Vývojová psychologie ii PSY104 PREZENČNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2011 Vývojová psychologie ii Základní charakteristika: Kurz je realizován v podzimním semestru a navazuje na výuku Vývojové psychologie I (PSY103). Kurz se věnuje kognitivnímu, emocionálnímu a sociálnímu vývoji osobnosti (přednášky), rovněž komplexnějšímu pohledu na jednotlivé etapy vývoje a na další speciální témata (semináře). Vývojová psychologie II (PSY 104) zahrnuje dvouhodinovou přednášku (jednou za dva týdny, společně pro všechny posluchače) a dvouhodinový seminář (jednou za dva týdny, dělený na skupiny). Cílem kurzu je osvojení základních pojmů, poznatků o jednotlivých etapách vývoje a některých vývojových teorií, porozumění komplexu dynamických procesů psychického vývoje, pochopení vývojových trendů a zákonitostí vývoje a integrování těchto poznatků do obrazu celoživotního utváření osobnosti. Určeno: Kurz je určen studentům bakalářského studia psychologie. Prerekvizitou je absolvování kurzu PSY 103 (Vývojová psychologie I). Vyučující a garant programu: Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. e-mail: lacinova@fss.muni.cz tel. 549495188 konzultační hodiny středa 9.30 – 11.00 kancelář č. 246, IVDMR a katedra psychologie FSS MU Vyučující a konzultanti (v abecedním pořadí): Mgr. Ondřej Bouša e-mail: bousa@mail.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Prof. PhDr. Petr Macek, CSc. e-mail: macek@fss.muni.cz konzultace: pondělí 10.00 – 11.00 Mgr. Zuzana Masopustová e-mail: 52209@mail.muni.cz konzultace: středa 10:00 – 11:30 (též vyhrazeno pro zodpovídání e-mailových dotazů) – pracovna 5.53 Mgr. Eva Pavlíková e-mail: epavliko@fss.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Lenka Šamánková e-mail: samankova@email.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Jan Širůček e-mail: sirucek@fss.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Konzultace: Téma své seminární práce či jakoukoli jinou otázku z vývojové psychologie můžete konzultovat s kterýmkoli z výše uvedených vyučujících či konzultantů. Co nelze konzultovat a o čem nelze diskutovat (neboť konzultace a výuce věnovaný čas vyučujících jsou určeny především pro řešení odborných problémů): - pokyny obsažené v sylabu – tzn. jakákoli pravidla, požadavky, termíny, atd. - hodnocení již opravených seminárních prací - dodržení všech základních pokynů pro psaní seminární práce (obsah, rozsah, forma, literatura) přibližně odpovídá minimálnímu počtu bodů za seminární práci nutných k zápočtu. Sporné seminární práce jsou vždy před udělením bodů konzultovány týmem VPS II, ohrazování se proti dle subjektivního dojmu nízkému počtu bodů je proto bezpředmětné Výše zmíněné problémy nebudou nikým z vyučujících konzultovány a i e-maily s dotazy na ně mohou zůstat bez odpovědi. Obsahové a časové rozvržení kurzu Přednáška (dále P) se koná vždy v sudá úterý 14.00-15.40 v posluchárně P 31 (první přednáška 20. 9. 2011) Semináře (dále S) jsou dělené na dvě skupiny: SA každé sudé úterý 16:00--17:40 v učebně U35 (první seminář 20. 9. 2011) SB každé liché úterý 16:00--17:40 v učebně U35 (první seminář 27. 9. 2011) Do seminárních skupin se přihlašujte v ISu od 4. 9. do 19. 9. 2011. Přednášky: 20. 9. P1 Pavlíková Vývoj myšlení a řeči 4. 10. P2 Lacinová Emocionální vývoj 18. 10. P3 Macek Vývoj vztahů 1. 11. P4 Širůček Morální vývoj 15. 11. P5 bude doplněno Krize v průběhu života 29. 11. P6 Lacinová Aplikovaná vývojová psychologie Semináře: 20. 9. S1A Pavlíková Prenatální, novorozenecké a kojenecké období 27. 9. S1B 4. 10. S2A Masopustová Batolecí období 11. 10. S2B 18. 10. S3A Šamánková Předškolní a mladší školní období – školní zralost 25. 10. S3B 1. 11. Studijní/čtecí týdny – realizována bude pouze přednáška P4 (její obsah bude součástí testu) 8. 11. 15. 11. S4A Bouša průběžný písemný test Adolescence 22. 