AmerickC chapani Orientu se proti tomu miiie zdit
mnohem men6 komplexni, i kdyi nedavna americki ,,dobrodrui&"
v Japonsku, Koreji a IndoEin6 by nyni mohla vest k zaujeti stiizlivZjiiiho
a realistitt6jiiiho pohledu. Dodejme, ie rychle rostouci politick6
a ekonomicki role Ameriky na Blizkem vfchodi: klade na nage porozumitni
tomuto Orientu stde vyHbi po2adavky.l
Jak je Etenaiijii nyni zfejme (as pfiilvajicimi strankamibude stde
zfejm6jHi), pojmem orientalismus omaEuji hned nEkolii v&i, kteri
spolu podle miho nazom vz6jemn6 ~ouviseji.~Nejkstiji pi.ijiman6 vymezeni
Orientu je v6deckeho piivodu a tuto ndepku stde jeHt6 uiivi
celi fada akademickjch instituci. Kdokoli, kdo se obecnfmi nebo spe
cifi@mi rysy Orientu zab+va iako uEitel, autor nebo badatel - af ui. . . jde
o antropologa, sociologa, historilra Ei fdologa -,se stivi orientalis
tou, tedy piedstavitelem orientalistiky. Pojmy jako orientcilnistudia. .
nebo regionrilniEi mcilni studia ovaem v poslednidobe orientalistiku
odsouvaji ai na dmh6 misto, jednak pro pfanou vignost a obecnost
tohoto terminu, jednak proto, ie v zipadni Evrop6 a USA navozuje
piedstavu bezohlednh nadvl6dy evmpskiho kolonialismu v priib6hu
devatenicteho a na poEitku dvadthho stoleti. I dnes se nicmin6 piii
knihy a poiidaji kongresy zarneien6 na fenomen ,,Orientu", vjehoi
poznivini hraji orientalis6 -v novi Ei tradiEni~~odobZ-nadde hstiedni
roli. I kdyi orientalismusve sv6 stare formi: nepieiil, pietrvdvi na
akademicki pGdE piinejmen6im diky svfm doktrinim a tezim o Orientu
a jeho charakteristi*ch rysech.
S orientalistikou jako akademickoutradici,jeju osudy, prom6ny Ei
specializacejsou take jednim z t6mat tito knihy, souvisiobecn6jXi
znam pojmu orientalismus, snaiici se postihnout druh myiileni zaloieny
na ontologickem a epistemologick6mrozliHenimezi ,,Orientemu
a (ve v6tdin6 psipadii) ,,Okcidentema Ei ,,Zipadem''. Mnod autoii,
mezi nimii najdeme bLn@y, prozaiky, fdosofy, politology, ekonomy
i kolonialni uiedniky, z tohoto zikladniho rozligeni odvodii sloiit6
teorie, epickC piib6hy, romany, sociilni analyzy Ei politick6 pojednini~kajjicise
Orientu,jeho obyvatel, zvykii, mentality, osudu a dakich
charakteristik. Takto pojatj orientalismus miiie zahrnovat Aischyla,
Victora Huga, Danta i Karla Marxe. K me to do logic^ probl6miun.
jei z takoveGmk6 koncepceorientalismu mohou vyvstat, sejeiitE vr6Mdeclj
a vicem6nG imaginativni@nam orientalismu se trvale prolinaji
ajii od konce omndctBho stoletilze mezi ob6mapozorovatjasn6
patmy a pravidelnjr - mad dokonce regulovany - vz&jemnfpohyb.
Dostivime setak ke tietimu jrznamu pojmu orientalismus, ktej lze
na rozdil od prvnich dvou vymezit jrraznitji historicky a materi&6.
, PoStky orientalismu i orientalistiky lze hledat zhruba na konci osmnBc6ho
stoleti. Od @todobyje moink uvaiovato dan6m obom a zirow6
o Grgim diskursu v oblasti mocenskjlch vatah101jako o spoleEensk6
M t u c i djvajici se Orientem - tedy instituoi, kted z k o d vfroky
o Orientu, autorizujenizory na n6j, popisuje Orient a uEi o n6m, objas.I
&zjeho a iidi; struh6 iekno, orientalismusje postupem, jimi Zipad
Wentu vkidne, r e s t r u k m j e jej a spravuje. Pojeti tohoto diiwsu
o p M z koncepce, jeZ se mi zdi pro tento Gel mimofidn6 vhodni
a kterou ve svjch dflechAreheologie ve%6ni (L'ArchCologie du savoir)
P Do&t atresfao(Surveilleret punir) piedklada MichelFoucault. Domnivim
se totii, i e bez studia orientalismujako diukursu nelze poromu
pfistupu, jimi evropski kultura poosvicensk6
dbby Orient ovl6dla a dokoncejej sama politicky, sociologicky, vojen&y,
idealogicky, vr3decky a umitlecky vytvafela. Autoritativd postave,Iriorientalismubylopiitom
talcsiln6,iepraktickykaZdy, kdo o Orientu
vztahuk n6mu praktickyjednal, siby1jam6 v6dom
W e d kladenychtimtosykt6mehljeho m@e&m nebo G n h . &it,ziduhou
orientalismu nebyl Orient nikdy zcela nedvisl@n
myilenianijedncini. N e m h tim na mysli, ie orientalismus
am6 determinuje, oo mriie Ei nemze hft o Orientu IeEeno;
ci spdivi v tom, ie cel6 totopiedivozijmii nevyhnuteln6ovlivstejk
,0rientu4' vidy, kdpi piijde na poiad dne. Zim6rem 6to
je papsaf jakjm zptisobemk tomu dochizi, a uktizat droveii, ie
13