PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem • domácího násilí • sexuálního zneužívání • znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz Rodinné systémy a domácí násilí Mgr. Eva Oujezská STATISTIKA O DOMÁCÍM NÁSILÍ A RODINĚ  2.9.2006 Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s., výsledky 2., srovnávacího reprezentativního výzkumu o domácím násilí v ČR, srovnání s rokem 2001. 16% hladina výskytu domácího násilí v ČR (opakovaným výzkumem potvrzena) u populace starší 15 let. 80 % rodin, v nichž dochází k násilí mezi partnery, žijí děti 60% těchto rodin se násilí odehrává přímo před jejich zraky Pokud vyrůstaly v rodině nějaké děti, docházelo k projevům partnerského násilí přímo před dětmi? **/ 20 23 57 Ano Ne Neví **/ podsoubor respondentů ochotných o svých zkušenostech vypovídat, N = 702 2.9.2006 Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s., výsledky 2., srovnávacího reprezentativního výzkumu o domácím násilí v ČR, srovnání s rokem 2001 Příčiny domácího násilí a rodinný systém Ontogenetická rovina – individuální charakteristiky Mikrosystém – samotná rodina Exosystém – sociální okolí jednotlivcůMakrosystém – hierarchie hodnot Vliv DN na děti:  Děti jako svědci domácího násilí  Děti jako sekundární oběti domácího násilí  Děti jako oběti domácího násilí Vliv DN na děti: Vývojové hledisko:  opožďování ve vývoji  věku nepřiměřená zralost Vliv DN na děti: Emocionální  Neujasněné pocity hněvu  Smutek, sklíčenost  Strach  Uzavřenost  Pocity viny  Pocity studu  Přílišné sebeovládání  Nedostatečné sebeovládání  Nízké sebevědomí Vliv DN na děti: Kognitivní  Neschopnost se soustředit  Snížená motivovanost k výkonu  Nižší výkonnost obecně  Poruchy paměti  Opoždění řeči Vliv DN na děti: Sociální  Snížená sociální kompetence  Nedostatek empatie  Nedostatečná sebeúcta  Problémy v interakci  Snížená adaptabilita  Snížená schopnost samostatného rozhodování Vliv DN na děti: Behaviorální  Agresivní chování  Nekontrolovatelné chování  Předvádění se  Otupělost, letargie  Extrémní nesmělost, apatie  Zneužívání návykových látek  Opakování naučeného násilného chování Děti coby svědci nebo oběti DN  vyšší riziko opakování modelu násilného chování v dospělosti  cyklus násilného chování pokračuje v další generaci  buď jako oběť nebo jako násilník Dopad DN na děti  emoční poruchy  poruchy chování  úzkosti, deprese  agrese  nízká sebeúcta  nízká sebekontrola  nebo naopak přehnané sebeovládání  stažení se, apatie, extrémní nesmělost Sekundární viktimizace  Druhotné zraňování a vystavování oběti další nadbytečné psychické či emocionální zátěži  Opětovné zraňování oběti  Oběť se stává zároveň i obětí vyšetřování Sekundární viktimizace  Opakované výpovědi  Nedůvěra v to, co oběť říká  Obviňování za to, co se stalo  Přenášení odpovědnosti  Odebrání dítěte z rodiny Syndrom PAS Parental Alienation Syndrome  Syndrom zavrženého rodiče  Syndrom zcizeného rodiče  Autor pojmu - R. A. Gardner – 1986  Programující rodič Diagnostická kriteria PAS dle Gardnera  Kampaň za degradaci rodiče  Slabé, neodůvodněné či absurdní zdůvodňování degradačních snah  Nedostatek ambivalence  Fenomén samostatného úsudku  Reflexní podpora programujícího rodiče ve sporu  Nepřítomnost pocitů viny za zavrženým rodičem  Vypůjčené scénáře  Rozšíření nenávisti a nepřátelství na celou původní rodinu zavrženého rodiče  Tři typy intenzity – mírná, střední, těžká Sociální služby pro děti oběti či svědky domácího násilí  OSPOD  Sociální kurátoři  Dětské krizové centrum  Ambulance dětských psychologů  Neziskové organizace