11. S4B 29. 11. S5A Lacinová Přechod do dospělosti, dospělost 6. 12. S5B Jakékoli výjimky (individuální studijní plán, uznání předmětu apod.) je nutné řešit s garantkou kurzu na počátku semestru, nejpozději do 30. 9. 2011. Další výjimky v průběhu semestru lze udělovat pouze v odůvodněných případech na základě oficiální omluvenky v IS. Požadavky pro získání zápočtu Zápočet je udělován za aktivní účast na seminářích (viz. níže) a získání alespoň minimálního počtu bodů za závěrečnou seminární práci. za aktivní účast na seminářích se považuje: - účast na seminářích ve své seminární skupině (povolena je maximálně jedna absence) - aktivní příprava na seminář (viz. níže) - aktivní plnění zadaných úkolů v průběhu semináře závěrečná seminární práce: - odevzdání seminární práce v řádném termínu (viz. níže) - splnění požadavků na seminární práci (viz. níže) - získání alespoň minimálního počtu bodů Příprava na semináře Studenti se na každý seminář připravují dle pokynů vyučujícího, který seminář vede (případné pokyny studenti obdrží e-mailem nejpozději 14 dní před svým seminářem), a též nastudováním povinné literatury k danému tématu. Doporučujeme, aby studenti pravidelně četli svou e-mailovou poštu v IS. Povinnou literaturu k příslušnému tématu je nutné prostudovat před seminářem. Témata probíraná na seminářích jsou nedílnou součástí zkoušky, průběžným studiem si tedy i usnadníte přípravu na průběžný a závěrečný písemný test. S1 Prenatální vývoj, novorozenecké a kojenecké období - E. Pavlíková Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 63-118. studijní materiály umístěné ve složce S1 Prenatální vývoj, novorozenecké a kojenecké období v IS S2 Batolecí období - Z. Masopustová Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 118-173. studijní materiály umístěné ve složce S2 Batolecí a předškolní období v IS S3 – Předškolní a mladší školní období: problematika školní zralosti - L. Šamánková Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 173- 319. Šturma, J. (1995). Školní zralost a její poruchy. In D. Krejčířová, & P. Říčan a kol. (Eds.). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 209 – 216. studijní materiály umístěné ve složce S3 Předškolní období a mladší školní období: problematika školní zralosti v IS S4 Průběžný písemný test (obsah přednášek P1 – P4 a seminářů S1 – S3); Adolescence - O. Bouša Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 321- 435. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. – prostudujte strany 9 – 82. studijní materiály umístěné ve složce S4 Adolescence v IS S5 Přechod do dospělosti, dospělost - L. Lacinová Povinná literatura: Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 9-229. studijní materiály umístěné ve složce S5 Přechod do dospělosti, dospělost v IS Závěrečná seminární práce Odevzdání seminární práce: Seminární práci je nutné odevzdat nejpozději 20. 12. 2011 (práce odevzdané po tomto datu nebudou přijaty). Práce se odevzdává ve formátu .doc do složky Závěrečné seminární práce v odevzdávárně PSY 104. Za odevzdání seminární práce se nepovažuje odevzdání prázdného dokumentu či zjevně poškozeného, nesmyslného či nesprávného dokumentu, ani dokumentu v jiném než zadaném rozsahu či formátu. Zkontrolujte si proto, jaký dokument jste do odevzdávárny vložili a zda ho lze bezproblémově otevřít pomocí programu Word. Téma, obsah, literatura: témata závěrečné seminární práce: 1. Vnímání, myšlení a paměť v ontogenezi 2. Vrstevnické vztahy v ontogenezi Zvolte si jedno ze zadaných témat a vymyslete si v jeho rámci vlastní podtéma. Témata seminárních prací jsou formulována obecně, očekává se proto, že si pro účely své práce téma zúžíte na specifický problém. Název tématu i název Vámi zvoleného podtématu jsou nedílnou součástí seminární práce. Příklady: Téma: Vnímání, myšlení a paměť v ontogenezi Název práce: Kvalita dlouhodobé paměti v pozdním stáří Téma: Vrstevnické vztahy v ontogenezi Název práce: Role vrstevnických vztahů v kontextu rizikového chování v rané adolescenci Předpokládá se, že student vystaví svou práci na nejméně 3 odborných zdrojích z oblasti vývojové psychologie, přičemž využije kromě monografií i empirické studie uveřejněné v odborném tisku (český – např. Československá psychologie, Psychológia a patopsychológia dieťaťa – a zahraniční – např. Developmental Psychology, Child Development aj.– využívejte fulltextových databází MU). Za využití empirické studie není považován případ, kdy se student v seminární práci odkazuje pouze na nevýzkumnou část textu (typicky teoretický úvod, diskuzi). Jako odborný zdroj nebude uznávána učebnice – odkazování se na učebnice v seminární práci bude bodově sankcionováno. Student se může v odůvodněných případech v textu odkazovat i na odborné zdroje z jiných vědeckých disciplín (fyziologie, neurologie, apod.) či na psychologické popularizační knihy, ale s vědomím toho, že při hodnocení práce mu nebudou za tyto zdroje započítávány body za použitou literaturu. Rozsah: Rozsah seminární práce je nejméně 9 000 znaků s mezerami (5 normostran) a maximálně 10 800 znaků s mezerami (6 normostran). Forma: Nutností je důsledné odkazování se na zdroje dle citačních standardů APA a dodržování zásad psaní odborného textu (viz. seminární praktikum PSY 103). Seminární práce do vývojové psychologie má být odborným textem přibližně odpovídajícím přehledové studii. Co je smyslem seminární práce a co je též součástí jejího hodnocení? V seminární práci prokazujete, že jste schopni si v rámci zvoleného tématu najít dostatečně zúžené podtéma a náležitě ho zpracovat. Svou seminární prací dále prokazujete, že jste schopni dohledat si ke zvolenému tématu relevantní odborné zdroje a dovedete s odbornými zdroji dobře pracovat - tzn. spojovat závěry jednotlivých studií do nových souvislostí, vyvozovat na jejich základě vlastní výzkumné otázky, hypotézy apod. Rovněž prokazujete, že jste schopni kritického psychologického myšlení. Odbornými zdroji jsou monografie a články z odborných periodik (dostupné např. v knihovně FSS či v elektronické podobě prostřednictvím fulltextových databází) apod., nikoliv učebnice (např. učebnice autorů – Vágnerová; Langmeier, Krejčířová; Nakonečný; Atkinsonová; Plháková; Čačka). Prací prokazujete znalost a dovednost citačních standardů APA viz.: dokument ve Studijních materiálech nebo na: http://www.lib.sfu.ca/researchhelp/writing/citing_guides/apa.htm Hodnocení seminární práce: Bodově se hodnotí míra vyhovění výše uvedeným kritériím i dodržení základních pokynů k psaní seminární práce (viz. seminární praktikum PSY 103). Studenti obvykle v kurzech vývojové psychologie dostávají nejen bodové ohodnocení seminární práce, ale též ohodnocení slovní. Povinností vyučujících není studentům tato slovní hodnocení seminárních prací poskytovat v případě, že student nedodržel základní pokyny pro psaní práce. Slovní hodnocení zejména v případě, že je kritické, má sloužit k tomu, aby student(ka) pochopil(a), v čem má v psaní odborného textu rezervy a z čeho se může při psaní dalšího textu poučit. Schopnost přijmout zpětnou vazbu a poučit se z ní patří k základním dovednostem budoucího psychologa. Vrácení seminární práce: Seminární práce může být vrácena v případě, že celkový součet bodů nedosáhne požadovaného minima, či v případě, že nedodržíte kterýkoli ze základních pokynů k psaní seminární práce (viz. výše). Práce, které nedosáhnou minimálního počtu bodů, budou vráceny k přepracování. Seminární práci lze přepracovat pouze jednou. Oprava seminární práce: Pokud bude studentovi text vrácen k přepracování, je nezbytné, aby text přepracoval nejen s ohledem na přímo zmíněné komentáře, ale i s ohledem