1
MENŠINY V ČR A VE STŘEDNÍ EVROPĚ
Diskuze č. 5: Je integrace Romů a dominující majority v ČR v rovině sociální,
kulturní a občanské potřebná? Odpověď: NE
Zpracovaly: Martina Slouková, 263015
Monika Marešová, 207154
Jana Hauserová, 205756
Kateřina Jasenská, 397357
Datum odevzdání: 5. prosince 2011
1. Definice problému a koncepty podporující odpověď NE
Definice problému integrace Romů v rovině sociální, kulturní a občanské:
- Občanská společnost představuje prostor, v němž si občané uvědomují své společné
zájmy a prostřednictvím společenských institucí, jako jsou např. asociace, sdružení,
společenské organizace, církve, odbory, spolky apod. – tedy nezávisle na státu tyto zájmy
prosazují. Občanská společnost je tedy vše, co není stát, je nezávislá na státní moci.
- Co se týče sociální roviny či společnosti, můžeme ji definovat jako společnost, ve které
platí stejná práva pro všechny bez rozdílu.
- Kulturní rovina či společensko-kulturní rovina je výsledkem navazování vztahů, v první
fázi především kvůli přežití, pro efektivnější zabezpečení a obranu proti jiným druhům.
Tyto vztahy můžeme nazvat jako účelové lidské svazky, v nichž dochází k dělbě činností
a vznikají třídy. Mezi nimi se rozvíjí vzájemná komunikace. Lidé se spojují do států,
dochází k rozvoji institucionálních vztahů a také k existenci společenských pravidel, která
zabezpečují chod společnosti. Vzniká také mocenský aparát, který dohlíží na dodržování
těchto pravidel a norem. Člověk se zapojuje do společnosti prostřednictvím své rodiny,
v rámci školního prostředí, společenských institucí apod. Každý je dnes veden k tomu,
aby rozvinul své vědomí na kulturní a společenskou rovinu. Na této rovině se pak
pohybuje vědomí lidí, kteří jsou relativně spokojeni s prostorem, který jim společnost
vyhrazuje. Tato spokojenost ovšem netrvá věčně, začne se projevovat snaha po
individualizaci.
Zdroj:
1. www.szsopava.cz/doky/obn/2roc/obcanska_spolecnost.doc
2. http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/uvahy/socialni-spolecnost.html
3. http://www.volny.cz/richnovotny/skripta04.htm
Společenská integrace představuje proces sjednocování elementů společenské struktury a
procesů, které se v ní odehrávají, ve vyvážený funkční celek směřující k dosažení konsenzu,
stability a možnosti dalšího růstu a tím i zachování životaschopnosti daného společenského
systému.
- Podmínky integrace:
- Legislativní podmínky vytvářejí prostor, v němž se mohou imigranti pohybovat,
aniž by překračovali zákony hostitelské společnosti.
2
- Ekonomické podmínky, především trh práce a podnikatelské prostředí, ovlivňují
integraci imigrantů tím, jak dalece umožňují jejich ekonomickou emancipaci.
- Sociální podmínky předurčují integraci v oblastech bydlení, vzdělávání,
pracovního výcviku a zaměstnání – má –li hostitelské společnost dostatek zdrojů
umožňujících uspokojení potřeb domácí i přistěhovalecké populace ve všech
jmenovaných oblastech, může probíhat integrace bez potíží. Nejdůležitější
podmínkou sociální integrace je právní ochrana proti diskriminaci.
Kulturní integrace – pluralistická integrace implikuje vzájemné akceptování kulturních
rozdílů a dodržování demokratických norem. Podstatnou podmínkou kulturní integrace
společnosti je společně sdílený jazyk. To by však nemělo potlačovat původní jazyk imigrantů.
Zdroj:
1. HORÁKOVÁ, M. 1997. Problémy integrace etnických menšin. In Sociální politika.
Roč. 23., č. 1, 2.
