Psychologie oběti domácího násilí Mgr. Eva Oujezská 29. září 2010 Persefona, o.s. Komplexní služby obětem • domácího násilí • sexuálního zneužívání • znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz • Stockholmský syndrom • Syndrom týrané ženy • Syndrom týraného partnera • Posttraumatická stresová porucha • Naučená bezmocnost • Sebezničující reakce • Proč oběť neodejde Obsah přednášky V prožívání a chování oběti se uplatňují tyto faktory: • Strach z násilné osoby • Rozsáhlé oslabení ohrožené osoby ve fyzickém, psychickém, emocionálním i morálním ohledu • Iluze přetrvávajícího vztahu • Nejasnost ohledně připisování zodpovědnosti za násilí • Stud a zveřejnění • Obavy o ztrátu dětí • Sociální izolace • Obavy ze ztráty sociálně ekonomické úrovně Porozumění… • Jdete do banky, vybrat peníze. Zítra jedete na dovolenou a chcete mít dostatek prostředků. Máte sebou tříletou dceru. • Najednou vpadnou do banky dva muži, mají masky a křičí…“všichni na zem“…střílejí ze samopalu… • Jeden z mužů vám a všem ostatním míří na hlavu. Druhý vybírá peníze. • Začnou znít sirény. Banka se v ten moment stává pro lupiče „vězením“. • Muži vás od nynější chvíle drží jako rukojmí… • Minuty a hodiny míjejí … stále vás ohrožují zbraněmi… • Jak se cítíte, na co myslíte, co děláte? Stockholmský syndrom • 23. srpna 1973 došlo k loupežnému přepadení banky Jan-Erikem Olssonem • Zajal tři ženy a jednoho muže jako rukojmí • Přepadení trvalo 131 hodin. • Jedna z rukojmích se s pachatelem zasnoubila. • Oběti cítili vděk vůči pachateli, lhostejnost k policii. Žádali pro něj milost… • Co se to stalo? Jakou to má souvislost s domácím násilím? Stockholmský syndrom • je ohrožen život oběti, • oběť nemůže utéct a nebo si myslí, že nemůže utéct, • oběť je izolována od ostatních lidí, • pachatel se chová vůči oběti čas od času vstřícně • totální závislost na pachateli  čekání, pochybnosti, výčitky, beznaděj, vztek, hledání viníka  zhroucení sebedůvěry a sebehodnoty, vyčerpání, odevzdanost… Oběti domácího násilí • Stockholmský syndrom • Syndrom týrané ženy (syndrom týraného partnera)  soubor specifických charakteristik a důsledků zneužívání, které vedou ke snížené schopnosti ženy efektivně reagovat na prožívané násilí  Posttraumatická stresová porucha  Naučená bezmocnost  Sebezničující reakce Syndrom týrané ženy • Termín vytvořen Lenore Walkerovou • Není zahrnut v Mezinárodní klasifikace nemocí DSM IV • Žena věří, že za násilí nese vinu ona • Nedovede si představit, že by za násilí mohl být odpovědný někdo jiný než ona • Žena se bojí o svůj život a/nebo o životy svých dětí • Žena má iracionální pocit, že násilník je všudypřítomný a vševědoucí Syndrom týraného partnera • Termín syndrom týrané ženy ovlivněn feministickým přístupem k domácímu násilí • Více odpovídá multifaktorovým teoriím a pojímání domácího násilí jako násilí mezi osobami blízkými, nikoliv pouze mezi partnery • Dá se předpokládat, že v budoucnu nahradí termín syndrom týrané ženy • normální reakce duševně zdravého člověka na ohrožující a mimořádné situace, ve kterých je konfrontován s fakty vyvolávajícími silné emoce • Opakované oživování událostí ve vzpomínkách či snech • Emoční otupění, vyhýbání se podnětům spojených s událostmi • Snížená reakčnost a akceschopnost, dráždivost • Nespavost, panika, strach, úzkostnost • Deprese, flashbacky • Je součástí Mezinárodní klasifikace nemocí DSM IV Posttraumatická stresová porucha Reakce oběti Tělesné Emociální Kognitivní svalový stres pláč Opakující se o neodbytné myšlenky zrychlená dechová frekvence úzkost Neschopnost se soustředit bušení srdce strach Vtíravé představy poruchy spánku (noční děsy, nespavost…) zármutek Spojení smyslových vjemů s tělesnými projevy nechutenství, nevolnost, ztráta pocitu hladu, či jeho nadměrné zvýšení výkyvy nálad Neschopnost oddělit představy od skutečnosti pocity viny popření události, vytěsnění bezmoc • Podrážděnost • Výbušnost • Vyhýbání se okolnostem situaci připomínající • Podezíravost • Zvýšená konzumace drog (alkohol, prášky apod.) • Poruchy přijímání potravy Chování oběti DN: • Oběť je nejprve zaskočena projevy násilí blízkého člověka – neutralizuje je manipulací s realitou • Získává zkušenost, že nemůže násilí kontrolovat – ztráta aktivity a motivace k řešení • Ztráta sebevědomí, emocionální problémy, myšlenkové pasti a přesvědčení – není možné situaci žádným způsobem vyřešit • Autor pojmu – L. Seligman – pokusy se psy Naučená bezmocnost • Popírání viny útočníka • Minimalizace následků týrání • Popírání viktimizace (disociace, amnézie) • Odmítání možnosti záchrany • Rozhodující je nevypočitatelné střídání dvou modalit chování pachatele – slušné a špatné zacházení • Je to vlastně přirozená strategie vyrovnání se s násilím Sebezničující reakce Fáze vývoje syndromu týrané ženy • Popření • Vina • Osvícení, získání náhledu • Zodpovědnost Psychické příznaky oběti 1. Zvýšená psychická zranitelnost 8. Sebedestruktivní ladění 2. Ztráta sebevědomí 9. Nedůvěra ve vlastní síly 3. Ztráta psychické stability 10. Ztráta osobních perspektiv 4. Pocit bezmoci 11. Vymizení radosti ze života 5. Intenzivní pocit viny 12. Depresivita 6. Sebeobviňování 13. Nápadná oddanost vůči trýzniteli 7. Emocionální labilita Problematické chování oběti • Manipulace: žena vidí realitu pokřiveným způsoben, hledá nějaké vysvětlení • Zablokované ventilování vzteku: utíkají před konflikty, neumí vyjadřovat své pocity • Disociace: otupění prožívání emocí, chrání ji před plným prožíváním bolesti - různé podoby – vymazání pocitů, amnézie, mnohočetná osobnost • Minimalizace násilí: pro oběti domácího násilí je typická bagatelizace a racionalizace násilí, sebeobviňování a pochyby o sobě samé, strach, stres, nejistota, ztráta sebevědomí, pocity bezmocnosti a studu, sebedestrukce atd. • Přílišná ochota vyhovět: naučený postup, uplatňuje i vůči jiným autoritám PROČ OBĚŤ NEODEJDE? • nedostatečná sebedůvěra (...selhala jsem jako manželka, matka, člověk...) • ekonomická závislost • zachování rodiny • pocit viny (...jsem zodpovědná za blaho rodiny...asi ho provokuji k násilí...) • uvěří slibu násilníka, že se změní • strach ze šílenství (...nikdo mi nevěří, neuvěří, budou si myslet, že jsem se zbláznila...) • osamělost (čím více je žena izolovaná, tím více roste závislost na násilníkovi) • naučené chování (žena násilí považuje za normální součást vztahu) • názory společnosti (rodinné problémy jsou jen soukromou záležitostí) • strach ze smrti (při pokusu o odchod nebo při odmítnutí vrátit se násilník vyhrožuje, že zabije svoji oběť nebo její děti nebo sám sebe) • Nemá kam jít • Nemá peníze • Nemá práci • Neumí se rozhodovat • Nemá sebevědomí • Hrozně se bojí Proč také neodejde? Psychologický profil oběti (chování, myšlení a prožívání): • Mají pocit, že si nemohou sami pomoci • Věří v mýty o domácím násilí • Věří v tradiční stereotypní role muže a ženy • Upřednostňují potřeby dalších členů rodiny před svými potřebami • Tendence chovat se závisle a vyhovět ostatním i v běžném životě • Nápadná oddanost vůči trýzniteli • Zažívají stresové reakce - somatizují Psychologický profil oběti (chování, myšlení a prožívání): • Mají nízké sebevědomí • Zvýšená psychická zranitelnost • Ztráta psychické stability • Emoční labilita • Popírají hněv zapříčiněný týráním, ale jsou schopni se hněvat kvůli maličkostem • Sebedestruktivní ladění • Nedůvěra ve vlastní síly • Ztráta osobních perspektiv • Vymizení radosti ze života • Mají pocit bezmoci a pocit, že nemají kontrolu nad danou situací • Trpí pocity viny • Stydí se přiznat, že jsou týráni nebo že zůstávají v násilném vztahu • Obviňují se z vyprovokování násilí • Cítí se sociálně izolovaní, opuštění, rozpolcení, zmatení • Často jsou v depresi • Často trpí úzkostí a strachem Psychologický profil oběti (chování, myšlení a prožívání): Děkuji vám za pozornost Persefona, o.s. Komplexní služby obětem • domácího násilí • sexuálního zneužívání • znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz