Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997 a možností zpeněženi majetku při využití možností jeho rodiny. Na úhradě nákladů by měla mít možnost podle svého rozhodnuti participovat obec, papř, jiné nestátní organizace a aktivity, například sponzoři. Finanční participace státu by měla být realizována farmou dotace na hlavu nebo půjčkou teprve po vyčerpání všech možností úhrady nákladů spojených s pobytem v ústavu sociální péče. 1 Důraz bude kladen na rozvoj péče o občany v jejich vlastních domácnostech. Ta představuje ve všech vyspělých zemích nejrychleji se rozvíjející oblast sociálních služeb, neboť kvalita bydlení spolu s technologickým pokrokem vytvářejí prostor pro to, aby stále větší rozsah péče, kterou bylo dříve mažno poskytovat pouze v ústavních zařízeních, byl zabezpečen v domácnostech občanů. Domácí péče bude stále více nahrazovat ubývající kapacity úatavní pece, a to za výrazně vyššího standardu péče a za nižších veřejných výdajů. » Nová investiční výstavba ústavních zařízení nebude prioritně orientována na zvýšení celkového počtu míst v ústavních zařízeních, ale na zvýšení občanského komfortu v nich. Zároveň bude sloužit jako náhrada za stávající nevyhovující kapacity (např. 41,8 % domovů důchodců je v současné době umístěno v objektech, které byly postaveny před rokem 1900, přitom asi 10 % objektů bylo postaveno již před rokem 1700), resp. za kapacity, na které uplatnili restituční nároky jejích původní majitelé (cca 6 tis. míst). ■ Dojde k efektivnějšímu využívání jednotlivých forem sociálních služeb, neboť na základě návrhu struktury konkrétních požadavků na péči, vycházející z objektivních kritérií pro kategorizaci závislostí podle stupne zdravotního postižení občana, bude možné přesněji definovat potřeby občanů a hledat způsoby jejich uspokojování nikoliv ve zcela překonaném dvoupólavém systému terén - ústav, nýbrž poskytováním konkrétních úkonů občanu podle jeho potřeb mimo ústav i péčí ústavu apod." Současně bude třeba zřizovat ošetřovatelské ústavy pro ty.staré občany, kteří potřebují skutečně komplexní ústavní péci. • Dojde k dalšímu rozšiřování spektra sociálních služeb, určených ke krytí sociálních potřeb relativně malých skupin občanů, bude se zvyšovat počet pracovníků působících v této sféře, a to zejména v oblasti činností nestátních subjektů a obcí. • Bude posilován význam těch služeb, které poskytují sociální poradenství a sociálnoprávni ochranu. • Role státu bude i pň zabezpečování sociálních služeb zachována, popn se zvýší tam, kde půjde a aktivity ve prospěch těch skupin občanů, které jsou osirakizovány a které nemají konsenzuální sociální podporu, a o aktivity v oblasti sociální prevence. Přitom nepůjde vždy nutné o přímé organizování takových aktivit, ale např. o jejich smluvně garantovanou finanční podporu a legislativní regulaci. » J. Torová, H. Voslrovskfl, E. Kaplan - Vypracování modulů jednotlivých úrovni sociálních služeb v péčí o osoby zrivislé nu pomoci jiné osoby, projekt výzkumu a vývoje MPSV, Praha 1995 H. NÁVRHY NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE 1. Alternativy stanovení relevantních časových horizontů pro zpracování normativů Rozbor základních charakteristik demografického vývoje ukazuje, že vývoj relevantních věkových skupin obyvatelstva bude v následujícím období značně diferencovaný. Zatímco se předpokládá, že celkový počet obyvatelstva po roce 2000 bude klesat, lze předpokládat, že ve stejném Dbdobí se bude počet osob starších 65 let zvyšovat a počet osob starších SO let po počátečním prudkém nárůstu se bude mime snižovat. S ohledem na nezbytnost změn v celé oblasti sociálních služeb, které musí respektovat mj. i probíhající proces restitucí a nutnost obměny značného počtu ústavních kapacit, je stanovení časových horizontů, v nichž by mohly být navrhované normativy uplatňovány v praxi, značně složitou otázkou. Na zřeteli je totiž nutno mít radu faktorů, z nichž dosah některých je v současné době možno velmi obtížně odhadovat, natož pokusit seje kvanti Skovat. V tomto směru jde především o otázku vzniku vyšších územně správních celku (VUSC), jejich zákonem stanovené kompetence a s tím související otázky nových rozpočtových pravidel. Je proto zřejmé, že navrhované normativy by měly být koncipovány v několika časových rovinách tak, aby respektovaly všechny uvedené skutečnosti a byly jak dobrým metodickým vodítkem pro samosprávné orgány, tak v zájmu ochrany práv občanů i účinným nástrojem stálu k regulaci sociálních služeb v jednotlivých regionech. Kritickými obdobími tohoto pohledu jsou především ■ léta 1997-2002, kdy by jednak měla vrcholit transformace sociálních služeb a jednak vyvrcholit proces restitucí, který se může projevit úbytkem lůžkových kapacit v ústavech sociální péče až o 6-10 tis. lůžek 26 27 - závěr druhé poloviny prvého desetiletí příštího století, kdy bude nutno vytvořit kvalitativní i kvantitativní předpoklady pro zabezpečení důsledků výrazného nárůstu osob v nejstarších věkových skupinách po roce 2015. Složitost působeni důsledků těchto aspektů, které působí ve vzájemných vazbách a souvislostech, vedou k doporučení stanovit normativy ve dvou Časových horizontech. Pro rok 2D00 a k fdIcu 2010 s tím, že v prvních letech příštího tisíciletí bude nezbytné jejich úroveň a strukturu (komplexnost) posoudit, a to především se zřetelem na působení nových právních norem ovlivňujících chování jednotlivých sociálních subjektů v sociální oblasti. Vedle těchto rozhodujících faktorů je nezbytné úroveň jednotlivých normativů průběžně analyzovat, a to především v souvislosti s vypracováním nových projekcí vývoje obyvatelstva a zejména projekci domácností ve vazbě na důsledky nově přijatých legislativních opatření, která mají bezprostřední dopad na chování jednotlivých subjektu v sociální oblasti, případně jako důsledek některých dnes obtížně kvantifikovatelných faktorů, jakými jsou například výrazné změny v systému zdravotní péče, dostupnosti bydlení apod. 2. Alternativy stanovení relevantních velikostních kategorií obcí pro zpracování normativů Výchozími kritérii pro posuzování již přijatelné minimální velikosti obce (území) jsou • přítomnost dostatečně velikých problémových částí relevantních sociálních skupin • možnost zabezpečení kvalifikovaného provádění sociálních služeb při zajištění provozní racionality a při optimalizaci sociálních aspektů těchto služeb Protože ve stejném celkovém počtu obyvatel může být individuální podíl jednotlivých relevantních skupin různý, může být přijatelná minimální velikost obce a samozřejmě její skutečné sociální potřeby stanoveny jen orientačně; skutečnou potřebu sociálních aktivit je Iřeba stanovit provedením sociálně demografické analýzy konkrétní obce a konkrétního území- V tomto směru proto půjde především o nalezení velikostních typů obce, popr. území. Pn tomto rozhodování je nutno mít na zřeteli i podstatu jednotlivých řešených problémů. Některé aktivity nemůže zabezpečovat nejblížŠÍ subjekt (obec, místní nestátní subjekt), a to jak pro eventuální nemožnost poskytovat je kvalifikovaně, tak především pro diskrétní povahu těchto problémů (chudoba, manželské krize, výchovné problémy apod.). Proto je iřeba tuto protichůdnost tendencí u jednotlivých typů služeb velmi přesně vyjádřit a odusit 28 Stav a vývoj v České republice je vsak v rozporu s těmito poznatity. Po roce 1990 došlo k výraznému rozdrobení sídelní struktury a k osamostatnění malých obci. Téměř v 80 % z celkového počtu obcí dnes žije méně než 1000 obyvatel, celkem v nich žije pouze cca 16 % obyvatel. Naopak zhruba 50 % obyvatel žije ve městech a městských Čtvrtích. Souhrnně je možno konstatovat, že je účelné, aby konstrukce normativů vycházela z následujících premis: 1. Určité aktivity, jako je napr. základní sociální poradenství či elementární formy pomoci nesoběstačným starým lidem, je možno a nutno zabezpečovat v obcích každé velikosti. 2. Minimální velikost obce, v níž je možné provozovat sociální služby, je zhruba 2, resp. 5 tis. obyvatel, za významné je třeba považovat obce ve velikosti do 10 tis. obyvatel (jde o velikostní typ - tedy s možností přesahu); tyto obce mají zpravidla statut městD a jejich význam v příštím období výrazně poroste. 3. Minimální území - mikroregian, jehož vybavenost je vhodné analyzovat a normativně ošetřit, je spádové území pověřené obce, která na něm podle současných předpisů vykonává státní správu v sociální oblasti (jde přibližně o 26 tis. obyvatel). 4. Dalším stupněm pro reálné koncipování normativů je město velikostního typu 20-50 tís. Obyvatel, které je zpravidla okresním městem, a o jeho spádové území. 5. Vzhledem k postavení okresního úřadu jako základní územní jednotky státní správy je třeba roli okresu v rámci tvorby normativů samostatně pojednat 6. Je třeba popsat roli VÚSC a případně i působnost státu jako provozovatele sociálních služeb, které je možné provozovat na celostátní úrovni. 7. Pro univerzalitu použití bude vhodné vyjádřit potřebu sociálních služeb ve vztahu k relevantním sociálním skupinám bez vztahu k velikosti sídla a obdobně i ve vztahu k celkovému počtu obyvatel. 3. Konstrukce normativů vybavenosti územních celků službami sociální péče Úvodem je třeba konstatovat, že normativy jsou zpracovány podle možností ve více konstrukcích tak, aby umožnily získat základní orientaci více způsoby. Je patrné, že univerzální a v této souvislosti tradičně užívaný název, normativy, se pro některá řešení nehodí. V tomto směru je proto účelné hovořit o tom, že se jedná o směrná čísla, orientační údaje, upozornění na průměrný, a tedy pravděpodobný výskyt sociálních jevů, situací a sociálních potřeb. Vícccestnč, popř. vícevrstevnaté koncipování normativů se 29 ukázalo vhodným vzhledem k velmi diferencovanému okruhu sociálnědemografických informací, s nimiž ve své činnosti disponují obcef zejména ty, pro něž sociální služby dosud zabezpečuje stát. Jsou obce, které disponují jen údaji o celkovém poctu obývate^ ale i obce, které znají podrobnou věkovou strukturu svých občanů. Oběma obcím by vsak měly být normativy užitečné. Jednotlivé použité konstrukce normativů mají různé přednosti i nevýhody, různou měrou mohou zohlednit jemnejší demografickou skladbu obyvatel a je možno je proto použít duplicitně a komparativně právě k ocenění místních odlišností. Předkládá se návrh normativů ve Čtyřech typech: a) Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin b) Normativy vybavenosti vybranými službami sociální pomoci c) Přehled územní distribuce sociálních služeb d) Orientační standard vybavení spádové obce a jejího území (pověřené obce) Tyto normativy je třeba při koncipovaní sociálních služeb v konkrétním případě konfrontovat s výsledky sociální analýzy obce. 3.1. Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin Cílové sociální skupiny jsou zde chápany jako ty části sociálních, popř. věkových skupin, které jsou obvyklými příjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší potřeby sociálních služeb. Analýzy prokázaly, že doporučené normativy vybavenosti, koncipované ve 2. polovině 80. let zejména pro oblast péče o staré a těžce zdravotně postiženě občany, byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné demografické, ekonomické a spolecensko-politické podmínky a s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb se ovšem jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období také v podstatně jemnějším rozdělení v závislostí na věku osob a přitom využít jednotlivé moduly sociálních služeb podle rozsahu závislosti občana na pomoci jiné osoby (viz Část m. - Přílohy, tab. 1). V tomto směru se doporučuje doplnit normativy vybavenosti ústavními a terénními službami o průměrné údaje charakterizující závislost osob na pomoci v jednotlivých sociálních skupinách, popr. obecné jako upozornění na možný výskyt sociálních potřeb obyvatel v určitém teritoriu. Takový nastroj lze prakticky velmi dobře využít. Na základě dostupných údajů lze navrhnout následující normativy vybavenosti územních celku službami sociální péče v závislosti na veku osoby a míře její závislosti. íabulka Č. 1: Údaje, vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a veku osob vyššího věku podíl osob, které potřebují pamiic při sebeobsluie, podle míry závislosti věk osoby celkem minimálni leiikä střední lěžkd 65-69 let 3 % 1,5% 1,5% 70-7'í tet 7% 3 % ■ 2% 2% 75-79 tet 10,5 % 4% 3 % 3% 0,5 % 80-84 let 15.5 % fi,5% 4% 4% 1 % 85-89 let 27% 9% 8% 8% 2% 90 a více let 8D% 20 % 20% 20% 20 % Na základě srovnání a analýzy dostupných statistických údajů o počtu zdravotně postižených osob a jejich struktuře lze pro potřebu tvorby normativů vyvodit závěr, že sociální služby pro staré občany současně kryjí významný podíl -potřeb osob označených za zdravotně postižené, zejména v některých skupinách postižení. Dále je nutno respektovat, že: • struktura zdravotně postižených občanů je velmi diferencovaná jednak podle druhu zdravotního postižení a jednak podle věku « při koncipování sociálních služeb v obci a územním celku je třeba vždy vycházet ze zcela konkrétní sociální analýzy obce, města či územního celku, protože při relativně malých výskytech některých druhů postižení mohou být poměry v jednotlivých místech zcela zásadně odlišné, a průměrný výskyt, např. na 10 tis. obyvatel, je proto třeba považovat pouze za orientační labulka č, 2: Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel druh postižení orientační výskyt na 10 tis. obyvatel zrakové postižení 57 z toho těžce 16 sluchové postiženi 95 z toho zceln hluchých 14,5 30 31 poruchy řeci 57 mentálni postiženi 285 v tom: dospělí vyžadující ústavní péči '1,5 mládež vyžadující ústavní péči 10 vady pohybového úsliqjí 286 v tom: dospěli vyžadující ústavní péči 0,4 mládež vyžadující ústavní péči 1 tělesné postiženi dospelých s přidruženým mentálním postižením vyžadující ústavní péči 0,4 tělesné postižení mládeže s přidruženým mentálním. ■ popr. dalälin postižením vyžadujícím ústavní péci 0,5 smyslové postižení dospelých vyžadující ústavní péci 0,3 vozíčkáři 33 diabetici 505 z toho: nn inzulínu 66 duševně nemocní 95 epileptici 133 psoriatici 190 clironicícy nemocní toxikamané a alkoholici vyžadující ústavní péči 0,1 poživatelé invalidního důciipdu 400 poživatelé Částečného invalidního důchodu 111 příplatek k přídavkům na invalidní děli do r. 1995 22,4 držitelé mimořádných výhod I. slupne 70- II. stupně 152 HT. slupne 61 chronicky nemocné dStt 524 Pozn.: Údaje převzaty a přepočteny z různých zdrojů s různou mírou validity a vzájemné slučitelnosti. Proto je při jejich použití třeba z lélo skutečnosti vycházet Tyto údaje je třeba brát jako velmi orientační. Určitý rozptyl uvedených a reálných čísel je dán také skutečností, že neexistují dostatečné statistické údaje ani výměna informací mezi zdravotní a sociální sférou. V některých směrech jde tedy o počty osob určené až na základě kontaktu zdravotně postiženého občana s některým ze sociálních systémů. Ačkoliv tyto údaje nejsou zřejmě z výše uvedených důvodů zceia přesné, poskytují relativně velmi dobrý přehled o možném výskytu jednotlivých typů zdravotního postižení na konkrétním území. V dalším období je bude možné doplnit o statistická data o počtech příjemců sociálního příplatku zvýšeného z titulu zdravotního postižení dítěte nebo rodičů, který je poskytován v rámci systému státní sociální podpory. tabulka £. 3: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu Sociální skupina Na 1000 rodin Nn 10 000 obyvatel Rodiny s dětmi (0-18 let), které potřebují sociúlně-právrU ochranu nebo jiný druh sociální pomoci u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci 50 80 kterg potřebuji trvalou pozornost 175 270 Děti, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané n zneužívané děti) u nichž vznikne v průběhu roku potícím pomoci nu 1000 dětí 8 20 které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN 140 340 tabulka č. 4: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence Osoby vyžadující azylové ubytování nn 10 0D0 obyvatel bezdomovci 10" mntky s dítětem 4,5 po propuštěni z výkonu trestu 19 z důvodů závislosti na drogách I2-241' Pozn.: 0 okres, který má 100 tis. obyvatel, by měl rtiíí 100 lůžek pro bezdomovec, z toho 50 v noclehárnách 31 tento údaj může býi ve velkých městech nž několikanásobně překročen 32 33 3.2. Návrh normativů vybavenosti sociálními službami tabulka č. 5: Návrh doporučených normativů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 sítu L 2000 2010 vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem 47,36 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 26,00 26,00 v domovech-penziónech pro důchodce B,47 9,00 9,00 v bytových jednotkách v DPS 14,89 .18,00 18,00 počet osob, kterým je poskytovaná pečovatelská službo 66,73 70,00 75,00 tabulka č. 6: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 skut. 2000 2010 vybavenost tnfsty v domovech důchodců 122,42 160,00 160,00 tabulka č. 7: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 skut. 2000 2010 vybavenost místy v zatíženích pra staré občany celkem 61,70 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 33,00 35,00 v domovech-penziónech pro důchodce__ 11,09 12,00 12,50 v bytových jednodiách v DPS 19,49 24,00 24,50 nnrr.t osob. ktcrvm ie oaskviována pečovatelská služba 87,35 . 90,00 100,00 i —_L._i——-—1- ————--- —-— vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postiženou mládež 12,12 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči a staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budriu zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování jednotlivých forem sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem pečovatelská služba), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat. V tomto směru je proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: • minimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů * maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních. tabulka 6. 8: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet míst v azylových domech pro matky s dětmi 4,50 6,00 pačet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,00 7,00 počet míst v noclehárnách 5,0Q 7,00 3.3. Přehled územní distribuce sociálních služeb Třetí z typů normativů představuje pokus o shrnutí všech základních typů sociálních služeb, popř. aktivit majících vliv na sociální vztahy, a zobecňuje zkušenosti a názory na to, jalc by tyto služby měly být na území rozmístěny. Orientačně tyto hodnoty navrhují, které služby by měly být v každé obci, v obcích, resp. územích různé velikosti, kterými by mel být vybaven každý okres, popř. VÚSC, a které aktivity by mel zabezpečovat stáL Jde o ideální představu, která je jedním z východisek pro koncipování sociálních služeb a kterou je nezbytné konfrontovat především se skutečným počtem obyvatel obce ci území a konkrétní situací v území. Dalšími korektivy jsou první dva typy normativů. S pomocí těchto nástrojů je potom možné zjistit jalc rozsah sociálních potřeb, tak najít vhodné umístění služby, její optimální velikost a spádovost působení. Čtvrtým zdrojem informací pro modelování sociálních služeb, který byl měl být na počátku prací, je sociální analýza obce. 34 35 Při hledání optimálních řešení je třeba počítat i s možností společného provozování sociálních služeb více obcemi, s možností smluvního zabezpečování sociálních služeb pro vlastní občany v jiné obci, provozování prostřednictvím nestátních subjektů apod. Také skutečnost, že některá služba by měla být na území okresu provozována, nutné neznamená, že tato služba musí být na území okresního města apod. Vždy je třeba hledat místně konkrétní řešení a k jeho nalezení využít doporučené normativy. Orientační přehled jednotlivých typů sociálních služeb v obcích, městech a územních celcích 1 2 3 4 5 6 obec v sam aut. působnosti do 2 lis. oby volci přenesené působnosti region do 20 tis. obyvatel prenesené působnosti region tlo 50 lis. obyvatel okres jako správní jednotka vyšší uzemni správní celky (VÚSC) stát Sociální poradenství Základní sociální poradenství Základni sociální poradenství X X X X X X Kontaktní místa slální sociální podpory X X X Odborné sociální poradenství Linka důvěry mládeže (Linka be2peČf) X X Krizový telefon X X X X Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) X Oddělení péče o dĚti a rodinu X Poradny pro řešení krizových situací u dělí (DĚIskč centra, krizová centra apod.) X X Poradny pro řešení krizových situací u dospělých X X Kamunitnf centra X X 1 2 3 4 5 6 Poradny a kontaktní cením pro řešení závislosti na alkoholu a drogách X X Nlzkoprahové středisko pra osoby závislé na drogách X X Drogový koordinátor X Místo, kde je možno získal konzultace k problematice rnuliikulturálního soužili (poradce pro etnické otázky) X Sociální asistent (strcetworker) X X Poradenství v oblasti prevence kriminality {koordinátor preventivních aktivit) - komise X X Pomoc obětem trestných cínů (Bílý kruh bezpečí) X X X Sociální kurátor pro mládež, sociální kurátor pro dospěle X Střediska poradenství a sociální rehabilitace pro zdravotné postižené občany X Pomoc při zabezpečení základních Životních potřeb Poskytnutí Dnanční nebo věcné pomoci X X X Zabezpečení podmínek na prežití X X Zabezpečení jednoho leplěno jídla denně X X Zabezpečení ošacení X X Zabezpečení noclehu a základní osobni hygieny X X Pomoc v péči o osobní hygienu občana X X X Pečovatelská služba (ofiobní pomoc při udržování hygieny v domácnosti občana) X X X Střediska osobní hygieny X X Prádelny (možnost levného prani prádla) X X Pomoc v péčí o domácnost a o občana X X X Pečovatelská služba (nákup potravin) X X X Pečovatelská služba (rozvoz stravy) X X X Jídelny pro důchodce X X Dietní jídelny X X 36 37 1 2 3 1 4 5 6 Pomoc souvisící se závislostí způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené děti X X Osobni asistence pra těžce zdravotní postiženě dospělé X X Respitnl péče {péče a rodinné příslušníky pečující o těžce zdravotně postižené) X Dávky sociální peče vázané na zdravotu! postiženi občana X Pomoc souvisící s problematikou bydlení a potřebou péče Denní pobyty Damovinky X X Denní stacionáře pro zdravotné postižené děti X X Dennf stacionáře pro zdravotně postižené dospělé X X Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany X Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením X Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením X Přechodné pobyty Přechodné pobyly v domech s pečovatelskou službou X X Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro děti X X X X Přechodné pobyty v ústavech sociální pécs pro dospělé X X X X Přechodné pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné X X ] 2 1 3 4)56 Trvalé pobyty Domovy důchodců X X X Domovy-penzióny pro důchodce X X X Domy s pečovatelskou službou X X X Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež X X Ústavy sociální péče pro mentálně . postiženou mládež X X X Oslavy sociální péče pro dospělé občany tělesně postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslově postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené X X Ústavy sociální péče pro chronické alkoholiky a tDxikomany X X Ústavy sociální péče 1 pro clironickě psychotiky a psychopaty X X Cliróncnd bydlen f Byty pro mentálně postižené X X X Byty pro občany psychicky nemocné X X X Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené X X X Chráněné bydleni pro komunity občanů léčících se z drogové závislosti X Zvláštní znřízenl pro výkon pěstounské péče X X X Azylová péče Domov-penzion pro matky s dětmi X X Krizové lůžko pro matku s dítětem X X Domov-penzión pro zletilé opoušlějfcl dětské domovy, popřípadě pěstounské rodiny X 38 39 1 2 3 4 5 6 Azylové ubytovny pro bezdomovce X X Azylové ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody X Azylové ubytovny pro přechodné ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu X Azylové ubytovny pro osoby HIV pozitivní X X Azylová (krizová) lůžka v dčlských ccnlrech X X Domy napůl cesty (pro bezdomovce, matky s dětmi, dSti z náhradní výchovy) X X Pomoc při zabezpečení sociální komunikace Institucionální zabezpečení využití volného času dětí Domy dSti X X X Zájmové organizace pro dSti X X X Sportovní organizace pro děti X X X Sportoviště pro dělí - oficiální X X X Prostory pro liry déti -oficiální i neoGciáhii X X X Kluby pro d£ti X X X Institucionální zabezpečeni sociální komunikace občanů Politické strany X X X Občanská sdruženi X X X Zájmové organizace X X X Sportovní organizace X X X Klubová zařízeni X X X Kluby důchodců X X X Univerzity třetího věku X X X Další klubová zařízeni pro rnlndá lidi - napr. diskotéky, Uuicčn! knvárny apod. X X X X 40 u o C »s o s o B '3? u o '(U >■ o T3 •n a, d XI p T3 d OJ "C O m a a P, I o O ■B a 2 a, a. E? u u -i-a 't3 a Š ĚLJ3 N 'a a □ P .e C -u ■■3 c N > .s, S b.; 'B > '"E !5 g S g S u -a 71 S i s. Síl Š'o B 5 _a I* ... "u •S3 S 5."° c -a S3 ■a a O u 3 ■= ■■a a ■a •OJ "1 «J .H :s a as P-, o •a ô S S Q U (J n. a 0 a 5 a TJ Ä 0 síl ■a S-s u-3 p f-i.a ■Si* 3 E « & a a-a °£ 3 "S S •S mu a ä u c a ■Hi I* . .G u ■git o a a m > — .S "2 H 11 i 1 .-s 3 s *a ej 11 Č 1(1) i u >al □ ■ocs □ g "á 3 -S -s i 11* ■u a b "3 5 «1 111» I5F-4i - o E 2 n** SI'S S t- 3 = C K O d . Q ž U S. E S o ■a O a. 41 Odborné poradenství Nestatní subjekty podle možností nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečují odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postižení a staří občané, rodiny s dětmi apod.) Zabezpečení podmínek na prežití (teplé jídlo, ošacení, osobní hygiena, nocleh) Obecní (mestský) úřad 3 až 5 20 lze koncipovat jako zařízení, poskytující podmínky na pře-žid Pečovatelská služba Obecni (mestský) úřad 182 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Strediska osobní hygieny 1 středisko poskytují iDožnosi udržováni osobní hyoeny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytují možnost praní prádla občanům, kteří si sami prát nemohou, neba k lomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečení stravovaní Jídelny pro důchodce podle sociální analýzy obce umožňují stravovaní starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví Dietní jídelny padle výsledku sociální analýzy umožňují poskytování dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravování a oni sami si dietní stravu připravovat nemohou Denní pobyty Domovinfcy 25 zařízení pra staré občany, o něž pečují jejich rodinní příslušníci Denní stacionář pro zdravotně pasdžené dSti 20 možnost uspořádáni podle typu postižení, popřípadě jako zařízeni pra kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně posezené dospělé 35 dtto Trvalé pobyty Domov důchodců 68 poskytuje komplexní péči Domov-penzión pro důchodce 23 poskytuje bydleni a vybrané sociální služby Dům s pečovatelskou službou 52 poskytuje bydleni a ůkany pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 3 možnost přechodného ubytování v domé s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malováni v bytě) Lůžka v léčebně pra dlouhodobě nemocné 3 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené podle sociálni analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sociální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené občany dtto bytový fond speciálně upravených bytů Zvláštní zařízeni pro výkon pěstounské péče 1 6 velká pěstounská rodina Azylová páče Domov-penzión pro matky s dětmi 12 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 3 možnost vyčlenění takového lůžka (lůžek) v domově-pen-ziónu pro matky s dětmi Zajištění sociální komunikace Kluby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návazností na sociálněprávní ochranu a prevenci je nezbytné vytvářet podmínky pro využiti volného času dětí a mládeže Kluby důchodců 30 až 50 zařízeni pro občany vyššího věku s programem a s možnos-ú organizování nejrůzfléjšfch akcí pro tuto skupinu občanů Univerzita iretiho věku vzdělávání občanů v důchodovém věku Obec s celkovým počtem obyvatel 50 tisíc s Typ sociální služby orgán, instituce, zařízen! počet pracovníků počet míst Poznámku Základni sociální poradenství Městsky úřnd 2 až3 poskytuje základní informace a zprostředkuje kontakt občanů s pracovníky odborného sociálního poradenství Veřejný telefonní přistroj zajištění přístupu k telefonním přístrojům se stálým provozem v lokalitě Misío poskytující základní sociální poradenství po telefonu 24 hodin derme 3 i rfložnost kombinace s krizovým telefonem, zřízeným v rámci odborného sociálního poradenství Místní periodický tisk a rozhlas zajištěni pravidelného a aktuálního informování o poskytovaných sociálních službách v rámci obce (města) Nestátní subjekty podle možnost! nestátního subjektu podle počni nestátních subjektů V obci přehled o nestátních subjektech v obci, které poskyiují poradenství určitým skupinám občanů (organizace těžce zdravotně posazených, sdružujících staré občany, osamělé matky apod.) Kontaktní místo stárni sociálni podpory flazlO zabezpečuje okresní úřad Odborné sociální poradenství Mestský úřad 10 až 12 sociální pracovnicí, zabezpečující odborné sociální poradenství (sociální práci) občanům V obtížné sociální situací (těžce zdravotně postiženým, starým občanům, rodinám s děimi apod.); orientačně na 100 klientů I sociální pracovník Sociální asistent 2ai3 působí v oblasti primární a sekundární prevence sociálních patologií na úseku terénni sociální práce Komunitoi centrum 4 až 6 ambulantní zařízeni pro terapeutické aktivity, zaměřené na akniáiní sociální problémy v obci Linka důvěry mládeže 6ažH účinná pomoc ditetí v krizové situaci s možností výjezdu Krizový telefon 6 nepřetržitá 24hodinová služba odborníků, vyškolených v pomoci při řešeni životních krizových situaci občanů prostřednictvím telefonní linky Odborné sociální poradenství Koordinátor preventivních aktivit 1 koordinace a poradenství v oblasti prevence kriminality (rovněž může být pro tyto účely zřízena komise) * Poradna a kontaktní centrum pro řešení závislostí na alkoholu a drogách 2 až 4 i ambulantní zařízení poskytující odborné poradenství včetně krizové pomoci Nestátní subjekty podle možností nestátního 5ubjekm podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečuji odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postižení a staří občané, rodiny s děuni apod.) . Zabezpečeni podmínek na přežití (teplé jídlo, ošacení, osobní hygiena, nocleh) Městský úřad 8 až 12 lze koncipovat jako zařízení poskytující podmínky na přežití Pečovatelská služba Městský úřad 455 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osobní hygieny 2 střediska poskytují možnost udržováni osobní hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby I prádelna poskytuji možnost praní prádla občanům, kteří st sami prát nemnhou, nebo k tomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečeni stravování Jídelny pra důchodce podle sociální analýzy obce umožňují stravování starým občanům a občanům léžce posázeným na zdraví Dietní jídelny podle sociální analýzy obce umožňují poskytování dietní sUravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravování a oni sami si diemí stravu připravovat nemohou Osobní asistence Osobní asistence pra těžce zdravotně postižené děti 30 zabezpečení osobních asistemú prostřednictvím agentury i Osobní asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé občany 100 zabezpečení osobních asistentů prostřednictvím agentury Denní pobyty Domovínky 70 zařízeni pra staré občany, o něž pečují jejich rodinní příslušníci Denní stacionář pro zdravotně postižené děti 50 možnost uspořádání podle typu postižení, popřípadě jako zařízeni pro kombinované vody Denní stacionář pro zdravotně postižené dospěle HO . dtto Týdenní pobyry Týdenní pobyt pro staré DbČany 20 zařízeni ústavní sociální péče, umožňující rodinám pečujícím o své staré příslušníky péči v průběhu týdne Týdenní pobyry pro děti se zdravotním postižením 30 zařízení ústavní sociální péče, umožňující rodičům pečujícím o těžce zdravotně postižené dítě zabezpečovat péči v průběhu pracovních dnů v týdnu Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením 20 zařízení ústavní sociální péče, umožňující rodinám pečujícím o těžce zdravotně postižené dospělé členy zabezpečit péči o ně v průběhu pracovního týdne Trvalé pobyry DDmov důchodců 169 poskytuje komplexní péči Doraov-penzión pro důchodce 58 poskytuje bydleni a vybraně sociální služby Důro s pečovatelskou službou 117 pnskyiuje bydleni a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 5 mažnasl přechodného ubytováni v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malování v bytě) Lůžku v ústavech sociální péČE pro dětí 10 možnost přechodného umístěni dítěte těžce zdravotně postiženého po dobu zaneprázdněnosti rodičů, popř. v době dovolené apod. Lůžka v ústavech sociální péče pro dospělé (domovy důchodců, ůsuivy sociální péče pro těžce zdravotně postižené dospělé občany) 15 možnost přechodného umístění starého občana nebo občana těžce zdravotně postiženého na určitou dobu Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 5 vyhrazená lůžka v LON pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči 5 Chráněné bydlení Byty pro mentálně postiženě podle sodalní analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sadální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotné postižené občany podle sociální analýzy obce byíový fond speciálně upravených bytu Byty (zařízení) pro občany léčící se z drogové závislosti podle sociální analýzy obce chráněné bydlení pro komunity občanů léčících se z drogové závislosti Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 2 12 velká pěstounská rodina Azylová péče Domov-penzión prD matky s dětmi 23 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 10 možnost vyčleněni takového lůžka (lůžek) v domově-pen-zioíiu pro matky s dětmi Ubytovna pro přechodné ubytování osob závislých na drogách nebo alkoholu 50 až 120 určeno pro jednorázové, popřípadě opakované ubytování pro tyto občany Zajištění sociální komunikace Kluby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návaznosti na sociálněprávnl ochranu a prevenci je nezbytně vytvářet podmínky pro využiti volního Času děti a mládeže Kluby důchodců 75 až 120 zařízení pro občany vyššího věku s programem a i možnosti organizování nejrůznějších akcí pro tuto skupinu občanů Univerzita třetího věku vzdelávaní občanů v důchodovém věku m. NÁVRH SOCIÁLNI ANALÝZY OBCE 1. Úvodem Při projednávání vládního návrhu zásad zákona o sociálni pomoci na jaře roku 1995^ bylo uplatněno doporučení zařadit do pripravovaného zákona nový inštitút sociálni analýza obce. Zpracování tohoto dokumentu se podle návrhu výboru Poslanecké sněmovny mělo stát podmínkou pro poskytování státních dotací na sociální aktivity obci. Návrh obsahu sociální analýzy vychází z obsahu vládního návrhu zásad zákona o sociální pomoci s pnpomínkami, uplatněnými Poslaneckou sněmovnou, dále ze stati ministra práce a sociálních věcí ing. J. Vodičky irJde o renezanci sociálních rolí obcí a měst", publikované v časopise Státní správa a samospráva a z Programového prohlášení vlády z Července 1996. 