Jednotlivé koncepty:
- Koncept integrace – viz výše
- Koncept tradiční romské kultury – jednota romského národa, ale i specifičnost a
vlastní kulturní vzorce
Romové nikdy netvořili jednotnou skupinu, ale vždy se jednalo o seskupení velkorodin,
které kooperují ve svém vlastním rámci. Požadavek přinést do těchto společenství
jednotící prvky na bázi etnické, národnostní, emancipační, to že jedinci přestanou být
představiteli rodů, ale budou homogenním národem, je značně zpochybnitelný. A také
není jednoznačné, zda tyto iniciativy za národ jsou reálné. Koncept tradiční romské
kultury se opírá o princip příbuzenství, nositel se cítí primárně být příslušníkem
příbuzenské skupiny, od níž odvozuje svoji identitu a vůči ní je též přednostně loajální. Za
hranicemi rozšířené rodiny jejich loajalita prudce klesá. Příbuzenství je zde dominantní a
institucionální sférou, a to je patrně největší rozdíl mezi sociální organizací tradičních
romských komunit a sociální organizací majoritní společnosti. Základní strukturální
jednotkou příbuzenského systému je rodina založená na principu kolektivismu a
redistribuci zdrojů, tj. generalizovaná reciprocita základní stavební kámen vnitrorodinné
ekonomie. Udržování rodinných vzorců funguje na jedné straně jako záchranná síť, ale na
druhé straně je pro zúčastněné primární pastí, které způsobují socioekonomické potíže.
Zdroj:
1. JAKOUBEK, M. 2008. Cikáni a etnicita. Praha: Triton.
- Koncept hodnotové orientace – jiný žebříček hodnot
- „Mnohost je podmínkou štěstí a bezpečí.“ – jedinec jako část celku (romské
rodiny), vzájemnost všech členů rodiny, protiklad ke kultuře majoritní (výrazně
individualistická)
- poslušnosti ke kolektivnímu rozhodnutí rodiny
- orientace na přítomnost, absence tzv. „odložení prožitku“ a orientace na změnu Romové
prožívají svůj život právě teď a tady (u majority při extrémních a citově
vypjatých situacích – adrenalinové sporty, sex atd.). V romské výchově se
neuplatňuje výchovný prvek „odložení prožitku“. Zatímco v majoritní kultuře je
požitek podmíněn vykonáním něčeho méně příjemného („Až sníš polívku, můžeš
jít ven“), u romské kultury to takhle nefunguje – vede ke slabší vůli, problém
3
s trpělivostí a vytrvalostí. Pochopitelné v kontextu romské historické zkušenosti –
na prodlevy a přípravy nebyl prostor ani čas, proto také orientace na změnu.
Nejosvědčenější a tedy nejúčinnějším řešením problému občas mohlo být vyhnutí
se dané překážce. Mnoho Romů proto problémy občas neřeší anebo se je snaží
nějak obejít.
Zdroj:
1. http://www.sdb.cz/domisal-2010-romska-kulturni-a-hodnotova-orientace-
ii/?date=2011-8-1
- Koncept sebeuvědomění
Jedním z klíčových momentů je skutečnost, že různá společenství, která okolní svět
příležitostně identifikoval jako Cikány či Romy, sebe samotné nikdy nepovažovaly za
náležející k jedné kulturní neřkuli národnostní skupině. Charakteristika těchto
společenství (které se od sebe liší jazykem, dialekty, profesemi) jako Cikánů představuje
identitu připsanou těmto skupinám zvenčí, přičemž se neshoduje s pohledem Cikánů na
sebe samotné. I v naší zemi se jedná převážně o skupiny rozptýlené, které se v žádném
slova smyslu neidentifikují jako jedna skutečná skupina. Cikáni se necítí být příslušníky
jedné lidské skupiny a tak zároveň necítí závazky ke členům jiných skupin, s výjimkou
vágního pouta s těmi, se kterými mohou vytvářet opozici vůči gádžům. Pro cikánské
skupiny je typické třístupňové etnické sebeuvědomění na prvním místě se cítí být
příslušníky své vlastní skupiny, na druhé pak členy odpovídající makrosociety a teprve na
třetím míst se nalézá vědomí přináležitosti k cikánskému společenství, které je obvykle
způsobeno vnějším tlakem okolního obyvatelstva a projevuje se především v konfliktních
situacích. Tedy konkrétně jednotlivý Cikán se cítí nejdříve jako Olah, pak jako Čech a
nakonec jako Cikán. Pokud někdo z nich říká, že je cikán, pak tomu musíme rozumět tak,
že všechny cikánské skupiny považují tu svoji skupinu za tu jedinou, správnou a čistou,
všechny ostatní skupiny považují za nepravé a cizí
Zdroj:
1. JAKOUBEK, M. BUDILOVÁ, L. 2009. Cikánské skupiny a jejich sociální
organizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
- Údaje Českého statistického úřadu
K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2001 přihlásilo celkem 11 746 osob.
Podle kvalifikovaných odhadů počet příslušníků romské komunity v ČR se pohybuje v
rozmezí mezi 150 000 - 300 000 osob. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava,
Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem), velká města (Praha, Brno).
Zdroj:
1. http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=16149
4
2. Prezentace politik ČR z hlediska odpovědi ne
Z hlediska argumentace toho, že integrace Romů v rovině sociální, kulturní a občanské není
potřebná
- Politiky vystupující proti integraci Romů jsou identifikovatelné spíše na úrovni
aktivit rasistických uskupení, o jejichž demonstrativních akcích se dozvídáme
prostřednictví médií
- Co se týče politik na vládní úrovni, je možné identifikovat silné tendence k integraci
romské populace a majoritní většiny ČR – okrajově můžeme uvést institut Rady vlády
pro záležitost romské menšiny, který každoročně zpracovává:
o Zprávu o stavu romské menšiny v ČR pro konkrétní časové období
o a na základě tohoto monitoringu navrhuje Program koncepce romské integrace
Jak z těchto iniciativ vyplývá, stát jako takový se integraci Romů nijak nebrání a
naopak o ni usiluje.
- I přes legislativní podmíněnost integračních snah na úrovni státu si ovšem dovolujeme
zdůraznit, že je integrace (jako sociálně konstruovaný vztah) ve velké míře
podmíněna především dohodou mezi většinou a menšinou a situací změny obou
těchto skupin. Nastává tato situace v ČR?
Zdroj:
1. http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zalezitosti-romske-
komunity/uvod-5779/
2. HORÁKOVÁ, M. 1997. Problémy integrace etnických menšin. In Sociální politika.
Roč. 23., č. 1, 2.
Rovina většiny (tj. členů majoritní společnosti a občanů ČR):
Výsledky průzkumů veřejného mínění odkazují na jasnou nepřipravenost společnosti na
integraci Romů – většina romskou menšinu nepřijímá a přijmout nechce. Namátkou zmiňme
některé výsledky:
Průzkum CVVM (květen 2009):
Průzkumu se počátkem března zúčastnilo přes 1 100 respondentů starších 15 let.
Dostali seznam národnostních skupin žijících v Česku, jež hodnotili na sedmibodové
stupnici vyjadřující různou míru sympatií a antipatií. Jeden až tři body znamenaly
sympatie, více než pět bodů na škále znamenalo nesympatické hodnocení.
Romové v průzkumu dostali 5,69 bodu a jako jediní překročili hranici pěti bodů. Jako
nesympatické je ohodnotilo 77 procent dotázaných, z toho celých 42 procent
respondentů dokonce jako velmi nesympatické. Největší sympatie chovají Češi
opakovaně sami k sobě, tento názor mají od roku 2003.
