Praxe ve školní psychologii Školní psychologie jako aplikovaná psychologická disciplína Multidisciplinarita lPedagogická psychologie –učení, diagnostika schopností (zejména ve vztahu ke kognitivním kapacitám) lVývojová psychologie lPsychopatologie lPoradenská a klinická psychologie lSpeciální pedagogika lPsychodiagnostika lPsychologie organizace a řízení Milníky školní psychologie I. l1879 – Vytvoření Wundovy laboratoře v Německu l1896 – První fakultní dětská klinika (University of Pennsylvania, Lightner Witmer) l1899 – První pedagogická klinika (Antwerpy, Belgie) l1905 – Binetův test inteligence l1910 – Poprvé použit termín školní psycholog (Stern) l1918 – Arnold Gesell použil označení školní psycholog l1930 –Hildreth, G. H. (1930). Psychological services for school problems. Yonkers-on-Hudson, NY: World Book Co. Milníky školní psychologie II. l1948 – UNESCO sponzorovalo mezinárodní konferenci o školní psychologii l1952 - UNESCO sponzorovalo evropskou konferenci o školní psychologii l1972 – Vznik International School Psychology Commitee l1975 – ISPC colloquium l1979 – Mezinárodní rok dítěte Služby školního psychologa Obsah Způsob realizace Zacílení Oblasti lInformační lOsvětový lPreventivní lIntervenční lIdentifikačně- diagnostický lModifikační lRozvíjející lKonzultačně-poradenský lIndividuálně lSkupinově lPřímo lNepřímo lŽáci lRodiče lUčitelé lPedagogický sbor lVýchovní poradci lSpeciální pedagog lMetodik prevence lVedení školy lUčení lChování lOsobnost lSociální vztahy lPsychohygienické otázky školy lVýchovně-vzdělávací proces Školní psycholog a ředitel školy lŘeditel vytváří podmínky pro poskytování poradenských služeb na škole lOčekávání ředitele školy lŘeditel v roli nadřízeného, ale psychologického laika J lPsycholog v roli podřízeného, ale psychologického experta J lZadávání zakázky a její interpretace lSpolečná dohoda o realizaci konkrétní zakázky lKvalita vztahu ředitel-psycholog ovlivňuje vytváření kvalitních vztahů s ostatními články systému Školní psycholog v systému školy lŠkolní psycholog součástí orchestru a je v situaci, kdy pokud chce slyšet, jak orchestr hraje, nemůže z něho odejít. lAktivity s pedagogickým sborem, s jednotlivými učiteli, s třídními učiteli, s žákovskými kolektivy, s jednotlivými žáky a s jejich rodiči. lSpolupráce s odborníky v jiných zařízeních (PPP, SPC, SVP, lékaři, psychiatři, sociální pracovníci, pracovníci v krizových centrech, …) lŠkolní psycholog facilitátor komunikace mezi jednotlivými články systému. lŠkolní psycholog ovlivňuje řešení školních problémů v místě jejich vzniku, trvale tak přispívá k proměně sociálního klimatu školy. Školní psycholog a práce se třídou lKaždodenní činnost lCílem je mapování sociálního klimatu a jeho ovlivňování lPlánování forem a postupů s ohledem na zvolené cíle lSpolupráce s učiteli lProblémy se řeší v prostředí, ve kterém vznikly a vytváří se základna pro prevenci Školní psycholog a jednotlivý učitel lVztah ŠP a učitele MUSÍ být založen na vzájemném respektu k profesi toho druhého a na profesní důvěře!!! lKonzultace zvolených pracovních postupů nebo způsobů komunikace s žáky. lRozbor vyučovacích postupů a průběhu vyučovacích hodin. lVytváření metodického zázemí pro vedení rozhovorů s rodiči. ŠP je často prostředníkem jejich vzájemné komunikace. Školní psycholog a jednotliví žáci lJe škola vhodným místem pro práci s klienty-žáky? Psychoterapie na půdě školy? lKrizová intervence, konzultace, diagnostika intelektu a osobnosti, zvládání výukových obtíží, školní selhávání, výchovné problémy, patologické jevy, adaptační problémy, vztahové problémy. lZacházení s důvěrnými informacemi. lProfesní výbava psychologa!!! lPředávání klientů dalším odborníkům. Školní psycholog a rodiče lInformace o pravidlech poskytování služby školním psychologem. lEfekt prostředí školy. lPracovna psychologa bezpečným místem. lInformační, konzultační, vzdělávací a poradenské služby. lVelmi náročná součást psychologické práce, protože je často třeba spolupracovat s celým rodinným systémem.