2. Výchozí principy Zpracovaní Dbsahu sociálni analýzy vychází zejména z těchto principů, obsažených ve výše uvedených dokumentech: ■ bude se posilovat odpovědnost a působnost obcí v oblasti sociální pomoci a zvláště v oblastí sociálních služeb - bude se akcentovat právo na informace základní sociální poradenství, které by měla poskytovat každá obec, a odborně poradenství, které bude poskytováno podle rozsahu spádovosti jednotlivých oblastí sociální problematiky v rámci okresu, kraje, popř. i celostátně - odpovědnost obcí za uspokojování sociálních potřeb občanů nebude chápána^tak, zeje obec povinna zabezpečit všechny sociální aktivity vl astrami silami, nýbrž jde o to, aby potřebné sociální aktivity byly jejim občanům dostupné, ať už je poskytuje kdokoliv \ ■ bude deklarována podpora státu nestatním subjektům, a to za jasně stanovených | podmínek ■i • sociální analýza obce bude metodickou pomůckou, která by obcím měla pomáhat j v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů :j • sociální analýza obce účinně napomůže tam, kde je dosud provozovatelem služeb I stát (popř. také výlučně jen stát) a kde samosprávné obce nedisponují knovv-how íj o sociální problematice, protože se v řadě případů zabývají jen výplatou sociálních i dávek, ať už jako pověřené obce, nebo obce v samostatné působnosti. | ij | 3. Cíle zpracování sociální analýzy obce, města, územního celku j. Sociální analýza obce (města, regionu) bude plnit více cílů a s ohledem na nejsou i koncipovány jednotlivé skupiny údajů ainformací, které by měly být jejím obsahem. | • Zpracování sociální analýzy obce, města, popř. územního celku by mělo být zdro- ; jem informací potřebných pro poskytování dotací státu na krytí nákladů sociálních j aktivit obcí a zdrojem statistických údajů. V této skupině údajů je třeba akcentovat j informace sociálně demografické. • Zpracování sociální analýzy by mělo přispět k tvorbě, pDpf. být součásti celkové a analýzy obce, města ci regionu, která vychází z historických, geografických, de-[ mografických, ekonomických a dalších skutečností a je předpokladem pro vytvá-| rení dlouhodobější rozvojové strategie obce, města či regionu, tídaje o sociálne demografickém složení obyvatel a o některých sociálně ekonomických jevech, jako je nezaměstnanost, dojíždění apod., jsou proto velmi důležité. • Analýza by s pomocí normativů měla zpracovateli pomoci nalézt a kvantifikovat ty j sociální skupiny, které jsou nejčastěji klienty sociální pomoci (cílové skupiny), které zpravidla potřebují pomoc, a dále ty skupiny osob, s jejichž způsobem života ; jsou spojena rizika apod. Stručně řečeno, půjde o určité upozornění pro obecní za- | stupitele, kterého bude možné využít ve dvou kracích: í] a) provedením demografické analýzy, j b) porovnáním s normatívy, které upozorňují na celostátní průměrnou velikost projí blémavých Částí sociálních skupin; to umožní zpracovatelům provést srovnání a dá Í impuls k ověření případných důvodů diferencí, v každém případě pak napomůže s lepšímu poznání sociální problematiky vlastní obce, města Či územního celku. i) ■ Zpracování sociální analýzy by v druhém plánu mělo vést ke shromáždění informa- 1] cí o sociálních aktivitách provozovaných na vlastním území, ale i o aktivitách jiných j| subjektů a orgánů ve spádovém území. Tato část analýzy je iniciována poznatkem, ji že již v současnosti existuje poměrně Široké spektrum nejrůznějšich sociálních akti- l! vit, avšak občané o nich často nevědí, neexistují registry těchto činností, Lakže ani 1 48 i! i! 49 obecni Qrgán nemůže občanu poskytnout informaci, kam se se svými problémy obrátit Jde především o aktivity nestátních subjektů. Není nezbytné ani možné, aby každá obec disponovala všemi typy sociálních služeb, aleje nezbytné, aby obec byla schopna svého občana o takové službě informovat, eventuálně mu podle typu služby napomoci ji zabezpečit nebo zprostředkovat (právo na sociální poradenství). • Vyplnění dotazníku sociální analýzy tak umožní obci vytvářit základní fundus místně platných informací o sociálních aktivitách (zcela praktických a v uživatelsky příznivé podobě, napr. s telefonickým kontaktem) potřebných pro vlastní činnost obecních orgánů i pro občany obce. Zde půjde o konstrukci otázek na místo, kde mohou být občanům obce poskytnuty potřebné služby (v obci, mimo obec). • Sociální analýza klade otázky (resp. na ně odpovídá), které směřují na životní podmínky občanů, na možnosti uspokojování jejich potřeb. Jde svým způsobem o dílci upozornění na některé problémy a potřeby, jako jsou napr. dostupnost telefonního spojení, dostupnost komunikační (např. pro osoby s omezenou možností pohybu), možnosti levného stravování apod. Je zřejmé, že s růstem velikosti obce (až po územní celek) se bude rozsah detailních informací tohoto typu snižovat. • Sociální analýza umožňuje ověření existence mechanismů kooperace obce s příslušnými orgány státní správy, jiných obcí a nestátními subjekty, popř. dává impuls 1c navázání těchto vztahů. Vyplnění příslušných otázek má opět dvojí účel. Zajištění konkrétních informací umožňujících rychlý kontakt s těmito subjekty, tj. zodpovězení otázek tohoto typu a vytvoření základu potřebných místně platných informací užitečných v případě potřeby jak pro obecní úřad samotný, tok pro oběany. Jde o otázky týkající se konkrétních údajů o pracovištích subjektů poskytujících sociální služby, sociálněprávni ochranu, poradenství apod. Celkové akcentování potřeby zvýšení informovanosti občanů s cílem usnadnit jim řešení jejich problémů se projevilo v usnesení vlády Č. 595 ze dne 25. října 1995 o katalogu opatření ke zjednodušeni a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům. V katalogu opatření jsou výslovně uloženy úkoly ke zpracování a vydaní takových informačních podkladů pro občany, které by jim měly usnadnit řešení jejich záležitostí včetně sociálních a orientovat je v jejich nárocích. Navržený obsah sociální analýzy vytváří v Části, kterou se sumarizují informace o sociálních aktivitách, podklad pro rozšíření informovanosti občanů i v oblasti působnosti samosprávy. 4. Využití zkušeností z analýzy obce realizované v jiných odvětvích Úspěšnost realizace vládních politik v různých oblastech odvisí přímo od ochoty, schopností a možnoslí samosprávných obcí a měst tyto aktivity naplnit korikrétiiími činy. Jde o takové oblasti, jako jsou ochrana životního prostředí, muWkulturální soužití 50 i a další. Souvisí to s principem subsidiarity a kompetencemi, které má samosprávná í obec při správě svého území a života v něm. Stát múze vytvářet právní a organizační ! předpoklady a může různé sociální aktivity obcí i ekonomicky stimulovat. Jeho schop- ; nost přikázat provozování těchto aktivit je vsak ve vztahu k obcím značně omezená. > Růst role obcí určitých velikostí se očekává v procesu změn ve struktuře osídlení. ? S tím úzce souvisejí snahy vést obce k vytváření vhodného podnikatelského prostředí ' a napomáhat jim přitom.1! [ S iniciativní roli obcí počítá vládní Program obnovy vesnice (květen 1991). Předpo- kládá provedení podrobné sociálne-urbanistické analýzy obce, např. ve formě dotazníku j a vzoru přihlášky k programu obnovy vesnice. Tyto dokumenty jsou blízké koncepci so- í cialní analýzy obce a obsahují několik desítek otázek týkajících se údajů o sídle, jelio i historii, bydlení, zemědělství a lesním hospodářství, průmyslové výrobě, službách, do-j pravě, občanské a technické vybavenosti, arclíitektonickém obrazu vesnice, krajině, { možnostech pra volný čas, odpočinek a kulturu, veřejnou činnost apod. Je patrné, že ví- ; ce resortů cítí potřebu ovlivnit aktivity v obcích k zajištění rozvoje svého oboru.31 Nelze nevidět, že takto koncipovaný projekt má dvojí účel: vnější - získat informace a vnitřní - upozornit management obce na široké souvislosti a dimenze dalšího rozvoje obce. ; Nejpodrobněji byl dosud v oblasti sociálních aktivit vypracován určitý typ metodic- | kého dokumentu Ministerstvem vnitra ČR. Obsahuje sociální analýzu obce v oblasti i prevence kriminality jako extrémního jevu sociální patologie. Přitom bylo nalezeno { zcela transparentní řešení vztahu státu a obce. Centrum vyhlásí věcné cíle (záměry j a metody) řešení problému a obec, která se chce na uvedených aktivitách účastnit a splní k tomu určené postupy včetně určité analýzy, obdrží k těmto aktivitám zvláštní účelové prostředky, techniku apod. Zmapování situace, inventura prostředku a kompetencí má zjistit o krirriinalitě: kdo, jak, kdy a proč. Přitom však nejde o policejní zprávu, j ale takové hodnoceni, které analyzuje sociální faktory vzniku a rizik sociální patologie, f Skutečnost, že nikoliv jen orgány činné v trestním řízení vědí o sociální patologii více, fi je mimořádné významná.41 Tento projekt garantovaný jednotnými, veřejně známými i -pravidly se úspěšně realizuje a umožňuje účelově transferovat desetimilionové částky I k řešení vybraného společenského problému, ií !j K výše uvedeným zkušenostem a k existenci těchto dílčích projektu, obsahujících ně- jj které prvky z oblasti sociální analýzy, se pn koncipování návrhu sociální analýzy obce při- ji hlíží. Nicméně i tytD oblasti jsou do analýzy přiměřeně zalirnuty. Vychází se přitom ze | skutečnosti, že zpracování všech těchto dokumentů je fakultativní, jde pouze o pomůcku [i a lze předpokládat, Že s růstem společenské pozice samosprávných obcí dojde k dalším H pracím v této tematické oblastí a k postupnému sjednocení metodiky vztahu centra k nim. J " Kovářík, Tatišavá - Podnikatelské prostředí ve měslč a v obcí, CONSU5 1991 ;i 1 R. Perlín - Program obnovy vesnice, Ministerstvo zemědělství 1994 j* ' *' J. Gjuričová - „Prevence se musí vyplatit - prevence kriminnlily ve měslecli", S 06 5. Konstrukce sociální analýzy obce, města a územního celku Navrhuje se, aby základní konstrukce sociální analýzy byla pojata jako dotazník, který umožní v závislostí na rozsahu informací, kterými obce disponují, konfrontaci s jednotlivými typy doporučených normativů vybavenosti územních celku službami sociální pomoci. Ta umožní provést první hrubý odhad o některých sociálních jevech. Dále se navrhuje, aby po demografických a eventuálně socioekonomických informacích byly pojednány jednotlivé sociální situace a možnosti pro jejich řešení v obci a mimo obec, a to včetně důležitých kontaktních informací. Opačné řešení, třídění podle sociálních skupin, se při ověřování neosvědčilo, protože u každé sociální skupiny se vyskytují typy služeb reagujících na podobnou sociální situaci. Obsah analýzy i její forma představuje velmi členitý soubor s řadou dílčích informací, a je proto zřejmé, že by jej bylo možné - pro zajištěni uživatelského komfortu -zpracovat do podoby počítačového programu. Bez zvláštní nadsázky lze použít srovnání s některými počítačovými hrami, v nichž se hráč musí rozhodovat na hází daných limitmch možností (počet obyvatel, hmotné zdroje apod.) a liirútních řešení (normativů). Sociální analýzu obce - pojatou jako sociální management obce, by bylo možno zpracovat j ako počítačovou hru o skutečné obci. Po vložení programem vyžádaných informací by byly provedeny automaticky potřebné výpočty, položeny další otázky, navrženy varianty a při jejich volbě by byly analyzovány důsledky. Možností vkládání dalších informací, limitů a hledání variant zabezpečení sociálních potřeb občanů je velmi mnoho. Bylo by např. možné doplnit limitující údaje o náklady na jednotlivé způsoby zabezpečení sociálních potřeb a hledat i ekonomická optima řešení apod. Takové technické řešení by navíc umožnilo modelování variant dalšího rozvoje obce, variant slučování obcí nebo jejich kooperace, mohlo by navazovat na další sféry (např. bydlení), mohlo by poskytovat i bázi pro základní sociální poradenství a obsahovat i pracovní postupy řešení různých situací apod. Autoři studie si ověřili a uvědomují riziko, že se managementům obcí, které se sociálními službami dosud nezabývají, bude jevit návrh sociální analýzy jako značně náročný a složitý. Naopak obce, které se již v této oblasti angažují, budou nacházet tematické oblasti, v nichž by bylo možné jít do větších podrobností, anebo naopak některé údaje Čí témata vypustit, protože nejsou v konkrétním případě aktuální. To jsou nesporné limity užití návrhu analýzy'vedoucí k tomu, že je tuto analýzu ďeba považovat za soubor otázek k údajům a informacím, které je nutné a užitečné si položit. Formální úprava dále uvedeného návrhu sociální analýzy je jen maketou případného dotazníku, popr. ještě lépe, základem pro tvorbu softwarového programu. 52 Část 1. Sociální analýza obce (návrh dokumentuj Sociálně demografické údaje 1. Název obce (ZUJ) Číslo obce Časti obce Vzdálenost části obce od obecního úřadu Poverený obecní úřnd Ola es Kraj 2. Základní demografické údaje Počet obyvatel olice Rnídätenf počtu obyvatel podle části obce Věková struktura obyvatel abce v před produktivním věku v produktivním vfiku v poproduktivníra věku dtto podle jednotlivých Säsd obec Celkový počet rodia z toho s nezaopatřenými dětmi s jedním ditčtem se dvčma dětmi se třemi dětmi se čtyřmi a více dětmi Počet rozvodu za poslední rok 53 Počet úmrtí za poslední rolí Počet uzavřených sňatků za poslední rak Počet neúplných rodin s dětmi Struktura obývate! starších 65 let 65-69 70-74 75-79 80-B4 85-89 90 Q více Počet domácností jednotlivců osaměle žijících ve věkových skupinách nud 65 let Demo grafici t é údaje a vybraných skupinách Daspfvnjfd mládež a jeji rozdelení podle způsobu přípravy na povolání Nezaměstnáni mladiství n absolventi škol Osoby a rodiny, které jsou poživateli dávek sociální péče doplňujících jejich příjem do výše životního minimu Rodiny a osoby zcela závislé ne sociálních dávkach (tj. sociální dávky nedoplňujl příjem, nýbrž jej zcela nahrazuji) Žadatele1 □ byt Národnostní složení 3. Sociálně ekonomická charakteristiko obce Tendence vývoje počtu obyvatel obce Typ osídlení obce (městský, venkovský, smíšeny) Ekonomický charakter obce (zemědělská, průmyslová, smíšená) Počet pracovních příležitostí Počet občanů dojíždějících za prací Podíl občanů dojíždějících za prací z práceschopného obyvatelstva Počet práceschopného obyvatelstva Počet nezaměstnaných Další významné údaje charakterizující sociální problémy obce Část 2. Možnosti řešení sociálních problému občanů obce (Je třeba uvést všechny osoby, Drgány, organizace a instituce, které v této oblasti působí, ad se jedná o státní, obecní či nestátní subjekty a také informace potřebné pro kontakt s nimi - tel. číslo, jména konkrétních osob, pracovní dobu apod.). v obci mimo obec S o dální p o r atl ens tví Základní sociální poradenství Odborné sociální poradenství linka důvěry mládeže (Linka bezpečí) Krizový telefon Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) Oddělení péče o děti a rodinu Kontaktní místa státní sociální podpory Poradny pro řešeni krizových situací u dětí (detská centra, krizová centru apod.) Poradny pro řešení krizových situaci u dospělých Komunitní centra Poradny a kontaktní centra pro řešeni závislosti na alkoholu a drogách Nízkoprahové středisko pra osoby závislé na drogách Drogový koordinátor Místo, kde je maZno získat konzultace tc problematice multBculturňlnlliD soužití (poradce pro etnické otázky) Sociální asistent - sírectworker Poradenství v oblasti prevence kriminality (koordinátor preventivních aktivit) - komise Parnoc obětem trestných činů (Bílý kruh bezpečí) Sociální kurátor pro mládež, sociálni kurátor pro dospělé Střediska poradenství a sociální rehabilitace pro zdravotně postižené občany 55 Pomoc nfí zabezpečení základních životních potřeb Poskytnutí finanční nebo věcne pomoci Zabezpečení podmínek na přežití Zabezpečení jednoho teplého jídla tlennc Zabezpečení ošacení Zabezpečeni noclehu u základní osobní hygieny Pomoc v péči o osobní hygienu občana Pečovatelská služba (osobní pomoc při udržování hygieny v domácnosti občana) Střediska osobní hygieny Prádelny (možnost levného praní prádla) Pomoc v péči o domácnost a o občana Pečovatelská služba (nákup potravin) Pečovatelská služba (tozvoz stravy) Jídelny pro důchodce Dietní jídelny Možnost získání stravy pro rozvoz do domácností Možnosti levného stravování Pomoc souvisící se závislostí, způsobenou těžkým zdrnvutním pustJŽenfm Osobní asistence pro těžce zdravotně postižené dětí Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé Respilní péče (péče o rodinně příslušníky pečující o lěžce zdravotně postižené) Dávkv sociální péče vázané na zdravotní postižení občana Pomoc souvisící s problematikou bydlení u potřebou péče Denní pobyty Domavinky Denní stacionáře pro zdravotně postižené děti Denní stacionáře pro zdravotně postižené dospělé Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením Prechodné pobyty Přechodné pobyty v domech s pečovatelskou službou Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro děti Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro dospělé Přechodně pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné Trvalé pobyty Domovy důchodců Domovy-penzíóny pro důchodce Domy s pečovatelskou službou Ústavy sociální péče pro tělesně posazenou mládež Ústavy sociální péče pra mentálně postiženou mládež Ústavy sociální péče pro dospělé občany tělesně postižené Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslové postižené Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené Ústavy sociální péče pro chronické alkoholiky a loxikomany Ústavy sociální peče pro chronické psychotiky a psychopaty Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené Byty pro občany psychicky nemocné Bezbariérově byty pro fěžce zdravotně postižené Chráněné bydlem pro komunity občanů léčících se z drogové závislostí Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 56 57 Azylová pece i j Domov-penzión pro madcy s dětmi r i. Krizové lůžko pro matku s dítětem ! Domov-penzión pro zletilé, opouštějící dětské domovy í Azylové ubytovny pro bezdomovce j Azylové ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody íi ti f Azylové ubytovny pro přechodné ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu ;] il :l Azylové ubytovny pro osoby HtV pozitivní j Azylová (krizová) lůžka v dětských centrech j Domy napůl cesty -(pro bezdomovce, matky s dětmi, děti z náhradní výchovy) i Parno c při zabezpečení sociální komimiltacc Institucionální zabezpečení využili volného čnsu d Čti i ( i Domy děti i <1 Zájmové organizace pro dSti :i Sportovní organizace pro dSU i Sportoviště pro děti — oficiální •i Proslory pr° hry děd - oficiální i neoficiální p. Klubv pro dětí J Institucionální zabezpečení sociální komunikace občanů i Politické strany Občanská sdruženi !t. Zájmové Drganizncc ;i Sportovní organizace i' i-; Klubová zařízeni i-•1 Kluby důchodců ■j Univerzity třetího veku !., Další klubová zařízeni pro mladé lidi - napf. diskotéky, taneční kavárny apod. i: ČÁST II. 58 i' Je možné počítat s tím, že těžiště aktivit ve vztahu ke staré generaci se postupně přesune do aktivit volnočasových, společenských, zájmových. Souvisí to s vysokým všeobecným standardem generací, které po r. 2000 překročí fiktivní hranicí stáří. Do dovedností těchto generací bude patřit i schopnost nalézat optimálnější způsob zabezpečeni svých potřeb, uplatnění vlastních generačních zájmů ve společenském systému. I s touto skutečností je tedy užitečné počítat Vývojové tendence ve službách pro staré občany, jako je deinstitucionaíizace, stírání rozdílů mezi ústavní a terénní péčí, rozvoj domácí péče a pomoci v domácností, vyžadují, aby doporučené normativy byly zpracovány ve více konstrukcích, které by mohly být při praktickém použití vzájemně konfrontovány a které by umožnily reflektovat místní demografické podmínky. Bude sice možné stanovit nový doporučený normativ na vybavenost územního celku či obce, napr. místy v domovech důchodců, jako dosud tak, že se urči, kolik míst v domovech důchodců je adekvátních např. na 1000 obyvatel 651etých a starších neho SOletých a starších, ale bude mnohem praktičtější a pro reálný vývoj služeb v budoucnu lepší určit modelový předpoklad, kolik občanů v relevantních věkových skupinách, např. po 5 letech (starších 65 let) bude s vysokou pravděpodobností potřebovat pomoc v domácnosti, domáci péči nebo intenzivní péči ústavní. X. STUDIE O TVORBĚ NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO STARÉ OBČANY DO ROKU 2010 1. Úvodní poznámky Analýza vybavenosti územních celků službami sociální péče pro staré občany ukázala, že stávající struktura forem sociální péče není projevem promítnutí teoretických koncepcí do praktického života, ale je výsledkem živelného vývoje, kdy praxe reagovala v rámci svých možností a padle svého zájmu na nutnost zabezpečení potřeb starých a zdravotně postižených občanů- V tomto smeru se plně projevuje skutečnost, že úroveň vybavenosti jednotlivých okresů službami sociální péče není z pozice centrálních orgánů žádným způsobem regulována, usměrňována ani ovlivňována, a to i přesto, že státní orgány jsou zřizovateli naprosté většiny zařízení. Naopak, některé aspekty vlivu centra, např. financování lůžek, konzervují stav a limitují rozvoj podle skutečných potřeb. Státní veřejné prostředky jsou distribuovány tam, kde již ústavní služby jsou, nikoliv vždy tam, kde jsou také ještě zapotřebí. Přestože změněné politické, ekonomické a společenské podmínky významným způsobem ovlivnily zájem jednotlivých subjektů o tuto sféru sociálních služeb, prokázala analýza, že doporučené normativy vybavenosti koncipované ve 2. polovině 80. let byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné podmínky demografické (zejména stárnutí obyvatelstva a z toho plynoucí prodlužování doby závislosti na poskytování pomoci), ekonomické (zejména nezbytnosti zásadní změny způsobu financování jednotlivých forem sociální péče) a společensko-politické (zejména uplatňování restitučních nároků původních majitelů řady objektů) s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb pro staré občany (zejména přizpůsobování jednotlivých forem péče individuálním dispozicím občana) se jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období v podstatně ,jemněj- 162 163 ším" rozdělení v závislosti na věku osob a přitom využít jednotlivé moduly sociálních služeb tak, jak byly navrženy kolektivem zkušených sociálních pracovníků pod vedením J. Torové. V tomto směru se proto doporučuje zásadně odstoupit od současného dělení sociál- í nich služeb na služby ústavní a služby terénní a jednotlivé normativy koncipovat jako | podíly osob vyžadujících konkrétní rozsah péče, resp. podle stupně jejich závislosti. Takto pojatý normativ bude orientační pomůckou pro rámcový odhad potřeb, které mohou být zabezpečeny různými formami, resp. úkony terénní a ústavní péče. ' i Tyto skutečnosti zároveň odůvodňují záměr, aby takto koncipované normativy vybavenosti byly ohraničeny rokem 2010 s tím, že jejich úroveň by byla v návaznosti na re- ' alizací jednotlivých kroků průběžně ověřována. \ i i 2. Současný stav a porovnání kompatibilních údajů í i i Podle šetření provedeného ve studii „Vypracování modulů jednotlivých úrovní soci- ! álních služeb v péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby" byla v roce 1994 poskyt- I nuta ústavní sociální péče a pečovatelská služba celkem 130 tis. klientům, z toho: j • v I. závislostní kategorii j (tzv. minimální závislost) bylo...........................51 tis. klientů j ■ ve H. závislostní kategorií ■ (tzv. lehká závislost) bylo...............................38 tís. klientů ■ ve ni. závislostní kategorii i (tzv. střední závislost) bylo..............................33 tis. klientů j • ve IV. závislostní kategorii ' (tzv. těžká závislost) bylo................................S tis. klientů j V relativním vyjádření byla tedy některá z forem sociální péče poskytnuta 9,61 % osob starším 65 let, přičemž: ■ v I. závislostní kategorii byla některá z forem sociální péče poskytnuta .....................3,77 % osob starších 65 let • ve II. závislostní kategorii ..............2,81 % osob této věkové kategorie ■ ve m. závislostní kategorii....................2,44 % osob starších 65 let - ve XV. závislostní kategorii....................0,59 % osob starších 65 let Tyto hodnoty lze konfrontovat s údaji v publikaci „Společenská péče o staré občany", kde je míra potřeby pomoci vyjádřena v závislosti na jednotlivých věkových skupinách. Promítnutí těchto údajů na dosud používanou souhrnnou relaci ve vztahu lc osobám starším 65 let ukazuje důsledky vyplývající ze stárnutí obyvatelstva na rozsah jednotlivých potřebných forem pomoci. tabulka č. 1: Důsledky stárnutí obyvatelstva na rozsah osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze 1990 1995 2000 2005 2010 2015 podii osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze na celkovém počtu osob starších 65 let (v %) 9,81 10,07 10,59 10,94 10,69 10,65 pramen: Projekce obyvatelstva ČR do r. 2020, PF UK, Praha 1995, vlastní propočty Ačkoli se v relativním vyjádření jeví tyto změny jako v zásadě nepatrné, vzhledem ke změnám ve věkové struktuře osob v poproduktivním věku a zvyšujícím se hodnotám střední délky života (viz Analýza \*ybavmosti územních celku službami sociální péče pro staré občany) budou mít značný dopad na rozsah péče o osoby v jednotlivých závislostních kategoriích. Určité porovnání lze získat i srovnáním s relativními hodnotami v některých evropských státech. Na zřeteli je nutné mít i strukturu rodin, v jejichž čele je osoba starší 65 let. Zatímco s rostoucím věkem se zvyšuje podii osob, kde v Čele domácnosti je jednotlivec (z cca 41 % u věkové skupiny 65-69 let až na zhruba 70 % u věkové skupiny osob starších 85 let), klesá zároveň podíl domácností dvojic (z přibližně 48 % u věkové skupiny 68-69 let až na asi 21 % u věkové skupiny osob starších 85 let). Podíl domácností, v jejichž čele stojí jiná osoba, postupne s rostoucím věkem Idesá (z cca 10 % u věkové skupiny 64-69 let na cca 3 % u věkové skupiny 80-84 let), přičemž ale v nej-starší věkové skupině podíl osob vzrostl na cca 9,5 %. 3. Návrh normativů vybavenosti územních celků službami sociální péče pro staré občany Na základě těchto údajů lze navrhnout normativy vybavenosti územních celků službami sociální péče v závislosti na věku osoby a míře její závislosti. 164 165 tabulka č. 2: Návrh normativů vybavenosti územních celků službami sociální péče ve vazbě na míře závislosti a vlku osob podíl osob, které potřebují pomoc pří sebeobsluze věk. osoby míra závislosti celkem minimálni lehká střední těžká 65-69 let 3,0 1,5 1,5 _ 70-74 iet 7,0 3,0 2,0 2,0 75-79 let 10,5 4,0 3,0 3,0 0,5 30-34 let 15,5 ■ 6,5 4,0 4.0 1.0 85-89 let 27.0 9,0 8,0 8,0 2,0 90 a více let 80,0 20,0 20,0 20.0 20,0 pramen: 1C Nový, P. Víšek-Společenská péče o slaré občany, Práce, Praha 1988, sir. 14 J. Toravň, H. Vostrovská, E. Kaplan - Vypracováni modulů jednotlivých úrovní sociálních služeb v péčí o osoby závislé na pomaci jiné osoby, Praha 1995, vlastní propočty Na základe takto stanovených normativů lze kvantifikovat počet osob, které budou v následujícím období potřebovat pomoc při sebeobsluze s ohledem na míru jejich závislosti. tabulka č. 3: Počet osob, které budou potřebovat pomoc v sebeobsluze ve vztahu k míře jejich závislosti minimální závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 586 6 502 8 387 10498 70-74 let 12 720 12 291 11494 11 561 15 086 75-79 let 7 885 13 137 13 025 12 433 12 773 80-84 let 11 399 8 58D 14 573 14 870 14 459 85-B9 [et 7 574 8 249 6 876 11 746 12 256 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8718 celkem 65 a více let 51 103 54 463 58 592 64 100 73 790 podíl osob s minimální závislostí na celkovém poctu osob starších 65 let 3,70 3,81 3,98 3,91 3,83 lehká závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 586 6 502 8 387 10 498 70-74 let 8 480 8 194 7 663 7 707 10 057 75-79 let 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 BQ-84 let 7 015 5 280 8 968 9 151 8 898 85-89 let 6 733 7 332 6 112 10 441 10 895 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8 7ÍB celkem 65 a vice let 39 666 42 866 45 135 50 113 58 645 podii osob s lelikou závislostí na celkovém počtu osob starších 65 let 2,87 3,00 3,06 3,06 3,05 střední závislost 1995 21)00 2005 2010 2015 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 8 480 B 194 7 663 7 707 10 057 75-79 fet 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 80-84 let 7 015 5 280 B 968 9 151 8 898 85-89 let 6 733 7 332 6 112 10 441 10 895 90 a vfce let 4 355 5 622 6 122 5 103 8 718 celkem 65 a více let 32 496 36 280 38 633 41 727 48-147 podíl osob se střední závislosti na celkovém poctu osob starších 65 let 2.35 2,54 2,62 2,54 2,50 těžká závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 0 0 0 0 0 75-79 let 986 I 642 1 628 I 554 1597 B0-B4 let 1 754 1 320 2 242 2 288 2 224 85-89 let 1 683 1 833 1 528 2610 2 724 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8 718 celkem 65 a více let 8 778 10417 11 520 11 555 15 262 podíl osob s těžkou závislostí na celkovém počtu osob siarších 65 let 0,64 0.73 0.78 0,70 0,79 i; Projekce obyvatelstva ČR du r. 2020, PF UK, Praha 1995; vlastní propočty 166 167 4. Návrh normativů vybavenosti územních celků sociálními službami Pro další období se doporučuje jako jeden z alternativních přístupů pro koncipováni sociální analýzy obce vycházet z aktualizovaných hodnot normativů vybavenosti koncipovaných ve 2. polovine 80. let Jako východisko v tomto směruje použito porovnání ukazatelů vybavenosti ve vazbě na 1000 osob starších 65 let. Takto koncipované hodnoty jsou následně přepočteny na hodnoty vztažené na 10 000 obyvatel celkem, přičemž hodnoty vybavenosti územních celků místy v domovech důchodců jsdu přepočteny rovněž na 1000 osob starších 80 let Přitom je zřejmé, že tyto odvozené hodnoty doporučených ukazatelů vybavenosti jsou často značně modifikovány změnami ve věkové struktuře obyvatelstva. Tab. ě. 4 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany t relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 1995 2000 2001) 2010 skut. norm. 85 norm. 85 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy na 1D0Q osob 65 + v zařízeních pro staré občany celkem 47,36 48,50 53.D0 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 29,90 31,30 26,00 26,00 v domovech-penziónech pro důchodce 8,47 3,60 3,70 9,00 9,00 v byiových jednotkách vDPS 14,89 15,00 18,00 18,00 18,00 počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba 66,73 57,00 60,00 70,00 75,00 Tab. č. 5 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 skut 2000 norm. 96 2010 norm. 96 vybavenost mísiy v domovech důchodců na 1000 osob BO + 122,42 160,00 160,00 Tab. č. 6 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 1995 2000 201)0 2010 skut. norm. 85 norm. 85 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem na 10 000 osob celkem 61,70 52,50 58,00 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 31.25 33,00 33,OD 35,00 v domovech-penziónech pra důchodce 11,09 3,75 4,00 12,00 12,50 v bytových jed no dcách vDPS 19,49 17.50 21,00 24,00 24,50 počet asob, kterým je poskytovánu necovatelslcá služba B7,35 71.50 75,00 90,00 100,00 "— —... vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postižená dospělé osoby 6,37 9,50 11.00 9,50 11,00 vybavenost místy v U5P pro zdravotné postiženou mládež 12,12 13,OD 13.00 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožni zabezpečit péči o staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budou zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem „pečovatelská služba"), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat V tomto směruje proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: • minimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů • maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybaveností místy v azylových zařízeních. 168 169 Tab. č. 7: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 poČEt míst v azylových domech pro matky s dětmi 4.50 6.00 počet mfst v azylových domech pro bezdomovce 5.0D 7.00 počet míst v noclehárnách 5,00 7,00 5. Ekonomi cl t é důsledky vyplývající z navrhované úrovně normativů vybavenosti Kvantifikovat vývoj nakladu na sociální služby je velmi obtížné. Lze předpokládat, že při zachování stávající struktury jednotlivých forem sociální péče celkové náklady v příštích létecli budou velmi výrazně růst, neboť v jejich výši se vedle demografických faktorů postupně promítnou jak faktory ovlivňující růst nákladů na bydlení, tak i faktory, které ovlivňují růst mezd, přičemž lze očekávat, že promítnutí těchto aspektů bude vzhledem k nízké úrovní odměňování v sociální sféře v současném období v porovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství podstatně dynamičtější. Stávající neefektivní struktura sociálních služeb a současné formy jejího financování přitom nevytvářejí žádné předpoklady ke snížení růstu nákladů. Pří zachování obou aspektu i v následujícím období lze předpokládat prudkou akceleraci nákladů, a to až na dvojnásobek současného podílu výdajů na sociální služby na hrubém domácím produktu (z cca 0,65 % v roce 1995 na zhruba 1,10 % v roce 2010). V návaznosti na hypotézy o očekávaném vývoji sociálních služeb v příštím období lze předpokládat, že by uvažované systémové změny v této oblasti přispěly k významné úspoře výdajů z veřejných rozpočtů. Tomuto závěru napomáhá i kvantifikace výše výdajů na sociální služby provedená na základě kvantifikace nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb podle zjištěné míry závislosti jednotlivých osob. Pokud by všem občanům byla s ohledem na jejich zdravotní stav poskytnuta optimální Forma péče, činily by v roce 1994 náklady na sociální služby cca 4 mld. Kč, avšak skutečné náklady byly více než dvojnásobné (cca 8,1 mld. Kč). Tento rozdíl je způsoben tím, že prioritní preference je položena na zabezpečení potřeb starých a zdravotně postižených občanů v ústavních zařízeních, přestože řadu Činností směřujících k odstranění závislosti těchto občanů je možné realizovat v jejich 170 ' vlastních domácnostech. Celkové rozpětí finanční náročnosti poskytovaných služeb je ■ tedy dáno především možností zabezpečovat v následujícím období radu Činností, poskytovaných dnes zpravidla pouze v ústavních zařízeních, v domácnostech jednotli- i vých občanů. Tento postup umožni zvýšit efektivnost prostředků vynakládaných na za- j bezpečení sociálních služeb a přispěje k posílení sociálního zázemí starých občanů. Na i druhé straně je ale nutné konstatovat, že tato skutečnost zřejmě přispěje k prodloužení i střední délky života a vyžadovala by usilovat o změnu podmínek hmotného zabezpe- í Čení osob, které o staré občany budou pečovat-zejména jde o transformaci příspěvku ' při péči o Dsobu blízkou z dávek sociální potřebnosti do dávek státní sociální podpory. Tab. č. 8: Předpokládaný vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ovlivňujících vývoj náldadů na sociální služby (tempa růstu, rok 1995 = 100) HDP index hrubá starobní výdaje výdaje spolr. cen mzda důchod na bydlení na služtiY 1995 100,0 1DD.0 100.0 100.0 100,0 100.0 2000 136.4 141,6 204,5 196,4 215,B 219.3 2005 308.9 184,1 336.fi 313,8 314,5 410,5 2010 439,3 226,2 517,8 452,6 392.1 754,6 pramen: vlastni propočty interní podklady MPSV Je tedy zřejmé, že pauze nalezení efektivního modelu poskytování sociálních služeb včetně zásadních změn ve způsobu jejich financovaní představuje východiska z ocelcá-i vané budoucí obtížné sociálne ekonomické situace. ; i