Zdroj:
1. http://zpravy.ihned.cz/lehke-zpravy/c1-36997800-pruzkum-romove-jsou-nesympaticti-
vice-nez-trem-ctvrtinam-cechu
Průzkum STEM (prosinec 2010):
Čtyři z pěti Čechů považují Romy za nepřizpůsobivé občany a 90 procent takto
smýšlejících lidí má s nimi osobní nepříznivou zkušenost
5
Česká společnost si Romy obecně spojuje s kriminalitou, znečišťováním okolního
prostředí, zneužíváním dávek a hlučností.
Téměř polovina negativně smýšlejících Čechů (46 procent) se nebála své odsouzení
formulovat velmi negativně. To znamená, že v dotazníku zvolila možnost, že nejlepší
by bylo - pokud by to bylo možné - Romy vystěhovat za hranice státu. "Určitě
bych to ale nedefinoval tak, že 46 procent lidí je pro vystěhování Romů. Kdyby tato
možnost v dotazníku nebyla a lidé by ji měli navrhovat přímo, výsledky by dopadly
jinak. Otázka nezněla: "Chcete vystěhovat Romy," varoval před zkreslením ředitel
STEM Jan Hartl. Možnost vystěhování tvořila pouze škálu v dotazníku, na jejím
opačném konci stojí možnost, že by lidé Roma přijali do rodiny.
Zdroj:
1. http://www.mediafax.cz/domaci/3139466-Romove-jsou-pro-Cechy-neprizpusobivou-
mensinou-ukazal-pruzkum-ministerstva-vnitra
Průzkum STEM (duben 2010):
Zúčastnilo se 1297 obyvatel České republiky. Nejhorší vztah mají lidé k Romům,
pouze 12 procent respondentů uvedlo, že by jim jako sousedé nevadili, třetině lidí se
takové soužití jeví jako zcela nepřijatelné.
Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (67 %).
Tato situace se dlouhodobě nemění
Třetina z nich deklaruje mírně odmítavý vztah k Romům (33 %), pětina (26 %)
se vyjádřila jednoznačně odmítavě a 8 % lidí dokonce pociťuje k Romům odpor.
Zdroj:
1. http://www.stem.cz/clanek/1943
Romská menšina:
Druhým význačným aspektem podmiňujícím úspěšnou integraci – jinými slovy druhou
stranou integrace – je přístup menšiny. Cítí romská komunita tuto potřebu integrace? Má
o integraci zájem?
Na úrovni romského společenství je možné uvést různé iniciativy, které usilují o dosažení
svébytnosti romského „národa“ a kultury, jde například o:
- Romskou občanskou iniciativu
- Asociaci romských občanských iniciativ
- Demokratický svaz Romů
- Romskou demokratickou sociální strany
- Mezinárodní romskou unii
K tématu je možné uvést nedávnou situaci, resp. zprávu o ní: Romové připravují velké
demonstrace (13. listopadu 2011)
- Bouřlivá schůzka Česko-romského občanského sdružení byla reakcí na letošní
události.
- „Devadesát pět procent občanů majoritní společnosti nás nechce za souseda. Jdou
demonstrovat do ulic a křičí: Cikáni do plynu a cikáni do práce. Hanobí naší romskou
národnost. Starostové, učitelé se k nim přidávají,“ zaznělo mimo jiné na jednání
romských špiček. „Já říkám, komu se máme přizpůsobit? Jako například panu
Kocourkovi, Grossovi, Krejčířovi, Řebíčkovi, Pitrovi, Kadlecovi, Vondrovi? My jsme
6
nerozkradli Českou republiku,“ prohlásil předseda Romské hospodářské rady Miroslav
Tancoš.
- Romové chtějí zrušit Radu pro romské záležitosti, Agenturu pro romské začleňování a
zrušit romské koordinátory. Podle nich neodvádějí dobrou práci. Z evropských dotací,
které oficiální instituce čerpají, podle Miroslava Tancoše Romové nic nemají. „To, že
si z toho někdo udělal etnobyznys, s tím souhlasím,“ uvedl Tancoš.
- Své požadavky Romové sepsali do společné rezoluce, kterou chtějí předat vládě
- „Není politické ani občanské vůle řešit palčivé problémy pro blaho našeho národa i k
lepšímu soužití s majoritní společností,“ dodal Tancoš.
- Romové teď chtějí založit vlastní politickou stranu s levicovou sociálně
demokratickou orientací.
- Zájmy Romů by podle jejich sdružení měl reprezentovat romský konzulát s vlastním
rozpočtem.
- Jasnou odpověď chtějí Romové do konce roku. Pokud je vláda nevyslyší, jsou prý
připraveni ze země odejít. „Ať nám EU a OSN vyčlení samostatné území se všemi
právními atributy a státoprávním uspořádáním,“ prohlásil na jednání Tancoš.
Zdroj:
1. http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-domova/romove-pripravuji-velke-demonstrace/
3. Řešení, resp. argumenty proti integraci
- Zánik kultury:
- Jednotlivé romské skupiny nesou své specifické kulturní vzorce, kterými mohou
obohatit majoritní společnost, které se současně otevírají příležitosti k uplatňování
vyšší míry tolerance a prostor k akceptaci jiného hodnotového uspořádání.
- V rámci integrace by však převzali kulturní vzorec rodinného uspořádání majoritní
společnosti a tím by mohlo dojít k vymizení specifika tradiční romské kultury
založené na příbuzenství a zbyly by jen dekorativní prvky, jako je jazyk a folklor.
- Ohrožení identity jednotlivců:
- Popření osobnosti jednotlivých Romů – Kdo jsem? Kam patřím? Jaké uznávám
životní hodnoty?
- Je třeba zvažovat, zda řízený proces integrace Romů není nositelem velikého
nebezpečí, zda nezpůsobí změnu v tradičním morálním kodexu Romů, neohrozí
jejich hodnotový vzorec a nepsané vnitřní zákony a zda jim nebude vnucován
život s jinými kvalitami, což by mělo za následek, že se ve společnosti objeví
rozpolcení lidé, hledající svoji novou identitu a kteří nebudou schopni
identifikovat, co od nich společnost vlastně žádá.
Zdroj:
1. JAKOUBEK, M. BUDILOVÁ, L. 2009. Cikánské skupiny a jejich sociální
organizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
+ Když integrace ne, tak co teda? Protože problémy reálně existují.
- Hledání řešení na lokální a komunální úrovni
Jestliže tedy tvrdíme, že integrace Rómů a majoritní společnosti není potřebná je na
druhé straně také nutné říci, jakou možnost řešení vidíme, neboť vzájemné soužití
Romů a majority zjevně komplikace přináší. Tvrdíme, že nevzniká nesoulad mezi
romským národem a majoritou ale mezi skupinou Romů a majoritou žijící
7
v konkrétním místě a za konkrétních podmínek. Proto zmapování situace, její
vyhodnocení, předkládání návrhů řešení, výběr nejvhodnějších z nich a jejich vlastní
realizace se zákonitě musí odehrávat především na komunální úrovni, nikoliv na
úrovni národní. Znalost prostředí a znalost veškerých možností (materiálních,
společenských a kulturních) vztahujících se k danému regionu je zásadní, jen tak
mohou být konflikty konstruktivně vyřešeny. Řešení problému na základě vytváření
celonárodních koncepcí se stává oblastí ryze byrokratickou, která odčerpává obrovské
množství finančních prostředků bez reálného dopadu na odstranění nesouladu v soužití
obou skupin a současně je tato cesta některými aktivisty či politiky používána jako
rychlovýtah do vyšších pater politického světa. Romská problematika má mnoho tváří,
dimenzí a na různých územích ČR může mít naprosto jedinečný charakter.