TOMEŠ, L: Analýza sociálních potřeb kraje, obce a regionu. In: Matoušek, O. a kol., Metody a řízení sociální práce, Porta, Praha 2003
Všechny metodiky v podstatě "vycházejí ze stejných metodologa čirých principů, které sociologové v různých evropských zemích vypracovali v druhé polovině 20. století k identifikaci sociálních potřeb a očekávání lidí. Lisí se jen v podrobnostech nebo názvech (označeních), a je proto nepodstatné, který postup se v konkrétním případě zvolí. V této kapitole jde spíše o pokus o formulaci metodologických principů pro postup než o vypracování konkrétní metodiky pro zpracovatele saciálně-ekanornických analýz.
16.1   Potřeba analýzy
Bez důkladných analýz nelze efektivně řídit a spravovat územní celky. Každý subjekt správy má své sociální povinnosti dané právním řádem nebo statutem nebo smlouvou (Tomeš, 2001, s. 72nn; Tomeš, 2002). Má-li tyto povinnosti řádně plnit, musí tak činit s daným souborem osob (obyvateli), v daném sociálním prostoru a čase. K tomu potřebuje znát:
a) demografii regionu (kraje, obce);
b) konkrétní obsah sociálních potřeb obyvatelstva;
c) strukturu těchto potřeb;
d) prostorové (zeměpisné) rozloženi těchto potřeb;
e) preference obyvatelstva při jejich uspokojování;
f) očekávání dotčené populace, vůči které má subjekt správy sociální povinnosti plnit.
Taková analýza je pro subjekt správy zdrojem nezbytných poznatků pro efektivní
■ projektování; h plánování;
■ volbu nej vhodnějších sociálních nástrojů při budování účinného systému sociálních služeb;
■ definování reálných finančních potřeb (rozpočet).
K tomu potřebuje region (kraj, obec) získat informace dvojího typu:
1. statistické (tzv. tvrdé) údaje o populaci, vůči které má sociální povinnosti plnit;
2. sociologické (tzv. měkké) informace o očekáváních, postojích a o motivaci chování zrrríněné populace.
Takové informace subjekt správy získá sociálně-demo grafickou analýzou a dotazníkovým šetřením, kterou provádí buď vlastaími sttarni, nebo zadává odborným organizacím.
Každá populace části. ůzetTrního celku se liší od populace celého územního celím. Proto se „snímek" populace dané Části územního celku, definované buď zeměpisně, nebo institucionálně, porovnává s celou populací. Pro řídící struk-
tury je důležité vědět, jak se jimi spravovaný celek liší od ostatních (sociálni vzdálenosti) a od celostátního průměru. Zjišťují se měřením odchylek. Proto je důležité, aby analýzy přinesly informace založené na údajích, které jsou srovnatelné svým tvarem a definicí s celostátními údaji. Analýza tedy podává informace:
a) „dovnitř", o stavu a potřebách obyvatelstva daného spravovaného útvaru;
b) „navenek", o útvaru jako takovém v porovnání k jiným útvarům.
Možnost srovnání s jinými spravovanými celky podstatně zvyšuje hodnotu analýzy i pro daný spravovaný celek.
Tak např. Moravskoslezský kraj se Uší od ostatních krajů rourou nezaměstnanosti, národnostní a etnickou strulcturou populace, zdravotoím stavem populace, mírou znečištění životního prostředí atd. V Severomoravském kraji se podobným způsobem Beskydy liší od Jeseníků nebo Těšínská. Stejně se od sebe liší jednotlivá města Moravskoslezského kraje podle toho, „čím se obyvatelstvo převážně živí". Hejtmani a starostové potřebují vědět, co je pra jimi spravovaná území typické, co od nich j ejich voliči očekávají a čím se j ejieh kraj či obec liší v rámci republiky od ostatních krajů a obcí, aby Be mohli cíleně a účinně rozhodovat.
Potřeba diferencovaných informací je v současné etapě transformace české společnosti naléhavá vzhledem k velmi místně rozlišným sociálním důsledkům působení Hberahzačních a privatizačních tendencí při přechodu ke svobodnému trhu. Objevil se nebývalý nárůst nejrůznějších sociálních problémů, které jsme dříve neznali nebo aspoň ne v takových rozměrech, i když se většina z nich počátkem devadesátých let 20. staletí předpovídala a formulovaly se základní transformační přístupy (scénář sacáální reformy, záchranná sociální síť apod.). V souvislosti s nedokonalou legislativou však sociální problémy narůstaly a dnes působí velmi rozmanité těžkosti.
Obr. 16.1 Struktura regionálních, krajových a obecních analýz
VI MAKROMETODY
•r
í-.;"
16     ANALÝZA SOCIÁLNÍCH POTŘEB KRAJE, OBCE A REGIONU
Rozdílnosti v sociálních potrebách závisejí na odlišnostech mezi kraji 5i regiony a obcemi, ať již jde o strukturu velni, zdravotního stavu, závislosti na návykových látkách, nebo neschopnosti vyrovnat se sám s určitou životní situací a míry potřeby pomoci (nezaměstnanost, chudoba atd.).
16-2  Vymezení pojmu
„socĎálně-demografická analýza"
Obecně pod pojmem analýza roziimíme v souladu se Sociologickým slovníkem (Geist, 1992) jednu ze základních metod poznávání objektů a jevů. Jde o postup rozkládání celím na jeho jednotlivé části a zjišťování vzájemných, vztahů mezi těmito částmi navzájem, i mezi každou částí a celkem jako takovým. Tento postup umožňuje poznám podstatných dat o zkoumaném jevu a odkrytí jeho stniktury.
Pro potřebu objasnení pojmu so ciáln 5-dem o grafická analýza1 bychom mohli částečně využít obsahové vymezení analýzy interakční, obsahové, popř. analýzy významů. Zatímco analýza interakční se zaměřuje na pozorování, třídění a kódování činnosti jednotlivých členů sociálních skupin, obsahová analýza se zaměřuje na objelcfcivní, systematický a kvantitativní popis manifestovaných obsahů komunikací, zrcadlících vlastnosti, postoje, hodnoty, normy a zájmy společnosti. Analýza významů pak zkoumá empirická data získaná pozorováním, rozhovorem nebo z dotazníků.
Poněkud snazší je vymezení pojmu analýza demografická. V publikaci Demografie (nejen) pro demografy (SLON, 1998) se uvedený pojem vysvětluje následovně: Jedná se o rozbor jednotlivých složek demografické reprodukce, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnasti a rozvodovosti, nemocnosti a úmrtnosti. Tato analýza studuje demografické události jako hromadné jevy s cílem vymezit jejich charakteristické znaky a zkoumat jejich proměnlivost v průběhu Času nebo na určitém území. Nejdůležitější proměnou je v tomto případě čas. Každá demografická událost musí být přesně Časově vymezena, aby mohla být zařazena do souboru událostí, které mají stejné období vzniku a stejnou dobu trvání. Demografická analýza vychází ze záldadní datové dolmmentace, kterou je běžná evidence přirozené obměny obyvatelstva, a z výsledků sčítání lidu, eventuálně z dalších doplňujících Šetření a tyto údaje dává do vzájemných souvislostí a vztahů. Výsledkem jsou analytická data, souhrnně vyjádřená demografickými ukazateli.
1Obdobně budou úvahy platit i pra komunifcm analýzu.
NejdE d běžně užívaný pojem. Běžně nalezneme pouze vysvětleni pojmů demografická analýza, popř. analýza intertdcčm či obsahová. V těchto spojeních, adjektivum identifikuje buďpredmět analýzy, nebo metodu, kterou se analyzuje. í my budeme pro potřeby této učebnice pracovně označovat analýzu, Herou územní jednotky potřebují, jako „soriáteě-demografickau analýzu", abychom tím naznačili, že k poznání potřebují subjekty správy znát demografii svých klientů a jejich potřeby a očekávání, tedy soubory informací statistických a sociologičirých.
Pravděpodobně obtížnější bude v tomto smyslu vymezení pojmu „sociální".
i Není účelem této publikace zabývat se všemi významy tohoto slova. Pro naši
i potřebu půjde o problematiku týkající se společnosti jako celku i jejích jed-
; nothvých Částí — sociálních skupin a o mezilidské styky a vztahy (viz Tomeš,
;. 2001).
! Pro účely této stati budeme proto pod pojmem „sociálně-demografická ana-
; lýza územního celku" rozumět praktickou metodu k poznávání a popisování so-
- . ciálníchjevůve sledovaném souboru v jeho strukturách (věkové, zdravotní atd.)
! a v určitém čase, na základě rozboru demografických ukazatelů a s využitím
i* všech dostupných statistických a demografických informací a sociologických
! metod a postupů. Její součástí by měla být i prognóza demografického vývoje
! a srovnání s celostátními ukazateli (resp. ukazateli vyšších územních celků)
i a s obecně platnými normativy potřeb jednotlivých typů sociálních služeb (slu-
ľ zeb sociální péče i služeb sociální intervence). V rámci této analýzy lze její
;.' výsledky porovnávat i s celostármmi představami dalšího rozvoje i s obdob-
I- nými pracemi v rámci Evropské unie.
|      16.3  Technický projekt analýzy
!" Každá analýza musí začít vypracováním technického (zpracovatelského) pro-
j jektu, který definuje:
1. co je zadáním, cílem (proč se bude zkoumat, co se očekává za výsledek); !".' 2. co je předmětem (co se bude zkoumat) analýzy (např. územní vymezení); j 3. tematickou šíři analýzy (jaký je „záběr" analýzy, jaké parametry se budou
zkoumat);
4. sběr informací, jaké vstupy jsou k dispozici a jaké vstupy budou potřebné (sběr údajů - co se bude muset teprve zjistit) k dosažení cíle;
5. jaké postupy (metoda) se zvolí ke zpracování (analýze) sebraných údajů;
6. jak se poznatky budou syntetizovat (jaká výkladová schémata se zvolí);
7. jak se budou výsledky prezentovat.
Součástí projektu musí být i označení zadavatele a zpracovatele, složení řešitelského týmu a rozpočet předpokládaných nákladů na jeho realizaci.
Dobře formulované zadání je důležitým předpokladem úspěchu analýzy. Platí pravidlo, že Špatné zadání nelze dobře splnit. Zadání musí být co nej-podrobnější. Musí být jednoznačné a srozumitelné. Lépe je formulovat cíle ve stručných větách, nebo dokonce v bodech než v dlouhých souvětích, které Často umožňují více výkladů.
Předmětem analýzy jsou např. sodami služby, které se poslrytují nebo by se mělj' poskytovat v daném regionu.
Tematická šíře analýzy musí být určena zadavatelem přesně. Vymezena může být územně (všechny sociální služby na daném území), institucionálně (ústavní péče pro zdravotně postižené, poradenství), osobně (všichni staří lidé)
nnc