na dosažené body v jednotlivých sekcích. Ve slovním hodnocení lze obvykle postihnout jen některé (obvykle ty nejvýraznější) nedostatky či kvality práce, předpokládá se proto, že student je schopen si tyto komentáře „generalizovat“ a propojit je s požadavky uvedenými v sylabu. Přepracované práce odevzdejte nejpozději 4 dny před termínem zkoušky, na který jste přihlášeni, do Odevzdávány Přepracované seminární práce PSY 104. Z celkového hodnocení přepracované práce se automaticky odečítá 5 bodů jako sankce za předchozí nezdařený pokus. Upozornění: Písemné práce vypracovávejte samostatně s použitím relevantní literatury. Dbejte na důsledné odkazování se na zdroje a dodržování citačních pravidel. Práce jiných autorů vydávané za vlastní jsou považovány za plagiát. Za plagiát je považována i seminární práce, v níž bez odkazu na zdroj prezentujete myšlenky jiného autora (a to i v případě, že věty nejsou kopírovány doslovně). Výše uvedené počiny jsou automaticky považovány za nesplnění zadaného úkolu a za porušení studijních povinností s následkem disciplinárního řízení. Tematické okruhy - přednášky Sledujte též studijní materiály v IS, kam bude průběžně umisťována další studijní literatura. Studijní materiály v IS jsou nedílnou součástí povinné literatury kurzu PSY 104. P1 - Vývoj myšlení a řeči, učení – E. Pavlíková Biologické souvislosti vývoje mozku. Piagetova periodizace kognitivního vývoje (asimilace a akomodace, grupování, senzomotorická a symbolická schémata, předpojem, egocentrické myšlení). Kognitivní model vývoje mysli. Inteligence. Vývoj řeči – předřečové aktivity, sociální kontext dorozumívání řečí – Kašpar Hauser, „vlčí děti“, teorie vývoje řeči (Vygotskij), pojem interiorizace, zóna nejbližšího vývoje. Charakteristika procesu učení, význam rituálů v předškolním věku. Speciální témata: vývoj chápání fenoménu smrti, vývoj kreativity Povinná literatura: Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 19 – 100 Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o kognitivním vývoji a vývoji řeči. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o kognitivním vývoji. Doporučená literatura: Brierley, J. (1996). 7 prvních let života rozhoduje. Praha: Portál. Matějček, Z., & Langmeier, J. (1986). Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama. Millarová, S. (1978). Psychologie hry. Praha: Panorama. Odehnal, J. (1976). Vývoj sociálních interakcí v 1. roce života dítěte. Československá psychologie, 3, 240 – 241. Pouthas, V., & Jouen, F. (2000). Psychologie novorozence. Praha: Grada. Verny, T, & Kelly, J. (1993). Tajomný život dieťaťa pred narodením. Bratislava: SPN. Vygotskij, L.S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál. Vygotskij, L.S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN. P2 – Emocionální vývoj - L. Lacinová Biologický a fyziologický kontext emocí – neuroanatomie, sympatikus, parasympatikus, hormonální regulace. Ontogeneze emocí a její souvislosti s růstem a zráním. Emočně bohatá životní období – stadium negativismu, puberta. Pojem emocionální inteligence. Sociální souvislosti emocí. Jak naučit děti chápat a kontrolovat své emoce. Teorie rané citové vazby (opakování viz PSY103). Speciální témata: postnatální deprese a její možný vliv na emocionální vývoj dítěte, vliv způsobu výchovy na emocionální a osobnostní vývoj Povinná literatura: Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál. - prostudujte strany 95 – 103 Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji. Ainsworth, M. D. S., & Bowlby, J. (1991). An Ethological Approach to Personality development. American Psychologist, 46 (4), pp. 333 – 341. – uloženo ve Studijních materiálech Doporučená literatura: Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha: Columbus. Michalčáková, R. (2007). Strachy v období rané adolescence. Brno: Barrister&Principal. - prostudujte str. 37 – 48. Shapiro, L. (1998). Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál. Švancara, J. (1962). Kriteria dětského citového vývoje. Čs. Pediatrie 7-8, 607–614. Švancara, J. (1979). Emoce, city a motivace. Praha: SPN P3 – Vývoj vztahů – rodiče, děti, vnuci, vrstevníci, blízké vztahy - P. Macek Sociální poznávání v ontogenezi, rozvoj sociální kompetence. Vývoj důležitosti interpersonálních vztahů, empatie, kooperace, soupeření. Vztah k rodičům a jeho proměny, vztahy k sourozencům. Vztah k vrstevníkům a jeho proměny. Význam školní třídy a školní sociální situace v jednotlivých fázích vývoje dítěte a dospívajícího. Přátelství a kamarádství, jeho zvláštnosti v jednotlivých etapách života člověka. Erotické vztahy, jejich vývoj v období dospívání a v dospělosti. Vývoj rodičovské role a vztahu k dětem v průběhu života. Prarodičovská role a vnuci. Povinná literatura: Říčan, P. (1989). Cesta životem. Praha: Panorama. – prostudujte strany 27-37. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o vývoji vztahů. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o vývoji vztahů. Doporučená literatura: Durkin, K. (1996). Developmental Social Psychology. Oxford: Blackwell Publishers. Matoušek, O. (1997). Dospívání chlapců v Čechách a na Moravě. Praha: Portál. P4 – Morální vývoj – J. Širůček Teorie morálního vývoje v pojetích různých psychologických směrů a škol (Freud, Piaget, Kohlberg, Bar-Tal, Selman, sociálně-psychologické, sociologické, sociobiologické a humanistické koncepce). Kognitivní a sociální kontext morálního vývoje, teorie přejímání sociální perspektivy. Povinná literatura: Heidbrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Doporučená literatura: Selman, R.L. (2003). The Promotion of Social Awareness. New York: Russel Sage Foundation. Kurtines, W. M., & Gewirtz, J. L.(1995). Moral Development – an Introduction. Heedham Heights: Allyn & Bacon. P5 – Problémy a krize v průběhu života – přednášející bude doplněn Specifické problémy jednotlivých období vývoje. Pojem vývojová krize a životní krize. Specifické problémy se zaměřením se na období dospělosti a stáří. Odpoutávání se od primární rodiny, společenské uplatnění a profesní dráha, budování vztahů a vlastní intimity (intimita vs izolace), manželství a rodinný život, krize středního věku, klimakterium, sexualita. Involuční proces (tělesná a psychická involuce, zhoršování kognitivních funkcí, nemoci), změna sociálních rolí, aktivní stáří, hodnota života. Teorie stárnutí a stáří. Povinná literatura: Stuart-Hamilton, I. (1999). Psychologie stárnutí. Praha: Portál. Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Nakladatelství LN. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 229 -429. Doporučená literatura: Haškovcová, M. (1990). Fenomén stáří. Praha: Pyramida. Hayflick, L. (1997). Jak a proč stárneme. Praha: Knižní klub. – prostudujte strany 27-33, 64-70, 207-230, 274-288 Sheehyová, G. (1999). Průvodce dospělostí: šance a úskalí druhé poloviny života. Praha: Portál. Švancara, J. (1973). Psychologie stárnutí a stáří. Praha: SPN. P6 – Aplikovaná vývojová psychologie – L. Lacinová Vývojová diagnostika, školní zralost, poruchy a odchylky od normálního vývoje. Specifika dětského poradenství, výchova, hraniční disciplíny, vývojově psychologické souvislosti duševních poruch. Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. prostudujte strany 236 - 321. Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 237 - 313. Šturma, J. (1995). Školní zralost a její poruchy. In D. Krejčířová, & P. Říčan a kol. (Eds.). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 209 – 216. Doporučená literatura: Jirásek, J. (1972). Posuzování školní zralosti. Výchovný poradce, 2, 1–6. Jirásek, J., & Tichá, V. (1968). Psychologická hlediska předškolních prohlídek. Praha: SZN. Kollárik, K. (1976). Školská zrelosť alebo pripravenosť? Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 3, 251- 256. Langmeier, J. (1961). Zralost dítěte pro školu. Čs. pediatrie, 10, 865–876. Langmeier, J. (1966/67). O dnešním pojetí školní zralosti. Predškolská výchova, 6, 141–147. Matějček, Z. (1994). Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál. Matějček, Z., & Reithar, S. (1963). Otázky školní zralosti našich ústavních dětí. Čs. psychologie, 4, 338–345. Nováková R., & Prokopec M. (2002). Školní zralost současných pražských predškolních dětí posuzovaná podle Jiráskova testu školní zralosti. Hygiena, 1, 13-17. Průběžný písemný test Průběžný písemný test se uskuteční v rámci čtvrtého semináře Vývojové psychologie II (S4A – 15. 11. 2011; S4B – 23. 11. 2011). Předmětem testu bude učivo přednášek P1 – P4 (včetně) a seminářů S1 – S3 (včetně). Bodové hodnocení testu (platí pro studenty, kteří svůj písemný test odevzdají): 0 – 10 bodů Bodová ztráta při neúčasti na testu (platí pouze pro studenty, kteří test neodevzdají či se v den konání testu bez omluvenky v IS včas nedostaví do své seminární skupiny): - 5 bodů Náhradní termín průběžného písemného testu (platí pouze pro studenty, kteří mají neúčast na písemném testu řádně a včas omluvenou v ISu) se bude konat v průběhu týdne od 12. do 16. 12. 2011 (termín konání a místo bude upřesněno e-mailem, o možnost náhradního termínu je třeba zažádat e-mailem garantku kurzu). Úspěšné absolvování testu není podmínkou získání zápočtu (úspěšné absolvování testu však může značně vylepšit celkové bodové skóre a tedy i výslednou známku, proto doporučujeme neúčast důkladně zvážit; pozor též na bodovou ztrátu za neúčast na testu). Požadavky na ukončení kurzu Kurz je ukončen zkouškou, která má charakter písemného testu a zahrnuje témata jak z PSY103 (Vývojová psychologie I), tak z PSY104 (Vývojová psychologie II). Součástí písemné zkoušky bude ověření znalostí: - témat probraných na seminářích a přednáškách PSY 103 (Vývojová psychologie I) a PSY 104 (Vývojová psychologie II) - povinné literatury uvedené v sylabech obou kurzů a umístěných ve studijních materiálech obou kurzů v IS Hodnocení Studenti mohou získat celkem 100 bodů, minimální počet bodů je 50. maximum bodů minimum bodů průběžný písemný test 10 0 (neúčast na testu = odečtení 5 bodů) závěrečná seminární práce kritéria pro hodnocení: · odborné zpracování tématu (výběr tématu, schopnost identifikace klíčových otázek, kvalita práce s odbornými zdroji, přínos, nový pohled) 20b. · rozsah, struktura, forma (citace) 10b. · literatura (výběr relevantní odborné literatury) 10b. 40 17 závěrečný písemný test 50 33 Celkové hodnocení: 90 – 100 A – vysoce nadstandardní výkon; student(ka) perfektně zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a) vysoce nadprůměrné znalostí a dovedností ve všech oblastech PSY103 80 – 89 B – nadprůměrný výkon; student(ka) zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a), že je schopen/schopna v některých oblastech v rámci PSY103 podávat výborné výkony 70 – 79 C – adekvátní splnění podmínek kurzu; prokázání zcela přijatelné úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY103 60 – 69 D – mírně podprůměrné vyhovění požadavkům kurzu, student(ka) má v některých znalostech a dovednostech v rámci oblastí PSY103 více „slabých míst“, kterým by se ještě měl(a) věnovat 50 – 59 E – splnění požadavků kurzu na nejnižší přijatelné úrovni; student(ka) by se měl(a) snažit své znalosti a dovednosti v rámci oblastí PSY103 značně zlepšit a rozšířit 49 či nesplnění minimálního počtu bodů v jednotlivých požadavcích (závěrečná sem. práce; závěrečný písemný test; více než 1 absence na semináři) F – nevyhovění podmínkám kurzu, prokázání nepřijatelně nízké úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY103